|
|
Význam vytrvalostního běhu v evoluci člověka
Hola, Tomáš ; Hora, Martin (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
Evoluce člověka a vývoj našeho vzhledu v čase je předmětem zkoumání dlouhá léta. Tato práce shrnuje dosavadní studie, názory a poznatky o možnosti, že vytrvalostní běh mohl být důležitým faktorem v evoluci člověka. Rozebírá možné výhody, které mohla přinést orientace raných Homo na vytrvalostní běh a také adaptace, které poukazují, že k orientaci na vytrvalostní běh mohlo u raných Homo dojít. V první části práce se zaměřuji na možnosti využití vytrvalostního běhu u raných Homo. Rozeberu možnosti využití vytrvalostního běhu v kompetici s ostatními predátory o mršiny, které mohli raní Homo využívat jako zdroje potravy a možnost využití vytrvalostního běhu k lovu jiných savců, kdy mohli raní Homo využít výhod vytrvalostního běhu pro uštvání kořisti a její dobití zblízka. V druhé části se pak zabývám samotnými adaptacemi, které mohly umožnit raným Homo vytrvalostní běh praktikovat. Jedná se o adaptace v termoregulačních mechanismech, které napomáhají odvádění metabolického tepla vzniklého při běhu. Dále se pak zabývám energetickými nároky běhu a adaptacemi, které pomáhají energetické náklady běhu snižovat. V neposlední řadě pak také probírám anatomické adaptace, které přispívají například k udržování stability těla při běhu. Klíčová slova: Termoregulace, raní Homo, evoluce člověka, bipedie, vytrvalostní běh,...
|
|
|
Vliv obuvi na způsob běhu a zranění
Kolovecká, Michaela ; Hora, Martin (vedoucí práce) ; Soumar, Libor (oponent)
Běh se stal v posledních letech velmi oblíbeným sportem. I proto se v dnešní době často diskutuje, zda je lepší běhat v obuvi, či naboso. Cílem této bakalářské práce je shrnutí vědeckých poznatků o vlivu obuvi na způsob běhu a zranění. Úvodní kapitola charakterizuje základy běžecké techniky a postupný vývoj běhu v souvislosti s vývojem běžecké obuvi. V následujících kapitolách jsou blíže popsány výsledky studií na vliv obuvi na kinematiku běhu, techniku došlapu a reakční síly, svalovou aktivitu a ekonomiku běhu. Další kapitoly pojednávají o vlivu obuvi na vznik běžeckých zranění a nejčastější běžecká zranění jsou postupně rozebrána. Poslední část práce tvoří část praktická. Jedná se dotazníkovou studii, které se zúčastnilo celkem 93 běžců. V závěru jsou shrnuty uvedené vědecké poznatky na téma vlivu obuvi na způsob běhu a zranění a jsou porovnány s výsledky dotazníku.
|
|
|
Schopnost házení v evoluci člověka
Struška, Michal ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Hora, Martin (oponent)
Cílem bakalářské práce je popis vzniku kosterních znaků, které charakterizují habituálně házející jedince a zhodnocení využitelnosti těchto znaků ve výzkumu minulých populací. Bakalářská práce rovněž shrnuje poznatky o vzniku a vývoji projektilových zbraní v pleistocénu. Efektivita (přesnost a rychlost) hodu pravděpodobně souvisí s morfologií pletence horní končetiny, trupu a ruky. Proto je část textu věnována shrnutí poznatků o morfologii pletence horní končetiny, trupu a ruky u druhu H. erectus, což je pravděpodobně první skupina homininů, která byla schopná házet s efektivitou blízkou efektivitě hodu anatomicky moderního člověka. Vývoj projektilových technologií, který následoval po osvojení si schopnosti efektivně házet, je většinou odvozován z archeologických nálezů částí oštěpů a šípů. Různé interpretace archeologických nálezů zbraní však mohou přinášet rozdílné závěry ohledně způsobu jejich použití. Způsob použití zbraní lze odvozovat na základě torze pažní kosti nebo entezopatií vznikajících důsledkem pohybů, které jedinec vykonává při manipulaci se zbraněmi.
