|
| |
|
|
Fenomén volného času
Lopour, Milan ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Diplomová práce "Fenomén volného času" se zaměřuje především na uchopení volného času jako fenoménu pomocí rozboru souvisejících pojmů v díle Karla Marxe a v díle Emmanuela Lévinase. V úvodní části se proto stručně věnuji výběru filosofického tázání o povaze času. Poté se věnuji rozboru díla Karla Marxe především z hlediska pojmů práce, pracovní doba a volný čas. V kapitole "Čas ve fenomenologii" se věnuji rozdílu mezi aristotelským pojetím času a fenomenologickým pojetím času. V této souvislosti vycházím zejména z myšlenek Edmunda Husserla, Martina Heideggera, Jana Patočky a Emmanuela Lévinase. V další části rozebírám dílo Emmanuela Lévinase a zaměřuji se na pojmy existence, čas, práce a další související pojmy. V další kapitole se snažím zachytit napětí onticity a ontologie u Marxe a Lévinase a tím dospět k fenoménu volný čas jako ontologickému problému. Takto pojatý problém fenoménu volný čas představuji v závěru práce.
|
|
|
Význam péče o duši v životě současného člověka
Tesárková, Vladislava ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
NÁZEV: Péče o duši v životě současného člověka AUTOR: Vladislava Tesárková KATEDRA: Katedra občanské výchovy a filosofie VEDOUCÍ PRÁCE: prof. PhDr. Anna Hogenová, CSc. ABSTRAKT: Cílem této práce je připomenut si hodnoty duše spolu s možnostmi péče o ni. Diplomová práce se zabývá tématem péče o duši v životě současného člověka. V úvodu textu jsou položeny výchozí otázky: Co je péče o duši a co do této starosti patří? Práce je rozvržena do tří částí, jež se zabývají porovnáním vnímání duše v období antiky, v novověku a Patočkovým pojetím dějin, tázání a životních pohybů, vedení dialogu, který směřuje k objevování vlastního počátku. Tyto náležitosti se jeví pro uskutečnění vzestupného duševního pohybu nezbytné. Péče o duši je nerozlučně spjata s fenoménem svobody jako svobody k něčemu. Základním lidským úkolem je pečovat o duši. Předpokladem pro výchovu a vzdělání je péče o duši. Významné místo má péče o duši v kontextu psychoterapie, jejímž cílem je v rámci terapeutického vztahu nasměrování kritického uvažování člověka k věcem samým a dobrání se vlastní autentické existence - sebepoznání. Soudobý pohled na péči o duši se značně odlišuje od výše uvedených konceptů, je poněkud zkreslen. V současnosti je péče o duši opomíjena a na její místo se dostávají jiné aktivity, které spíše člověka zahlcují, otupují,...
|
|
| |
|
|
Osvícenská kritika náboženství a její předpoklady
Haasová, Jana ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Cílem této bakalářské práce je především shrnutí myšlenek osvícenských myslitelů Voltaira, Paula Heinricha Dietricha Holbacha, Juliena Offray de La Mettrieho, Denise Diderota a Clauda Adriena Helvétia vzhledem k náboženství. Samozřejmě nelze opomenout uvedení do kontextu doby, které bude konkrétní analýze osvícenských děl předcházet spolu s předpoklady osvícenských myšlenek. Těmito předpoklady se myslí filosofie Johna Locka a René Descarta. Tito, ač myšlenkově velmi odlišní filosofové, se stali inspirací pro celý myšlenkový proud osvícenství. Práce se věnuje také otázce toho, jakým způsobem poznamenali osvícenští filosofové a jejich filosofie myšlení současného člověka.
|
|
|
Teoretické základy a pedagogický model etické výchovy pro policejní praxi
Sůva, Jiří ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent) ; Pauza, Miroslav (oponent)
SŮVA, Jiří. Teoretické základy a pedagogický model etické výchovy pro policejní praxi. Praha, 2014. Disertační práce. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, Katedra občanské výchovy a filosofie. Disertační práce v sobě spojuje analytické pasáže s filosofickými reflexemi v zaměření na teoretické založení etické výchovy příslušníků Policie ČR zejména ve vstupním vzdělávání. Soudobá spíše jen implicitní teoretická báze profesní etické výchovy je zde diagnostikována jako výrazně psychologizující, na úzkou sféru společného mravu zaměřená, kompetenčně limitovaná a hlavně bez-koncepční, tj. nevyjasněná v základních otázkách, jejichž odpovídání může vytvářet celistvé porozumění policejní etice a etické výchově co do jejích možností, cílů, obsahů, prostředků apod. Ve čtyřech kapitolách této práce se setkáváme s pokusem nabídnout do jediného pedagogického modelu integrovatelné možnosti odpovídání na takové otázky. Toto odpovídání přitom tematizuje především rozlišení mravů od morálky a etiky, multidisciplinární povahu etického diskursu, nezajistitelnost výsledků etické výchovy, setkání právního a mravního v Etickém kodexu Policie ČR, ale i souvislosti etické výchovy s postmoderním duchem světověku, a to s jeho silou, ovšem i slabostí. Klíčová slova: etická výchova, policie, etický kodex, mravnost,...
