|
|
Central Asian Foreign Fighters in Syria
Nováková, Sabina ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o fenoménu středoasijských zahraničních bojovníků v Sýrii v období let 2011 až 2017. Analyzuje jejich radikalizaci, rekrutaci a cestu na bojiště. Zvláštní důraz klade na sledování reakce jejich domovských států, včetně deradikalizačních a protiradikalizačních prvků. Práce ukázala, že neexistuje žádný jednotný faktor vysvětlující radikalizaci středoasijských bojovníků; stejně tak nelze vytvořit žádný typický profil středoasijského bojovníka. Z dostupných dat vyplývá, že radikalizace a rekrutace probíhá nejčastěji na území Ruské federace. Analýza tras dále ukázala, že většina středoasijských zahraničních bojovníků přicestovala do Sýrie buď nepřímo přes několik zemí (opět nejčastěji Rusko), nebo přímo ze své země původu, a následně překročila hranici z Turecka. Práce dochází k závěru, že všech pět států Střední Asie přijímalo opatření, jimiž reagovaly na vnímanou bezpečnostní hrozbu spojenou s návratem zahraničních bojovníků. Tvrdý, restriktivní a represivní přístup převažoval napříč celým regionem.
|
|
|
Soukromé vojenské a bezpečnostní společnosti v boji proti pirátům od Jihočínského moře po Africký roh
Perglerová, Soňa ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Od skončení studené války čelí mezinárodní systém neustálým změnám. Zejména v posledních dvaceti letech se na mezinárodní šachovnici objevuje nový hráč poskytující široké spektrum vojenských a bezpečnostních služeb, které byly dříve zaštiťovány převážně vládami států. Tím aktérem jsou soukromé vojenské a bezpečnostní společnosti (private military and security companies - PMSCs). Zatímco působení PMSCs je převážně spojováno s konfliktními a válečnými oblastmi v Africe a na Blízkém východě, tato diplomová práce s názvem "Soukromé vojenské a bezpečnostní společnosti v boji proti pirátům od Jihočínského moře po Africký roh"pojednává o soukromých vojenských a bezpečnostních společnostech, které poskytují speciální bezpečnostní služby - námořní. Rostoucí potřeba těchto služeb vede k nárůstu soukromých poskytovatelů nejen u somálského pobřeží, ale také v oblasti jihovýchodní Asie. Cílem diplomové práce je objasnit, proč se angažují soukromé vojenské a bezpečnostní společnosti v boji proti pirátství, resp. jaké jsou podmínky pro zahájení a rozvoj jejich činnosti
|
|
|
Women in CIA: From Typists to Trailblazers?
Uková, Martina ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Diplomová práce Women in CIA: From Typists to Trailblazers? analyzuje roli žen v americké zpravodajské agentuře CIA. Na základě klíčových reforem americké zpravodajské komunity a požadavků liberálního feminismu autorka sleduje vývoj pracovního zastoupení žen v CIA. Práce zejména zkoumá proměnu americké společnosti ve vztahu k postavení k ženám a rozebírá oblasti zpravodajské práce, ve kterých byly ženy pracovně diskriminovány na základě jejich genderu. Přestože v uplynulých letech došlo k poměrnému navýšení počtu žen na různých pozicích v rámci CIA, v jejím top managementu je stále relativní nedostatek žen, který může snižovat efektivitu plnění mise CIA. Na základě klíčových agenturních reportů byly analyzovány proměny statusu žen v rámci CIA a byly určeny konkrétní problémy, které vedou k jejich nižšímu zastoupení v leadershipu CIA. Autorka rovněž navrhla několik kroků, kterými by se CIA mohla inspirovat za účelem zvýšení podílu žen ve vedoucím postavení agentury.
