|
|
Nevědomá religiozita z pohledu vybraných psychologických směrů
Řádková, Lucie ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Halík, Tomáš (oponent)
V současné době roste popularita spirituality na úkor institucionálních forem náboženství. Spiritualita je asociována především s osobními duchovními zkušenostmi, které mohou nabývat různých forem a čerpat z různých zdrojů. Bakalářská práce se zabývá jednou z jejích možných forem a to nevědomou spiritualitou, která je vymezena jako hypotetický koncept, na něž můžeme usuzovat z různých nepřímých a v současné době velice rozšířených projevů lidského prožívání a chování. Náznaky tohoto konceptu můžeme najít v dílech zakladatele analytické psychologie C. G. Junga a existenciální analýzy V. E. Frankla. Vzhledem k významovému posunu pojmů spiritualita i religiozita oproti době vzniku jejich děl je v práci kladena otázka, zda lze jejich teorie aplikovat i na současnou situaci a koncept nevědomé spirituality. Nejdříve jsou proto v práci shrnovány aktuální přístupy a definice spirituality a religiozity. Pozornost je zaměřena hlavně na definice B. J. Zinnbauera a K. I. Pargamenta. Následně jsou rozebírány základní pojmy a teoretická východiska obou psychologických směrů i jejich přístup k náboženským jevům. Tato východiska jsou aplikována na koncept nevědomé spirituality s pokusem o její bližší vysvětlení. Na základě této aplikace jsou oba přístupy porovnány se zdůrazněním jejich pozitiv, negativ a přínosu k...
|
|
|
Reflexe postavy Jidáše Iškariotského v románu Uweho Saegera Die gehäutete Zeit
Studničková, Kateřina ; Halík, Tomáš (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
(česky) Postava Jidáše Iškariotského je jednou z vůbec nejkontroverznějších postav v křesťanství. Jidáš byl vždy synonymem hříšníka, který si nezaslouží slitování. Byl v první řadě vnímán jako zrádce Ježíše a jako takový byl odsuzován a zatracován. Jeho postava na sebe v každé době přitahovala pozornost a byla stále znovu nově komentována a interpretována. Tato práce se zabývá jednou z nejnovějších interpretací, a to románem německého spisovatele Uweho Saegera Die gehäutete Zeit: Ein Judasbericht (Čas stažený z kůže: Jidášova zpráva). Román, jenž vyšel v roce 2008, je vyprávěním pašijového příběhu očima Jidáše Iškariotského. Uwe Saeger ve svém románu reinterpretuje tento pro křesťanství zásadní příběh a ukazuje Jidášovu postavu v novém světle. Osvobozuje se od jednoduchého černobílého vidění, rozšířeného po mnoho staletí nejen v lidových vrstvách, ale i mezi mnohými teology. Saeger již nerozděluje na výlučně dobrého Ježíše a zlého Jidáše, ale jejich vzájemnou blízkost zdůrazňuje tím, že nechává na jednom místě jejich jména dokonce splynout v jedno - Jejudassus. Popisuje je jako dvojici, ve které mají oba dva svou úlohu a jsou jeden s druhým nerozlučně spojeni. Ježíš Jidáše v románu vykrmuje jako obětní zvíře. Motiv obětního beránka je zde převrácený a aplikovaný na Jidáše, který je jeho nástrojem....
|
|
|
St. Augustine's conversions
Dobrodenková, Monika ; Halík, Tomáš (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
Cieľom práce je ukázať, že Augustínova konverzia nebola jedinou, čisto náboženskou konverziou, ale že sa skladala z viacerých, kvalitatívne odlišných konverzií. Tento fenomén je postupne nazeraný cez psychologické, filozofické a náboženské hľadisko. V jednotlivých kapitolách sú potom rozpracované hlavné body premien v živote sv. Augustína, s podrobnejším pohľadom na filozofickú konverziu, konverziu vôle a konverziu k asketickému životu. Práca má kompilačný charakter v zmysle skompletizovania vedúcich dostupných príspevkov na túto tému.
