|
| |
|
|
Diversity of microalgae from extreme habitats: linking phylogeny and ecology
Barcyte, Dovile ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Dvořák, Petr (oponent) ; Bock, Christina (oponent)
in Czech Diverzita mikrořas z extrémních habitatů není zcela prozkoumaná, což je zřejmě způsobeno omezeným úsilím, které bylo dosud věnováno sběru vzorků z často nehostinných prostředí, spolu s komplikovanou taxonomií a systematikou řas. Zejména v málo prozkoumaných extrémně kyselých (pH < 3.0) a polárních habitatech se mohou vyskytovat nové, dosud nepopsané druhy. Cílem této disertační práce bylo polyfázické studium řasových kmenů z extrémních stanovišť s nízkým pH, s nízkým pH v kombinaci s vysokými teplotami a z polárních oblastí. Práce je zaměřena na kokální zelené řasy z třídy Trebouxiophyceae (rody Coccomyxa a Watanabea), monadoidní zelené řasy z třídy Chlorophyceae (Chloromonas a příbuzné rody) a saccodermní zelené řasy z třídy Zygnematophyceae (rod Cylindrocystis). Dále se zabývá kokálními ruduchami z třídy Cyanidiophyceae (rod Galdieria). Hlavní metody výzkumu získaných řasových kmenů zahrnovaly světelnou a transmisní elektronovou mikroskopii a Sangerovo sekvenování jaderných a chloroplastových molekulárních markerů. Jaderné (18S rDNA) a plastidové (rbcL) sekvence byly použity na rekonstrukci fylogenetických stromů a na vyhodnocení taxonomického postavení studovaných organismů. Porovnání modelů sekundární struktury jaderné ITS2 rDNA jako vysoce variabilního molekulárního markeru sloužilo...
|
|
|
Vztah biodiverzity a produktivity ve společenstvech krásivek
Škvorová, Marie ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Nedbalová, Linda (oponent)
V této diplomové práci se zabývám vlivem biodiverzity na produktivitu ve společenstvech krásivek. Biodiverzita se výrazně globálně mění. Podoba vztahu biodiverzity a produktivity patří proto k významným výzkumným otázkám. Velký vliv na produktivitu mají tři aspekty diverzity: druhová bohatost, funkční diverzita a fylogenetická diverzita. Studie ukazují, že s vyšší diverzitou obecně produktivita stoupá. Je však málo studií, které porovnávají vliv vícero aspektů diverzity současně. Existující studie ukazují, že aspekty mohou být vzájemně propojeny. Studie jsou zaměřeny převážně na rostlinná společenstva, méně pak na další organismy, například řasy. Ve své práci jsem zkoumala, jak se při změně druhové bohatosti proměňuje vztah funkční či fylogenetické diverzity a produktivity ve společenstvech krásivek. Sestavila jsem experimentální společenstva krásivek o dvou až 12 druzích. Společenstva se lišila ve zvolených aspektech diverzity. Měřila jsem nárůst biomasy. Pro analýzy jsem použila index overyielding, který srovnává produkci polykultur s produkcí očekávanou na základě monokultur. Vztah overyielding vůči funkční diverzitě se lišil v závislosti na druhové bohatosti daných společenstev. Bayesovské regrese pro jednotlivé úrovně druhové bohatosti nebyly signifikantní, nicméně bayesovská regrese intervalů...