|
|
|
O vztahu pokory a pýchy
Smetana, Pavel ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Tato práce se zabývá zkoumáním pokory z pohledu její nepostižitelnosti - nedefinuje pokoru a ani se o to nesnaží. Naopak obchází okolo fenoménu pokory a porůznu na něj ukazuje. Využívá k tomu příkladů zejména z díla Komenského, na než navazuje prostřednictvím paralel například viděných u Junga, Foucaulta, Berďajeva, Jüngera, Drewermanna a dalších autorů. Vymezuje pokoru oproti pýše na příkladu odlišnosti "epoché" u Descarta a Komenského, pýcha je v podstatě spatřována tam, kde člověk neponechává žádnou nesamozřejmost a zcela pohltí svět svým úsudkem; je zde též využita Husserlova kritika Descartova pojetí epoché; z tohoto pohledu je zmiňována také kritika Machiavelliho u Komenského. Odtud práce princip pokory spatřuje v blízkosti principu víry, nebo alespoň obecného vědomí vyšší instance než jakou je člověku jeho vlastní vědomí. Princip pokory je blízký také principu milosti - pro taková zpříkladnění práce pojednává také o Simone Weil a jejím náhledem tíže a milosti; milost je z tohoto pohledu nesamozřejmý krok mimo výkonovou stránku lidského světa. Práce se zmiňovanými jevy zabývá jednak na úrovni pojímání světa, později na úrovni náhledu na lidství (člověk se člověkem teprve stává, je-li lidský) a nakonec naznačuje vazbu pokory k přesahu prostého lidského životního horizontu, ke smrti - coby...
|
|
| |
|
|
O víře v moc
Smetana, Pavel ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
V této práci je fenomén (zejména lidské) moci zkoumán z hlediska principu, na kterém je člověkem přijímán - v tomto smyslu se práce zabývá uvěřitelností různých forem moci. Nejprve vychází z pojetí moci u Machiavelliho (Vladař), v němž se snaží upozornit na nebezpečí absolutizace tohoto principu. Ke vhledům do Machiavelliho myšlení využívá analýzy Ľubomíra Beláse, jakož i pohledů Anny Hogenové, Jana Patočky, Ernsta Jüngera, Václava Bělohradského a dalších autorů. Práce též uvádí Komenského kritiku Machiavelliho pojetí. Vzniká tak určité odhalení principu moci, který přehlíží jiné hodnoty a před nímž práce v tomto smyslu varuje. Dále práce zkoumá pojetí Václava Klause (Modrá, nikoliv zelená planeta), které s pomocí myšlenek zejména Jana Kellera a srovnání s vědeckými názory (Ravi Kumar Kooparapu) na ekologickou problematiku hodnotí jako uzavřené do jisté koncepce ekonomie, která v tomto smyslu vlastně slouží jako nástroj moci či jako nástroj zesměšňující některé druhy tázání. Práce dále zkoumá extrémní formu účelového pokroucení obrazu světa u ideologa Alexandera Dugina (Velká válka kontinentů), ukazuje zde nebezpečné mocensko-demagogické rysy, které porovnává s podobnými jevy u Rudolfa Goebbelse, jakož i vytváří obranu proti Duginovým metafyzicko-dualistickým spekulacím, a to především...
|
|
|
Druhý u J.-P. Sartra a E. Lévinase
Tlapa, Tomáš ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Tato diplomové práce je filosofickou interpretací problému intersubjektivity v díle Jeana- Paula Sartra (1905 - 1980) a Emmanuela Lévinase (1906 - 1995). V první části práce pojednává o Sartrově pojetí intersubjektivity, jak je vypracováno v díle Bytí a nicota. Kapitola o Sartrovi (po stručném úvodu do jeho filosofie) tematizuje jednotlivé aspekty Sartrovy teorie intersubjektivity. První část diplomové práce je zakončena kritikou Sartrovy teorie intersubjektivity, která nám umožňuje pojednat o Lévinasově pojetí intersubjektivity jako o koncepci alternativní. Jádrem interpretace Lévinasovy koncepce je kniha Totalita a nekonečno. Závěrečná část práce shrnuje hlavní rozdíly obou koncepcí. Klíčová slova: intersubjektivita, druhý, existence, svoboda, etika, Sartre, Lévinas
|
host ::
RSS.