|
|
A dream shared: community and politics in selected 19th and 20th century American utopias
Kounovská, Kateřina ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Tato diplomova prace se zabYva rozborem ctyr vybranych americkJch literarnich utopif: Looking Backward: 2000-1887 (Pohled z roku 2000 na rok 1887) Edwarda Bellamyho, The Iron Heel (ielezna pata) Jacka Londona, Ecotopia (Ekotopie) Ernesta Callenbacha a Woman on the Edge of Time (Zena na hrane casu) Marge Piercy. Prace analyzuje socialnf rysy ctyr utopickJch spolecnostf popsanych v techto pracfch, navrhovany proces spolecenskJch a historickJch zmen, vedoucfch k jejich vybudovanf, stejne tak jako socioekonomicke podmfnky a posun spolecenskJch temat vamericke spolecnosti mezi devatenacrym a dvacarym stoletfm na pozadi techto diH. V uvodu teto diplomove práce dochazime k zaverQ, ze pres zrejme jedinecne postaveni zapadnich utopif je vira v Iepsf budoucnost a touha, aby zitrek prekonaI dnesni potize, konstantou lidske existence. Tendence takto snit 0 svetlejsich zitrcfch, le psi spolecnosti a dokonalem svete existuje od pradavna a projevovala se davno pred tim, nez Sir Thomas More sIavne definovaI zanr utopie v roce 1516. Utopicke idealy zasahuji do behu historie a literatury, objevuji se v recke a Hmske literature a mytologii, casta splYvaji s ideou nabozenskeho raje, promitaji se do viry v nekonecny vy-voj lidstva, do zanru scifi, a konecne vytvarf svuj vlastni zanr utopicke literatury v podobe moderni zapadni...
|
|
| |
|
|
Violence, Guilt and Punishment in Selected Works of Nathaniel Hawthorne
Gemrichová, Marie ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Bakalářská práce zkoumá vybraná díla Nathaniela Hawthorna, který se ve svých dílech věnoval mnohým tématům sahajícím od přírody, přes složité vztahy postav a jejich komunit až po biblické aluze. Některá z významných námětů, která mohou být prozkoumána v jeho románech (např. Šarlatové písmeno [The Scarlet Letter], Dům se sedmi štíty [The House of the Seven Gables] a Fanshawe) jsou témata násilí, viny a trestu. Tyto vybrané motivy slouží jako témata, která jsou zpracována jednotlivě v každém románu. Posléze jsou romány porovnány. Práce se nejprve zaměřuje na zkoumání tématu násilí, do jaké míry se objevuje v románech, které postavy jsou obětmi a viníky a k čemu dále násilí vede. Současně zkoumá pocit viny u Hawthornových postav a zda se u postav objevuje po vykonaném násilném aktu, stejně jako důsledky, které přicházejí v podobě trestu pro provinilce. Konkrétně se věnuji vztahu Hester Prynne s Arthurem Dimmesdalem a Rogerem Chillingworthem (Šarlatové písmeno), původním dvěma rodinám Pyncheonů a Maulů a vlivu předků na jejich dědice (Dům se sedmi štíty) a skutkům tajemného "rybáře" v porovnání s činy jednotlivců okolo Vysoké školy Harley (Fanshawe). Proč je v některých románech čtenář konfrontován s pocity viny u postav po vykonání násilí, zatímco v jiných pracích jsou jednoduše vynechané? Proč...
|
|
| |
|
|
Depiction of Media in British Dystopian Fiction
Bakič, Pavel ; Clark, Colin Steele (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Cílem práce je poskytnout přehled o zpracování tématu médií v textech, jež utvářely moderní podobu antiutopického žánru a k nimž se další antiutopická díla nutně vztahují. Ústřední trojici interpretovaných románů tvoří 1984 George Orwella, Brave New World Aldouse Huxleyho (česky jako Báječný nový svět nebo Konec civilizace) a Až spáč procitne H. G. Wellse; teoretický úvod tvořící první kapitolu pak kromě zdůvodnění tohoto výběru rovněž vymezuje žánr dystopie a pojem médií. Druhá kapitola se věnuje pojetí historie v antiutopické společnosti a dokládá, že pro totalitní stát představují "dějiny" nežádoucí koncept, jež je prostřednictvím médií zamlžován a redukován na triádu "předrevoluční období - revoluce - věčně trvající porevoluční společnost". Bližší analýza textů pak odhaluje, že prostřední bod této posloupnosti je sám dělitelný na novou triádu, jejímž završením teprve vzniká stabilní totalitní uspořádání. Třetí kapitola se věnuje využití občanů jako médií a za využití teoretických textů Michela Foucaulta dokládá, že v Huxleyho románu je tohoto využití docíleno za využití "biomoci", kdežto v Orwellově za využití "kázně". Čtvrtá kapitola se obrací k tištěným médiím a jejich privilegované roli v primárních textech: Autoři antiutopických románů vidí literaturu jako záruku individuality a zároveň tradice...