|
|
|
Vliv typu habitatu a dlouhodobé in vitro kultivace na fotosyntetické charakteristiky sněžných řas a jejich odolnost vůči stresu indukovanému UV zářením
Zázvorková, Michaela ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Kvíderová, Jana (oponent)
Sněžné řasy jsou psychrofilní mikroorganismy, které obývají sněhová pole v horských a polárních oblastech a za příznivých podmínek tvoří tzv. barevné sněhy. Většina druhů patří do řádu Chlamydomonadales (Chlorophyta) s komplikovaným životním cyklem, zahrnujícím bičíkovce i nepohyblivá stádia (cysty). Extrémní prostředí sněhu je charakteristické nízkou teplotou, problémy s dostupností tekuté vody a nedostatkem živin. V závislosti na lokalitě a fázi životního cyklu se navíc sněžné řasy musí vypořádat s nadbytkem či naopak nedostatkem slunečního záření, jehož významnou složkou je i nebezpečné UV záření. Právě světelné podmínky se značně liší na exponovaných lokalitách nad hranicí lesa či v polárních oblastech a v lesních habitatech. V první části této práce jsem porovnávala reakce fotosyntetického aparátu kmenů sněžných řas z lesních a bezlesých habitatů na různé intenzity záření, a dále jsem se zabývala posouzením případné změny souvisejících s dlouhodobou kultivací v laboratoři. Na základě měření "rychlých" světelných křivek na PAM fluorometru jsem stanovila některé charakteristiky fotosyntetického aparátu jednotlivých kmenů, (parametry α a Ik), které vypovídají o adaptaci na nízké či vysoké intenzity světla. Pro část kmenů bylo možné provést srovnání výsledků získaných v tříletém odstupu. V druhé...
|
|
|
Ekologická a taxonomická struktura subaerických nárostů zelených řas na jehlicích nahosemenných dřevin
Zelená, Radka ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Nedbalová, Linda (oponent)
Aero-terestrické řasy tvoří zřetelné biofilmy na různých přírodních i člověkem vytvořených površích. Jejich taxonomická diverzita je značná, ale dosud zřejmě ne zcela prostudovaná, i když se jí v poslední době věnuje zvýšená pozornost. Studium diverzity těchto řas je ztíženo morfologickou podobností zástupců nejběžnější třídy Trebouxiophyceae, kteří nejčastěji tvoří kokální stélky. Proto se ke studiu těchto zástupců velmi často volí molekulárně genetické metody. Kromě druhové diverzity je studována i ekologie těchto řasových společenstev, jejich prostorová diverzita, sezonalita. Ve své práci jsem se zaměřila na dva aspekty mikrobiálních biofilmů rostoucích na jehlicích tisu červeného. V první studii jsem hodnotila množství řas vyskytujících se v biofilmech na jehlicích v rámci pražského městského ekosystému v souvislosti s kvalitou ovzduší. Jde o první studii takového typu v malém měřítku, přičemž se ukázalo, že by tyto biofilmy mohly sloužit jako bioindikátory kvality ovzduší v městských oblastech, reflektující různé koncentrace oxidů dusíku a polétavého prachu. Ve své druhé studii jsem zkoumala taxonomickou diverzitu těchto biofilmů ve dvou evropských regionech. Doposud totiž nevznikla taxonomická studie řas z tohoto specifického habitatu. Zaznamenali jsme poměrně veliké množství řasových taxonů...
|
|
|
Sladkovodní zelené řasy v polárních oblastech: diverzita, biogeografie a porovnání metod studia
Šamšulová, Tereza ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Chattová, Barbora (oponent)
Zelené řasy (Chlorophyta) jsou v polárních oblastech důležitou skupinou primárních producentů, ale dosud jim byla ve srovnání se sinicemi a rozsivkami věnována menší pozornost. Podmínky prostředí ve sladkovodních habitatech Arktidy a Antarktidy (jezera, mokřady, potoky a řeky, ledovce a sněhová pole) jsou velmi variabilní a mikroorganismy zde musí odolávat řadě extrémních podmínek. Přehled 58 rodů zelených řas z polárních oblastí ukázal převahu zástupců z tříd Chlorophyceae a Trebouxiophyceae, více rodů bylo doloženo z Arktidy. Z hlediska typu habitatu jsou rodově nejbohatší jezera a nejméně bohaté mokřady. To může být ale ovlivněno nevyrovnaným počtem prací z obou polárních oblastí a z různých habitatů. Výskyt několika druhů byl dosud doložen pouze z Antarktidy, celkově se ale rozšíření zelených řas předpokládá spíše kosmopolitní. Tradiční metodou výzkumu biodiverzity je světelná mikroskopie, která má však omezení kvůli většinou jednoduché morfologii zelených řas. Jejich určení do rodu či druhu je proto často možné až pomocí molekulárních metod. Zatímco sekvenování Sangerovou metodou je využíváno pro charakterizaci jednodruhových izolátů, metagenomová analýza umožňuje podchycení nekultivovatelných či vzácných druhů. Optimální strategií pro hodnocení biodiverzity této skupiny je využití kombinace...
