|
|
Novinář Carl von Ossietzky a jeho reflexe v českém tisku
Arabadjieva, Stefana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Carl von Ossietzky (1889 - 1938) byl německým žurnalistou, pacifistou a nositelem Nobelovy ceny míru za rok 1935. Již v mládí zastával demokratické postoje a později se stal členem politických stran Demokratische Vereinigung (DV) či Republikanische Partei Deutschlands. Působil v periodikách "Das Freie Volk" (orgánu strany DV), "Berliner Volkszeitung", "Nation" nebo "Das Tage-Buch". Přispíval také do časopisu "Die Weltbühne", jenž byl v době Výmarské republiky fórem pro svobodné vyjadřování názorů, zvláště pak pro levicovou inteligenci; roku 1927 byl jmenován šéfredaktorem. Po začátku první světové války se připojil k pacifistickému sdružení Deutsche Friedensgesellschaft (DFG), jež se snažilo bojovat s válečnou propagandou. Úzce také spolupracoval s dalším pacifistickým hnutím "Nie-Wieder-Krieg" ("Již-nikdy- válku") a přispíval do stejnojmenného listu svazu. Ossietzky se velmi kriticky stavěl k německému militarismu a ve svých článcích upozorňoval mj. na porušování podmínek Versailleské mírové smlouvy. Německá vláda jej kvůli tomu obvinila z vlastizrady a několikrát postavila před soud. Roku 1932 byl odsouzen k trestu vězení a po uchopení moci jej nacisté roku 1933 poslali do koncentračního tábora. Propuštěn pak byl v roce 1936 v důsledku sílící mezinárodní kampaně za jeho ocenění Nobelovou cenou...
|
|
| |
|
|
Mezinárodní organizace novinářů (1946-1995)
Ševčíková, Markéta ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Rigorózní práce: "Mezinárodní organizace novinářů (1946-1995)" pojednává o historii, vývoji, cílech, činnosti a působení Mezinárodní organizace novinářů (dále jen MON) v letech 1946-1995, tj. od doby jejího vzniku v roce 1946 až do roku 1995, kdy se uskutečnil poslední kongres MON v jordánském Ammánu. Úvodní část textu je věnována stručné rekapitulaci nejvýznamnějších mezinárodních novinářských organizací, které byly založeny do roku 1946, tj. do vzniku MON. Jedná se o Mezinárodní kongres novinářů, Mezinárodní federaci novinářů a Mezinárodní federaci novinářů ze spojeneckých a svobodných zemí. Ve druhé kapitole je nejprve shrnuta historie vzniku MON a popsány hlavní etapy vývoje - ty jsou periodizovány podle kongresů MON. Nedílnou součástí popisu a periodizace je zaznamenání hlavních světových i domácích politických událostí, které měly na organizaci nesporný vliv. Poté jsou uvedeny cíle, činnosti, působení a struktura MON. Nakonec jsou uvedeny hlavní osoby MON a zmíněny životopisy pěti čelních představitelů. Třetí kapitola je věnována působení MON na území ČSSR/ČSFR/ČR, a to v době od roku 1947 až do roku 1991, kdy se poprvé objevilo formální rozhodnutí o odejmutí práva MON mít sídlo na území ČSFR, jakož i vyvíjet související činnost. V textu jsou zahrnuty právní a finanční vztahy MON vůči ČSSR,...
|
|
|
Periodický tisk v Českých Budějovicích v letech 1945-1948
Pavličíková, Helena ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
Rigorózní práce Periodický tisk v Českých Budějovicích v letech 1945 - 1948 se soustřeďuje na specifika vývoje periodického tisku vydávaného v Českých Budějovicích v poválečném období od roku 1945 do roku 1948. Zásadní společenskopolitické změny, ke kterým došlo po druhé světové válce, se odrážely i v organizaci a struktuře celostátního i regionálního tisku, proto je změnám v politické, hospodářské a kulturní oblasti v Českých Budějovicích věnována první část. Pro systematičnost výkladu mediální situace bylo dále potřebné postihnout charakteristiku periodického tisku, který vycházel v Českých Budějovicích v období 1938 - 1945. Poslední dny druhé světové války byly ve městě spojeny s vysíláním stanice, která v srpnu 1945 vytvořila základ regionální stanice Československého rozhlasu, proto nebylo možné tuto tématiku opomenout. Konkrétní proměny v organizaci a struktuře periodického tisku v Českých Budějovicích v poválečném období jsou rozpracovány ve čtvrté a páté části rigorózní práce. Na obecnou charakteristiku jednotlivých opatření v řízení českých tištěných médií v letech 1945 - 1948 navazuje rozbor jednotlivých českobudějovických periodik - tato periodika jsou rozdělena do tří skupin: periodický tisk národního výboru, periodický tisk politických stran, kulturně společenský, odborný a podnikový...
