|
|
Česká lexikografie 15.století
Voleková, Kateřina ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Kučera, Karel (oponent) ; Pleskalová, Jana (oponent)
Mgr. Kateřina Voleková Česká lexikografie 15. století Czech Lexicography of the 15th Century Abstrakt Disertační práce se věnuje vývoji české středověké lexikografie. Na základě výzkumu bohatého rukopisného materiálu čítajícího přes 350 položek popisuje vývoj české lexikografie od českých glos v cizojazyčných textech ke vzniku prvních latinsko-českých slovníků a rozkvět české lexikografie v 15. století se zaměřením na překladová lexikografická díla latinsko-česká, česko- latinská a vícejazyčná. Pozornost je věnována též nečetným českým výkladovým slovníkům. Vysoké množství různorodých lexikografických památek je roztříděno podle formálních a obsahových kritérií. Z hlediska formy a makrostruktury rozlišujeme české glosy v latinském a latinsko-německém slovníku, překladový slovník s češtinou jako jedním z překladových jazyků, slovník uspořádaný abecedně (alfabetář) a věcně (nomenklátor) a neuspořádaný slovník. Z hlediska obsahu dělíme texty na rozsáhlé slovníky pokrývající co největší část slovní zásoby a krátké slovníčky zaměřené na určitou úzkou část slovní zásoby. Lexikografické památky jsou v práci uvedeny se stručným popisem, který je u vybraných textů, především krátkých a dosud nevydaných, doplněn jejich transkribovanou edicí. Součástí práce jsou sondy do pravopisu a jazyka staročeských...
|
|
|
Vraclav v raném středověku
Kučera, Karel ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Bakalářská práce se zabývá historickým a archeologickým poznáním středověkého hradu Vraclav. Shrnuje dosavadní stav bádání týkají se tohoto střediska, začleněného v polovině 12. století do hradské soustavy. Mimo správní funkce si všímá i významu hradu při tzv. Trstenické stezce, údajné spojnici provincií Hrutov a Úsobrno, tedy Čech a Moravy. Dále se věnuje archeologickým výzkumům, které se na hradišti nebo v jeho těsné blízkosti uskutečnily. Podrobněji je zde rozpracován průzkum akropole hradiště z roku 1962, který nebyl v žádné literatuře doposud publikován. Cílem práce je zasazení hradu Vraclav do historického kontextu a zpracováním výzkumu obohatit naše znalosti nejen o něm, ale i o k němu náležící provincii.
|
|
|
Užití aoristu, imperfekta a perfekta v česky psané próze poloviny 14. století
Zdeňková, Jana ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Kučera, Karel (oponent)
Předmětem této práce je analýza užívání tvarů aoristu, imperfekta a složeného préterita ve čtyřech staročeských prozaických překladových památkách ze začátku 2. poloviny 14. století. Analyzovanými texty jsou úryvek prvního staročeského překladu Bible (úryvek Bible drážďanské doplněné textem Proroků rožmberských), legenda o svatém Václavu ze staročeského Pasionálu, Jmě o svatém Pavle a dvě kapitoly díla O svatém Jeronýmovi knihy troje. Zabýváme se zastoupením jednotlivých zkoumaných tvarů, vidovou charakteristikou sloves, od nichž se tyto slovesné tvary tvoří, a jejich vztahem k latinské předloze. Získané výsledky jsou uspořádány do tabulek a grafů. Součástí práce je též elektronická databáze zkoumaných slovesných tvarů.
|
|
|
Diachronní srovnání synchronních korpusů
Křen, Michal ; Čermák, František (vedoucí práce) ; Kučera, Karel (oponent) ; Králík, Jan (oponent)
Práce představuje metodu pro diachronní srovnání synchronních korpusů zachycu- jících blízké stavy jazyka. Cílem práce je především zhodnotit možnosti a meze de- tekce vývojových tendencí v jazyce na materiálu synchronních psaných korpusů řady SYN. Metodologicky jde o corpus-driven přístup založený na statistickém vyhodno- cení rozdílů mezi normalizovanými průměrnými redukovanými frekvencemi lemmat a lexikálních kombinací. Metoda je aplikována v několika variantách na různě definované subkorpusy korpusu SYN a podrobně vyhodnocena. Provedené srovnání ztěžuje především vliv složení jednotlivých korpusů a provázanost změn v jazyce se změnami společenskými. Protože neumíme spolehlivě odlišit zárodky diachronních posunů od přirozeně existující synchronní variability, je statisticky zjištěná významnost frekvenčních rozdílů jednotlivých výrazů zpětně ověřována na korpusech a interpretace výsledků korigována znalostí jejich přesného složení. Závěry jsou založeny především na publicistice, která je z psaného jazyka nejvíce otevřená změnám. Změny v jazyce publicistiky lze charakterizovat jako tematický od- klon od původní politické a ekonomické orientace směrem k tématům týkajícím se praktického života a využívání volného času spojený se zvyšující se neformálností, která způsobuje posuny ve frekvencích...
