|
|
Phytoplankton in acidified lakes: structure, function and response to ecosystem recovery
Nedbalová, Linda ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Štefková, Elena (oponent) ; Komárková, Jaroslava (oponent)
Souhrn Předkládanáprácese zabývázejménaruznýmiaspektyeko|ogieplanktonuhorskýchjezer, kterése v současnostizotavujíz acidifikace. Následuje stručnýsouhm přiložených publikacís důrazemnafytoplankton. 1. Biologické zotavováníšumavských jezer z acidifikace (NEDBALoVÁ& al. 2006a) Tato práce se na záklaclě údajůzískanýchna podzim 2003 zatrtěÍilana podrobné vyhodnocenísoučasnéhostavuchemickéhoa biologickéhozotavováníosmi šumavských jezerz acidifikace.Ve srovnánís datyz roku 1999jiŽdošlove čtyřechjezerechk obnovení jejich uhličitanovéhopufračníhosystému(Kleiner ArberseeoPráši|ské,GrosserArbersee a Laka).Zbývajic|čtyřijezeravšakstálezůstávajíacidifikována(Černé,Čertovo,Rachelsee a Plešné).MnoŽstvía sloŽeníobjemověváŽenýchprůměrubiomasyplanktonuodráŽelo rozdíly v acidifikačnímstatutu a v přísunu Živin do jednotlivých jezer. Zal|mco bakterioplanktonbyl hlavní složkou biomasy v acidifikovanýchjezerech s výjimkou PleŠnéhojezer4 v zotavujícíchse jezerech dominoval fytoplanktonspolečněse zooplanktonem.PřevahaÍytoplanktonubyla charakteristickápro mezotrofníPlešnéjezero, kterése vyznačujevyššímpřisunemfosforu.Celkově lze shrnout.Že druhovésloŽení a mnoŽstvíbiomasyltoplanktonu vjednotlivýchjezerechbylo ovlivněnozejménarozdíly ve stupni jejich acidifikace, dostupnostiŽivin a charakteruzooplanktonu.Například příčinou vysokého...
|
|
|
Phytoplankton in acidified lakes: structure, function and response to ecosystem recovery
Nedbalová, Linda ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Štefková, Elena (oponent) ; Komárková, Jaroslava (oponent)
Souhrn Předkládanáprácese zabývázejménaruznýmiaspektyeko|ogieplanktonuhorskýchjezer, kterése v současnostizotavujíz acidifikace. Následuje stručnýsouhm přiložených publikacís důrazemnafytoplankton. 1. Biologické zotavováníšumavských jezer z acidifikace (NEDBALoVÁ& al. 2006a) Tato práce se na záklaclě údajůzískanýchna podzim 2003 zatrtěÍilana podrobné vyhodnocenísoučasnéhostavuchemickéhoa biologickéhozotavováníosmi šumavských jezerz acidifikace.Ve srovnánís datyz roku 1999jiŽdošlove čtyřechjezerechk obnovení jejich uhličitanovéhopufračníhosystému(Kleiner ArberseeoPráši|ské,GrosserArbersee a Laka).Zbývajic|čtyřijezeravšakstálezůstávajíacidifikována(Černé,Čertovo,Rachelsee a Plešné).MnoŽstvía sloŽeníobjemověváŽenýchprůměrubiomasyplanktonuodráŽelo rozdíly v acidifikačnímstatutu a v přísunu Živin do jednotlivých jezer. Zal|mco bakterioplanktonbyl hlavní složkou biomasy v acidifikovanýchjezerech s výjimkou PleŠnéhojezer4 v zotavujícíchse jezerech dominoval fytoplanktonspolečněse zooplanktonem.PřevahaÍytoplanktonubyla charakteristickápro mezotrofníPlešnéjezero, kterése vyznačujevyššímpřisunemfosforu.Celkově lze shrnout.Že druhovésloŽení a mnoŽstvíbiomasyltoplanktonu vjednotlivýchjezerechbylo ovlivněnozejménarozdíly ve stupni jejich acidifikace, dostupnostiŽivin a charakteruzooplanktonu.Například příčinou vysokého...
|
|
|
Biogeography and phenotypic plasticity in silica-scaled chrysophytes (Synurophyceae)
Škaloudová, Magda ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Komárková, Jaroslava (oponent) ; Kamenik, Christian (oponent)
Závěr Výsledky Článků 1 a 2 zabývající se rozšířením zástupců rodu Mallomonas spíše podporují Foissnerův umírněný model endemického rozšíření. Většina druhů rodu Mallomonas je sice kosmopolitně či široce rozšířena, avšak našli jsme i několik druhů s geograficky omezeným výskytem, které nepodporují ubikvitní model. Vedle dvou asijských endemitů jsou to tři druhy (M. multiunca, M. oviformis, and M. punctifera var. punctifera), které neodpovídají ubikvitnímu modelu díky jejich vysoce nenáhodnému rozšíření od subtropické do arktické zóny pouze severní polokoule. Několik dalších příkladů druhů Mallomonas s omezeným rozšířením lze najít v dalších publikacích. Mallomonas kalinae byl izolován a popsán z rašelinné tůně v severních Čechách (Článek 3). Tento kmen byl společně s jedním kmenem Synura curtispina použit pro studium plasticity šupina a ostnů za různé teploty (Článek 4). Změny v morfologii křemičitých struktur ve vztahu k teplotě byly signifikantní, ačkoliv velká část variability je způsobena rozdílnou pozicí šupin na buňce. Ostny se signifikantně zkracovaly se stoupající teplotou. Mezi velikostí šupin a teplotou byl nalezen inverzní vztah odpovídající teplotně-velikostnímu pravidlu. Hlavní znaky na šupinách se v jednotlivých teplotách neměnily. Kombinace morfologického a molekulárního přístupu k vyjasnění...
