|
|
Paralelní aplikace národního a unijního soutěžního práva
Veselý, Jakub ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Paralelní aplikace národního a unijního soutěžního práva Přijetí nařízení č. 1/2003 otevřelo diskusi o přípustnosti paralelní aplikace národního a unijního soutěžního práva s ohledem na zásadu ne bis in idem. Cílem práce je zmapovat právní stav této oblasti po uplynutí deseti let od procesu modernizace soutěžního práva, a to na základě analýzy soudních rozhodnutí a relevantních právních předpisů, včetně Listiny základních práv EU, která se od Lisabonské smlouvy stala součástí primárního práva EU. Pod pojem paralelní aplikace jsou v této práci podřazeny tři rozdílné případy. Kumulativní aplikace představuje případ, kdy má být v jednom řízení vedeném národním soutěžním úřadem potrestáno protisoutěžní jednání podle národního i unijního práva. Druhým případem je paralelní aplikace na území EU, kdy je o protisoutěžním jednání vedeno paralelně řízení více soutěžními orgány, a to buď souběžně, či následně. Konečně paralelní aplikace přesahující území EU představuje situaci, kdy je předmětem řízení protisoutěžní jednání, které již bylo sankcionováno soutěžním orgánem státu, který není členem EU. Práce je členěna do šesti kapitol. První kapitola je rozdělena do čtyř subkapitol. Jsou zde přiblíženy relevantní aspekty procesu modernizace soutěžního práva a představeny jednotlivé případy paralelní aplikace....
|
|
|
Výměna informací mezi soutěžiteli se zaměřením na obchodní asociace
Stoláriková, Monika ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se soustřeďuje na výměnu informací mezi soutěžiteli jako samostatné kartelové jednání se zaměřením na procesy a aktivity, které probíhají v rámci činností obchodních nebo profesních asociací. Cílem diplomové práce je komplexně zmapovat přístup, který se v interpretační a aplikační praxi Evropské komise, respektive evropských soudů v této oblasti vyvíjel. Na základě teoretických poznatků a analýz práce definuje kritéria, která se při hodnocení výměny informací uplatňují a snaží se určit v aktuálním právu Evropské unie hranici mezi legální a nelegální výměnou informací mezi soutěžiteli. Po obsahové stránce je práce rozdělena do pěti kapitol. První uvádí obecnou definici výměny informací mezi soutěžiteli a podrobně vysvětluje, v čem spočívá hraniční charakter tohoto fenoménu. Druhá kapitola popisuje základní způsoby výměny informací. S ohledem na zaměření této diplomové práce představuje rozšířený pohled na nepřímou výměnu informací prostřednictvím společného orgánu, tj. výměnu informací prostřednictvím obchodní asociace. Třetí kapitola diplomové práce nabízí obecnou analýzu článku 101 odst. 1 SFEU ve vztahu k dohodám o výměně informací. Je složena z pěti částí a každá se věnuje popisu jedné z podmínek pro naplnění kartelového jednání. Kapitola obsahuje poměrně detailní analýzu...
|
|
|
Postavení nepřímých odběratelů ve sporech o náhradu škody způsobené porušením soutěžního práva
Moravová, Veronika ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Shrnutí Tato diplomová práce se zabývá postavením nepřímého odběratele ve sporech o náhradu škody způsobené porušením soutěžního práva. Jejím hlavním cílem je popsat a následně porovnat americký a evropský přístup k soukromoprávnímu vymáhání soutěžního práva, respektive vybrané aspekty, které se dotýkají nepřímých odběratelů. Je třeba podotknout, že zatímco kořeny amerického modelu soukromoprávního vymáhání sahají až do přelomu 19. a 20. století, Evropa začala tomuto tématu věnovat zvýšenou pozornost až v 21. století. Otázka, zda a nakolik se EU při formování evropského pojetí soukromoprávního vymáhání inspirovala americkým vzorem, se proto sama nabízí. Tato problematika nebyla po dlouhá léta na evropské úrovni vůbec regulována. Toto se však změnilo v listopadu 2014, kdy byla přijeta Směrnice 2014/104/EU, která vnesla nové světlo na koncepci evropského soukromoprávního vymáhání soutěžního práva. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola představuje úvod do problematiky, jejímž smyslem je zasadit dané téma do širšího kontextu. Na několika stranách je zde obecně popsán soukromoprávní pilíř vynucování soutěžního práva, jeho výhody a nevýhody a vztah k veřejnoprávnímu pilíři. Následně je ve stručnosti popsána historie a současný stav soukromoprávního vymáhání v USA a EU. Druhá kapitola se zabývá aktivní...