|
|
|
Lexikum počátků staročeské prózy
Stluka, Martin ; Kučera, Karel (vedoucí práce) ; Rejzek, Jiří (oponent) ; Pečírková, Jaroslava (oponent)
Pramennou náplní této práce jsou tři staročeská překladová díla, Ţivot Krista Pána, Pasionál a Ţivoty svatých Otců. Všechna zmiňovaná díla patří k počátkům staročesky psané prózy. Předmětem zkoumání je jejich lexikální zásoba nahlížená z různých úhlů pohledu. Základem prováděné analýzy je vzájemné srovnání slovní zásoby uvedených tří staročeských památek. Pozornost je věnována také lexiku mladších opisů ŢKP a Pasionálu, které při srovnání se svými nejstaršími dochovanými předlohami ukazují na cestu, kterou se ubíral vývoj slovní zásoby ve staré češtiny v průběhu 14. a 15. století. Zkoumané lexikum je rovněž konfrontováno s vývojovými procesy, kterými procházela staročeská slovní zásoba. Zvláštní pozornost je v jednotlivých zkoumaných textech věnována slovotvorbě; součástí analýzy je charakteristika vznikající, popř. existující terminologie; samostatně jsou zpracovány frazémy a opomenuty nezůstávají jedinečně nebo ojediněle se vyskytující lexémy (hapaxy ap.), jež se v počátcích staročesky psané prózy vyskytují. Jednotlivé zkoumané texty jsou začleněny do obecnějšího kulturně-historického rámce.
|
|
|
Morfematická struktura češtiny: od lingvistické teorie k automatickému počítačovému zpracování
Lebeda, Jiří ; Petkevič, Vladimír (vedoucí práce) ; Kučera, Karel (oponent)
Morfematický výzkum češtiny zažil největší rozmach v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století. Od vydání Retrográdního morfematického slovníku češtiny (1975) Eleonory Slavíčkové a Komárkových Příspěvků k české morfologii (1978) badatelský zájem o tuto oblast lingvistiky postupně upadá. Pokus o obhajobu morfematiky jako samostatné disciplíny, zhodnocení dosavadních teoretických i empirických poznatků a odůvodnění volby formálního počítačového zpracování jako jediné možné další perspektivy je leitmotivem všech devíti kapitol monografie. Její interdisciplinární charakter se projevuje v hledání podnětů pro návrh algoritmického pojetí morfematické analýzy a syntézy, jímž práce vrcholí, např. ve sféře kognitivních věd nebo obecné sémiotiky. Poznání základních principů fungování mentálního slovníku včetně podstaty teorie aktivovanosti jazykových jednotek ukazuje, že komputační přístup k tradičním lingvistickým tématům a metodám se může inspirovat nejen v teoretických oborech. Za tradiční počátek ústředního termínu, kterým je systémově morfém realizující se v užití jazyka jako morf, se pokládá jeho zavedení Janem Baudouinem de Courtenay v osmdesátých letech 19. století. Na příkladu velkých osobností vývoje české lingvistiky, J. A. Komenském, V. J. Rosovi, J. Dobrovském a F. L. Čelakovském, je ukázáno, že pojem...
|
|
|
Stylistický a rétorický rozbor žďárských barokních kázání se zvláštním zřetelem k tautologii
Boháčová, Lydie ; Andrlová Fidlerová, Alena (vedoucí práce) ; Kučera, Karel (oponent)
Tato práce si klade za cíl představit čtrnáct žďárských barokních kázání svatojanských z pohledu koordinační tautologie. V prvé řadě představuje typ žďárských promluv, tedy konceptuální kázání, a základní rozbor všech žďárských kázání. Za druhé se věnuje tautologii, uvádí její definice z odborné literatury, její základní dělení a vlastní definici tautologie, z níž se v práci nadále vychází. Dále se již zabývá příklady tautologických spojení ve žďárských promluvách, uvádí základní a pomocná kritéria pro jejich vyhledávání. Zaměřuje se na tautologická spojení z celé řady hledisek, od jejich počtu a pozice přes slovní druh složek spojení, synonymii, gradaci až po zvláštní případy atd.
