|
|
Za vším hledej Rusy: Kritické zkoumání diskurzu "ruských dezinformačních kampaní" v České republice
Čech, Adam ; Rychnovská, Dagmar (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
k diplomové práci ‚ZA VŠÍM HLEDEJ RUSY: Kritické zkoumání diskursu "ruských dezinformačních kampaní" v České republice'. Autor: Bc. Adam Čech Vedoucí práce: Dagmar Rychnovská, M.A., LL.M., Ph.D. Studijní program: Mezinárodní vztahy Rok obhajoby: 2019 Studie se zabývá nastolením diskursu ohrožení ruskými dezinformačními kampaněmi, který v letech 2014-2018 vznikal a působil v České republice. Práce za použití metody "malé diskursivní analýzy" zkoumá původ a vlivy na podobu představ o povahu údajné ruské hrozby v mediálním prostoru. Následně diskurs podrobuje kritice, a zabývá se tím, zda chápání ruské hybridní hrozby, zejména na poli dezinformací, je legitimní a založené na faktech a správné interpretaci, či zda nedochází ke klamům, vytváření mýtů, logických zkratek, misinformací (a případně dezinformací) ze strany tvůrců a aktivních účastníků diskursu. Zároveň předkládá doporučení k "narovnání" diskursu o tomto důležitém tématu. Následně se práce zaměřuje na analýzu průběhu samotného nastolování tématu z pohledu sekuritizační teorie. Identifikuje hlavní sekuritizační aktéry, formulaci hrozby, referenční objekty, sekuritizační tahy, a vyhodnocuje, zda se jedná o sekuritizaci dle kritérií podle kodaňské školy. Pro nezbytný kontext vzniku diskursu je zároveň jedna z kapitol věnována historickému vývoji...
|
|
|
Trestní odpovědnost právnických osob
Bohuslav, Lukáš ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Záhora, Jozef (oponent) ; Sváček, Jan (oponent)
Trestní odpovědnost právnických osob Pojem právnické osoby není v trestním právu vymezen, na přiblížení tohoto pojmu je třeba použít norem občanského zákoníku, který ji v ustanovení § 18 odst. 2 definuje. Trestní odpovědnost právnických osob je pak pojmem, který se v pozitivní úpravě českého trestního práva objevuje nově a který do jisté míry narušuje dosavadní katalog zásad trestního práva, konkrétně pak zásadu individuální trestní odpovědnosti. Objevuje se pojem přičitatelnosti trestného činu právnické osobě, kdy této lze přičítat jednání orgánů či osob určených v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, pokud fyzická osoba jednala zaviněně tak, že toto jednání je důvodem přičitatelnosti trestného činu právnické osobě. Před přijetím současné právní úpravy ZTOPO probíhala poměrně bouřlivá diskuse nad vhodností a nutností přijetí úpravy institutu trestní odpovědnosti právnických osob. Tuto diskusi lze v současné době považovat za překonanou, neboť je zřejmé, že Česká republika se vydala směrem tzv. pravé trestní odpovědnosti právnických osob. Argumenty pro i proti přijetí ZTOPO je však vhodné brát v patrnost pro lepší pochopení institutu a pochopení širších souvislostí, které jeho přijetí provázely. Současně je důležité vidět, jaké faktory ovlivňují právnické osoby a...
|
|
|
Americko-japonské vztahy optikou americké kinematografie
Toman, David ; Záhora, Jakub (vedoucí práce) ; Kotvalová, Anna (oponent)
Tématem diplomové práce je analýza zobrazování významných historických momentů americko-japonských vztahů v soudobé americké kinematografii, a to konkrétně ve snímcích Poslední samuraj, Pearl Harbor, Dopisy z Iwo Jimy a Císař. Diplomová práce při této analýze vychází z teoretického proudu populární kultura a světová politika a zejména pak z disciplíny populární geopolitika. Jako výzkumnou metodu používá diskurzivní analýzu, skrze kterou sleduje u vybraných filmů tři stěžejní aspekty populární geopolitiky, a sice reprezentační logiku, afekt a intertextualitu. Cílem výzkumu bylo zodpovědět otázku, jak jsou v soudobé americké kinematografii zobrazovány americko-japonské vztahy napříč historií a výsledky pozorování pak zasadit do aktuálního geopolitického kontextu. Diplomová práce ukazuje, že se tvůrci obvykle snaží o vyvážené zobrazování obou stran, a tudíž lze kladné i záporné postavy pozorovat jak na americké, tak i na japonské straně. Japonské záporné postavy obvykle pochází z řad militaristů, což odpovídá politickému narativu americké poválečné okupační správy. Negativní vyobrazování Američanů je naopak trendem posíleným zejména v poslední době důsledkem kauz spojených s válkou proti terorismu. Hlavním zjištěním vyplývajícím z nasbíraných dat je však skutečnost, že ačkoliv je Japonsko konstruováno...