|
|
|
Vliv interakce lokálních a mezinárodních aktérů na hybridizaci míru v průběhu a po skončení procesu post-konfliktního peacebuildingu
Knapová, Martina ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Práce na základě analýzy politiky mezinárodní komunity v oblasti peacebuildingu a následné reakce lokálních aktérů hodnotí vliv tohoto kontaktu na liberální mír a změnu v provádění misí. Míra lokálního vlastnictví a tudíž reálného jednání lokálních aktérů je pak závislá na době konání mise, mocenského zájmu mezinárodního společenství a zároveň síle a dostupnosti struktur, které se mezinárodní aktéři intervencí snaží ovlivnit. Klíčová slova: peacebuilding, hybridizace, lokální vlastnictví, Bosna a Hercegovina, Afghánistán, Sierra Leone
|
|
|
Hledání zpravodajství z lidských zdrojů: Měnící se role HUMINT v rámci americké zpravodajské komunity po 9/11
Lochovský, Jan ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Schmidt, Nikola (oponent)
Diplomová práce sleduje změny v přístupu k utajenému získávání zpravodajských informací z lidských zdrojů (clandestine human intelligence - HUMINT) v rámci širšího procesu reformy zpravodajské komunity Spojených států amerických po teroristických útocích z 11. září 2001. Za použití longitudinální komparativní analýzy autor sleduje, ve kterých klíčových oblastech umožňujících úspěšný zisk informací z lidských zdrojů došlo ke znatelnému pokroku a které naopak zůstávají opomenuty a tudíž zpomalují rozvoj zpravodajského postupu tolik potřebného pro úspěšný boj s asymetrickými hrozbami jako je například terorismus. Mezi zkoumané oblasti patří institucionální zakotvení HUMINTu, adaptace operačních technik k úspěšnému monitorování decentralizovaného terorismu, "závislost" americké zpravodajské komunity na technologickém sběru informací a přítomnost kvalifikovaných a zejm. jazykově vybavených profesionálů v zodpovědných vládních orgánech. Klíčová slova CIA, DIA, HUMINT, Spojené státy americké, reforma, terorismus, zpravodajství
|
|
| |
|
|
Saudi Arabia and its "Soft" Approach in Counterterrorism
Rakovská, Petra ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Bakalárska práca Saudská Arábia a jej "mäkký" prístup v boji proti terorizmu pojednáva o fenoméne globálneho terorizmu a boji proti nemu zo strany Saudskej Arábie, ktorá implementovala sériu protiteroristických opatrení, ktoré sú považované za "mäkké". Tento "mäkký" prístup predstavuje akési novátorstvo medzi protiteroristickými konceptmi a jeho účinnosť sa preukáže až v dlhšom časovom horizonte. Prvá časť práce predstavuje vysvetlenie kľúčových pojmov, s ktorými sa potom autorka v celej práci stretáva. Ponúka definície pojmov ako terorizmus, boj proti terorizmu a jeho hlavné modely a pokúša sa aj o typológiu a určenie motivácií terorizmu. Saudskú Arábiu predstavuje ako krajinu opierajúcu sa o islamskú ideológiu, pričom predpokladá, že práve jej zlá interpretácia môže ústiť do extrémistického konania. V ďalších častiach je prezentovaný samotný "mäkký" prístup, ktorý saudské autority zahájili po útokoch na Rijád v roku 2003. Bakalárska práca sa pokúša vysvetliť jeho jednotlivé komponenty a za kľúčovú súčasť považuje stratégiu PRAC, ktorá je aplikovaná priamo na jedincov s extrémistickými tendenciami. Saudská vláda však zaviedla aj iné opatrenia, ktoré sú v práci následne objasnené. Postupne sa autorka dostáva k zhodnoteniu tohto prístupu, pričom dôraz kladie na vytýčenie jeho výhod a nevýhod.
