|
|
Orientace v letech 1966-1967. Literatura, umění, kritika.
Děkanovská, Lucie ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Tato práce pojednává o prvních dvou ročnících časopisu Orientace (1966, 1967). Popisuje, jak tento dvouměsíčník působí navenek - jak komunikuje s veřejností a ostatními časopisy, a jak na něj tyto zpětně reagují. Dále se zaměřuje na popis struktury časopisu - zda má pevně stanovené rubriky, redaktory, témata k analýze, co se v průběhu let 1966/67 z obsahu ztratilo a co naopak přibylo. Podrobněji jsou analyzované stálé formáty časopisu, a to Kulatý stůl, 1 + 1 = 2, Slovo má..., Kritický metr na metr knih. Jako pramen slouží především samotný časopis Orientace, dále soudobé reakce a kritiky v dalších periodikách a citovaná odborná literatura. Přínosem této bakalářské práce je příloha - anotovaná bibliografie prvních dvou ročníků s autorským a předmětovým rejstříkem.
|
|
|
Myši Natálie Mooshabrové: repetitivnost, hra a vyprávění
Šebek, Josef ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Román Myši Natálie Mooshabrové (1970) má specifické místo mezi vrcholnými prózami Ladislava Fukse, publikovanými ve druhé polovině šedesátých a na začátku sedmdesátých let. V Myších autor opustil ukotvení příběhu ve vnějších dějinách a/nebo v subjektivní historii postavy, které bylo typické jak pro introspektivní, zčásti autobiografické Variace pro temnou strunu (1966), tak pro Spalovače mrtvol (1968) a většinu próz ve Smrti morčete (1969), a vydal se žánrově na pole fantastiky, utopie a detektivního románu.1 Tato žánrová fúze je v Myších provedena velmi originálně a je spojena s nebývale masivním a propracovaným uplatněním stylových a narativních postupů, určujících již od předchozích děl charakter Fuksových textů. Myši jsou provokativním a dráždivě mnohoznačným textem - slibným předmětem literárněinterpretačních snah.
|
|
|
Kompozice tří románů Jana Otčenáška
Soukupová, Veronika ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá kompozicí vybraných románů Jana Otčenáška. Na jednotlivých dílech se pokouší ukázat autorův jednotný postup výstavby děje, který směřuje od expozice, hrdinovy krize a následného činu k proměně jeho názoru a finálnímu stanovisku. Vedle společných stavebních principů reflektuje i prvky, jimiž autor novější díla obohatil. Užitý analyticko-interpretační postup se opírá o pojetí kompozice, které je v práci stručně vymezeno.
|
|
|
Projekt Authentic: časosběrná natáčení Literárního archivu PNP v letech 1990-2009 jako literárněhistorický pramen
Kotyk, Petr ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Nástup svobody v Československu po roce 1989 a technické možnosti, které se na počátku 90. let 20. století staly běžně dostupné v oblasti záznamu zvuku a obrazu, umožnily v Památníku národního písemnictví Praha spustit v Literárním archivu na podzim roku 1990 časosběrný Projekt Authentic, projekt pořizování videozáznamů (a v případě nutnosti či omezení jen audiozáznamů) z nejrůznějších oblastí českého literárního života. Největšího významu dosáhl Projekt Authentic v první polovině 90. let, kdy první soukromé televize nastolily jiná témata a dokumentární televizní tvorba Československé (později České) televize zaznamenávající pamětníky se teprve rozvíjela. V souvislosti s reorganizacemi a úbytkem finančních prostředků od poloviny 90. let klesala i podpora Projektu Authentic ze strany vedení PNP, až byl projekt v létě 2009 (pracující prakticky od roku 1996 v redukované podobě) fakticky zastaven. Paradoxně tomu tak bylo ve chvíli, kdy vyšly nebo k publikaci byly připravovány tři knihy rozhovorů (2008-2010), které z něho čerpají, a záznamy se stávají pramenem literárněhistorických bádání, což bylo posláním projektu. Příklady badatelského využití části natočených rozhovorů s českými básníky a spisovateli jako literárněhistorického pramene se zabývá tato práce.