|
|
|
Meze procesní použitelnosti důkazů v trestním řízení
Zaoralová, Petra ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Záhora, Jozef (oponent) ; Říha, Jiří (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou procesní použitelnosti důkazů v trestním řízení. Limitace použitelnosti důkazů v trestním procesu nejenže představuje klíčovou záruku justiční spravedlnosti, ale jedná se zejména živoucí téma, které neustále přináší aktuální problémy. Význam této problematiky v posledních letech rapidně vzrůstá zejména ohledem na stále přísnější požadavky na ochranu lidských práv a svobod, které jsou zdůrazňovány na mezinárodní úrovni a které právě jsou při použití nezákonných metod při vyhledání, zajištění a provádění důkazů v trestním řízení ohroženy. Jádrem práce je detailní analýza a zhodnocení současného právního stavu, a dále zejména poznatků plynoucích ze současné nauky a praxe věnující se otázce mezí použitelnosti důkazů v trestním řízení. V rámci této analýzy jsou v první části práce rozebrány všechny důležité a doktrinálně sporné otázky použitelnosti důkazů z pohledu nauky a judikatury. Tyto poznatky jsou obohaceny o reálné dopady do aplikační praxe. Pozornost je věnována také možnostem, která platná právní úprava nabízí za účelem reálného vyloučení nepoužitelného důkazu ze skutkového hodnocení věci. Opomenuty nejsou ani otázky související s problematikou použitelnosti důkazů odvozených od nezákonných důkazů a možnostem uplatnění tzv. doktríny "plodů z otráveného...
|
|
| |
|
| |
|
|
NATO and European Security in the East: The Impact of the Ukraine-Russia Conflict on NATO Doctrine and Ukrainian Strategy
Tymchuk, Halyna ; Záhora, Jakub (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce bude v zásadě pracovat s konceptem bezpečnosti, konkrétně s evropskou bezpečností v posledních letech. Ačkoli Ukrajina není členem NATO a Rusko je vzdáleným sousedem NATO, v této práci dokážu, že bychom měli spojit události na ukrajinské hranici s evropskou bezpečností. Od samého počátku rusko-ukrajinského konfliktu se NATO pevně zasazovalo o podporu suv- erenity a územní celistvosti Ukrajiny v rámci svých mezinárodně uznávaných hranic. Spojenci okamžitě v březnu 2014 odsoudili nezákonné "legitimní připojení" Krymu k Rusku a opakovaně prohlásili, že to nikdy neuznají. Rovněž odsoudili úmyslnou destabilizaci na východní Ukrajině, kterou Rusko vyprovokovalo za použití svého vojenského zásahu a podpory bojovníků. Krize na Ukrajině se ukázala jako skutečný zlom v euroatlantické bezpečnosti od chvíle, kdy někteří starší západní politici začali hovořit o změnách v hlavních směrech evropské obranné politiky. Ukrajinská krize vytvořila novou bezpečnostní situaci v Evropě a stále vyžaduje po- zornost, zapojení a reakci NATO. Tato krize prohloubila strategické nedorozumění mezi Ruskem a Západem. Velmi jasně ukazuje, že Moskva a Západ chápou evropskou bezpečnost zcela odlišně. Západní hlavní města Evropu obecně považují za "sjednocenou, svobodnou a pokojnou", zatímco Moskva ji považuje za...
|
|
|
How can the changes in the settings of the European Neighbourhood Policy affect the EU-Israeli cooperation?
