|
|
Využití obrazové analýzy pro stanovení počtu kolonií mikrorganismů
Kováčiková, Eva ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Zmeškal, Oldřich (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřená na využití obrazové analýzy při stanovení počtu a velikosti kolonií mikroorganismů. Experimentálním druhem mikroorganismů byly kvasinky Saccharomyces cerevisiae, které tvoří na pevném médiu pravidelné tvary kolonií. Byly použity metody obrazové analýzy založené na waveletové (vlnkové) transformaci. Pomocí počítačového programu HarFA byla provedena fraktální analýza digitálních snímků a byly určeny fraktální parametry. Naměřena data byla využita ke grafickému vyhodnocení distribuce a četnosti kolonií.
|
|
|
Production of polyhydroxy alkanoates from selected waste substrates
Vlasáková, Terézia ; Obručová,, Hana (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
This bachelor's thesis is focused on study of polyhydroxyalkanoates (PHA) production by bacterial strains Burkholderia sacchari and Burkholderia cepacia. It also deals with influence of various factors on their production. The main studied area was PHA production from substrate prepared from corn stover. In theoretical part a brief description of PHA was given. We also summarized options on their practical applications and possibilities of their bacterial production from waste substrates. In experimental part of work the impact of used precursors on biomass growth, PHA production and incorporation of 3HV monomer into the polymer chain was monitored. Further, a method of corn material hydrolysis was optimized. Bacterial cultures were cultivated on prepared hydrolysates. The best results in cultivation on hydrolysates of corn silage were achieved when the hydrolysis was performed by combination of chemical and enzymatic way. Cultivations of both bacteria were also transferred into the laboratory bioreactor.
|
|
|
Studium zapojení polyhydroxyalkanoátů do stresové odpovědi mikroorganismů
Kučera, Dan ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Cílem práce bylo studium zapojení polyhydroxyalkonoátů (PHA) do stresové odpovědi bakterií. Teoretická část bakalářské práce se zabývá možností stanovení viability mikroorganismů s využitím moderních technik, především průtokové cytometrie. Dále pak byla zpracována rešerše zaměřená na vybrané stresové faktory a zapojení PHA do stresové odpovědi. V experimentální části práce byla posuzována stresová odpověď v souvislosti se schopností akumulovat PHA. Tomuto experimentu posloužila bakterie Cupravidus necator. Schopnost akumulace PHA v pozdější fázi růstové křivky navyšuje odolnost vůči ethanolu, vysoké teplotě a mražení. Naopak nižší odolnost jevil kmen produkující PHA při působení anorganickými kyselinami a zásadami. Důvodem může být odlišná morfologie PHA produkujících buněk. Dílčím cílem bylo i studium možnosti barvení živých buněk akumulujících PHA pomocí Nilské červeně. Studium ukázalo, že barvivo penetruje do živých buněk při teplotě zvýšené na 40-45 °C. Tato teplota není pro buňky letální a intenzita barvení je dostatečná k odlišení PHA produkujících buněk pomocí průtokové cytometrie, což může mít využití při selekci průmyslových producentů PHA.
|
|
|
Charakterizace a stabilizace pankreatinu
Wurstová, Agáta ; Němcová, Andrea (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Práce se zaměřuje na studium enzymatické směsi pankreatinu, její charakterizaci a následnou enkapsulaci do liposomů. Jako srovnávací proteiny byly použity hovězí sérový albumin a trypsin. Charakterizace pankreatinu se skládá ze dvou částí. V první části je práce zaměřena na optimalizaci metod stanovení koncentrace pomocí absorpční spektrofotometrie s využitím základních metod pro identifikaci proteinů (Biuretová metoda, H-L metoda a Bradfordova metoda). Dále bylo proměřeno absorbční spektrum daného proteinu v UV oblasti. Jako metoda identifikace proteinu a zjištění jeho relativní molekulové hmotnosti byla použita metoda SDS-PAGE. Pro identifikaci složek pankreatinu byla použita LPLC ve dvou modifikacích, iontoměničová chromatografie a gelová filtrace. Druhá část práce je věnovaná charakteristice pankreatinu jako enzymu, primárně zjištění optimálních hodnot pH a teploty pro nejdůležitější enzymatické aktivity pankreatinu – proteolytickou (pH 8,9 a 50°C), amylázovou (pH 7 a 40 °C) a lipolytickou (pH 7 a 50 °C). Poslední část práce zaujímá enkapsulace pankreatinu do liposomů a pomocí přístroje DLS také stanovení distribuce velikosti částic a jejich zeta potenciálu. Částice samovolně neuvolňovaly enkapsulované enzymy, k jejich uvolnění došlo až po aplikaci fosfolipázy D, čímž bylo potvrzeno, že liposomy mohou být použity jako transportní systémy pro nativní enzymy.