|
|
|
Proporce dolní končetiny a energetická nákladnost lokomoce lidí svrchního pleistocénu
Hora, Martin ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Jelen, Karel (oponent) ; Jandačka, Daniel (oponent)
Předchozí studie přisoudily neandertálcům o třetinu vyšší náklady na lokomoci oproti anatomicky moderním lidem. Uvažuje se, že vyšší lokomoční náklady mohly neandertálce znevýhodnit v kompetici s anatomicky moderními lidmi a přispět tudíž k jejich zániku. Za zdroj vysokých lokomočních nákladů neandertálců byla označena kombinace jejich krátké dolní končetiny a vysoké hmotnosti těla. Neandertálci se nicméně od anatomicky moderních lidí lišili i v dalších morfologických parametrech, jež nebyly zahrnuty v předchozích odhadech lokomočních nákladů. V této práci modelujeme lokomoční náklady neandertálců a anatomicky moderních lidí využitím dříve popsaného vztahu mezi produkcí svalové síly a energetickou nákladností pohybu. Klíčové lokomoční parametry odhadujeme námi vyvinutým modelem z osteometrických dat získaných z literatury (n = 50) a vlastním měřením (n = 21) a z kinematických dat získaných analýzou chůze 26 jedinců. Dále analyzujeme vliv relativní délky dolní končetiny vzhledem k hmotnosti a krurálního indexu na energetickou nákladnost lokomoce. Naše výsledky naznačují, že chůze neandertálských mužů byla o 9-14% energeticky nákladnější než chůze anatomicky moderních mužů. Náklady na chůzi neandertálských žen byly nicméně srovnatelné s náklady anatomicky moderních žen. Zahrnutí proporcí dolní...
|
|
|
Extrémní sportovní výkony vrcholových sportovců z pohledu evoluční antropologie
Novák, Hynek ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hora, Martin (oponent)
Náplní této práce bylo jednak prozkoumat současné názory na evoluci anatomicky moderních lidí a pokusit se o zodpovězení otázky, zda vůbec, popřípadě jakým způsobem probíhá evoluce člověka v současnosti. Dále jsem si položil otázku, zda je možné na základě stále rostoucích extrémních sportovních výkonů vrcholových sportovců v oblasti atletiky, vyvozovat z pohledu evoluční antropologie nějaké závěry, týkající se evoluce moderních lidí. Aby bylo možné pokusit se v závěrečných částech textu zodpovědět dané otázky, bylo nejprve nutné zahrnout kapitoly o evoluci moderního člověka, evoluční historii příslušných způsobů pohybu a dosahované výkonnosti. Klíčová slova evoluce člověka, sportovní výkonnost, civilizační choroby, olympijští atleti, budoucnost člověka, fyzická aktivita
|
|
|
Tvar a velikost facies auricularis kyčelní kosti člověka : evoluční aspekty a pohlavní dimorfizmus
Vejnarová, Rebeka ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hora, Martin (oponent)
Sakroiliakální kloub spojuje pánevní pletenec, a odolává tak tlaku hmotnosti trupu. Sousední struktury vztahující se k pánevnímu kanálu zároveň podléhají selekčnímu tlaku porodních adaptací. Cílem práce bylo ověřit pohlavní dimorfismus tvaru a velikosti facies auricularis u moderního člověka. Východiskem byla dosud jediná geometricko- morfometrická studie této plochy (Anastasiou and Chamberlain, 2013). Zároveň jsme analyzovali evoluční změny velikosti této plochy v souvislosti s nárůstem hmotnosti u homininů. Východiskem pro tuto část bylo ověření obdélníkové metody výpočtu obsahu aurikulární plochy, která zjednodušuje její tvar a je používána právě u fosilního materiálu (Reed and Churchill, 2013). Použili jsme odlitky aurikulární plochy pánevní kosti 97 moderních lidí z osteologických kolekcí Spitalfields a Coimbra, o známém pohlaví a věku, a 8 odlitků fosilních homininů. Aurikulární plocha byla vyfotografována a analyzována metodami geometrické morfometrie za využití sliding semilandmarks. Z takto vyznačené oblasti byla zároveň vypočítána přesná velikost plochy. Úspěšnost klasifikace pohlaví byla testována technikou support vector machine s crossvalidacemi. Pohlavní dimorfismus tvaru a velikosti aurikulární plochy byl potvrzen. U žen je tvar aurikulární plochy širší než u mužů, ale hlavní mezipohlavní...