|
|
|
Securitizing Culture: Normative Behavior and the US Central Intelligence Agency in the Global War on Terror
Svítek, Filip Jakub ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Bibliografický záznam SVÍTEK, Filip. Bezpečnostní kultura: Normativní chování a Ústřední zpravodajská služba USA v Globální válce proti teroru. Praha, 2016. 82 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií. Katedra bezpečnostních studií. Vedoucí diplomové práce JUDr. PhDr. Tomáš Karásek, Ph.D. Abstrakt Tato monografie se soustředí na průzkum zpravodajských služeb ve Spojených státech z konstruktivistického hlediska s cílem porozumět domácí bezpečnostní politice aplikované na mezinárodní hrozby. Výzkumné otázky se zabývají schopností Ústřední zpravodajské služby Spojených států efektivně použít kontroverzní taktiky, jako je zadržení bez soudního řízení a zastrašování během výslechu, ve společnosti zastávající zásady liberální demokracie - tedy takové, která by měla lidská práva spíše upřednostňovat, než je porušovat. Vyvstávají zde dva hlavní pojmy: bezpečnostní opatření jako zásadní článek společnosti (jako produkt) a bezpečnostní opatření jako subjektivní počin (jako proces). Tato práce tedy zpracuje pojmy Národní bezpečnostní kultury a zabezpečení jako produkt a proces, s použitím výslechů osob podezřelých z terorismu jako příklad. Bazální výsledky dokládají, že normy, pravidla a kultura národní bezpečnosti zpracovány pomocí identity a jazyka...
|
|
|
International Intervention and Local Hybrid Order: UNIFIL in South Lebanon
Daniel, Jan ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bliesemann de Guevara, Berit (oponent) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Bibliografický záznam DANIEL, JAN. International Peacekeeping and Hybrid Order: UNIFIL II in South Lebanon. Praha, 2017. 257 s. Dizertační práce (Ph.D.) Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií. Vedoucí dizertační práce: Abstrakt Tato práce zkoumá interakce mírových operací OSN s lokálními politickým uspořádáním. Vychází z interpretace udržování míru jako způsobu policejní kontroly určité vize mezinárodního a lokálního uspořádání, a v návaznosti na to se zaměřuje na praktický a politický rozměr fungování mírových operací. Na základě případové studie UNIFIL II, mírové operace OSN v jižním Libanonu, práce studuje působení mírové mise v politickém kontextu, který se vyznačuje úzkým propojením státních a nestátních aktérů a jinou podobou státnosti, než na jaké je mezinárodní vize míru a řádu OSN postavena. Práce tak přispívá do výzkumu každodenních praktik misí pro udržení míru, stejně jako do výzkumu lokální hybridity mírových operací a interakcí liberálních aktérů s odlišnými politickými a sociálními tradicemi. Studie vychází z debat v rámci kritických mírových studií a prací využívajících přístupy teorie praxe k výzkumu liberální governmentality a argumentuje pro výzkum interakcí mírové mise s lokálním uspořádáním na úrovni politické strategie intervence,...
|
|
|
Gender Mainstreaming in UN Peacekeeping Operations
Jašová, Lucie ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Kocmanová, Markéta (oponent)
Ve snaze upozornit na nerovný vliv konfliktu na ženy a snahu podpořit jejich participaci na mírových procesech přijala Rada bezpečnosti jedenáct rezolucí v rámci tzv. Agendy o ženách, míru a bezpečnosti, které dále definují strategii gender mainstreamingu v oblasti míru a bezpečnosti. Tato strategie vyzývá k začlenění genderových perspektiv ve všech strukturách peacekeepingových operací. Tato práce, teoreticky zasazená do liberálního feministického přístupu, si klade za cíl analyzovat jakým způsobem pět současných mírových misí reflektuje gender mainstreaming ve svých mandátech a také v rámci implementace. S použitím obsahové analýzy tato studie zkoumá reference odkazující se na výše zmíněnou strategii, a to od ustanovujícího mandátu až po ten současný, a zároveň je doplněna o rozbor procesu implementace v rámci samotné mise. Zjištění práce odhalily významnou mezeru mezi ustanovujícími mandáty, kdy UNISFA a MONUSCO obsahovaly minimum referencí odkazující se na gender mainstreaming, zatímco mandát mise UNMISS pokryl téměř všechna genderová hlediska. S postupem času se rozdíly staly méně patrné, a v současné době má všech pět misí mandát zohledňující gender mainstreaming. Analýza implementace dále naznačuje dvojitou propast mezi rezolucí a situací v terénu, kdy shromážděná data ukazují, že...
|
host ::
RSS.