Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Návrh koncepce napěťového konvejoru a jeho aplikační možnosti
Minarčík, Martin ; Vrba, Kamil (vedoucí práce)
Disertační práce pojednává o napěťovém konvejoru jako novém aktivním prvku pro analogové zpracování signálu. Různé typy napěťových konvejorů byly definovány na základě principu duality proudového a napěťového módu jako duální prvky proudových konvejorů. Byla navržena koncepce aktivního prvku, který dokáže zastoupit všechny typy napěťových konvejorů. Prvek byl nazván univerzální napěťový konvejor –UVC a podle navržené koncepce jeho vnitřní struktury byl vyroben ve spolupráci s firmou AMI Semiconductor. Základním stavebním blokem UVC je zapojení napěťového sledovače. Při výrobě UVC byla použita známá obvodová realizace napěťového sledovače, vycházející ze čtyř transkonduktančních zesilovačů, kde klíčové parametry (napěťový přenos a výstupní odpor) jsou odvozeny od poměrné přesnosti transkonduktančních zesilovačů. Pro další možnou výrobu UVC byla navržena původní obvodová realizace sledovače, vycházející pouze ze tří transkonduktančních zesilovačů, kde jsou taktéž klíčové parametry dány poměrnou přesností transkonduktančních zesilovačů. Disertační práce dále pojednává o návrhu kmitočtových filtrů s napěťovými konvejory s využitím grafů signálových toků. Byly vytvořeny různé grafy napěťových konvejorů vycházející z různých metod analýzy linearizovaných obvodů s neregulárními aktivními prvky. S využitím známých metod grafického zobrazení řízených zdrojů byl vytvořen elementární graf napěťového konvejoru, který byl dále využíván při návrhu multifunkčních kmitočtových filtrů, filtrů s vysokou vstupní a nízkou výstupní impedancí a řiditelných kmitočtových filtrů. Návrhové postupy jsou vytvořeny tak, aby v určitém kroku mohl být elementární graf napěťového konvejoru rozšířen na graf libovolného napěťového konvejoru a tímto je zjišťováno praktické využití různých typů napěťových konvejorů. Dále je vytvořena nová metoda návrhu kmitočtových filtrů založená na rozšiřování grafů signálových toků.
Zobecněný návrh kmitočtových filtrů s operačními zesilovači
Dokoupil, Drahomír ; Minarčík, Martin (oponent) ; Vrba, Kamil (vedoucí práce)
Práce se zabývá zobecněným návrhem kmitočtových filtrů pomocí autonomních obvodů. Jako aktivní prvek byl zvolen operační zesilovač. V úvodu projektu je zmíněna úloha kmitočtových filtrů v elektronických obvodech, základní rozdělení kmitočtových filtrů a jejich přenosové funkce. Další část pojednává o způsobu tvorby autonomních obvodů, volba vhodné admitanční sítě a její zjednodušení. Vybrané autonomní obvody jsou výchozím prvkem pro vyhledání známých zapojení kmitočtových filtrů. V poslední části následuje popis práce s programem SNAP, hledání nového zapojení kmitočtového filtru a prací autonomního obvodu v napěťovém a proudovém módu.
Kmitočtové filtry vyšších řádů s moderními aktivními prvky
Chrást, Jakub ; Minarčík, Martin (oponent) ; Jeřábek, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o návrhu aktivních kmitočtových filtrů druhého řádu, které budou vhodné pro stavbu filtrů vyšších řádů pomocí kaskádní syntézy. Tyto filtry byly navrženy pomocí metody autonomních obvodů. Jako aktivní prvky byly použity více-výstupový obecný proudový sledovač MCMI, proudový operační zesilovač COA a diferenční transkonduktanční operační zesilovač CDTA. Návrh je zaměřen zejména na obvody s prvkem MCMI. Všechny navržené filtry pracují v proudovém módu. V úvodní kapitole jsou obecně popsány vlastnosti kmitočtových filtrů. Druhá kapitola je věnována metodám stavby filtrů vyšších řádů, třetí kapitola obsahuje popis použitých aktivních prvků. Čtvrtá kapitola se věnuje samotnému návrhu. Funkce všech filtrů byly ověřeny počítačovou simulací. Jedno z filtračních zapojení, nejvhodnější pro zapojení do kaskády, bylo prakticky realizováno pomocí dostupného integrovaného obvodu UCC 0520. Po ověření funkčnosti byl zhotoven druhý kus. Oba filtry byly spojeny do kaskády, čímž vznikl kmitočtový filtr čtvrtého řádu.
