|
|
Analýza účinnosti aktivní politiky zaměstnanosti na nezaměstnanost v Ústeckém kraji
Macke, Petr ; Kouřilová, Jana (vedoucí práce) ; Pělucha, Martin (oponent)
Aktivní politika zaměstnanosti patří mezi hlavní prostředky řešící problematiku nezaměstnanosti. Diplomová práce se zaměřuje na aktivní politiku zaměstnanosti a na příkladu Ústeckého kraje ji podrobuje důkladné analýze. Hlavním cílem práce je pomocí metody indukce a abstrakce, analýzy statistických dat určit, zda nástroje používané v rámci APZ jsou dobře zacílené, účinné a efektivní ve snižování nezaměstnanosti v Ústeckém kraji. Práce zhodnotí období po r. 2000. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část popisuje trh práce, nezaměstnanost a politiku zaměstnanosti. Jsou zde i v krátkosti charakterizovány další nástroje používané v boji s nezaměstnaností ve vybraných zemích Evropy. Dále je v této části popsán Evropský sociální fond, který finančně podporuje určité nástroje a projekty v rámci APZ. V analytické části je nejdříve zpracována stručná socioekonomická analýza Ústeckého kraje, na ní navazuje analýza nezaměstnanosti, ve které je uveden vývoj nezaměstnanosti od devadesátých let po současnost z pohledu krajského i celostátního. Dále je zde popsána struktura uchazečů o zaměstnání z různých hledisek. Na základě těchto dat je zjištěno, které skupiny obyvatel se nejvíce podílejí na nezaměstnanosti, a na které by měly být primárně zacíleny nástroje APZ. Stěžejní částí práce je následná analýza APZ, její financování, analýza jednotlivých nástrojů APZ a vybraných dokončených projektů, které byly zaměřeny na rizikové skupiny uchazečů o zaměstnání. Na základě zjištěných výsledků je vyjádřen názor, zda APZ prováděná v Ústeckém kraji přispívá k efektivnímu snížení počtu nezaměstnaných osob. V závěru jsou uvedena doporučení a možná další řešení pro Ústecký kraj v následujících letech.
|
|
|
Sociálně-ekonomický vývoj malých obcí
Kovářová, Marcela ; Macháček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pělucha, Martin (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na vývojové tendence malých sídel v České republice. Cílem práce je zjistit hlavní faktory ovlivňující pozici těchto sídel v soustavě osídlení a zhodnotit jejich ekonomické možnosti v současném hospodářském prostředí. Lokálními faktory vývoje, na něž byla práce zaměřena, jsou územní vybavenost, zaměstnanost a mobilita. Věková a vzdělanostní struktura obyvatel venkovských obcí byly hodnoceny z hlediska demografických prognóz a dopadů na místní trh práce. Úroveň technické a občanské vybavenosti venkovských obcí posiluje stabilizaci bytové funkce těchto oblastí. Dotační programy aktuálního programovacího období 2007 -- 2013 se řadí k přístupu "top-down", který je převážně založen na pasivním přijímání finančních zdrojů. Postupně se začínají prosazovat moderní přístupy, které zahrnuji opatření posilující regionální konkurenceschopnost při zapojení širšího spektra aktérů.
|
|
|
Příčiny nadprůměrné nezaměstnanosti Ústeckého kraje
Neumann, Daniel ; Pělucha, Martin (vedoucí práce) ; Kouřilová, Jana (oponent)
Cílem diplomové práce je zjistit a analyzovat příčiny nadprůměrné nezaměstnanosti Ústeckého kraje. V současné době je kladen velký důraz na snížení nezaměstnanosti v celé České republice, přesto se v určitých regionech vyskytuje dlouhodobě nadprůměrná míra nezaměstnanosti, kterou se nedaří snížit. Ústecký kraj je jedním z nich. Teoretická část se zabývá popisem a vysvětlením základních pojmů a principů problematiky nezaměstnanosti, definicí jejích druhů, příčin a důsledků. Uvádí též různé způsoby jejího měření. Na trhu práce existuje několik skupin jedinců se sníženou uplatnitelností, jež jsou nezaměstnaností nejvíce postiženy. Druhá kapitola uvádí jejich podrobný výklad společně se statistikami nezaměstnanosti jednotlivých skupin v komparaci s ostatními státy Evropy. Další část popisuje nástroje a způsoby řešení nezaměstnanosti. V poslední teoretické části je uvedena základní charakteristika Ústeckého kraje z hlediska oblastí majících vliv na trh práce. Praktická část je zaměřena na zjištění příčin nadprůměrné nezaměstnanosti Ústeckého kraje. Jako možné příčiny se jeví přechod ekonomiky z centrálně plánované na tržní, omezení těžby uhlí v kraji, nadprůměrný výskyt Romů, nižší míra vzdělanosti, vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti, vysoký počet uchazečů na jedno volné pracovní místo, vzdělanostní struktura migrantů a nastavení systému státní sociální podpory. Jako zdroj dat slouží statistický úřad, programy rozvoje Ústeckého kraje, dokumenty Ministerstva práce a sociálních věcí, odborné analýzy cílené na trh práce a osobní pohovory s odborníky v dané oblasti. V praktické části je využita popisná, komparativní, analytická a expertní metoda. Přidanou hodnotou práce je sestavení analýzy vybraného strukturálně postiženého regionu. Analytické výsledky mohou být využity v procesu přípravy programových dokumentů, které budou řešit intervence spadající do vymezené působnosti ESF.