|
|
|
Politické probuzení islámu (Blízký východ, nerovnoměrná modrnizace a vzestup islamistických hnutí)
Černý, Karel ; Halík, Tomáš (vedoucí práce) ; Mendel, Miloš (oponent) ; Barša, Pavel (oponent)
Anotace: Studie se zabývá příčinami (a) růstu politického napětí a především (b) příčinami vzestupu popularity islamistických hnutí (od umírněných egyptských Muslimských bratří či turecké AKP až po militantní skupiny uchylující se k terorismu) v regionu Blízkého východu v druhé polovině 20. století. Zabývá se tak konfliktem stávajících zdiskreditovaných a nepopulárních politicko-ekonomických elit a jejich vyzyvateli v podobě politického islámu. Základní příčiny jsou spatřovány v nerovnoměrném procesu modernizace: (1) příliš rychlém tempu socio- demografické změny (urbanizace, demografická revoluce, expanze vzdělávacích systémů a médií), (2) pomalejším a nestabilním růstu ekonomickém (především trh práce) a (3) zcela mizivé změně politického subsystému. Nerovnoměrnost blízkovýchodního modernizačního procesu ve všech jeho uvedených dimenzích je podrobně mapována a dokládána s pomocí příslušných empirických ukazatelů. Tento pohled je rozšířen o systematickou komparaci průběhu modernizace v dalších post-koloniálních regionech současného světa. Ale je naznačeno také srovnání s ranou modernizací evropskou, která byla provázena také obdobně vyostřeným sociálním konfliktem, který se však odlišoval dominancí soupeřících sekulárních ideologií. K tomuto nerovnoměrnému vývoji dochází v kontextu diskreditace sekulárních...
|
|
| |
|
|
Formy islámu v Turecku 21. století mezi univerzitními studenty
Vlková, Karolina ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Halík, Tomáš (oponent)
Díky prvnímu tureckému prezidentovi Kemalu Atatürkovi Turecko změnilo svou tvář a to se odrazilo i na islámu. V dnešní době již islám není tureckým státním náboženstvím, ani turecká legislativa už neodpovídá šaríi. Odrazilo se to i na formách islámu. Lze to vidět na oblečení žen. To co bylo dříve (nebo dosud je v jiných zemích) považováno za absolutní, v Turecku se stává relativním. Mým úkolem je prozkoumat nakolik tyto představy odpovídají reálnému stavu islámu v Turecku. Vzhledem k tomu, že zkoumat celkový stav islámu v Turecku je na rozsah práce příliš obsáhlé téma, zaměřím se na univerzitní studenty. Mám totiž za to, že na této oblasti lze nejlépe určit směr, jakým se islám bude vyvíjet v přístí generaci. Jsou zde nejpatrnější vlivy jak globalizační a další, tak zároveň je nejpatrnější i vliv nacionalistických a tradičních proudů. Chtěla bych přesněji určit jak se studenti staví nejenom k islámu a muslimských povinnostem, ale i k vnějšímu, západnímu světu. Provedla jsem terénní výzkum, abych se k tomu dobrala. Metodou jsou interview s různými studenty z různých univerzit. Kromě toho jsem prováděla pozorování denních praktik studentů. A samozřejmě vlastní komentáře studentů k jejich náboženské aktivitě/pasivitě. Vyšlo najevo, že existuje "turecký islám", na němž jsou patrné vlivy nacionalistické...
|
|
|
Analýza biblických textů metodou skupiny a sítě a její aplikace na 1. list Korintským
Oudová Holcátová, Barbara ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Halík, Tomáš (oponent)
Ve své knize Natural Symbols (1970) se britská antropoložka Mary Douglas zabývala otázkou, proč a jak jsou určité transkulturní náboženské konstanty sestavovány do různých systémů rozumění světu. Odpověď hledala v různých typech sociálních situací, v nichž jsou dané systémy představ formulovány, přičemž se je pokusila analyzovat pomocí dvou parametrů "skupiny" (míra, v jaké jsou vymezené hranice určité skupiny vůči zbytku společnosti) a "sítě" (míra předurčenosti role jednotlivce v rámci společnosti a to, nakolik je jeho klasifikační systém sdílený s ostatními nebo jimi určovaný). Tyto dva parametry pak umožňují roztřídit různé náboženské světonázory podle toho, jaké ideály v těchto dvou směrech vykreslují a jaké požadavky na jedince kladou. S touto teoretickou koncepcí konfrontuje Mary Douglas reálně existující kultury, určí nakolik jsou si z těchto dvou hledisek jejich kosmologie blízké a zkoumá, zda mají společná i společenská uspořádání, normy chování a podobně. Na jednu stranu tak umožňuje zasadit jinak osamocené kulturní prvky do celkového rámce smyslu, na druhou pak aplikace tohoto přístupu na religiózní představy otevírá mnohé možnosti nacházet souvislosti mezi náboženstvími v oblastech, kde bychom je za jiných okolností nehledali. Mary Douglas se v rozvíjení této své metody však ve svých dalších...