Návrh filtrů v proudovém, napěťovém a smíšeném módu s OZ pomocí autonomních obvodů
Jašek, František ; Minarčík, Martin (oponent) ; Vrba, Kamil (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce popisuje postup při návrhu kmitočtových filtrů s operačním zesilovačem pomocí autonomního zapojení. Nejprve je tu uveden postup odvození zobecněných autonomních obvodů s operačním zesilovačem, ze kterých jsou následně odvozena známa i neznámá zapojení kmitočtových filtrů v napěťovém, proudovém a smíšeném módu. U všech odvozených kmitočtových filtrů byly určeny přenosové funkce, na základě kterých je zřejmé o jaký kmitočtový filtr se jedná (dolní propust, horní propust, pásmová propust, pásmová zádrž). Z odvozených filtračních obvodů jsou následně vybrána dvě neznámá zapojení, na kterých je detailně uveden postup při návrhu požadovaného kmitočtového filtru. Obě navrhnutá zapojení byla ověřena simulací, jejichž výsledky jsou v této práci zaznamenány, a následně bylo provedeno experimentální ověření formou výrobku v SMD montáži. Na výrobku bylo provedeno měření přenosové a fázové kmitočtové charakteristiky zaznamenané do grafu. Závěrem je v této práci popsána vhodnost navrhnutých kmitočtových filtrů pro praktické využití.
Kmitočtové filtry s napěťovými konvejory
Dohnal, Pavel ; Vrba, Kamil (oponent) ; Minarčík, Martin (vedoucí práce)
Předmětem této práce byly kmitočtové filtry a jejich realizace pomocí napěťových konvejorů. Základním cílem mojí práce bylo navrhnout a odsimulovat kmitočtové filtry s napěťovými konvejory pomocí dvou různých metod. Nejdříve byly hledány filtry s napěťovými konvejory druhého řádu pomocí autonomních obvodů, které vycházely z úplné admitanční sítě. Poté byly filtry s napěťovými konvejory řešeny pomocí syntetických prvků. V úvodu bylo třeba definovat kmitočtové filtry, jejich vlastnosti, způsob realizace a typy používaných kmitočtových filtrů. Dále byla popsána základní charakteristika proudových konvejorů, ze kterých lze odvodit napěťové konvejory. Napěťové konvejory tvoří základní stavební prvek mojí práce. Bylo potřeba definovat jednotlivé typy napěťových konvejorů a jejich bližší specifikaci. Byl popsán univerzální napěťový konvejor, který slouží k realizace jakéhokoliv typu napěťového konvejoru. Následně po definici všech potřebných pojmů byly navrženy filtry druhého řádu s dvěma napěťovými konvejory a čtyřmi pasivními prvky vycházející z úplné admitanční sítě. Takovýchto zapojení bylo nalezeno 44, poté bylo jedno ze zapojení vybráno a byly na něm provedeny simulace, jejichž výsledkem byla dolní a horní propust. Následně byla použita druhá metoda, k vytvoření filtrů druhého řádu byly použity syntetické prvky. Zapojení vycházely z již dříve získaných autonomních obvodů a pro metodu syntetických prvků bylo vhodných 25 takovýchto zapojení. Na jednom z nich byla poté provedena simulace dolní a horní propusti.
Multifunkční analogové kmitočtové filtry
Žůrek, Radomil ; Koton, Jaroslav (oponent) ; Minarčík, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se obecně zabývá kmitočtovými filtry a jejich použitím. Jsou zde prezentovány zapojení multifunkčních kmitočtových filtrů se zaměřením na aktivní prvky jako jsou proudové konvejory (GCC), napěťové konvejory (GVC) a transkonduktanční zesilovače (OTA) jenž pracují jak v proudovém tak napěťovém módu. V práci jsou dále prezentovány výsledky návrhu dvaceti šesti kmitočtových filtrů druhého řádu jenž všechny pracují v proudovém i napěťovém módu. Je zde teoreticky rozebrána problematika návrhu tzv. M-C grafů jenž jsou grafickou obdobou napěťových a proudových incidenčních matic. Na příkladech jsou rozebrány některé navržené reprezentativní zapojení, určeny jednotlivé přenosové funkce těchto multifunkčních filtračních zapojení a jako výsledky jsou prezentovány modulové kmitočtové charakteristiky. U každého navrženého filtračního zapojení je sestaven M-C graf (graf signálových toků) jenž příslušný obvod charakterizuje. Nakonec jsou zhodnoceny vlastnosti M-C grafů a jejich vhodnost použití.
Řízené analogové kmitočtové filtry
Martinek, Pavel ; Koton, Jaroslav (oponent) ; Minarčík, Martin (vedoucí práce)
V práci jsou popsány prvky kmitočtových filtrů, především OTA zesilovače, proudové a napěťové konvejory. Jsou ze prezentovány možnosti řízení kmitočtových filtrů a prvky k řízení, analogové násobičky, DA převodníky, analogově řízené zesilovače a digitálně řízené potenciometry. V práci byla rozebrána některá zapojení a jejich možnosti řízení mezního kmitočtu a činitele jakosti. S využitím simulačního programu byla získány frekvenční charakteristiky pro daná zapojení. Úpravou zapojení bylo docílenou změnou typu filtru a opět provedeny analýzy navržených zapojení v simulačním programu PsPice.
