|
|
Prezentace kulturní akce a její vizuální identita
Novotná, Kateřina ; Hucková, Barbara (vedoucí práce) ; Riedlbauch, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vnější prezentací kulturní události, komunikací s divákem a celkovou strategií marketingové komunikace. Teoretická část je tedy věnována především marketingové komunikaci a komunikačnímu mixu, dále i komunikaci vizuální, zejména corporate designu, image a vizuální identitě celkově. Praktická část je pak zaměřena na konkrétní příklad hudebního festivalu Mighty Sounds, jeho vývoj a narůstající popularitu spojenou právě s úspěšnou sebeprezentací. V praktické části jsou informace a závěry podloženy dotazníkovým výzkumem, zabývajícím se rostoucím povědomím o existenci tohoto festivalu i jeho působení a komunikaci s cílovou skupinou v průběhu roku.
|
|
|
Poválečná československá měnová politika (1945-1960)
Novotná, Kateřina ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Práce se zabývá vývojem československé měnové politiky v letech 1945 -- 1960. Analyzuje poválečný neutěšený stav hospodářství a měny na území Československa, pokus o nápravu poválečného stavu měnovou reformou v roce 1945, dále vývoj před převzetím moci KSČ v únoru 1948 a přechod k centrálně plánované ekonomice po vzoru Sovětského svazu, která se týkala i měnové oblasti. Práce v další kapitole analyzuje zhoršující se stav hospodářství a měnové oblasti v období první pětiletky, který vyvrcholil v měnové reformě v roce 1953 a následný vývoj až do ,,vybudování socialismu" a nástupu Československé socialistické republiky v roce 1960. Ve své práci se především zaměřuji na zlomové okamžiky v dějinách československé měnové politiky, jako je již zmíněná měnová reforma v letech 1945 a reforma v roce 1953, které zásadním způsobem ovlivnily vývoj celé ekonomiky. Měnový vývoj byl úzce spjat s vývojem hospodářství a politického vlivu levicových směrů, proto ve své práci zmiňuji i tyto oblasti.
|
|
| |
|
|
Život v azylovém domě z pohledu klienta
NOVOTNÁ, Karolína
Ve své bakalářské práci se zabývám potřebností domova pro matky s dětmi. V vodní části je vymezen pojem azylového zařízení a standardů kvality sociálních služeb. Je zde také zmíněno postavení otců jako samoživitelů. Dále jsou zde vyjmenovány důvody, které vedou k bezdomovectví žen. Ve třetí části se zabývám podmínkami, jenž panují v domovech a zákony upravujícími práva dětí. V závěru teoretické části se zaobírám charakteristikou a typologií žen, které tuto formu pomoci vyhledávají. Z výzkumu vyplynul, že klientky jsou vesměs v azylovém domě spokojeny a chtějí svoji obtížnou situaci řešit vyhledáním vlastního ubytování.
|
|
| |
host ::
RSS.