Houdek, Kryštof ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou, jak se změny v Evropské sousedské politice, konktrétně nově navrhovaný NDICI, promítnou do vztahů Evropské Unie a jejích členských států s Izraelem. Zdůrazněny jsou vlivy změn v nastavení NDICI, které se dotýkají politického nastavení spolupráce s Palestinskou samosprávou a nepřímo se tak týkají i Izraele. Práce identifikuje čtyři hlavní změny týkající se flexibility, rozvojové pomoci, metody blending a výkonnostně zaměřeného přístupu (performance-based approach). Tyto změny mohou mít nezamýšlený dopad na vztahy s Izraelem, obzvlášť ve vztahu k bezpečnosti a politickému klima. Mohou poškodit vztahy Izraele s některými členskými státy nebo eskalovat násilí v Gaze. Práce ke svým závěrům dochází pomocí analýzy dokumentů vztažených k Evropské sousedské politice. Jedná se o případovou studii.
|
|
|
Language policy as an instrument of nation-building: The case of Post-Maidan Ukraine
Viktora, Matyáš ; Záhora, Jakub (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá otázkami jazykových politik a budování národa na Ukrajině po Majdanské revoluci. Z konstruktivistického pohledu jsou zde rozvíjeny teorie národa a jeho budování. Hypotézou je, že se ukrajinské elity pokoušejí přesvědčit příslušníky jazykových minorit, aby se re-identifikovali podle elitami prezentované vize národní a jazykové identity. Práce se zabývá identifikací s touto vizi mezi občany čtyř ukrajinských měst - Kyjeva, Dnipra, Užhorodu, a Oděsy. K ohodnocení úspěšnosti tohoto projektu je využita metoda dotazníku a analýzy jazykové krajiny. V této analýze jsou sledovány zprávy ve veřejném prostoru zvolených měst. Tyto zprávy jsou následně vytříděny na oficiální, komerční a neformální. Texty jsou analyzovány z pohledu kompozice výskytu jazyků. Podle tohoto výskytu lze sledovat, do jaké míry se obyvatelstvo ztotožňuje s oficiální jazykovou politikou, a tedy i s vizí elit o národní a jazykové identitě. Dotazník mezi ukrajinskými studenty češtiny slouží jako podpůrná metoda, která má za cíl zjistit, jak se respondenti staví k jazykové legislativě a idejím o používání jazyka v zemi. Ze získaných dat lze vyčíst, že v neformálních kontextech často dochází k ignoraci oficiální politiky a k užívání místně dominujícího jazyka, nezávisle na tom, zda je též jazykem státním.
|
|
|
Twitter as an additional battlefield? Analysis of Israel Defense Forces' social media campaign during the Great March of Return
Plíštilová, Tereza ; Záhora, Jakub (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Diplomová práce zkoumá vztah mezi narativy a rámováním událostí a do jaké míry s nimi rezonuje vizuální obsah v podobě snímků a videí. V této práci zkoumám, jak Izraelská armáda rámovala protesty v Gaze, také známy pod názvem Great March of Return, v období mezi 30. březnem 2018 až 30. březnem 2019 na sociální síti Twitter. Během analýzy jednotlivých tweetů aplikuji prvky rámování dle Entmana (1993) a zaměřuji se na strategické narativy, které Izrael v současné době využívá. Mezi tyto narativy se řadí zejména narativ Izrael jako jediné demokracie na blízkém východě, Izrael jako "startup nation" a centrum technologického pokroku, a nakonec Izrael jako vůdce v boji proti islámskému terorismu. V teoretické části se také zabývám předchozími výzkumy a studiemi zabývajícími se sociálními médii a jejich využíváním vojenskými silami. V analytické části identifikuji jednotlivé rámce (frames), které Izraelské armáda opakovaně používala během protestů v Gaze ve zkoumaném období. Každý identifikovaný rámec (frame) je doprovázen vizuálním obsahem ve formě fotky či videa a pokud jsou k dispozici, tak také strategickými narativy.
|
host ::
RSS.