|
|
Týrání zvířat v sociologické perspektivě
Obermajerová, Kristýna ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Šamánek, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje otázce týrání zvířat a jeho možným souvislostem s dalšími jevy ve společnosti, dále také představuje současnou situaci týrání zvířat v České republice, kterou ve stručnosti srovnává se situací v zahraničí. V úvodní části je práce zaměřena na představení týrání zvířat jako sociologicky relevantního problému a na jeho začlenění do zájmů současné sociologie. Další část je věnována představení dřívějších výzkumů provedených se záměrem odhalit případné souvislosti mezi týráním zvířat a dalším násilným chováním, a to jednak z pohledu eskalace od týrání zvířat k násilí na lidech a dále z pohledu souvislosti týrání zvířat s dříve prožitým domácím násilím. Další část práce je praktická a věnuje se nejprve provedené analýze dat sebraných z článků věnujících se případům týrání zvířat dostupných na zpravodajském serveru iDnes.cz a dále analýze dat získaných z americké databáze Pet-Abuse.com, která detailně monitoruje případy týrání zvířat. Cílem této analýzy je představit současnou situaci týrání zvířat v České republice a pak ji srovnat se situací v zahraničí. Zkoumání se zaměřuje na několik aspektů, které mohou s týráním zvířat souviset: pohlaví pachatele, věk pachatele, druh týraného zvířete a zvolený způsob týrání. Výsledky této analýzy jsou v závěru textu srovnány se...
|
|
|
(Sociální) konstrukce vědeckého faktu
Jedlička, Petr ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Na příkladu vědění dvou epoch - středověku a raného novověku - je diskutována oprávněnost nároků konstruktivistické školy sociologie vědění. První část se nejdříve zevrubně zabývá východisky tohoto diskurzu, především pracemi Ludwika Flecka, Davida Bloora a antropologií vědění Yehudy Elkana. V další části je podán přehled hlavních rysů středověkého náboženského diskurzu včetně zachycení jeho dynamiky formou změn obrazů vědění. Následující kapitola se věnuje klíčovému období vzniku novověké západní vědy, vzestupu empiricko-racionalistickému paradigmatu, etablování vědeckých metod a celospolečenskému pozadí tohoto procesu. Pohyby v hierarchii vědění tohoto období jsou demonstrovány převážně na příkladu anglických přírodních filozofů a anglické společnosti v době restaurace. Kromě konkrétních popisů dobového vědění, čerpaných především z oblasti přírodní filozofie, jsou v práci identifikovány zdroje vědění a způsoby jeho legitimizace i verifikace. Pro obě období jsou také - v souladu tezemi Silného programu - diskutovány možné společenské faktory ovlivňující vědění. Závěr se věnuje debatě o tom, zda se podařilo potvrdit Bloorovu tezi o přítomnosti silné sociální komponenty ve (vědecké) vědění, zda existuje možnost vytvoření obecného modelu interakce mezi společností a věděním a zda je možné stanovit...
|
|
|
Sociologie a existencialismus. Otázka "smyslu" z perspektivy existencialistické sociologie
Hlaváček, Karel ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Holeček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce Sociologie a existencialismus. Otázka "smyslu" z perspektivy existencialistické sociologie pojednává o problému cíle a smyslu sociologické činnosti. Za prvé chce zpochybnit přílišnou jistotu o identitě sociologie, se kterou se setkáváme především v běžném sociologickém provozu. Tento záměr se snaží naplnit využitím existenciální filosofie a skrze přechod do náboženského kontextu v Tillichově, resp. Frommově smyslu. Za druhé chce na základě existenciální představy o "smyslu bytí" člověka odvodit pojem smysluplnosti sociologie a rozebrat, jak v historii sociologie docházelo k tomu, že sociologie trváním na vlastní vědeckosti smysluplnost ztrácela. Za třetí chce poukázat k cestě, kterou by se sociologie měla vydat, aby si smysluplnost zachovala, resp. ji získala.
