|
| |
|
|
Odpovědnost dopravce v mezinárodní silniční nákladní dopravě
Krofta, Radim ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
108 12 Záv r a shrnutí V rozsahu této rigorózní práce byly zohledn ny klí ové body mezinárodní právní úpravy silni ního p epravního práva spolu se zohledn ním n kterých p idružených právních institut , které mají pro p epravní obor neopomenutelný význam. P i zpracování práce byly nacházeny další a další oblasti právní úpravy, které by sami o sob vydaly na zpracování práce obdobného rozsahu. Zn ní úmluvy, které svým rozsahem tisku nep evyšuje dva tucty stran, již za svých více než padesát let existence vydalo na tisíce stránek p evážn zahrani ní odborné literatury. V porovnání s tímto faktem nabízí tato rigorózní práce v souladu s úvodní kapitolou hlubší rozbor bod dané problematiky odpov dnosti dopravce, které autor považuje za nedostate n zmapované a jejichž souhrnné publikování m že p isp t právní teorii i praxi. P i rozsahu mírn p ekra ujícím sto stran je tak práce vhodná jako sd lení odborné ve ejnosti v souladu s p vodním zám rem, ale zárove m že posloužit i jako návod ve ejnosti laické pro pochopení právní problematiky nezbytné k úsp šnému podnikání na poli mezinárodní silni ní nákladní dopravy. Na druhou stanu byly v n kterých kapitolách rozebrány za použití zejména zahrani ní literatury i problémy teoreticko-právní - akademické, jejichž ešení v dnešní dob ješt není zcela z ejmé a budou vyžadovat...
|
|
| |
|
|
Aktuální otázky regulace mezinárodní letecké přepravy
Škodová, Pavla ; Brodec, Jan (oponent) ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce)
Závěr Varšavská úmluva vytvořila již v raném období mezinárodní letecké přepravy základní standard, který se dal považovat za úspěch. Je přirozené, že postupně začínal být vnímán jako nedostačující, což se projevilo přijetím několika instrumentů, jejichž cílem bylo obsah Varšavské úmluvy revidovat. Následkem byl velice roztříštěný systém, jehož jediným řešením se stalo přijetí nové mezinárodní úmluvy. Montrealská úmluva se snažila reagovat na požadavky vyjádřené v dodatkových protokolech k Varšavské úmluvě a mnoho jejich ustanovení přejala do svého textu. Její význam spatřuji především ve znovu nastolené unifikaci úpravy mezinárodní letecké přepravy. Kromě zásadního převratu v koncepci odpovědnosti byla cílem nové úmluvy změna ustanovení, které činily v textu své předchůdkyně problémy, projevující se rozsáhlou judikaturou. V tomto směru shledávám, že Montrealská úmluva spíše neobstála. Ač si kladla za cíl stanovit neomezenou odpovědnost dopravce v případě smrti a zranění cestujících, použitím nejasných termínů, které stejně jako Varšavská nedefinuje, zůstává prakticky odpovědnost do jisté míry omezená. Pojem "nehoda" tak bude stále důvodem soudních rozepří stejně jako otázka finanční kompenzace psychické újmy cestujících. Bohužel nedošlo ani k určení, jaký časový posun mezi plánovanou dobou příletu do místa...
|
|
|
COMI jako hraniční určovatel pro účely přeshraniční insolvence
Germániová, Alexandra ; Pauknerová, Monika (oponent) ; Brodec, Jan (vedoucí práce)
Závěr Přeshraniční právní vztahy jsou v současnosti zcela běžné. Pokud se společnost, která vstupuje do a udržuje přeshraniční právní vztahy dostane do špatné finanční situace a stane se insolventní, odrazí se tato skutečnost (že společnost udržuje přeshraniční vztahy) v insolvenčním řízení probíhajícím ohledně společnosti. V insolvenčním řízení bude totiž přítomný cizí prvek. Cizí prvek může nabývat různých podob, nejčastěji půjde o aktiva dlužníka nacházející se v zahraničí - společnost má organizační složku v zahraničí nebo jde o koncern atd. V minulosti se v takových situacích konala v dotčených státech samostatná insolvenční řízení. V současnosti je trend jiný. Existuje snaha řešit věci globálně a to se projevuje i v tom, že v oblasti insolvence je obecně preferován princip univerzality. U univerzalistických modelů vzniká potřeba hraničního určovatele, na základě kterého bude možno identifikovat hlavní řízení, tedy řízení s "univerzálními" účinky. Dominantním hraničním určovatelem se stalo COMI. COMI, které není čistě formální kategorií jako např. místo zapsaného sídla, je dobrým konceptem, je zárukou určitého reálného pouta mezi dlužníkem a fórem, kde se bude konat insolvenční řízení. V současnosti však situace ohledně COMI není tak jasná, aby byla zajištěna maximální právní jistota věřitelů. Tento...
