|
|
Popularizace vědeckého poznání na příkladu Hrdličkova muzea člověka v letech 1929-1939.
Toman, Petr ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Šimůnek, Michal (oponent)
Práce byla součástí širšího úsilí o revitalizaci Hrdličkova muzea člověka, které se jej zároveň snažilo uchopit coby předmět společenskovědního, zejm. historického, bádání. Vycházeje z obecného problematizování konstrukce popularizačních poselství muzejními institucemi, pokusila se práce zaměřit na způsob, jakým aktéři stojící v pozadí zřízení Hrdličkova muzea člověka vytvářeli tuto expozici. Konstrukce expozice Hrdličkova muzea člověka pak byla nahlédnuta skrze několik rovin, které mohly zásadním způsobem její podobu ovlivnit: 1. vědeckým ukotvením realizátorů a jejich osobními postoji, 2. vztahem k veřejnosti, 3. vztahem ke státu a národu, potaz byl vzat i průběh realizace a okolnosti jej provázející. Cílem tak bylo zpracovat počátky Hrdličkova muzea jinak, než jen čistě z hlediska historického popisu vzniku, ale zohlednit i kulturní, společenský a politický kontext, v němž Muzeum vznikalo a působilo. Šlo tak o pokus analyzovat, nakolik tyto z většiny "nevědecké" fenomény zasahovaly do podoby expozice, která měla být vědeckým, objektivním a autoritativním sdělením pro veřejnost. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Tvorové vědy. Živé modely a budování vědeckých komunit
Stella, Marco ; Hermann, Tomáš (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent) ; Janko, Jan (oponent)
Tvorové vědy. Živé modely a budování vědeckých komunit. Marco Stella Práce, oborově zařazená do historie a antropologie vědy, se zabývá vztahem budování a vzniku vědeckých komunit a využitím modelů ve ve vědě, resp. při budování nových forem vědění. Vzhledem k tomu, že se zabývá primárně historií věd o živém, konkrétně vědami o chování, které se na začátku 20. století zformovaly jako relativně emancipované vědecké pole a zároveň heterogenní platforma pro společný výzkum projevů a kognice člověka a ostatních živočichů, zaměřujeme se zde zejména na modely živé, používané v biologických a také psychologických komunitách. Za využití Latourových konceptů modernity a hybridity poukazuje práce nejen na hybridizační účinek behaviorálních věd (model vždy tvaruje a utváří modelované), ale i na působnost jimi vytvořených obrazů člověka a obrazů zvířete. Druhé zmíněné často fungují jako základ pro budování těch prvých. Zkoumáme též možné vlivy různých charakteristik daného modelu na možnosti disciplinace daných vědeckých komunit a vlivy, které prostřednictvím modelů zasahují do (domněle) od okolí izolované sféry vědy. Na třech případech z historie věd o živém (nezdařené institucionalizaci nové psychologie zvířat, kontextu vzniku a dopadu Umweltlehre Jakoba von Uexkülla a historii velemloka jako vědeckého a kulturního...
|
|
| |
|
| |
|
|
Konstrukce "(ne)bezpečných" plemen psů v denících Blesk a Lidové noviny v letech 2001 a 2011
Stýblová, Hana ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Vandrovcová, Tereza (oponent)
Ke konci dvacátého století vzrostl v několika evropských zemích zájem o problematiku tzv. nebezpečných plemen psů, která jsou svým jednáním považována za ohrožující pro své okolí, a proto se několik států rozhodlo legislativně regulovat nebo omezovat jejich chovy. Diplomová práce sleduje konstrukci "nebezpečných" plemen psů v denících Blesk a Lidové noviny v letech 2001 a 2011 a prostřednictvím diskurzivní analýzy zjišťuje, jaký obraz "nebezpečných" psů vybrané tiskoviny předkládají a co se za těmito reprezentacemi skrývá. Výsledky analýzy potvrzují, že všechny vybrané materiály konstrukci "nebezpečných" psů explicitně vytvářejí a implicitně tak připouštějí její pozitivní proti-kategorii, což vede k vytvoření hranice mezi "dobrými" a "špatnými" psy a potažmo také rozdílům mezi "dobrými" a "špatnými" majiteli. Ve všech případech je patrné, že skrze problém, který je tematizován na úrovni psích plemen, je ve skutečnosti projednáván člověk a jeho vztah ke zvířeti a společnosti. Reprezentace psa vypovídá daleko víc o člověku než o psu jako takovém. Klíčová slova: bojový pes, reprezentace, média, vztah lidí a zvířat, diskurzivní analýza
|
|
|