Multifunkční kmitočtové filtry s GCMI
Voráč, Ladislav ; Minarčík, Martin (oponent) ; Jeřábek, Jan (vedoucí práce)
V úvodu práce je pojednáno o možnostech kmitočtových filtrů a jejích využití. Následně jsou uvedeny základní teoretické vlastnosti filtrů, jejich popis pomocí přenosových funkcí, nastíněny přenosové filtrační funkce druhého řadů a další možné dělení filtrů na aktivní či pasivní. V druhé kapitole se nejprve obeznámíme s proudovým módem, jeho využitím a důvody proč se k němu přistupuje. Poté jsou vypsány jednotlivé aktivní proudové prvky, které budou užity při stavbě kmitočtových filtrů druhého řádu. Nejvíce využívaným prvkem pro aplikaci v čistě proudové módu je GCMI, který můžeme volně přeložit jako zobecněná proudová zrcadla a invertory. Už z názvu jsou zřejmé jeho možnosti při návrhu, což je zrcadlení proudu a také jeho invertování. Samotnou návrhovou metodou autonomního obvodu se zabývá další kapitola, kde v jednotlivých blocích najdeme postup návrhu kmitočtových filtrů. Další čtyři kapitoly jsou zaměřeny na samotný detailní návrh kmitočtových filtrů se všemi aktivními prvky, které byly uvedeny v úvodu práce a simulacemi těchto navržených obvodů. V závěru byl vybrán jeden z obvodů pro praktickou realizaci s následným porovnáním měřených a simulovaných přenosových charakteristik.
Optimalizace telekomunikačního výukového prostředí
Jeřábek, Josef ; Minarčík, Martin (oponent) ; Škorpil, Vladislav (vedoucí práce)
V rámci diplomové práce jsem se seznámil s produktem firmy EMONA INSTRUMENTS ve dvou provedeních: softwarová verze TutorTIMS – Advanced a hardwarová verze TIMS-301, která byla zakoupena do laboratoře předmětů „Přístupové a transportní sítě“ a „Služby telekomunikačních sítí“. Byly vytvořeny celkem tři laboratorní úlohy jak pro softwarovou, tak pro hardwarovou verzi tohoto modulárního systému, všechny podporují tvůrčí přístup studentů a obsahují standardní součásti, kterými jsou popis úlohy pro měřící pracoviště a vzorový protokol. První úloha je koncipována tak, aby se studenti seznámili s tímto systémem a je zaměřena na amplitudovou modulaci. Následuje dvojice úloh, vytvořených záměrně tak, aby bylo možné je na jednom pracovišti měřit současně. První z nich je zaměřena na praktické ověření poznatků z oblasti amplitudového klíčování, druhá na linkové kódy. Tyto úlohy představují nejlepší výběr z možností, kterých je možné dosáhnout u hardwarové verze systému TIMS-301, vzhledem k aktuálně dostupnému počtu modulů v laboratoři. U softwarové verze nejsme tímto způsobem limitováni, požadavkem však bylo, aby všechny připravené laboratorní úlohy bylo možné zpracovat jak na verzi hardwarové, tak na softwarové. Závěr práce je věnován srovnání těchto dvou verzí společně s možnostmi optimalizace hardwarové verze TIMS.
Návrh LAN pro ÚTKO
Kučera, Filip ; Minarčík, Martin (oponent) ; Kapoun, Vladimír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem a správou počítačové sítě typu Ethernet pro Ústav telekomunikaci na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií se sídlem v Brně. V první části práce jsou popsány jednotlivé typy sdělovacích vedení používané v počítačových sítích LAN. U těchto sdělovacích vedení jsou uvedeny jejich výhody a nevýhody. Dále je zde zachycena stávající situace počítačové sítě LAN na třetím a čtvrtém podlaží Ústavu telekomunikaci včetně výkresové dokumentace a použitých komponent. Stávající počítačová síť obsahuje menší nedostatky, k nimž bylo přihlédnuto při novém návrhu. Pro nově navrženou síť na třetím a čtvrtém podlaží je zde kompletně vypracovaná dokumentace, která obsahuje detailní rozmístění a osazení jednotlivých komponent včetně jejich popisu. Tato dokumentace by měla později výrazně přispět k efektivnější správě této sítě. Správa počítačové sítě není jen správou serveru, tiskáren nebo pracovních stanic. Je nutné dbát i o části sítě, které nejsou na první pohled pro běžného uživatele tak postřehnutelné, tím jsou myšleny jednotlivé segmenty počítačové sítě. Pro efektivní správu sítě se tato práce zabývá návrhem webové aplikace, která bude sloužit k evidenci jednotlivých částí sítě. Veškeré informace o sítí jsou ukládány do databáze, odkud mohou být později získány a dále využity k analýze vyskytnutého problému.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Minarčík, Michal
2 Minárčik, Miroslav
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.