|
|
Možnosti násilného řešení krize komunistických režimů v roce 1989: Československo ve středoevropské perspektivě
Netolická, Zuzana ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Bakalářská práce se zabývá možností násilného řešení událostí v Československu v roce 1988 a 1989. Pro porovnání jsou nastíněny i události v celé střední Evropě, do které se v této práci počítá kromě Československa také Polsko, Maďarsko a NDR. Práce je rozdělena na dvě části. První má dvě kapitoly, ve kterých je popis událostí ve druhé polovině osmdesátých let ve střední Evropě. Ve druhé části práce je pak popsáno, jaké mocenské a stranické orgány se podílely na rozhodování o možných zásazích a kdo zásahy prováděl. V závěrečné kapitole jsou popsány tři hlavní faktory, které ovlivnily chod událostí v roce 1989. Hlavní zdroje práce jsou archivní materiály ze zasedání Ústředního výboru, sborníky Securitas imperii a rozhovory s vysoce postavenými komunisty té doby. Výsledkem práce je to, že možnost násilného řešení byla velmi malá, protože celou situaci ovlivňovalo několik na sebe navazujících faktorů.
|
|
|
Vojensko-politické aspekty sovětské invaze do ČSSR v srpnu 1968
Čížek, Martin ; Reiman, Michal (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent) ; Kudrna, Ladislav (oponent)
Práce se zabývá vojensko politickými důvody snahy Sovětského svazu dlouhodobě rozmístit své jednotky na československém území a s tím spojenými příčinami vojenského zásahu pěti armád Varšavské smlouvy proti ČSSR na pozadí celkové mezinárodně politické situace. Mezi nejdůletitější patří vojensko strategická situace ve střední Evropě v 60. letech, problematika jaderných zbraní a jejich nosičů. Samostatná kapitola je věnována sovětským pokusům o rozmístění svých jednotek na území ČSSR ještě před operací Dunaj. Závěrečná kapitola se zabývá reorganizací ČSLA, vytvořením CGV a reakcí NATO na změněnou koncentraci vojsk na hranicích obou bloků.
|
|
|
Příčiny americké intervence ve Vietnamu
Trubačová, Zuzana ; Tůma, Oldřich (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Tato práce se zabývá příčinami americké intervence ve Vietnamu. Zahrnuje časový úsek od roku 1950 do roku 1965, od prvotní angažovanosti Spojených států ve Vietnamu až po začátek přímé války s Vietnamskou demokratickou republikou (VDR). Práce zkoumá jednotlivé důležité momenty, které měly zásadní vliv na další vývoj americké přítomnosti ve Vietnamu. Důraz při posuzování jednotlivých událostí je kladen na mezinárodně-politický kontext, zahraniční politiku Spojených států vůči Indočíně/Vietnamu, rozhodování v nejvyšších politických či vojenských kruzích, velmocenské vztahy i osobní přesvědčení jednotlivých mezinárodních hráčů. Nejvíce pozornosti je v první části práce věnováno prvotní fázi americké intervence - zainteresování se v oblasti jihovýchodní Asie končící Ženevskými dohodami. V druhé části práce jsou hlavním tématem kritická léta 1963-1965, jež připravily půdu pro následnou eskalaci války.
|
|
|
Vliv dobových okolností na působení slovenského faktoru a na jeho roli při volbě Gustáva Husáka do čela KSČ - srovnání s volbou Alexandera Dubčeka
Zálom, Pavel ; Tůma, Oldřich (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce "Vliv dobových okolností na působení slovenského faktoru a na jeho roli při volbě Gustáva Husáka do čela KSČ - srovnání s volbou Alexandera Dubčeka" hodlá prostřednictvím analytické a srovnávací metody přiblížit vliv dobových okolností na působení slovenského faktoru při volbě Gustáva Husáka do funkce prvního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Československa v dubnu 1969. V rámci prostudované literatury související s touto problematikou totiž autor postrádal text, který by se těmto motivům blíže věnoval. Na základě rozboru volby Alexandera Dubčeka do přední stranické funkce v lednu 1968, v rámci níž jsou podle autorova názoru vlivy zvýrazňující působení slovenského faktoru patrnější, jsou vymezeny tři komparační okruhy, saturační, nátlakový a konfliktní, na jejichž základě pak jsou v souvislosti s volbou Husáka identifikovány sledované faktory. Základní termíny, tedy tematická náplň zmíněných srovnávacích okruhů stejně jako samotný slovenský faktor, budou v rámci textu blíže charakterizovány a vyloženy. Autor pak pomocí této metody dochází k závěru, že klíčovými faktory, které významným způsobem zvýraznily působení slovenského faktoru v rámci volby Gustáva Husáka do čelní role KSČ, jsou především velmocenské zájmy Sovětského svazu v prostoru střední Evropy, obava...
|
|
|
Československo 1968. Pokus o socialismus s lidskou tváří
Švarc, Zdeněk ; Tůma, Oldřich (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá otázkami, proč došlo k zamezení pokusu o socialismus s lidskou tváří v Československu v roce 1968. V návaznosti na toto období práce vypovídá o tehdejším politickém smýšlení, ale zabývá se i vnějšími vlivy, které vedly k vojenské intervenci zeměmi Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Práce by měla odpovědět na následující otázku: Proč došlo k přerušení vnitropolitického vývoje v Československu v roce 1968, který následně zamířil normalizačním směrem?
