|
|
Univerzální přesné usměrňovače s proudovými aktivními prvky
Ryšavý, Lukáš ; Jeřábek, Jan (oponent) ; Langhammer, Lukáš (vedoucí práce)
V rámci této práce je navrženo několik nových obvodových řešení univerzálních přesných usměrňovačů s proudovými aktivními prvky. Na základě znalostí proudových aktivních prvků, univerzálních přesných usměrňovačů a nežádoucích vlivů na tyto obvody jsou navržena nová obvodová řešení, která jsou poté simulována a porovnávána se známými zapojeními přesných usměrňovačů. Nakonec jsou realizována dvě navrhovaná řešení včetně dvou původních obvodů z nichž bylo vycházeno, experimentálně naměřeny a verifikovány jejich vlastnosti. Hlavním aktivním prvkem v původních obvodech jsou OPA nebo THS, v navrhovaných obvodech jsou použity OPA a THS, tak univerzální proudový konvejor (UCC), který nabízí širokou škálu aplikačního využití a realizování různých variant aktivních proudových prvků.
|
|
|
Simulační scénáře v prostředí IT Guru pro předmět Komunikační technologie
Rybka, Štěpán ; Hasmanda, Martin (oponent) ; Jeřábek, Jan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce s názvem Simulační scénáře v prostředí IT Guru pro Komunikační technologie se zabývá návrhem laboratorních úloh pro výše zmíněný předmět. V první části práce je teoretický úvod k použitým protokolům, v praktické části jsou samotné úlohy. Práce obsahuje 4 laboratorní úlohy s detailním popisem postupu práce a názornými obrázky. První dvě úlohy se zaměřují na aplikační protokoly, s kterými přijde uživatel každodenně do styku. Další dvě se orientují na směrovací protokoly, konkrétně na vnitřní směrovací protokol IS-IS a vnější směrovací protokol BGP. K tvorbě byla použita bezplatná verze simulačního programu OPNET Modeler, IT Guru, verze 9.1.A.
|
|
|
Modelování diferenčního proudového zesilovače
Polák, Josef ; Šotner, Roman (oponent) ; Jeřábek, Jan (vedoucí práce)
Cílem moji diplomové práce bylo programování měřících systémů pro stejnosměrná, střídavá a impedanční měření. Každý měřící systém měří vybrané charakteristiky proudového zesilovače s řiditelným zesílením DACA_N. Ovládací programy jsem vytvořil v programu Agilent Vee Pro 9.2. Naměřená data jsou ukládána do souborů spustitelných v MS Excel pro jejich další zpracování.S vytvořenými měřícími programy jsem provedl měření osmi proudových zesilovačů. Výsledky jednotlivých měření jsem zpracoval do grafů a vzájemně porovnával obvodové charakteristiky jednotlivých zesilovačů. Dále je zde popsáno ovládání a připojení proudového zesilovače a jeho konstrukce. V závěru diplomové práce jsou uvedeny zesilovače s nejhoršími a nejlepšími měřenými obvodovými vlastnostmi. Uvedené naměřené hodnoty ukazují, že zesilovač DACA_N s drobnými odchylkami pracuje podle teoretických předpokladů a mnou navržené měřící systémy pracují bez problému.
|
|
|
Oscilátory a funkční generátory s proudovými a napěťovými konvejory
Šťastný, Lukáš ; Jeřábek, Jan (oponent) ; Koton, Jaroslav (vedoucí práce)
Konvejory jsou nedílnou součástí moderních zařízení. V této diplomové praci se zabívá oblastí oscilátorů a funkčních generátorů s proudovými a napěťovými konvejory. Jednotlivá zapojení se rozdělují podle zapojení s konvejorama a s dalšími prvky. Pro funkčnost zapojení se provede v simulaci v programu PSpice. Jako proudový konvejor se využívá OPA861, EL2082, dále se využívá RC obvodů a optočlen CNY-17.