|
|
|
Metodika odběru a zpracování vzorků fytoplanktonu stojatých vod
Komárková, Jaroslava
http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/prehled_akceptovanych_metodik_vod/$FILE/OOV-stojate_fytoplankton-20061001.pdf rozšiřuje a zpřesňuje metodu ČSN tak, aby vyhovovala požadavkům Rámcové směrnice EU pro monitoring kvality vod (Harmonizace sladkovodních biologických metod). Byla zavedena Utermöhlova metoda stanovení biomasy počítáním buněk v sedimentačních komůrkách a vyhodnocení jejich objemové biomasy. Tím se u nás získaná data stala srovnatelná s ostatními údaji z vod, monitorovaných v ostatních státech EU. Databáze výsledků biomasy fytoplanktonu byla navázána na databázi laboratoří Povodí ČR LABSYSTem, takže monitoring ekologického stavu nádrží byl vysoce zkvalitněn.
|
|
| |
|
|
Výskyt a šíření planktoních sinic v ČR
Komárek, Jiří ; Komárková, Jaroslava
Planktonní sinice jsou důležitou složkou vodních ekosystémů v ČR. Často vytvářejí masivní "vodní květy", produkují cyanotoxiny a musí být sledovány jak z hydrobiologického tak hygienického důvodu. Frekvence a výskyt jednotlivých druhů se během doby mění a je závislá jednak na obhospodařovacím procesu vodních nádrží, ale také na globálních změnách v klimatu. V referátu je uveden přehled rozšíření a výskytu jednotlivých druhů v ČR během posledních 60ti let
|
|
|
Vodárenská nádrž Nýrsko – vliv makrofyt na jakost vody
Hejzlar, Josef ; Hohausová, Eva ; Komárková, Jaroslava ; Kopáček, Jiří ; Peterka, Jiří ; Duras, J.
V západočeské oligotrofní nádrži Nýrsko byl hodnocen význam makrofyt pro koloběh P. Srovnání bilance P v nádrži s obsahem P v makrofytech v roce 2004 ukázalo, že makrofyta mohou hrát významnou roli v koloběhu P i v hlubokých nádržích s převahou pelagiálu, pokud je zatížení fosforem nízké a makrofyta mají vhodné podmínky pro růst (zejména dlouhodobě malé kolísání hladiny). Nádrž Nýrsko je zřejmým dokladem situace z učebnic limnologie, kdy makrofyta fungují jako stabilizátor vodního ekosystému, ve kterém je zooplankton udržuje biomasu fytoplanktonu ve velmi nízkých koncentracích a vytváří tak podmínky pro dobrou jakost vody z hlediska vodárenského využití.
|
|
|
Eutrophication trends in the Vltava catchment area, Czech Republic
Hejzlar, Josef ; Vyhnálek, V. ; Kopáček, Jiří ; Procházková, Lidmila ; Komárková, Jaroslava
Long-term trends in phosphorus and phytoplankton concentrations were studied in Slapy Reserv.,as a representative of most reservoirs with medium flushing rate in the Czech Rep. Phosphorus and chlorophyll a concentrations increased from the 1950s to the middle 1990s as a consequence of an increase of phosphorus use and release into surface waters by human population. The decrease in phosphorus and chlorophyll a concentrations during the last decade can be interpreted as a beginning of a long-term recovery of Slapy Reservoir resulting from the decrease in P-loading into the surface waters by human population. Further possibility how to reduce phosphorus input to the surface waters is especially P removal from municipal waste waters. After higher reduction of phosphorus from waste waters, accomplishable especially by the entire elimination of P from detergents and by technologies of enhanced P removal in waste water treatment facilities,the trophic status of Slapy Reserv. lower than in the 1950s can be expected.
|
|
| |
|
|
Limnologický výzkum šumavských jezer na sklonku 20. století
Vrba, Jaroslav ; Kopáček, Jiří ; Fott, J. ; Hartman, Petr ; Hejzlar, Josef ; Komárková, Jaroslava ; Macek, Miroslav ; Nedoma, Jiří ; Straškrábová, Viera ; Šimek, Karel
|
host ::
RSS.