|
|
|
Reakce československého a východoněmeckého vedení na krizi 80. let
Chrpa, Jiří ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Bakalářská práce "Reakce československého a východoněmeckého vedení na krizi 80. let" se zabývá situací v ČSSR a v NDR, které si byly mnoha svými chrakteristikami podobné, v období let 1985-1989, kdy zdejší komunistické režimy čelily krizi způsobené komplexem ekonomických, společenských a politických příčin. Nejprve jsou definovány tři základní oblasti, v nichž se problémy obou režimů projevovaly - hospodářské potíže, vztah vedení se společností a krize elit. Práce se věnuje také zahraničním vlivům působícím na zkoumané státy, mezi něž patří zejména změny v SSSR po nástupu Michaila Sergejeviče Gorbačova. Dále popisuje podobu reakce vedení na projevy krize a opatření, která v této souvislosti byla podniknuta. Zatímco v Československu docházelo od roku 1987 k omezeným reformám týkajícím se především hospodářství, inspirovaným sovětskou perestrojkou, reakce NDR se sestávala hlavně z udržování stávajícího kurzu a snahy získat finanční prostředky na udržení životní úrovně. Velkým problémem pro oba režimy byla kromě stagnace hospodářství a potřeby reagovat na změnu kurzu sovětské politiky také aktivizace společnosti projevující se růstem počtu a intenzity protestů, který vyvrcholil na podzim 1989 a výrazně přispěl ke kolapsu obou režimů. Cílem práce je nalézt a popsat souvislosti mezi jednotlivými...
|
|
|
Boj o sociální demokracii ve druhé polovině roku 1947
Brož, Jan ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá Československou sociální demokracií ve druhé polovině roku 1947, především z hlediska jejích vztahů s Komunistickou stranou Československa a Československou stranou národně socialistickou. Text upozorňuje na poměry mezi stranami ve zkoumaném časovém úseku a zmiňuje proměnu mezistranických vztahů, k níž v tomto období došlo. V práci se referuje o názorových proudech uvnitř sociální demokracie, které se nejvíce střetávaly v přístupu k otázce spolupráce s komunisty. Nejednotnost strany je ukázána na dvou událostech, jež byly v tomto období z hlediska sociálnědemokratického poměru ke komunistům nejdůležitější a nejzřetelněji se zde projevilo vnitrostranické pnutí. Těmito událostmi bylo zářijové jednání o milionářské dávce a listopadový sjezd sociálnědemokratické strany v Brně. Dále se text zabývá pohledem KSČ na vývoj uvnitř sociální demokracie a rozebírá jednotlivé aspekty taktiky, kterou komunisté směrem k sociální demokracii používali. Upozorňuje na kroky, jež komunisté podnikali s cílem ovlivňovat dění uvnitř sociální demokracie ke svému prospěchu. Stejně tak tato bakalářská práce referuje o postoji národních socialistů k sociální demokracii, jejich úvahách o možnostech spolupráce a konkrétních krocích, podnikaných s cílem tyto myšlenky realizovat.
|
|
|
1968
Švarc, Zdeněk ; Tůma, Oldřich (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Tato práce se zabývá otázkami, proč došlo k zamezení pokusu o socialismus s lidskou tváří v Československu v roce 1968. V návaznosti na toto období práce vypovídá o tehdejším politickém smýšlení, ale zabývá se i vnějšími vlivy, které vedly k vojenské intervenci zeměmi Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Práce by měla odpovědět na následující otázku: Proč došlo k přerušení vnitropolitického vývoje v Československu v roce 1968, který následně zamířil normalizačním směrem?
|
|
|
Pojem "demokratický socialismus" v publicistických diskusích roku 1968
Tomka, Petr ; Tůma, Oldřich (vedoucí práce) ; Bureš, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza pojmu "demokratický socialismus" z pohledu mediálních diskusí na stránkách soudobého tisku v průběhu "pražského jara". Dobový termín "demokratický socialismus" se zde vztahuje k problematice hledání možné nové podoby politického systému v okamžiku, kdy stávající komunistický režim se po dvaceti letech své existence nacházel ve vážné krizi, jež postihovala takřka všechny oblasti jeho fungování a vyústila nakonec až v pokus o jeho celkovou reformu během roku 1968. Politické myšlení "pražského jara" je v práci rozděleno do tří základních skupin - reformní politici, komunističtí intelektuálové a zástupci nestranické veřejnosti, přičemž pomocí analýzy soudobého tisku se autor snaží zachytit jistý celkový pohled představitelů těchto tří proudů na smysl a podstatu probíhajících událostí a na tomto základě dokázat, že v jejich tehdejších úvahách o možném cíli politických reforem se skrývají vážné rozdíly se zřetelem k otázce míry demokratičnosti zamýšleného režimu "demokratického socialismu". Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
host ::
RSS.