|
|
|
Multifunkční kmitočtové filtry s GCMI
Voráč, Ladislav ; Minarčík, Martin (oponent) ; Jeřábek, Jan (vedoucí práce)
V úvodu práce je pojednáno o možnostech kmitočtových filtrů a jejích využití. Následně jsou uvedeny základní teoretické vlastnosti filtrů, jejich popis pomocí přenosových funkcí, nastíněny přenosové filtrační funkce druhého řadů a další možné dělení filtrů na aktivní či pasivní. V druhé kapitole se nejprve obeznámíme s proudovým módem, jeho využitím a důvody proč se k němu přistupuje. Poté jsou vypsány jednotlivé aktivní proudové prvky, které budou užity při stavbě kmitočtových filtrů druhého řádu. Nejvíce využívaným prvkem pro aplikaci v čistě proudové módu je GCMI, který můžeme volně přeložit jako zobecněná proudová zrcadla a invertory. Už z názvu jsou zřejmé jeho možnosti při návrhu, což je zrcadlení proudu a také jeho invertování. Samotnou návrhovou metodou autonomního obvodu se zabývá další kapitola, kde v jednotlivých blocích najdeme postup návrhu kmitočtových filtrů. Další čtyři kapitoly jsou zaměřeny na samotný detailní návrh kmitočtových filtrů se všemi aktivními prvky, které byly uvedeny v úvodu práce a simulacemi těchto navržených obvodů. V závěru byl vybrán jeden z obvodů pro praktickou realizaci s následným porovnáním měřených a simulovaných přenosových charakteristik.
|
|
| |
|
|
Simulace zjištění polohy počítače v Internetu
Vrzal, Tomáš ; Jeřábek, Jan (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
V bakalářské práci je probírána problematika přenosu multimediálních dat pomocí protokolu RTP/RTCP s hierarchickou sumarizací. V dalších částích práce je vysvětlen princip a využití tohoto přenosu pomocí stromové struktury. Na závěr je uveden popis aplikace, která vznikla jako simulátor prostředí využívající stromovou strukturu. Pro nejlepší výsledky simulace je používán algoritmus nazvaný „binning“. Aplikace má grafický vzhled, takže není složité se s ní naučit pracovat. V přílohách jsou obrázky grafického prostředí a zdrojový kód aplikace.
|
|
| |
|
|
Laboratorní úlohy v prostředí OPNET pro předmět Komunikační technologie
Kasper, Robin ; Hošek, Jiří (oponent) ; Jeřábek, Jan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem laboratorních úloh pro předmět Komunikační technologie, který je zařazen do druhého ročníku bakalářského studia oboru Teleinformatika. Předmět představuje první seznámení studentů se síťovými protokoly a technologiemi, proto se práce zabývá právě základními fyzickými technologiemi, směrovacími protokoly a protokoly transportní vrstvy. Úvodní část práce je věnována teoretickým znalostem k jednotlivým úlohám. K návrhu laboratorních úloh je využito prostředí OPNET, konkrétně jeho neplacená verze IT Guru Academic Edition 9.1. První úloha je orientována na rozdíly u dvou základních transportních protokolů Transmission Control Protocol (TCP) a User Datagram Protocol (UDP). Další úloha je zaměřena na rozdíly přenosových parametrů sítě při použití bezdrátové sítě a technologie Ethernet. V třetí úloze jsou srovnávány směrovací protokoly Routing Information Protocol (RIP) a Open Shortest Path First (OSPF). Jedná se tedy o protokoly skupiny Interior Gateway Protocol (IGP), které jsou charakteristické použitím uvnitř jednoho autonomního systému. Poslední navržená úloha je zaměřena na technologie Asynchronous Transfer Mode (ATM) a Frame Relay, což jsou technologie používané převážně v sítích Wide Area Network (WAN). Ke všem navrženým úlohám byl vypracován podrobný návod pro studenty včetně doplňujících otázek a úkolů vedoucích k samostatné práci a zamyšlení. K úlohám bylo vypracováno vzorové řešení a na přiložené CD vloženy zdrojové kódy programů.
|
|
| |
host ::
RSS.