|
|
| |
|
|
"Nové" počátky poezie Jiřího Koláře a jejich místo v interpretaci díla
Šnellerová, Tereza ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Diplomová práce je věnována "novým" počátkům poezie Jiřího Koláře. Soustředí se především na genezi jeho rané poetiky z období Křestného listu. Křestný list jako Kolářův debut vychází v září 1941, avšak cesta k jeho publikování a ani Kolářův vstup do literatury nebyly tak přímé, jak by se mohlo z prozatím dostupných zdrojů zdát. Trvalo téměř deset let, než mladému básníkovi jeho prvotina vyšla, a on za tu dobu prošel zatím určitým vývojem, získal zkušenosti a básnicky i lidsky dospěl. Záměrem první části práce je proto zachytit toto období (tj. léta 1937-1941/2) v procesu se všemi literárněhistorickými událostmi, které mohly jeho samého, jeho poetiku i finální podobu první sbírky ovlivnit. V druhé části práce potom uvádíme dané události (např. seznámení s Václavem Pekárkem, Františkem Halasem a Jindřichem Chalupeckým nebo problémy s protektorátní cenzurou) do širšího kontextu s Kolářovými juvenilními a dosud nepublikovanými texty, jež se nacházejí u Vladimíra Karfíka a v pozůstalosti Jindřicha Chalupeckého. Jejich interpretace je základem této a třetí části práce. Celek pak vytváří ojedinělou "mapu" Kolářova raného básnického vývoje, která na straně jedné zachycuje historické okolnosti utváření autorova prvního díla a na druhé charakterizuje původní, jinde jen naznačené, jádro jeho rané tvorby. Powered by...
|
|
|
Mladá česká poezie v 80. a 90. letech 20. století (Valence lyrického subjektu ve vybraných prvotinách)
Kapustová, Andrea ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Diplomová práce "Mladá česká poezie v 80. a 90. letech 20. století (Valence lyrického subjektu ve vybraných prvotinách)" se zaměřuje na první sbírky vybraných autorů v české poezii 80. a 90. let a mapuje spojitosti a odlišnosti mladé poezie těchto období. V centru pozornosti je problém lyrického subjektu s přihlédnutím k jeho valenčnímu potenciálu. Jedním z významných faktorů utváření lyrického subjektu je gramatická osoba, na jejímž základě může být lyrický subjekt vnímán a text básně interpretován. Metodou práce je kritické čtení jednotlivých debutů a prvních textů. Práce nejprve nastiňuje literárněhistorický kontext 80. a 90. v české poezii, poté upozorňuje na literárněteoretický problém lyrického subjektu, jádro práce tvoří "proces čtení" a analýza prvotin s přihlédnutím k valenci lyrického subjektu a také následná komparace debutů v obou etapách české poezie. Práce dospívá k závěru, že lyrický subjekt se v textech prvotin projevuje odlišně, v debutech 80. let vystupuje více do popředí, ve vybraných básnických sbírkách 90. let působí spíše skrytě. Jednou z otevřených otázek práce je oblast vnímání lyrického textu.
|
|
| |
|
|
Deník 1955
Schejbalová, Tereza ; Šrámek, Petr (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Uvažování o deníku jako literární (nebo obecněji umělecké) formě1 s sebou nese vždy řadu problémů, a to na mnoha úrovních. Deníky můžeme pojímat čistě literárně-teoreticky - z hlediska literárního žánru; na základě naratologických kategorií, jako je čas, adresát, fabule versus syžet; z pohledu literárně-historického, textologického, můžeme je interpretovat nebo hodnotit. Stejně tak se ale na konkrétní deníkové texty i na deník jako fenomén můžeme dívat z pozic psychologie (i psychiatrie), filozofie, sociologie, historie nebo třeba didaktiky či kriminalistiky. Každý pohled může mít svůj smysl, často však jedině v kontextu jednoho konkrétního deníku, a někdy dokonce jen v rámci jednoho jediného deníkového záznamu. Deník jako předmět zkoumání se totiž zároveň neustále vzpírá každému zobecnění a jasnému vymezení. Dosud se tak vedou různě zaměřené diskuse o jeho postavení v systému literárních útvarů (Je deník žánr? Jaká jsou pak jeho žánrová omezení?) i vztahu mezi uměním a skutečností vůbec (deník jako literární artefakt a deník jako dokument). Většinu z těchto potíží můžeme hledat v okolnostech a důvodech vzniku deníku, tedy v oblasti mimoliterární a literárním měřítkům nepodléhající. Deník málokdy vzniká jako záměrné literární dílo, a přece se jím po svém vydání stane. Známe však převážně jen ty deníky,...
|
|
|
Jáchym Topol a jeho prozaické dílo. Základní mapování možných vztažných bodů
Lundáková, Kateřina ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zmapovat všechny dosud vydané prozaické texty současného českého spisovatele Jáchyma Topola. Analyzujeme nejprve jednotlivá díla, a tak směřujeme k závěrečnému odhalení některých souhlasných bodů, objevujících se ve více prózách zároveň. Ptáme se mimo jiné také na otázku, zda nejvýraznější z Topolových románů, Sestra, může v celku jeho díla zaujímat postavení inspirační nádoby, z níž autor během své další tvorby čerpá.
|
host ::
RSS.