|
|
|
Ionokomplexy hyaluronanu pro kosmetické a farmaceutické účely
Cimalová, Jana ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium systému kationaktivní tenzid – hyaluronan. Pomocí fluorescenční spektrometrie byla stanovena kritická micelární koncentrace karbethopendeciniumbromidu (Septonex) ve třech prostředích – voda, 0,15 M NaCl, pufr PBS, se třemi fluorescenčními sondami – pyren, perylen, nilská červeň. Bylo zjištěno, že fyziologické prostředí (pufr a NaCl) snižují hodnotu CMC o řád. Při experimentech s nativním hyaluronanem došlo k vytvoření sraženin a tvorbě gelu. V další části bylo studováno agregační chování nového biologicky přijatelného amfoterního tenzidu tetradecylfosfocholinu(TPC) v prostředí vody a NaCl v závislosti na rostoucí molární molekulové hmotnosti hyaluronanu. Jako fluorescenční sonda byl použit perylen . Tato měření prokázala, že molární molekulová hmotnost ani změna iontové síly nemá vliv na hodnotu CMC a nedochází tak k interakcím s hyaluronanem. Posledním studovaným tenzidem byl 1,2-dihexadekanoyl – 3 – dimetylammonium – propan (DPTAP), který je však nerozpustný ve vodě. DPTAP je rozpustný v chloroformu, avšak po odpaření chloroformu a po přidání hyaluronanu došlo k jeho srážení. Získané výsledky zatím potvrdily, že z hlediska studia agregace pomocí fluorescenční spektroskopie nové kationaktivní tenzidy TPC a DPTAP nejsou vhodné pro komplexaci s hyaluronanem .
|
|
|
Možnosti využití odpadních lipidů a glycerolu k produkci karotenoidů kvasinkami.
Kostovová, Iveta ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem předložené bakalářské práce bylo využití lipidických odpadů a odpadního glycerolu jako zdrojů uhlíku při kultivaci karotenogenních kvasinek. Celkem bylo ke kultivaci použito šest kmenů kvasinek: Rhodotorula glutinis, Rhodotorula rubra, Rhodotorula aurantiaca, Cystofilobasidium capitatum, Sporobolomyces roseus a Spo-robolomyces shibatanus. Všechny studované kmeny kvasinek byly schopny utilizovat jak glycerol, tak řep-kový olej jako zdroj uhlíku. Kultivace na oleji byla u většiny kmenů doprovázená sní-ženou produkcí karotenoidů a pouze v některých případech zvýšenou produkcí ergoste-rolu, lykopenu a biomasy. Většina kmenů kvasinek kultivovaná na glycerolu produkovala zvýšené množství karotenoidů i biomasy. Jako nejlepší producent karote-noidů i biomasy byl prokázán kmen Sporobolomyces roseus CCY 19-6-4, kultivovaný na médiu obsahujícím glukózu a glycerol v poměru 1:1
|
|
|
Charakterizace aktivních látek v různých druzích piva
Benešová, Pavla ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá analýzou biologicky aktivních látek, především fenolické povahy v 10 druzích nealkoholických piv s následným porovnáním s pivem alkoholickým. V teoretické části je uvedena technologie výroby piva rozšířená o výrobu piva nealkoholického. Dále jsou zde rozebrány některé látky charakterizující české pivo – tj. proteiny, polyfenoly, hořké látky včetně metod jejich stanovení. K analýze proteinů byl použit mikrofluidní elektroforetický systém Experion. Analýza polyfenolů, flavonoidů, pivovarských charakteristik a antioxidační aktivita byla měřena spektrofotometricky. U vybraných značek piv byly fenolické látky identifikovány a kvantifikovány pomocí LC/ESI-MS analýzy. Porovnáním získaných výsledků byl u nealkoholických piv zjištěn obsah biologicky aktivních látek srovnatelný s pivy alkoholickými, a to především co se týče obsahu látek fenolické povahy.