|
|
| |
|
| |
|
|
Analýza využití a dosavadní realizace podpory infrastruktury cestovního ruchu na venkově v ČR na příkladu opatření III.1.3 Programu rozvoje venkova ČR
Chadimová, Věra ; Pělucha, Martin (vedoucí práce) ; Kadeřábková, Jaroslava (oponent)
Cílem práce je zjistit a analyzovat využití a dosavadní realizaci podpory infrastruktury cestovního ruchu na venkově v České republice na příkladu Programu rozvoje venkova ČR opatření III.1.3. Teoretická část se zabývá vymezením infrastruktury cestovního ruchu, cestovním ruchem chápaným jako jeden z faktorů rozvoje regionů a možností podpory cestovního ruchu se zaměřením na jeho infrastrukturu. Praktická část je zaměřena na podporu cestovního ruchu v rámci Programu rozvoje venkova ČR. Na mikroregionální úrovni jsou hodnoceny dotace za období 2007-2010. Zdrojem pro analyzování jsou data získaná z veřejně dostupné databáze Státního zemědělského intervenčního fondu a rozhovory se zástupci regionálních pracovišť zprostředkujícího subjektu (SZIF). V diplomové práci jsou použity metody deskriptivní, komparační a analytické. Získaná data jsou primárního i sekundárního charakteru. Hlavním přínosem práce je, na základě zjištěných skutečností, zhodnocení využití dotací pro podporu infrastruktury cestovního ruchu v rámci Programu rozvoje venkova ČR -- Podpora cestovního ruchu během 1. poloviny současného programovacího období.
|
|
|
Rizikové faktory čerpání finančních prostředků z fondů EU v České republice
Johnová, Eva ; Potluka, Oto (vedoucí práce) ; Pělucha, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů a Kohezního fondu v České republice. Práce je blíže zaměřena na rizikové oblasti čerpání prostředků v programovém období 2007-2013 v České republice. Výstupem práce je analýza faktorů, které mohou být příčinou případných finančních korekcí sumy určené na kohezní politiku v České republice v programovém období 2007-2013. V teoretické části je přiblížena problematika kohezní politiky Evropské unie a princip fungování čerpání prostředků z evropských fondů. Jsou zde vysvětleny vztahy mezi národními a evropskými institucemi, které se na realizaci kohezní politiky podílejí. V praktické části jsou analyzovány zásadní rizikové faktory čerpání evropských prostředků v České republice -- adicionalita, množství vyčerpaných prostředků a systém řízení a kontroly. Ke konci práce jsou uvedena doporučení pro programové období 2014-2020.
|
|
|
Rozvoj vinařství v ČR před a po vstupu do EU.
Osičková, Věroslava ; Reschová, Jana (vedoucí práce) ; Pělucha, Martin (oponent)
Vinařství je velmi významnou částí zemědělské politiky České Republiky a od vzniku samostatného státu prošlo výrazným vývojem. Ten by se dal rozdělit do dvou etap, kdy první etapa začíná rokem 1993 a končí vstupem ČR do EU v roce 2004. Od tohoto období začíná druhá etapa ve vývoji českého zemědělství. Cílem práce je zhodnotit vliv vstupu ČR do EU na vinařský sektor. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola popisuje Společnou zemědělskou politiku a reformy, které nejvíce ovlivnily její fungování, nebo se přímo týkaly přístupových příprav ČR. Druhá kapitola pojednává o zemědělské politice po vzniku samostatné ČR až po vstup do EU v roce 2004. Zásadními změnami bylo přijetí zákona o vinohradnictví a vinařství a vznik významných organizací, které významně ovlivňují odvětví. Poslední kapitola se věnuje především aktuálnímu stavu vinařského sektoru.
|
|
| |
|
|
Dopady suburbanizačních procesů na obec - případová studie města Klecany
Faberová, Jana ; Pělucha, Martin (vedoucí práce) ; Kadeřábková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá dopady suburbanizačních procesů na historické město. Konkrétně se jedná o město Klecany v okrese Praha - Východ. Suburbanizační procesy se v ČR projevují již od 2. poloviny 90. let, ale projevy jsou různé v jednotlivých obcích. Cílem práce je tedy porovnat teoretické předpoklady o suburbanizaci s realitou Klecan, zejména v oblasti dopravy, ekonomiky, rozpočtu, výstavby, struktury obyvatel města, sociálního a politického prostředí atp. Součástí práce je i změření suburbanizace podle tzv. klasického vzorce a dotazníkové šetření provedené mezi obyvateli nové i původní části města.
|
host ::
RSS.