|
|
Karel Kramář a Tomáš Garrigue Masaryk ve svých dopisech z let 1918-1936. Edice a rozbor jejich vzájemné korespondence
Quagliatová, Vlasta ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
V celkové koncepci diplomové práce, nazvané Karel Kramář a Tomáš Garrigue Masaryk ve svých dopisech z let 1918-1936, se reflektuje snaha postihnout danou tematiku dvojím způsobem. Jednak nabídnout jeden z možných pohledů na specifika a proměny vztahu těchto výrazných osobností české a československé historie a jednak analyzovat dochovanou vzájemnou korespondenci a přiblížit témata v ní dominující. Sledovaným cílem bylo edičně zpřístupnit dostupný archivní materiál a podat k němu příslušný komentář. Celostní historické zhodnocení a interpretaci tohoto významného souboru korespondence v celé šíři nastíněných témat a problematik je třeba dopracovat, podobně jako komplexní analýzu poměru Kramář-Masaryk, která by nebyla nijak časově ohraničena, tak jak je tomu doposud. Systematicky pojednat o všech tématech, zmíněných v prezentovaných dokumentech, nebylo možné, proto bylo definovaným záměrem spíše naznačit, jak důležitým a jedinečným pramenem dochovaný epistolografický materiál je, navíc jedná-li se o korespondenci mezi tak mimořádnými postavami naší národní minulosti a ve sledované etapě rovněž mezi předními veřejnými činiteli nově konstituovaného československého státu. Smyslem práce tedy bylo vystihnout podstatné aspekty kramářovsko-masarykovského personálního vztahu, jejich ideologického zaměření i...
|
|
|
Vojenské trestní právo (1918-1938)
Hledík, Michal ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
127 RESUMÉ Diplomová práce se zabývá problematikou vojenského trestního práva v Československé republice mezi lety 1918 až 1938. Toto téma jsem zvolil z několika důvodu. Prvním z nich je, že se v tématu prolínají dva právní obory - právní dějiny a trestní právo. Zároveň jde o téma, které nebylo dosud rozsáhle zpracováno. Důvodem je, že v obou právních odvětvích, která se v tématu meziválečného vojenského trestního práva spojují, jde o marginální oblast zájmu. Dosavadní práce se ve většině případů zaměřovaly pouze na jednotlivé součásti problematiky. U druhé skupiny prací pak bylo téma zvoleno příliš široce a výsledný výstup měl charakter enumerativní, bez poskytnutí souvislostí. Cílem této práce tak bylo přinést ucelený pohled na problematiku našeho vojenského trestního práva na počátku 20. století a v rámci tohoto pohledu se pak zaměřit na jeho nejvýznamnější prvky. Práce vychází zejména z právních předpisů účinných v daném období a jejich komentovaných znění. Dalším důležitým podkladem pro vypracování byly dobové odborné publikace, opomenuta však nezůstala ani recentní pojednání. V práci je u vybraných otázek okrajově zmíněno srovnání s meziválečným trestním právem obecným. U institutů vojenského trestního práva, jejichž úprava nebo pojetí se do současnosti značně pozměnilo, je zařazena komparace se...
|
|
|
Židovské instituce a státní správa v letech 1945-1956
Munková, Michaela ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Nosková, Alena (oponent)
P ředmětem mé diplomové práce bylo prozkoumat vztahy židovských institucí a státní správy mezi léty 1945 a 1956 a na z ákladě analýzy literatury a pramenů a jejich zhodnocení v r ámci dobového kontextu jsem dospěla k následujícím z ávěrům. Je však velice složité utvo ř i t ze z áplavy archivního materi álu, osobních svědectví a čl ánků v tisku nějakou ucelenou teorii o vztahu Československa a židovských institucí v poválečných letech.
|
|
| |
|
|
Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové v letech 1868-1926
Fiala, Jiří ; Šouša, Jiří (oponent) ; Šůla, Jaroslav (oponent)
Záložní úvěrní ústav vznikl v roce 18 68 jako nejstarší prostředí součástí nacionálně česká akciová královéhradeckého regionu. banka ve specifickém Jeho zrod byl samozřejmou probíhajícího procesu akumulace a koncentrace drobného nacionálně českého kap i tál u. Za vznikem banky stály především východočeské záložny a v nich působící malí a střední podnikatelé. Pro Záložní úvěrní ústav bylo charakteristické úzké, sepětí Hradce udrželo deprese z původního místních Králové) a banku při (stagnace) svépomocného určení banky vycházející, podnikatelů, komunální samosprávy (města jeho bankovního managementu. Toto "sepětí" "životě" v období dlouholeté hospodářské 70. a 80. let 19. století a umožnilo ji i pozvolný vzestup a podnikatelský rozmach ve druhé polovině let devadesátých. Silné postavení regionální elity v čele bankovního managementu však zároveň de facto znemožňovalo kritickou reflexi výsledků činnosti (úspěšnosti) bankovního managementu ze strany akcionářů banky. Úzké propojení a faktická "symbióza" na Královéhradecku působících podnikatelů zasedajících v místní samosprávě a statutárních orgánů banky pokračovala i poté co na počátku 20. století došlo ke generační obměně místní finanční elity, která v bankovním managementu postupně nahrazovala "původní" generaci zakladatelů banky. Omlazený bankovní management...