|
|
|
Řízená produkce pullulanu mikroorganismem Aureobasidium pullulans
Skoumalová, Petra ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá studiem vlivu exogenních stresových faktorů na produkci biomasy a pullulanu mikroorganismem Aureobasidium pullulans. V práci byla zpracována literární rešerše zaměřená na přehled stresových faktorů, producenty pullulanu a na jeho strukturu, funkci a technologické využití. V rámci experimentální části práce byla stanovena růstová charakteristika mikroorganismu Aureobasidium pullulans a produkce pullulanu během růstu v optimálních podmínkách a v prostředí obsahujícím stresový faktor. Snížená dostupnost kyslíku měla za následek pokles produkce biomasy. Organismus se proti tomuto stresu bránil zvýšenou produkcí pullulanu. Při chemickém stresu s přídavkem NaCl byla výrazně ovlivněna hlavně produkce biomasy. Nejvyšší produkce pullulanu byly stanovena při koncentraci 15 g/l NaClv produkčním médiu. V přítomnosti ethanolu docházelo k výraznému poklesu růstu biomasy a u vyšších koncentraci k zastavení produkce pullulanu. V případě peroxidového stresu nebyly zaznamenány v produkci pullulanu žádné výrazně změny. Kratší expozice a nižší koncentrace těžkých kovů (Cr(III), Se(IV)) vykazovaly lepší vliv na produkci pullulanu a biomasy než dlouhodobý efekt.
|
|
|
Možnosti stanovení mykotoxinů v ječmeni a sladu
Čuta, Robert ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Běláková, Sylvie (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou mykotoxinů obsažených v obilovinách, zvláště v ječmeni a sladu. Teoretická část shrnuje poznatky o mykotoxinech a jejich výskytu. Jsou zde rozebírány možnosti stanovení mykotoxinů. V experimentální části byla optimalizována metoda extrakce deoxynivalenolu na ultrazvuku. Ke stanovení deoxynivalenolu byla použita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostním detektorem (HPLC – MS/MS). Tato metoda byla využita ke stanovení obsahu deoxynivalenolu v ječmeni a z něj vyrobeného sladu. Bakalářská práce byla realizována ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském a. s. v Brně.
|
|
|
Termofilní enzymy
Kuchtová, Ludmila ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Termofilní enzymy se tvoří v organismech žijících při teplotách 60-80°C, v některých případech i vyšších a jsou za těchto teplot aktivní a stabilní. Tato práce se zabývá výskytem termofilních a hypertermofilních organismů, způsoby jejich adaptace na život v prostředí s teplotou výrazně přesahující optimum pro většinu organismů a současnými poznatky a názory na jednotlivé možné faktory zvyšující termostabilitu proteinů. Shrnuje vlastnosti a funkce termofilních enzymů a jejich současné aplikace (např. PCR, škrobárenství). Srovnává výhody a nevýhody použití těchto enzymů oproti současným používaným mesofilním enzymům. Předkládá možnosti budoucího použití termozymů v různých odvětvích průmyslu, kde by mohly nahradit některé postupy značně znečišťující životní prostředí, zjednodušit procesy a mít ekonomický význam.
|
host ::
RSS.