|
|
|
Nová role Evropské centrální banky ve finančním dohledu
Hartmann, Ivo ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Cílem této práce je analyzovat vývoj, resp. aktuální změny struktury evropského finančního dohledu s ohledem na postupující ekonomickou integraci zemí Evropské unie. V práci je finanční dohled na evropské úrovni pojímán jako nutný důsledek nadnárodní ekonomické integrace, avšak s tím, že podoba a forma takového dohledu je nebo přinejmenším donedávna byla v Evropské unii značně problematická, neboť jednotlivé členské státy EU necítily potřebu institucionalizovat spolupráci v oblasti finančního dohledu na nadnárodní bázi a už vůbec předávat jakékoli kompetence v této oblasti na nadnárodní úroveň. Práce především zohledňuje důsledky světové finanční krize a její vliv na strukturu evropského finančního dohledu, avšak vzhledem k tomu, že analyzuje vývoj evropského finančního dohledu v delším časovém horizontu, stejně jako motivy, překážky a cíle jednotlivých kroků podniknutých v této oblasti v tom kterém období, zabývá se nejen důsledky a dopady světové finanční krize, nýbrž i vlivem dalších faktorů. Z událostí a dokumentů, které dle našeho názoru v období před vypuknutím světové finanční krize nejvíce ovlivnily současnou podobu evropského finančního dohledu, je pozornost věnována především vlivu a přínosům vyplývajícím ze Smlouvy o založení Evropského společenství, z Akčního plánu finančních služeb a z...
|
|
|
Program shovívavosti v evropském a českém kartelovém právu
Tučková, Zuzana ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Tato práce si klade za cíl zhodnotit pravidla a efektivitu fungování českého a evropského programu shovívavosti. Práce se rovněž zaměřuje na soulad programu shovívavosti se základními právními principy a právně - filozofickými principy morálky. Účelem práce je také prozkoumání vzájemných vztahů programu shovívavosti a některých dalších nástrojů soukromoprávního a veřejnoprávního potlačování kartelů a možnosti jejich dalšího budoucího společného fungování. Program shovívavosti spočívá v udělení plné nebo částečné imunity od správních sankcí členovi kartelu, který přizná existenci kartelové dohody soutěžnímu úřadu. Práce popisuje klíčové prvky úspěšně fungujícího programu shovívavosti a porovnává tyto obecné postuláty s reálnými údaji z praxe Evropské komise a ÚOHS. Následuje popis vývoje programu shovívavosti v EU. Práce poukazuje na rozdíly mezi jednotlivými evropskými programy shovívavosti z let 1996, 2002 a 2006 a popisuje, jak program funguje v současné době. Zaměřuje se také na kartelová rozhodnutí, v nichž Komise aplikovala programu shovívavosti. Tato rigorózní práce se také zabývá otázkou Evropské soutěžní sítě a jejího modelového programu shovívavosti. Následuje popis pravidel programu shovívavosti v ČR a rozhodnutí ÚOHS, v kterých byl program shovívavosti aplikován. Je také provedeno...
|
|
|
Arbitralita protisoutěžních dohod v právu Evropské unie
Pavelka, Tomáš ; Svoboda, Pavel (oponent) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Irský advokát a rozhodce James Bridgeman kdysi napsal, že soutěžní právo a arbitráž je střet dvou černých umění. Toto vnímání se v podstatě nezměnilo, i když dnes je rozhodování soutěžního práva v arbitrážní praxi takřka na denním pořádku. Tato diplomová práce nejprve shrnuje pozadí arbitrability protisoutěžních dohod a dále vybírá specifické praktické problémy, kterým musí rozhodci čelit při rozhodování sporů z těchto smluv. Nejprve otázku, zda jsou rozhodci povinni řešit problematiku rozporu dohod se soutěžními normami ze svého vlastního podnětu (ex officio), dále, zda vnitrostátní soudy členských států EU musí automaticky rušit rozhodčí nálezy, které by právo hospodářské soutěže porušovaly, a naposled, zda jsou rozhodci vůbec schopní kvalifikovaně složité otázky soutěžního práva rozhodovat a jak jim v tom veřejnoprávní orgány pro hospodářskou soutěž, na jejichž bedrech zejména leží uplatňování soutěžního práva, mohou pomoci. Tato práce se zajímá především o evropskou právní úpravu, ovšem v některých případech jde do českého právního řádu a k určitým jeho problémům se snaží navrhnout konkrétní řešení.
|
|
|
Vertikální omezení hospodářské soutěže v sektoru elektronického obchodu : se zaměřením na stanovení cen pro další prodej, stanovení dvojích cen a doložky nejvyšších výhod
Krumlová, Dita ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vybranými vertikálními omezeními hospodářské soutěže, která se vyskytují v sektoru elektronického obchodu, konkrétně stanovením cen pro další prodej, stanovením dvojích cen a doložkami nejvyšších výhod. Práce si klade výzkumnou otázku, jaký postoj zaujímají Evropská komise, Soudní dvůr Evropské unie, a především národní soutěžní úřady a soudy Spolkové republiky Německo, Francouzské republiky, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Italské republiky, Nizozemského království a Švédského království k výše uvedeným praktikám. Na rozhodnutí těchto autorit je přitom nahlíženo z hlediska míry jejich přísnosti vůči konkrétním vertikálním omezením. Ze systematického hlediska je práce členěna do osmi kapitol. V úvodu je popsán její předmět, základní otázky, cíle a použité metody. Kapitola druhá se zabývá pojmem elektronického obchodu, a z věcného hlediska tak vymezuje rozsah zkoumaného sektoru. Třetí kapitola analyzuje výsledky šetření Evropské komise v odvětví elektronického obchodu, zejména její závěry týkající se fungování tohoto odvětví, jeho charakteristické rysy a trendy, které se v něm vyskytují, především pokud jde o jejich pozitivní a negativní dopady na hospodářskou soutěž. Čtvrtá kapitola je věnována právnímu rámci společnému pro všechna vertikální...