|
|
|
Fenomén družstevnictví na českém venkově
Brízová, Eva ; Jančík, Drahomír (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Předkládaná práce se zabývá proměnami družstevní formy hospodaření na českém venkově a změnami, které působení družstev zpětně přineslo do života vesnice. V popředí zájmu stojí okolnosti a důvody, které vedly tisíce lidí ke sdružení sil a účasti na společném hospodaření. Zabývá se organizační strukturou a principy, na kterých toto hospodaření stálo, a jejich proměnami v měnících se politických systémech. V neposlední řadě představuje družstevnictví jako nástroj společenských změn v teoretických úvahách politiků a národohospodářů. Pozornost je věnována významu družstevních elit v politice a využívání družstevních myšlenek pro ideologické účely. Práce se soustřeďuje na české země, pouze v záležitostech širšího kontextu poukazuje na družstevnictví v jiných oblastech. Práce je chronologicky řazena od začátků zemědělského družstevnictví v druhé polovině 19. století po únor 1948, kdy došlo k diskontinuální změně systému a následné kolektivizaci.
|
|
|
Banka Slavia 1869 -1918. Podnikání, podnikatelské strategie a sociální zakotvení.
Pojar, Vojtěch ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je případovou studií vývoje Vzájemně pojišťovací banky Slavie v letech 1869-1918. Představuje příspěvek k business history českého podnikání v dlouhém devatenáctém století. Studie sleduje Slavii jako podnikatelský subjekt a zasazuje ho do kontextu pojišťovnictví monarchie. Pozornost je věnována procesu zakládání pojišťovny a jeho předpokladům. Jádro práce představuje analýza podnikatelské strategie managementu podniku v jednotlivých pojistných odvětvích, ve vztahu k investicím i vzhledem ke kartelovým organizacím. Práce zároveň sleduje sociální zakotvení Slavie, jak v sociálních sítích podnikatelstva, tak v klientele, přičemž se zabývá sociálními a kulturními předpoklady šíření pojišťování v české společnosti. Práce z oblasti podnikových dějin, s přesahy do dějin politických a sociálních, je založena především na interpretaci primárních pramenů.
|
|
|
Činnost spolků na Kralovicku jako součást modernity kraje (2. pol. 19. st. - 1. pol. 20. stol.).
Hurtová, Jarmila ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Matušková, Martina (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá vývojem spolkové činnosti na území bývalého soudního okresu Kralovice v období od druhé poloviny 19. století do první poloviny 20. století. Úvodní část práce je věnována počátkům a obecnému vývoji spolků v českých zemích s přihlédnutím k jejich typologii a procesu vytváření spolkové legislativy ve vymezeném časovém horizontu. Další oddíl práce je již konkrétně zaměřen na region Kralovicka. Popsán zde je historický vývoj oblasti s důrazem na období let 1848-1949, jenž je následován charakteristikou utváření, typologií a činností spolků v soudním okrese Kralovice. Závěrečná část se pak detailně věnuje spolkům města Kralovic, tj. jejich vzniku, členům, činnosti a vlivu těchto korporací na vývoj a podobu města. Klíčová slova: elita, korporace, Kralovice, Kralovicko, občanská společnost, obecní samospráva, sdružování, soudní okres Kralovice, spolek, spolková činnost, spolková legislativa, spolkovnictví, typologie spolků
|
|
|
Školní kroniky v Dolním Povltaví
Vrchotická, Hana ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o školních kronikách v oblasti Dolního Povltaví v období od 2. poloviny 19. století až do 1. poloviny 20. století. Jmenovitě práce vychází z kronik obecných škol v Odoleně Vodě, Klecanech a Husinci - Řeži. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. Ve vstupní části se zabývám nejprve dějinami školství od reforem Marie Terezie po první polovinu 20. století a školskou správou té doby, dále vymezuji kroniky jako pramen, nejprve nastiňuji historii psaní kronik, poté pojednávám o druzích kronik se zaměřením na kroniky školní, popisuji oblast Dolního Povltaví a historii škol, jejichž kroniky jsem zpracovávala. V jádru práce jsem srovnala údaje obsažené v kronikách, které se týkaly jak školy samotné, tak učitelů a žáků školy. Klíčová slova školní kroniky, Odolena Voda, Husinec - Řež, Klecany, školství
|
|
|
Nostrifikace průmyslových podniků v českých zemích 1918-1929
Čižinský, Jan ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Slovo nostrifikace pochází z latiny. Noster znamená náš a facere je latinský výraz pro sloveso činit, dělat, uskutečňovat. Přeložíme-li tento pojem, dostaneme sousloví s významem "činit naším", "uznat za naše" nebo "přivlastnit si" . S termínem nostrifikace se setkáváme většinou v souvislosti s uznáváním zahraničních studií, vysvědčení a diplomů. Při studiu Rumunska, Polska a hospodářského vývoje Jugoslávie po první Československa, světové válce nacházíme další význam výrazu nostrifikace, který shrnuj e Slovník veřejného práva československého následovně: "Nazýváme tak svéráznou hospodářskou a právní akci, prováděnou v důsledku poli tického odloučení Československé republiky od bývalého Rakousko-Uherska, jejímž účelem bylo převésti do tuzemska sídla a hospodářská vedení společností akciových a s ručením omezeným pokud měly provozovny cele nebo částečně v nynější Československé republice, svá sídla však (a hospodářská vedení) v území bývalé monarchie, jež se dnem 28. X. 1918 stalo pro nás cizinou. ,,
|
host ::
RSS.