|
|
|
Společnosti v mezinárodním právu soukromém
Štaňko, Andrej ; Brodec, Jan (oponent) ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce)
Závěr Svoboda usazování a její vývoj v prostředí EU vyvolaly rozsáhlé diskuze, které stále neutichají. Z textu diplomové práce je zřejmá autorova podpora inkorporačního přístupu a liberalizace trhu. Zastoupení států prosazující teorii sídla a inkorporační přístup je rovnoměrné. Judikatura ESD prosazuje spíše inkorporační přístup, přičemž ten je nadále omezován tak, aby jeho negativní vlastnosti neohrozily veřejný pořádek v jednotlivých zemích EU. ESD poměrně stabilně prosazuje inkorporační princip, přičemž jen opatrně formuluje výjimky z neomezené svobody usazování společností. Co se týče legislativního vývoje, mnoho bylo učiněno a stále se můžeme těšit na další předpisy sjednocující přístupy v jednotlivých členských zemích EU. Nedá se předpokládat, že by soutěž právních řádů vypukla v takové intenzitě a se stejnými důsledky jako soutěž právních řádů v USA. Z posledního politického vývoje vidíme dva přístupy. Prvním je regulovat a druhým ponechat volnou ruku trhu. Tradičním regulatorním přístupem se může pyšnit Německo, přitom Anglie je zastáncem liberálního uvolňování trhu. Nynější situace, kdy odeznívá globální krize argumentačně nahrává regulátorům pohybu společností. Autor se domnívá, že jediný správný přístup je setrvání v liberalizačních tendencích, přičemž pouze liberalizace svobody usazování může...
|
|
|
Vztah přímé a kolizní úpravy mezinárodní kupní smlouvy
Holý, Václav ; Brodec, Jan (oponent) ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce)
Závěr Při našem zkoumání zkoumání vztahu přímé a kolizní úpravy Mezinárodní kupní smlouvy jsme dospěli k závěru, že je to přímá úprava (oddíl 1), tedy CISG, jež vymezuje tento vztah. V této oblasti bylo naším nejdůležitějším zjištěním, že ani změna povahy pramenů práva, v nichž jsou zachyceny kolizní normy, nemění nic na přednosti přímé úpravy. Následně (oddíl 2) jsme se zabývali konkrétním vymezením oblasti, kde se právní vztah z Mezinárodní kupní smlouvy řídí CISG a kde rozhodným právem určeným na základě kolizních norem. Toto vymezení vychází, jak vyplývá ze závěrů oddílu 1 z výkladu a aplikační praxe k Úmluvě. Výklad Úmluvy je tedy rozhodný pro vzájemný vztah kolizních a přímých norem a specificky pak výklad ustanovení vymezujících sféru aplikace a předmět úpravy Úmluvy je tím, co určuje hranici přímé a kolizní úpravy Mezinárodní kupní smlouvy. Identifikovali jsme tedy dva hlavní faktory určující tento vzájemný vztah. Jedná se především o sféru aplikace Úmluvy, mimo níž se Úmluvy vůbec nepoužije, dále se pak jedná o situace, kdy se Úmluva na daný vztah užije, avšak následně je třeba zkoumat, zda každá jednotlivá otázka spadá do předmětu úpravy Úmluvy a zda na ni Úmluvy nabízí odpověď. V případě otázek prvního druhu se rovnou přechází ke hledání odpovědi v rámci rozhodného práva určeného na základě...