|
|
| |
|
|
Životní strategie žen ve vědě
Novotná, Hana ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Šanderová, Jadwiga (oponent)
Tématem diplomové práce jsou způsoby harmonizace vědecké práce a péče o domácnost na pozadí transformace vědy. Autorka si klade za cíl popsat proměnu institucionálních aspektů vědecké práce a její reflexi v biografiích vědkyň. S tímto cílem nejprve provádí historický exkurz stručně mapující účast žen na vědeckém bádání a popis změn, ke kterým došlo v souvislosti s transformací vědy. Následně se autorka zaměřuje na současný diskurz týkající se rovného postavení žen a mužů ve vědě. V rámci tohoto diskurzu je poukazováno na kontradiktorní tlak požadavků kladených na vědu a požadavku mateřství, kterému musí vědkyně čelit. Těžištěm práce je představení výsledků vlastního kvalitativního výzkumu. Na základě analýzy hloubkových rozhovorů autorka dospívá k závěru, že i přes přetrvávání a další posilování genderových stereotypů dochází k pozitivnímu posunu ve vnímání žen ve vědě. Navzdory tomuto posunu se v souvislosti s probíhajícími změnami vědecké práce objevuje nová hrozba spočívající v nejistotě vědeckého zaměstnání pramenící z průniku tržních principů do vědy. V práci je tedy zřetelné nejen zaměření na proměnu institucionálních norem vědecké práce, ale je také kladem silný důraz na prožívání a vnímání jednotlivých vědkyň. Klíčová slova: Věda, ženy, transformace vědy, prekarita
|
|
| |
|
|
Sociologický pohled na charakteristiky současné architektury
Filová, Tereza ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Práce se zabývá vztahem společnosti a jejího hmotného prostředí, jímž je v tomto případě architektura. Zaměřuje se na současnou architekturu a přináší její charakteristiky, které mají vztah k oblasti společenské. Důraz je kladen na působení staveb, interakci s uživateli a na přenos významů. Práce se při charakterizování současné architektury opírá o teorie Marshalla McLuhana. Dnešní architektura se vyznačuje projektivním charakterem, který umožňuje větší participaci uživatelů na dotváření jejích významů než předchozí architektonické tradice. Vzniká nový vztah propojení společnosti a architektury, který se vyznačuje větší mírou interakce. Zároveň dochází k větší relativizaci, individualizaci a virtualizaci významů, které stavby sdělují. Architektura je dnes chladným médiem v termínech Marshalla McLuhana a vyznačuje se nízkou definicí. Oproti tomu architektonické tradice minulosti byly horkými médii s vysokou definicí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Specifika českého filmového vkusu v sociologické perspektivě
Smoljaková, Natálie ; Holeček, Tomáš (vedoucí práce) ; Balon, Jan (oponent)
Cílem práce je nalezení společných prvků mezi nejnavštěvovanějšími filmovými díly za poslední dvě dekády a na jejich základě určení specifických preferencí českých filmových diváků. Pomocí analýzy několika nejoblíbenějších filmových děl posledních dvou desetiletí v České republice se práce pokouší zjistit, zda mají tyto filmy nějaké společné prvky, případně které to jsou, a zda jsou typické výhradně pro Českou republiku (resp. českého diváka) a zda tedy existuje jakýsi specifický český filmový vkus. Tímto vkusem je pak myšlena zejména prefernce určitých typů příběhů, hrdinů nebo žánrů. Při definování těchto jednotlivých prvků je vycházeno z teorie Ervinga Goffmana, převážně pak z jeho analýzy rámců organizace zkušenosti. Ke zjištění této specifičnosti je použito srovnání s americkou produkcí, tedy s nejnavštěvovanějšími filmovými díly v USA v posledních dvou dekádách. Toto srovnání pak poukazuje jak na shodné prvky v obou zkoumaných oblastech, tak zároveň dává vyniknout tendencím, které jsou typické pro české diváky, potažmo pro vkus českého filmového diváka. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Společenská a kulturní interpretace fotografie
Makovcová, Hana ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Bakalářská práce Společenská a kulturní interpretace fotografie se zabývá společenskými aspekty fotografie, především způsobem jejího čtení, spojitostí se sociálními vědami a proměnami funkce od svého vzniku až po současnou dobu, zejména ze vztahu k individuálnímu pojímání fotografie. Text krátce nastiňuje definici fotografie jakožto technického obrazu a s ní spojeného fotografického gesta a uvádí nás do možností jejich sociologického zkoumání pomocí vizuální sociologie skrze vizuální sociologické fakty. Ukazuje fotografii jako formu společenského rituálu, nástroje zachování přítomnosti a stvrzení skutečnosti i prostředku moci. Předkládá dopady technické reprodukce na masové šíření obrazu a tím způsobené změny ve vztahu k obrazu. Ukazuje proměnu analogové fotografie archivované v rodinných fotoalbech, coby prostředku uchování rodinné paměti a biografie, na fotografii digitální, která nabývá nové funkce sebeprezentace především díky novému způsobu archivace ve virtuálním prostředí sociálních sítí a předkládá s tím spojenou teorii individualizace.
|
|
| |
host ::
RSS.