|
|
|
Lokomoce, termoregulace a růstové faktory v proporcích dolní končetiny v evoluci člověka
Čerevková, Simona ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Hora, Martin (oponent)
Cílem práce bylo uvést přehled vlivu lokomoce, klimatu, prostředí a růstových faktorů na proporce dolní končetiny v kontextu evoluce člověka. V práci zkoumáme způsob lokomoce raných homininů (Orrorin, Ardipithecus), australopitéků a plio-pleistocenních zástupců rodu Homo ve vztahu k morfologii a proporcím dolních končetin. Dále uvádíme poznatky o energetické náročnosti bipední lokomoce neandrtálců a raných zástupců anatomicky moderního člověka. U minulých a současných populací člověka byl pozorován vliv klimatu a prostředí na hodnotu krurálního indexu. Dopad růstových faktorů na parametry lidského těla ukazujeme na příkladech vztahujících se k sekulárnímu trendu, efektu kraniokaudálního gradientu a subsistenční strategii. Práce byla doplněna praktickou částí zabývající se intersexuální variabilitou v nejdistálnějším segmentu kostry dolní končetiny. Výsledky ukázaly, že nenacházíme signifikantní rozdíly v relativních délkách nártních kostí mezi pohlavími. Klíčová slova: lokomoce, termoregulace, klima, proporce dolní končetiny, homininé, neandrtálci, anatomicky moderní člověk
|
|
| |
|
|
Kineziologické aspekty bilaterální asymetrie dolní končetiny
Vondrášek, David ; Hora, Martin (vedoucí práce) ; Sládek, Vladimír (oponent)
1 Abstrakt Dolní končetiny jsou pod vlivem relativně symetrické zátěže chůze, a přesto byly nalezeny bilaterální asymetrie kostí dolních končetin na kosterních nálezech. Cílem této práce je popsat možné příčiny bilaterální asymetrie detekované v rozměrech kostí dolních končetin. Práce je zaměřena na bilaterální asymetrii dolních končetin živého člověka z pohledu bilaterálních aktivit, které vykonává, jako jsou chůze, dřepy a skoky a z pohledu unilaterálních aktivit, například kopání ve fotbale a v Taekwondu. K vypracování této bakalářské práce bylo celkem použito 59 vědeckých článků. Výsledky vědeckých článků naznačují, že možnou příčinou bilaterální asymetrie kostí dolních končetin je preference dolních končetin v unilaterálních aktivitách. Podle kineziologických článků unilaterální aktivita kopání vytváří velkou mechanickou zátěž na kyčelní, kolení a hlezenní klouby kopající dolní končetiny.
|
|
|
Variabilita barvy pleti: příčiny a důsledky
Mašek, Jan ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Hora, Martin (oponent)
Melanin funguje jako filtr slunečního záření. Za množství a typ produkovaného melaninu jsou odpovědné geny, ale i UV záření je schopno indukovat syntézu melaninu. Zdá se, že UV záření bylo v evoluci člověka určujícím faktorem, na který se musela jeho barva pleti adaptovat. Původní barva pleti byla světlá, ale po ztrátě srsti se vyvinula tmavá pigmentace. Vysoké hladiny UV záření v oblasti rovníkové Afriky představovaly selekční tlak na tmavou pigmentaci, protože UV záření má na kůži škodlivý vliv. Na druhou stranu je nutné, aby byla kůže dostatečně světlá, tak aby mohla část UV záření projít a zahájit tak syntézu vitaminu D. Po rozšíření prvních lidí z Afriky, došlo ke ztrátě pigmentace jako adaptace na nové hladiny UV záření v nových regionech. Na formování barvy pleti se podílejí i další faktory jako je výživa nebo sexuální selekce, ale těm je přikládán spíše druhořadý význam. V důsledku tohoto rozšíření vznikly nejrůznější odstíny barvy pleti typické pro dané oblasti. Mezi populacemi je v tomto znaku vysoká variabilita, zatímco uvnitř populací je tato variabilita velmi nízká, což svědčí o intenzivním přírodním výběru. Bylo také prokázáno, že odlišnost v pigmentaci má spojitost s civilizačními chorobami, jako je rakovina. Rozdíly v barvě pleti se odrazily i v sociálním postavení a daly tak v...
|
host ::
RSS.