|
|
|
Aktuální problémy v ochraně spotřebitele v elektronických komunikacích
Černá, Milena ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Ochrana spotřebitele je tématem, které se dotýká velmi široké skupiny občanů Evropské unie a které Unie promítá do všech svých politik. Zaměření na oblast elektronických komunikací jsem zvolila proto, abych mohla využít své zkušenosti z praxe a porovnat je s platnou právní úpravou. Navíc služby elektronických komunikací využívají evropští spotřebitelé každodenně a jsou rozšířené napříč celou společností. Ve své diplomové práci sleduji vývoj právní úpravy odvětví elektronických komunikací se zaměřením na ochranu spotřebitele, s čímž úzce souvisí i regulace cen za poskytované služby a situace na trhu elektronických komunikací. Pokouším se definovat základní problémy právní úpravy s využitím judikatury a poznatků z praxe. Nejprve se zaměřuji na obecnou úpravu ochrany spotřebitele, která je aplikovatelná na veškeré smlouvy uzavírané se spotřebiteli - nepřiměřené podmínky ve spotřebitelských smlouvách, smlouvy uzavírané mimo prostory obvyklé k podnikání apod. Zároveň upozorňuji na problémy, se kterými jsem se setkala v praxi a porovnám provedení úpravy jednotlivými členskými státy. Další část své práce jsem věnovala předpisovému rámci EU pro oblast elektronických komunikací, který platil v letech 2003 - 2009. Zaměřila jsem se na úpravu, která má vztah k ochraně spotřebitele, byť zdánlivě jen okrajově....
|
|
|
Význam dominantního postavení podniku v soutěžním právu EU a jeho vymezení
Šedová, Klára ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Účelem této diplomové práce je vymezit pojem "dominantní postavení" podniku v soutěžním právu Evropské unie a zjistit, jaké skutečnosti jsou pro určení existence dominantního postavení rozhodné. Druhá část práce je zaměřena na aktuální problémy spojené s podniky v dominantním postavení. Za ty považuji proces standardizace a dále efektivitu postihování dominantních podniků na rychle se vyvíjejících trzích informačních technologií. Práce je zaměřena na koncept dominantního postavení a blíže se nezabývá jednotlivými zneužívajícími praktikami vyjmenovanými v čl. 102 písm. a) - d) SFEU. V první kapitole je stručně vymezen systém soutěžního práva Evropské unie, přičemž pozornost je zaměřena na úpravu dohod narušujících hospodářskou soutěž (čl. 101 SFEU), zneužití dominantního postavení (čl. 102 SFEU) a kontrolu spojování podniků (nařízení č. 139/2004). Druhá kapitola se zabývá vymezením pojmu "dominantní postavení" podniku a způsobu jeho určení. Jednotlivé podkapitoly se věnují vymezení relevantního trhu, tržního podílu, určení tržní síly a dalším tržním podmínkám, které je třeba při analýze postavení podniku zohlednit. Prostor je věnován i dominantnímu postavení na trhu sousedním a kolektivní dominanci. Závěr této kapitoly je zaměřen na prosazování více ekonomického přístupu v řízeních podle čl. 102...
|
|
|
Obecné a individuální výjimky při poskytování státních podpor podle evropského práva
Štěpánková, Zuzana ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Obecné a individuální výjimky při poskytování státních podpor podle evropského práva Tato diplomová práce pojednává o evropské právní úpravě poskytování státních podpor členskými státy. Vzhledem k tomu, že mohou státní podpory za určitých okolností ovlivnit, a také značně narušit, hospodářskou soutěž, která probíhá jak mezi soutěžiteli v rámci určitého členského státu, tak v rámci celého společného trhu EU, stanoví čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské Unie (SFEU) obecný zákaz jejich poskytování členskými státy. Státní podporu definuje jako finanční podporu v jakékoli formě (dotace, úvěr za zvýhodněných podmínek, daňové úlevy, úroková subvence atd.), která je vyplácena ze státních prostředků (výraz "stát" je zde pojímán v širším smyslu, je jím myšlena nejen ústřední oblast státní správy, ale též celá oblast samosprávy), která zvýhodňuje určité podniky nebo ekonomická odvětví a narušuje, či je způsobilá narušit hospodářskou soutěž a nepříznivě ovlivnit obchod mezi členskými státy (situaci na společném trhu). Samozřejmě, že z takového obecného zákazu musí existovat výjimky. Tyto výjimky jsou upravené v čl. 107 odst. 2 SFEU (obecné výjimky) a odst. 3 TFEU (individuální výjimky). Obecné výjimky existují celkem tři: zaprvé se jedná o podpory sociální povahy poskytované individuálním spotřebitelům...
|
host ::
RSS.