Reprezentace "úchylky" a strategie popularizace na stránkách časopisu "Úchylná mládež" mezi lety 1925-1938
Satinová, Gabriela ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Stella, Marco (oponent)
Tématem této práce je diskursivní analýza textové produkce časopisu "Úchylná mládež", ve které se zaměřuji na to, jak byla tělesná ab/normalita vnímaná optikou eugenického diskurzu v českém prostředí v první polovině 20. století. Cílem je zjistit, jakým způsobem ovlivňovala eugenika pohled na ab/normalitu a jakým přispěla k vnímání představ o produktivitě "postiženého" těla. Práce vychází z předpokladu, že eugenika do velké míry přispěla k začlenění "postiženého" těla do produktivního "kolektivního těla" společnosti pomocí dohlížecích a ovládacích praktik, kdy se "individuální tělo" ve veřejném diskursu stává součástí "těla společenského" a "politického". S využitím konceptu biomoci se práce zaměřuje na způsoby artikulace zdravého těla konstruovaného na základě definování "rizikových skupin". V práci jsou analyzovány diskursivní praktiky, jejichž prostřednictvím byla tělesná a duševní abnormalita tematizovaná a definovaná v souvislosti s eugenickou naukou a také to, jakým způsobem se přistupovalo k produktivitě "postiženého" těla. V práci jsou rovněž analyzovány řečové prostředky definující jednotlivé kategorie či představy o "ne/normalitě"
|
|
|
Zoo here and there: Observation of Visitor Behavior in the Prague and Reykjavík Zoos
Vysopal, Ondřej Věnek ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Halbich, Marek (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám vnímáním zoologických zahrad v moderní době. Práce zachycuje vznik zahrad a jejich roli jako zdroj vědění a reprezentace lidsko-zvířecích vztahů v osmnáctém a devatenáctém století. Postupem času se základní funkce zoo změnily. Z menažérií s důrazem na status majitele se zoo proměnila v instituci zaměřenou především na vzdělání. Za pomoci antropologických metod reflektuji současné vnímání dvou evropských zahrad - v Reykjavíku a v Praze. Vnímání těchto zahrad společností je zachyceno ve výzkumu chování návštěvníků, které dokládá jejich oblibu a další funkce. Zoologická zahrada v Reykjavíku díky své jednoduchosti představuje plně funkční celek, který je pozitivně vnímán jako prostor pro učení islandských dětí o jejich kultuře a tradicích. Pražská zoo naopak úspěšně splňuje daleko širší škálu nároků české a mezinárodní společnosti, které jsou na ni kladeny. Nicméně s úspěchem uspokojuje většinu představ návštěvníků a pozitivně tak přináší zvířecí svět světu lidí. Tímto pozitivním přístupem se práce vymezuje proti kritickým teorií zoologických zahrad od převážně amerických autorů. Klíčová slova: zoologické zahrady, návštěvníci, zvířata, lidé, kultura, dívání se na zvířata, výzkum návštěvníků, Reykjavík, Praha, Island
|
|
|
Role agresivity v lidské evoluci, 1963-2000. Autoři, teorie, kontexty
Mydlová, Miriama ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Hroníková, Linda (oponent)
Předkládaná práce je přehledem současných evolučněbiologických teorií agresivity počínaje průlomovými pracemi Roberta Ardreye a Konrada Lorenze ze 60. let a konče současnou evoluční etikou Roberta Wrighta či Franse de Waala a také evoluční antropologií, kterou představuje například Richard Wrangham. Poukazuje především na kontinuitu vývoje teorií a jejich zasazení do kontextu evoluční biologie. Kromě toho se zabývá také kritickou analýzou (ve smyslu analýzy diskurzu) těchto teorií a jejich jazyka se zohledněním sociokulturních vlivů působících na autory při jejich utváření. Jde tedy o rozbor vzorců myšlení, argumentačních prvků a strategií autorů, zabývajícími se otázkami evolučního pozadí vzniku lidské agresivity. Ambicí druhé části však není dekonstrukce samotných teorií. Naopak, práce usiluje o pozitivní, integrativní přístup. Kategoriemi třídy, genderu, rasy atp. podmíněné zkreslení (bias) získaných dat (např. při pozorování), jejich interpretace samotnými autory i jejich popularizace zde bude chápána jako faktor vstupující do posuzování teorií, není však a priori považováno za důkaz neplatnosti či pouhým poukazem na jejich mocenský aspekt.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.