|
|
|
Kurt Vonnegut and His Humor in Three Literary Works and Their Cinematic Adaptations
Samková, Jana ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Tato bakalářská práce srovnává tři filmové adaptace tří různých literárních děl amerického spisovatele Kurta Vonneguta a zaměřuje se na způsob, jakým převádějí humor těchto tří literárních předloh. Jedná se o díla Mother Night (1962), přeloženo jako Matka Noc, Slaughterhouse Five (1969), přeloženo jako Jatka číslo pět a Breakfasts of Champions (1973), přeloženo jako Snídaně šampiónů. Analyzované filmové adaptace jsou Slaughterhouse Five (1972) v režii George Roye Hilla podle scénáře Stephena Gellera, Mother Night (1996) režírovaná Keithem Gordonem a natočena podle scénáře Roberta B. Weideho a konečně Breakfast of Champions (1999) podle scénáře Alana Rudolpha, který adaptaci také režíroval. Samotná analýza je rozdělena do čtyř kapitol. Kapitola 2 představuje Kurta Vonneguta jakožto autora i jako osobnost. Zároveň obsahuje několik stěžejních teorií o humoru, především teorie Paula Lewise, Daniela Wickberga a Sarah Blacher Cohenové. Tato kapitola také představuje fenomén filmové adaptace a tento teoretický základ se opírá o práce Timothyho Corrigana, Briana McFarlanea a Seymoura Chatmana. Kapitola 3 se zabývá dílem Slaughterhouse Five a jeho adaptací a zaměřuje se na strukturu, témata, postavy, časový rámec a humor. Kapitola 4 rozebírá úspěšnost adaptace Mother Night Keithe Gordona a míru, v jaké do...
|
|
|
Gender, Race, and Class: Intersectional Analysis of Kate Chopin's The Awakening and Selected Short Stories
Salajová, Gabriela ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda mohou být nedávné intersekční analýzy klíčového románu Kate Chopinové Probuzení aplikovány obdobným způsobem na povídky téže autorky, a posléze se pokusit stanovit postoj, který Chopinová zaujímá ohledně útisku menšin. Intersekční analýza jako taková bere v úvahu specifický typ útisku, který vzniká v místě, kde se protínají následky útisků vycházející z různých sociálních kategorií - jako kategorie relevantní pro tuto práci byly zvoleny gender, rasa a třída. Intersekční analýza představuje jeden z nejnovějších metodologických přístupů aplikovaných na dílo Kate Chopinové a ve své podstatě navazuje na dosavadní feministické interpretace. První kapitola seznamuje čtenáře s konceptem intersekcionality a popisuje vývoj metod uplatňovaných odborníky při rozboru děl Chopinové, volených v závislosti na proměnách postavení Chopinové v americkém literárním kánonu. Druhá kapitola se pokouší o interpretaci dílčích kroků pěti intersekčních analýz románu Probuzení, jejichž autorkami jsou Anna Elfenbeinová, Elizabeth Ammonsová, Joyce Dyerová, Michele Birnbaumová, a Dagmar Pegues. První tři zmiňované studie jsou argumentačně rozšířeny. Elfenbeinová se zabývá rozporem v pohlížení na sexualitu bílých žen a žen pocházejících z etnických menšin, Ammonsová pojednává o stereotypních...
|
|
|
The theme of love in Toni Morrison's Sula and Beloved
Brzobohatá, Michaela ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Ve své bakalářské práci porovnávám téma lásky ve dvou knihách první afroamerické spisovatelky, která obdržela Nobelovu cenu - Toni Morrison - a to konkrétně v její druhé knize, Sula, a v její páté knize, Beloved. V obou těchto knihách se Toni Morrison zevrubně zabývá různými druhy a podobami lásky. V úvodu zařazuji Toni Morrison do širšího literárního a kulturně-historického kontextu a nastiňuji situaci, v jaké Morrison byla, když psala tyto knihy. V této souvislosti jsem také načrtla situaci afroamerické ženské literatury té doby. K výběru právě těchto dvou knih mě vedly především společné typy lásek, kterými se Morrison zabývá. Dalším motivem byl fakt, že Morrison popisuje bezpochyby nekonvenční, až kontroverzní příběhy a situace, namísto typických milostných příběhů. Mimo to, lásky i životy hrdinů obou knih jsou silně ovlivněny vnějšími faktory, které vedou k jejich dysfunkci, či zničení. V obou knihách porovnávám mateřskou lásku, sebelásku a lásku mezi ženou a mužem. V románu Sula přibývá navíc téma přátelství, které je stěžejním rozdílem mezi oběma knihami. Nicméně, Sula nemá zvláštní kapitolu na téma sebelásky, protože jednotlivé typy lásek od sebe nelze rozdělit a tento typ bude zahrnut v ostatních kapitolách právě proto, že je s nimi tak pevně spjat. Další společný znak obou knih nás přivádí k...
|
|
| |
|
|
Southern Belle: Grotesque Distortion of Its Archetype in Sharp Objects
Šindlerová, Zuzana ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Cieľom tejto bakalárskej práce je analyzovať groteskné znetvorenie archetypu južanskej krásky v súčasnom románe Ostré predmety od Gillian Flynnovej. Román nadväzuje na literárnu tradíciu južanskej grotesknosti a predstavuje silné ženské postavy. Tie sú posudzované z perspektívy feministickej literárnej kritiky a feministickej teórie. Román takisto pracuje v kontexte mytológie južanskej krásky, ktorá má úlohu dôležitého archetypu v kultúre a mentálnom svete amerického Juhu. Pretože umiestnenie románu sa nachádza vo veľmi špecifickom historickom kontexte regiónu amerického Juhu, je potrebné vysvetliť niektoré historické a sociologické koncepty, akým je patriarchát a plantážny systém. Úvodná kapitola predstavuje historický a literárny kontext pre analýzu práce, a preto je v nej vysvetlená južanská mentalita a jej odlišnosť od ostatných regiónov, a to hlavne od amerického Severu. Južanská sociálna a ekonomická štruktúra je priblížená na príklade patriarchátu a plantážneho ekonomického systému. Formulovaná je aj mytológia južanskej krásky a južanského gentlemana a zároveň je zasadená do kontextu južanskej literárnej tradície. Druhá kapitola umiestňuje román do kontextu feministickej literárnej kritiky a sú predstavené niektoré hlavné feministické teórie. Tie zároveň poskytujú rámec pre analýzu ženských postáv....
|
host ::
RSS.