|
|
Smluvní a mimosmluvní závazkové vztahy v mezinárodním právu soukromém
Čejková, Martina ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
61 5 Závěr Tato práce se pohybovala v oblasti evropského mezinárodního práva soukromého a pojednává o současné kolizněprávní úpravě smluvních a mimosmluvních závazkových vztahů. Unifikační snahy se nevyhnuly ani oblasti kolizního práva a vyústily v přijetí Nařízení Řím I a Nařízení Řím II. Nařízení se vyznačují aplikační předností před ustanoveními vnitrostátního práva a členské státy zavazují přímo bez nutnosti přenášet jejich obsah do vnitrostátních předpisů. Obě římská nařízení vycházejí z původní Římské úmluvy a tvoří komplexní kolizní úpravu závazkového práva, jejich procesní protějšek představuje nařízení bruselské. Souhrn přijatých nařízení stanovuje pravomoc a příslušnost pro vydání soudních rozhodnutí včetně jejich uznání a výkonu a dále určuje rozhodné právo pro závazky smluvní i mimosmluvní. V blízké budoucnosti můžeme očekávat přijetí dalších předpisů evropského práva, které budou unifikovat další oblasti kolizního i procesního práva. Římská nařízení nejsou omezena na závazkové vztahy s komunitárním prvkem, ale potvrzují princip univerzality, podle kterého kolizní normy v nařízeních obsažených působí erga omnes. Rozhodné právo se pak použije bez ohledu na to, zda je právem některého z členských států, či nikoliv. Univerzální použitelnost ve spojení s povinnou aplikací zakotvenou v prvním článku...
|
|
|
Smluvní a mimosmluvní závazkové vztahy v mezinárodním právu soukromém
Čejková, Martina ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Růžička, Květoslav (oponent)
Závěr Tato práce se pohybovala v oblasti evropského mezinárodního práva soukromého a pojednává o současné kolizněprávní úpravě smluvních a mimosmluvních závazkových vztahů. Unifikační snahy se nevyhnuly ani oblasti kolizního práva a vyústily v přijetí Nařízení Řím I a Nařízení Řím II. Nařízení se vyznačují aplikační předností před ustanoveními vnitrostátního práva a členské státy zavazují přímo bez nutnosti přenášet jejich obsah do vnitrostátních předpisů. Obě římská nařízení vycházejí z původní Římské úmluvy a tvoří komplexní kolizní úpravu závazkového práva, jejich procesní protějšek představuje nařízení bruselské. Souhrn přijatých nařízení stanovuje pravomoc a příslušnost pro vydání soudních rozhodnutí včetně jejich uznání a výkonu a dále určuje rozhodné právo pro závazky smluvní i mimosmluvní. V blízké budoucnosti můžeme očekávat přijetí dalších předpisů evropského práva, které budou unifikovat další oblasti kolizního i procesního práva. Římská nařízení potvrzují princip univerzality a rozhodné právo se pak použije bez ohledu na to, zda je právem některého z členských států, či nikoliv.1 Univerzální použitelnost ve spojení s povinnou aplikací zakotvenou v prvním článku římských nařízení se rovněž projeví ve vyloučení aplikace národních kolizních norem členských států. Stejně jako Římská úmluva i obě...
|
|
|
Smluvní a mimosmluvní závazkové vztahy v mezinárodním právu soukromém
Čejková, Martina ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Růžička, Květoslav (oponent)
Závěr Tato práce se pohybovala v oblasti evropského mezinárodního práva soukromého a pojednává o současné kolizněprávní úpravě smluvních a mimosmluvních závazkových vztahů. Unifikační snahy se nevyhnuly ani oblasti kolizního práva a vyústily v přijetí Nařízení Řím I a Nařízení Řím II. Nařízení se vyznačují aplikační předností před ustanoveními vnitrostátního práva a členské státy zavazují přímo bez nutnosti přenášet jejich obsah do vnitrostátních předpisů. Obě římská nařízení vycházejí z původní Římské úmluvy a tvoří komplexní kolizní úpravu závazkového práva, jejich procesní protějšek představuje nařízení bruselské. Souhrn přijatých nařízení stanovuje pravomoc a příslušnost pro vydání soudních rozhodnutí včetně jejich uznání a výkonu a dále určuje rozhodné právo pro závazky smluvní i mimosmluvní. V blízké budoucnosti můžeme očekávat přijetí dalších předpisů evropského práva, které budou unifikovat další oblasti kolizního i procesního práva. Římská nařízení potvrzují princip univerzality a rozhodné právo se pak použije bez ohledu na to, zda je právem některého z členských států, či nikoliv.1 Univerzální použitelnost ve spojení s povinnou aplikací zakotvenou v prvním článku římských nařízení se rovněž projeví ve vyloučení aplikace národních kolizních norem členských států. Stejně jako Římská úmluva i obě...
|
|
|
Smluvní a mimosmluvní závazkové vztahy v mezinárodním právu soukromém
Čejková, Martina ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
61 5 Závěr Tato práce se pohybovala v oblasti evropského mezinárodního práva soukromého a pojednává o současné kolizněprávní úpravě smluvních a mimosmluvních závazkových vztahů. Unifikační snahy se nevyhnuly ani oblasti kolizního práva a vyústily v přijetí Nařízení Řím I a Nařízení Řím II. Nařízení se vyznačují aplikační předností před ustanoveními vnitrostátního práva a členské státy zavazují přímo bez nutnosti přenášet jejich obsah do vnitrostátních předpisů. Obě římská nařízení vycházejí z původní Římské úmluvy a tvoří komplexní kolizní úpravu závazkového práva, jejich procesní protějšek představuje nařízení bruselské. Souhrn přijatých nařízení stanovuje pravomoc a příslušnost pro vydání soudních rozhodnutí včetně jejich uznání a výkonu a dále určuje rozhodné právo pro závazky smluvní i mimosmluvní. V blízké budoucnosti můžeme očekávat přijetí dalších předpisů evropského práva, které budou unifikovat další oblasti kolizního i procesního práva. Římská nařízení nejsou omezena na závazkové vztahy s komunitárním prvkem, ale potvrzují princip univerzality, podle kterého kolizní normy v nařízeních obsažených působí erga omnes. Rozhodné právo se pak použije bez ohledu na to, zda je právem některého z členských států, či nikoliv. Univerzální použitelnost ve spojení s povinnou aplikací zakotvenou v prvním článku...
|
host ::
RSS.