|
|
|
Týdeník Hospodářský rozhled a jeho postavení v soudobém ekonomickém myšlení
Krška, Štěpán ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Lysoněk, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá týdeníkem Hospodářský rozhled a jeho postavením v soudobém ekonomickém myšlení. Hospodářský rozhled vystupoval jakou nezávislý týdeník. Práce popisuje působení národohospodářského listu v dobovém kontextu. V rámci práce jsou zkoumány roky, kdy bylo Československo zasaženo Velkou ekonomickou krizí. První část práce je věnována základnímu vymezení tématu. V rámci kapitoly je popsáno hospodářství a situace meziválečného Československa a popsán vznik listu. Druhá kapitola se zabývá strukturou týdeníku, hlavními charakteristikami obsahu a konfiskovanými čísly. Třetí část je věnována hlavním tématům zkoumaného období - měnové politice a sporům s agrární a komunistickou stranou. Ve čtvrté části práce jsou zkoumány a rozebrány hlavní kauzy jednotlivých let. Během zkoumaných let se týdeník zabýval především problémy spojenými s hospodářskou krizí. V roce 1939 eskalovaly mezinárodní a národnostní problémy, což se projevilo i v obsahu týdeníku. I přes postupující radikalizaci si Hospodářský rozhled v rámci zkoumaného období zachoval konzistentní názorovou linii. List kritizoval autoritářské režimy a obhajoval demokracii. Tematicky se týdeník často věnoval obhajobě průmyslu a kritice agrárních kruhů. Poslední, pátá, kapitola je věnována redakci Hospodářského rozhledu. Klíčová slova...
|
|
|
Obraz české politiky v německých a rakouských denících na příkladu prezidentských voleb v roce 2013
Niedermeierová, Jana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce Obraz české politiky v německých a rakouských denících na příkladu prezidentských voleb v roce 2013 se snaží přiblížit, jakým způsobem informovaly německé deníky Frankfurter Rundschau, Süddeutsche Zeitung a Die Welt a rakouské listy Der Standard, Die Presse a Salzburger Nachrichten o první přímé volbě prezidenta v České republice, která se uskutečnila v lednu 2013. Německý a rakouský tisk věnoval této události neobvykle velkou pozornost především díky tématu odsunu sudetských Němců z Československa po druhé světové válce, k jehož znovuotevření došlo během předvolebních diskuzí. Zájem německých a rakouských deníků vyvolala i prezidentská kandidatura tehdejšího českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, který prožil velkou část života v rakouském exilu. Diplomová práce analyzuje příspěvky o českých volbách, které se objevily ve vybraných novinách v období od 1. ledna 2013 do 31. března 2013. Zaměřuje se přitom na otázky, kolik prostoru vybrané listy sledované události věnovaly a jakým způsobem ji zpracovávaly z hlediska formálního i obsahového. Rozebírá také, jaká dílčí témata se dostala do popředí a jakým způsobem referovaly deníky o jednotlivých kandidátech. Analýzu doplňuje teoretická část, která se věnuje vztahům České republiky s Německem a Rakouskem, popisuje prezidentské...