|
|
|
Kritické zhodnocení psychoanalytických přístupů k řeckému náboženství
Maľová, Anna ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Halík, Tomáš (oponent)
Tato práce pojednává o dvou psychoanalytických výkladech řeckých mýtů. Au- torem prvního výkladu je Richard Caldwell, který ve své knize The Origin of the Gods předkládá psychoanalytickou interpretaci řeckých teogonických mýtů. Autorem dru- hého výkladu je Philip E. Slater, který se ve své knize The Glory of Hera zabývá řeckou rodinou a jejím vlivem na řecké mýty. Caldwellův výklad se více drží klasické psycho- analýzy, zatímco Slater se spíše zabývá konkrétním schématem řecké rodiny, na které ovšem nahlíží psychoanalyticky. Klíčová slova: psychoanalýza, řecká mytologie, řečtí bohové, řecké náboženství, psychoanalytické interpretace.
|
|
|
Religiozita po náboženství. Současné reinterpretace křestanství
Chudý, Tomáš ; Halík, Tomáš (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Disertační práce se zabývá možnostmi současné reinterpretace náboženství v západní společnosti po tom, co někteří autoři nazývají jeho "koncem". V souladu s tím zkoumá pojmy náboženství a religiozity jako dvě kategorie, které poukazují k explicitní a implicitní přítomnosti náboženských významů v diskurzu. Je rozdělena na čtyři hlavní části: Teorie diskurzu, Sociální rekontextualizace, Metafory a symboly a Rušivé okraje symbolického diskurzu. Nejdříve je načrtnuta teorie diskurzu s ohledem na náboženskou zkušenost, která se vypořádává s postojem "my-oni" a vyzdvihuje otázku plausibility. V závěru je poskytnut příklad "anamnetického" diskurzu Johanna Baptista Metze. Náboženství jako společenský jev rovněž podléhá sociální rekontextualizaci. Dva přístupy k ní jsou šířeji představeny: jednak Taylorovo post-durkheimovské uspořádání, v němž se varianty náboženské zkušenosti řídí modelem orbitalů s různými valencemi k jádru. Na druhé straně disperzní hypotéza pojednává o některých implicitních kvazi-náboženských rysech moderních globálních jevů, které je třeba vzít v úvahu při stanovení kritérií reinterpretace. Lze je vnímat jako základní vodítka pro porozumění tomu, čím není víra v Boha v žido-křesťanském kontextu. V hlavních krocích třetí části je náboženský diskurz shledán jako "oděný" do metafor. V...
|
|
|
Terezie od Ježíše: Hrad v nitru
Kutarňová, Kateřina ; Lyčka, Milan (vedoucí práce) ; Halík, Tomáš (oponent)
Terezie od Ježíše: Hrad v nitru Kateřina Kutarňová Diplomová práce Abstrakt Cílem této práce je na základě komentářové literatury hledat porozumění stěžejnímu spisu Terezie od Ježíše "Hrad v nitru", jednomu z vrcholných děl španělské mystiky, za pomoci teologických i fenomenologicko-hermeneutických komentářů. Ústředními tématy práce jsou náboženská a mystická zkušenost, mystická proměna a intersubjektivita. Ve snaze o nalezení porozumění "Hradu v nitru" jako celku se zde nejdříve pokouším přiblížit smysl jednotlivých částí zmiňovaného textu, díky čemuž je pak umožněno lepší chápání celku textu. "Hrad v nitru" vede člověka od nepravého/mylného poznání (sebe sama, skutečnosti a Boha) k poznání pravdivému. Toto pravdivé poznání je umožněno dosažením mystického manželství mezi Bohem a člověkem, založeného na plném a vědomém prožívání jejich vzájemného, intersubjektivního vztahu. Dosažení mystické intersubjektivity je to, co umožňuje přechod od poznání skutečnosti takové, jaká se člověku jeví, k poznání skutečnosti takové, jaká je. Klíčová slova Terezie z Ávily; Hrad v nitru; Křesťanství; Náboženská zkušenost; Mystická zkušenost Mystika; Mystická proměna; Intersubjektivita; Frohlich Mary; Lonergan Bernard; Ahlgren Gillian; Steinbock Anthony
|
host ::
RSS.