|
|
|
Nabývání nemovitostí cizozemci v České republice
Blažek, Jakub ; Dobiáš, Petr (oponent) ; Brodec, Jan (vedoucí práce)
Závěr Závěrem této diplomové práce bych rád shrnul nejpodstatnější fakta obsažená ve všech předchozích kapitolách a znovu poukázal na současný, ne příliš uspokojivý, právní stav rozporu českého práva s právem komunitárním. Právní vztah, ve kterém cizozemec nabývá nemovitost umístěnou v České republice od jiného právního subjektu, je nepochybně právním vztahem s mezinárodním prvkem spočívajícím v subjektu jedné strany právního vztahu. Co se týče věcněprávní stránky takového právního vztahu, tedy přechodu vlastnického práva na subjekt - cizozemce, bude se tato část řídit dle §5 Zákona o mezinárodním právu soukromém vždy českým právním řádem, a to bez ohledu na to, jakým právním řádem se řídí případná smlouva, jejímž předmětem je převod vlastnického práva k nemovitosti na cizozemce. Vyplývá to ze skutečnosti, že věcněprávní účinky smlouvy se řídí jiným právním řádem, než je obligační statut smlouvy a v případech, kdy předmětem smlouvy je věc nemovitá, řídí se věcněprávní vztahy k této věci vždy právním řádem místa, kde je nemovitost umístěná. Po celou historii úpravy nabývání nemovitostí cizozemci v Československé či České republice příslušné právní normy buď podřizovaly toto nabývání nemovitostí povolení státního orgánu, nebo jej přímo omezovaly. V současné době však mají velký význam prameny komunitárního...
|
|
|
Internet a mezinárodní právo soukromé
Machová, Daniela ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
56 V. ZÁVĚR Tato diplomová práce se věnuje propojení internetu a mezinárodního práva soukromého a byla napsána s úmyslem usnadnit orientaci v existujících i nově vznikajících právních předpisech, upravujících předmětnou oblast a posoudit možnosti stávající právní úpravy a její použitelnosti na vztahy v internetovém prostředí. Pro lepší přehled a pochopení práci začínám vymezením pojmu internet jako unikátního komunikačního média, které díky svému specifickému charakteru, především hranicemi států neomezenému působení a instantnosti akcí a reakcí, umožňuje vstupovat do vztahů nejen obchodních po celém světě. Tyto jsou povětšinou kvůli svému spojení s jinou zemí z právního hlediska chápány jako soukromoprávní vztahy s mezinárodním prvkem. Následuje proto stručné seznámení se základy mezinárodního práva soukromého, příkladmý výčet pramenů ovlivňujících oblast internetu a jejich stručná charakteristika. Zaměřila jsem se především na úroveň mezinárodní a evropskou. Především komunitární úprava cestou harmonizace základních struktur IT-práva zajišťuje, že předpisy členských států jsou téměř identické. Tím se výrazně zvyšuje právní jistota, která napomáhá rozvoji dalších e-vztahů a celého oboru. Obzvláště trendy komunitárního práva v oblasti kolizní a procesní jsou hodné následování. Důležitou roli hraje Směrnice...
|
|
|
Smluvní a mimosmluvní závazkové vztahy v mezinárodním právu soukromém
Čejková, Martina ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
61 5 Závěr Tato práce se pohybovala v oblasti evropského mezinárodního práva soukromého a pojednává o současné kolizněprávní úpravě smluvních a mimosmluvních závazkových vztahů. Unifikační snahy se nevyhnuly ani oblasti kolizního práva a vyústily v přijetí Nařízení Řím I a Nařízení Řím II. Nařízení se vyznačují aplikační předností před ustanoveními vnitrostátního práva a členské státy zavazují přímo bez nutnosti přenášet jejich obsah do vnitrostátních předpisů. Obě římská nařízení vycházejí z původní Římské úmluvy a tvoří komplexní kolizní úpravu závazkového práva, jejich procesní protějšek představuje nařízení bruselské. Souhrn přijatých nařízení stanovuje pravomoc a příslušnost pro vydání soudních rozhodnutí včetně jejich uznání a výkonu a dále určuje rozhodné právo pro závazky smluvní i mimosmluvní. V blízké budoucnosti můžeme očekávat přijetí dalších předpisů evropského práva, které budou unifikovat další oblasti kolizního i procesního práva. Římská nařízení nejsou omezena na závazkové vztahy s komunitárním prvkem, ale potvrzují princip univerzality, podle kterého kolizní normy v nařízeních obsažených působí erga omnes. Rozhodné právo se pak použije bez ohledu na to, zda je právem některého z členských států, či nikoliv. Univerzální použitelnost ve spojení s povinnou aplikací zakotvenou v prvním článku...
|
host ::
RSS.