|
|
|
Raněnovověké rukopisy v českých muzeích a možnosti jejich využití pro výzkum českého jazyka a literatury 17. a 18. století
Fidlerová, Alena ; Kučera, Karel (vedoucí práce) ; Kolár, Jaroslav (oponent) ; Pleskalová, Jana (oponent)
Práce se skládá ze dvou žánrově odlišných částí: jako druhá z nich je podána ta část textu knihy FIDLEROVÁ, Alena; BEKEŠOVÁ, Martina, a kol.: Repertorium rukopisů 17. a 18. století z muzejních sbírek v Čechách II (K-O). Praha: Nakladatelství Karolinum, 2007, za jejíž konečnou podobu je zodpovědná autorka práce (asi 560 stran tisku). Je to praktická ukázka způsobu zpracování a zpřístupnění velkého množství rukopisného pramenného materiálu tak, aby mohl být úspěšně využíván vědci různých oborů zabývajícími se raným novověkem, a zároveň je to i součást pramenné základny pro úvahy první části práce, tj. doprovodné studie. Tato studie, která ale vychází i z ostatních dosud vydaných částí Repertoria, si vytýká několik cílů: Z hlediska informativního přehledně shrnuje obsah Repertoria, tj. to, jaké rukopisy v něm jsou či nejsou zastoupeny (z hlediska stáří, použitého jazyka a žánru či tematiky) a jaké jsou patrně příčiny tohoto stavu. Z hlediska metodologického se zamýšlí nad tím, jaký přístup je nejvhodnější zvolit nejen při zkoumání raněnovověkého českého jazyka a literatury, ale obecně při zkoumání kultury (především lidové) raného novověku jako takového. Z hlediska úže bohemistického se snaží naznačit některé směry bádání, pro něž by mohly být rukopisy Repertoria vhodným materiálem. Studie ukazuje, že převážná...
|
|
|
Analytická verbonominální spojení v Hájkově Kronice české (1541)
Martínek, František ; Kučera, Karel (oponent) ; Adam, Robert (vedoucí práce)
V 1. a 2. kapitole práce vymezujeme na základě literatury analytická verbonominální spojení (AVNS), tedy spojení slovesa obecného významu, které vyjadřuje kategoriální významové rysy (např. stav, změnu stavu a způsobení změny stavu), a abstraktního substantiva: dát radu, položit otázku, být v nesnázích. K AVNS řadíme také spojení se substantivem v nominativu (jednání probíhá) a některá spojení s adverbii (vyjít najevo). Ve 3. kapitole klasifikujeme AVNS vypsaná z Hájkovy Kroniky podle formálních znaků a popisujeme spojení utvářená podobně jako AVNS. Ve 4. kapitole kriticky hodnotíme a doplňujeme dosavadní významová třídění AVNS a třídíme získaná spojení podle relevantních rysů (protiklad stavu a děje, vyjádření fází děje, kauzativita a další). V 5. kapitole pozorujeme funkce AVNS ve starém textu, např. potvrzení příslušnosti textu k vyšší stylové rovině. Celá práce prokazuje nepřesnost obvyklého hodnocení AVNS jen jako progresivního rysu moderního jazyka. Přílohami práce jsou soupisy vyexcerpovaných AVNS a podobně utvářených spojení.
|
|
|
České názvy hub z etymologického a slovotvorného hlediska
Karasová, Kristina ; Kučera, Karel (oponent) ; Rejzek, Jiří (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci jsem se zaměřila zejména na etymologickou analýzu českých jmen hub; tuto část práce považuji (i vzhledem k rozsahu souboru) v podstatě za průkopnickou. Snažila jsem se dbát o to, aby mnou uváděné souhrnné údaje byly v práci ověřitelné a šly přepočítat (i s případnými změnami například při rozdílném názoru na výklad některých jmen) a aby bylo pokud možno vždy jasné, k jakému výkladu se přikláním, pokud se k nějakému přikláním - těch několik dosavadních prací na podobné téma totiž poskytovalo maximálně jen přehled jednotlivých sémantických typů s příklady a souhrnné výsledky, ale chyběla v nich možnost dohledat, jak bylo vykládáno konkrétní jméno.
|
host ::
RSS.