|
|
|
Phytoplankton in acidified lakes: structure, function and response to ecosystem recovery
Nedbalová, Linda ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Štefková, Elena (oponent) ; Komárková, Jaroslava (oponent)
Souhrn Předkládanáprácese zabývázejménaruznýmiaspektyeko|ogieplanktonuhorskýchjezer, kterése v současnostizotavujíz acidifikace. Následuje stručnýsouhm přiložených publikacís důrazemnafytoplankton. 1. Biologické zotavováníšumavských jezer z acidifikace (NEDBALoVÁ& al. 2006a) Tato práce se na záklaclě údajůzískanýchna podzim 2003 zatrtěÍilana podrobné vyhodnocenísoučasnéhostavuchemickéhoa biologickéhozotavováníosmi šumavských jezerz acidifikace.Ve srovnánís datyz roku 1999jiŽdošlove čtyřechjezerechk obnovení jejich uhličitanovéhopufračníhosystému(Kleiner ArberseeoPráši|ské,GrosserArbersee a Laka).Zbývajic|čtyřijezeravšakstálezůstávajíacidifikována(Černé,Čertovo,Rachelsee a Plešné).MnoŽstvía sloŽeníobjemověváŽenýchprůměrubiomasyplanktonuodráŽelo rozdíly v acidifikačnímstatutu a v přísunu Živin do jednotlivých jezer. Zal|mco bakterioplanktonbyl hlavní složkou biomasy v acidifikovanýchjezerech s výjimkou PleŠnéhojezer4 v zotavujícíchse jezerech dominoval fytoplanktonspolečněse zooplanktonem.PřevahaÍytoplanktonubyla charakteristickápro mezotrofníPlešnéjezero, kterése vyznačujevyššímpřisunemfosforu.Celkově lze shrnout.Že druhovésloŽení a mnoŽstvíbiomasyltoplanktonu vjednotlivýchjezerechbylo ovlivněnozejménarozdíly ve stupni jejich acidifikace, dostupnostiŽivin a charakteruzooplanktonu.Například příčinou vysokého...
|
|
| |
|
| |
|
|
Životní cyklus řas z druhového komplexu Haematococcus pluvialis (Chlorophyceae)
Vávrová, Karolína ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Nedbalová, Linda (oponent)
Sladkovodní jednobuněčné zelené řasy z druhového komplexu Haematococcus pluvialis jsou nejlepšími přírodními producenty sekundárního karotenoidu astaxanthinu s velmi silnými antioxidačními vlastnostmi. Navzdory celosvětovému rozšíření, velkému biotechnologickému potenciálu a značné pozornosti, která je věnována možnostem kultivace H. pluvialis, však zůstávají až překvapivé mezery v poznání komplexního životního cyklu a chování tohoto organismu. První z nejasností se týká omezeného počtu dělení zoospor na pět buněčných cyklů (Lee & Ding 1994) po uvolnění z akinety. Přítomnost tohoto genetického omezení nebyla během této práce potvrzena, počet dělení zoospor ovlivňují především zvolené kultivační podmínky. Značně komplikovaná je i problematika pohlavního rozmnožování H. pluvialis. Důvodem nejasností je především nízký počet pozorování celého procesu gametogeneze a splývání gamet. Jednotlivé publikované studie se navíc v určitých bodech liší. Navzdory široké škále vyzkoušených podmínek, jimž byly vystaveny dva druhy z komplexu H. pluvialis, konkrétně H. pluvialis a H. rubicundus, se však ani v jednom případě v rámci této práce nepodařilo pohlavní rozmnožování indukovat. Důvodem neúspěchu může být heterothalismus studovaných kmenů. Vzhledem k výskytu H. pluvialis v efemerních biotopech je pro tento...
|
host ::
RSS.