|
|
|
Hlasatelky v Československém rozhlase a rozhlas pro ženy ve třicátých letech 20.století
Fabianová, Petra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce na téma "Hlasatelky v Československém rozhlase a rozhlas pro ženy" se na základě historických událostí třicátých let 20. století zabývá rozvojem rozhlasového vysílání v Československu. V první kapitole se autorka věnuje technickým pokrokům, novým vynálezům, zahraničním přenosům a dále také cenzuře a reorganizacím rozhlasu. Podpisem Mnichovské dohody vznikla speciální instituce pro cenzuru, která znepříjemnila život několika zaměstnancům Radiojournalu. Důležitou součástí této části je představení pražské programové koncepce a brněnského studia, které se stalo hlavnímu městu velkou konkurencí. Druhá kapitola se věnuje analýze programu "Rozhlas pro ženy". Tato nejdůležitější část celé diplomové práce představuje témata, která byla typická pro zkoumané období a která byla připravována zejména pro ženské posluchačstvo. Přednášky se týkaly vaření, domácích prací, výchovy, či studia. Žena byla chápána především jako rodička dětí starající se o domácnost. Život prvních hlasatelek Radiojournalu, jako byly například Zdeňka Walló, Marie Magdalena Tomanová, Helena Kronská a další, popisuje poslední, a to třetí kapitola. Mimo jiné je zde vysvětleno, co znamená práce hlasatelská a jaké těžkosti toto zaměstnání přinášelo. Bohaté jazykové dovednosti, příjemný hlas a pracovitost zajistily vybraným...
|
|
|
Charakteristika týdeníku Krkonošská Pravda
Dědková, Michaela ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce ,,Charakteristika týdeníku Krkonošská pravda" se zabývá okresními novinami trutnovského okresu. Krkonošská pravda vycházela v letech 1960-1990. Tato diplomová práce charakterizuje prvních deset ročníků tohoto týdeníku, tedy jeho čísla z let 1960-1969. Krkonošská pravda byla orgánem OV KSČ a ONV v Trutnově. Práce se zaměřuje na funkce těchto okresních novin, jejich obsah i grafické ztvárnění. V neposlední řadě je krátká kapitola věnována významnému cyklistickému závodu O Velkou cenu Krkonošské pravdy, na jehož organizaci se list podílel. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Budování mediální agendy v českých médiích na příkladu zpravodajství o zdravotnictví
Ciborová, Kateřina ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Cílem této diplomové práce je popsat budování mediální agendy v českých zpravodajských médiích na příkladu zpravodajství o zdravotnictví. Tato práce vychází z koncepce nastolování agendy, která pracuje s pojmem mediální agenda. Základní otázkou budování mediální agendy je, jak a proč se některá témata dostávají do médií, zatímco jiná nikoli. Pro potřeby této práce vznikly dva výzkumy, kvantitativní obsahová analýza popsala, jakým způsobem se zdravotní a zdravotnická témata objevovala ve vybraných českých zpravodajských médiích v roce 2013. Konkrétně se jedná o Mladou frontu Dnes, Lidové noviny, Hospodářské noviny, Právo, Českou televizi a Český rozhlas. Rozhovory s novináři, kteří se věnují nebo věnovali zdravotnictví, následně přiblížily mediální rutiny, které stojí za sledovanými mediálními obsahy. Výsledkem je popis, jak v českém mediálním prostředí vznikají zdravotnická témata, jak a kde novináři získávají podněty, co je motivuje věnovat se konkrétnímu tématu, kdo zpravodajství o zdravotnictví dále formuje, jakou roli v něm hraje intermediální agenda, PR materiály, lidské příběhy apod.
|
|
|
Obraz novináře v období první republiky
Junová, Magdalena ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Práce zkoumá obraz novináře, který se zobrazuje v konkrétním korpusu textů - článků z Výstřižkového archivu Ministerstva zahraničních věcí, časově vymezeným obdobím tzv. "první republiky." Metodicky práce vychází z konceptu interpretativní komunity Stanleyho Fishe, přičemž interpretativní komunitou se primárně myslí autoři článků ze sledovaného korpusu. Způsob, jímž konstruují obraz vlastního povolání, se tak zpětně stává konstitutivním - napomáhá vlastní identifikaci novináře i vymezování hranic, co je přípustné, a co nikoli. Ze samotných článků vzešlý autoportrét má tudíž rysy ideálního typu - nikoli pouze kladného vzoru, nýbrž souboru charakteristik, které sami novináři vložili do vlastní představy o své profesi. Hlavní znaky tohoto ideálního typu se v průběhu sledovaného období a napříč pestrým spektrem periodik proměňovaly jen velmi málo, přestože v konkrétních kauzách se interpretace jednotlivých novinářů liší. Práce se tedy zaměřuje na obecné a sdílené rysy tohoto autoportrétu, které dokládá konkrétními příklady jednotlivých článků. Mezi nejdůležitější z oněch sdílených rysů patří vědomí novinářovy moci a z toho plynoucí zodpovědnosti, jeho vztah k pravdě, nezávislosti, času a společnosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.