|
|
Příprava a využití nanočástic a nanovláken s přírodními UV filtry
Plachá, Monika ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Predložená diplomová práca je zameraná na prípravu nanočastíc a nanovlákien s prírodnými UV filtrami. V práci boli pripravené lipozómové častice, do ktorých boli enkapsulované vodné, etanolové a olejové extrakty. Ďalej boli vytvorené nanovlákna z PHB s obsahom olejových extraktov. V práci bola spracovaná rešerš zameraná na prírodné materiály s potenciálnym účinkom UV filtrov. Teoretická časť popisuje nanočastice, nanovlákna a metódy ich prípravy a charakterizácie. V experimentálnej časti práce boli pripravené vodné, etanolové a olejové extrakty z praženej kávy, zelenej kávy a cascary. Extrakty boli spektrofotometricky charakterizované na obsah polyfenolov, flavonoidov, antioxidantov, tanínov a bolo stanovené ich SPF. Z extraktov boli pripravené častice, u ktorých bola stanovená enkapsulačná účinnosť, krátkodobá stabilita, dlhodobá stabilita a SPF. Pomocou metódy DLS bola stanovená veľkosť častíc, polydisperzitný faktor a koloidná stabilita. Pomocou elektrospinningu a forcespinngu boli vytvorené vlákna z PHB s obsahom olejových extraktov. Pripravené vlákna boli analyzované FTIR–ATR, testom antioxidačnej aktivity a bolo vykonané stanovenie krátkodobej a dlhodobej stability. Z vybraných druhov častíc boli pripravené emulzie a gély a bolo stanovené ich SPF. Z emulzií boli vybrané 3 typy, ktoré boli testované na dobrovoľníkoch a bola stanovená ich stabilita pomocou analytickej centrifúgy. Na záver práce bola stanovená cytotoxicita vybraných druhov častíc a vlákien na keratinocytoch.
|
|
|
Zdravotní účinky českého piva
Bokrová, Jitka ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá studiem fyziologického účinku různých značek světlých piv typu ležák se zaměřením na porovnání rozdílů mezi pivy českými a zahraničními. Teoretická část obsahuje charakterizaci „českého piva“ a obsahových složek s potenciálními fyziologickými účinky. V analytické části byla kvantifikace polyfenolů, flavonoidů, celkové antioxidační aktivity a hořkých látek provedena s využitím fotometrických metod. Obsah vitaminu C byl stanoven vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií se spektrofotometrickou detekcí. Analýza pufrovací kapacity piva byla provedena měřením změn pH v umělé žaludeční a střevní šťávě. Sledování fyziologického účinku bylo doplněno měřením aktivity proteolytických trávicích enzymů. Z celkového počtu 22 vzorků bylo 16 českých a 6 zahraničních piv. Srovnání zjištěných skupinových parametrů piv a pufrovací kapacity bylo provedeno jak mezi vzorky českými a zahraničními, tak i mezi pivy vícestupňovými a nealkoholickými. Experimentálně bylo potvrzeno, že konzumace „českého piva“ (zejména typu ležák) pozitivně ovlivňuje proces trávení a aktivitu trávicích enzymů.
|
|
|
Potravinářské a kosmetické využití technického konopí
Puškárová, Radka ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá využitím konopí v kosmetice a potravinářství. V teoretické části je konopí charakterizováno z hlediska obsahu aktivních látek. V experimentální části se práce zaměřuje na charakterizaci odrůd konopí Carmagnola a Ferimon z hlediska obsahu aktivních látek (polyfenoly, kanabinoidy, mastné kyseliny a vitamín E). Dále na přípravu kosmetických přípravků s obsahem konopných extraktů na boj proti akné. U přípravků a extraktů byl testován antimikrobiální účinek proti bakteriím Propionibacterium acnes, Micrococcus luteus, Escherichia coli a kvasince Candida glabrata. U konopného semínka byl zjišťován obsah mastných kyselin a vitamínu E v oleji. Z výsledků práce vyplývá, že největší množství aktivních látek obsahují extrakty ze sušeného květu, které mají i největší antimikrobiální účinek proti všem typům bakterií, nepůsobily však na kvasinku. Kosmetické přípravky nejevily téměř žádný inhibiční efekt v důsledku nízké koncentrace účinných látek. Konopné semínko obsahovalo velké množství PUFA a esenciálních mastných kyselin. Vitamín E byl potvrzen ve všech olejích získaných ze semínek.
|
|
|
Izolace a charakterizace přírodních aktivních látek a možnosti jejich aplikace při přípravě doplňků stravy
Šmídová, Veronika ; Němcová, Andrea (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřuje na charakterizaci a izolaci přírodních aktivních látek, a to zejména lipofilního charakteru. Další část práce je zaměřena na enzymy a jejich enkapsulaci do alginátových částic pro následné navržení enzymatického doplňku stravy s optimálním složením pro děti. Teoretická část práce se zaměřuje primárně na problematiku dětské výživy již od útlého věku, tedy na nezbytné živiny, které dítě musí přijímat, aby mohlo bezproblémově růst. Také se zabývá dostupností enzymatických doplňků stravy pro děti. Na závěr se teoretická část zabývá nedostatkem vybraných přírodních látek a jejich působením v souvislosti s nádorovými onemocněními. V experimentální části byly charakterizovány čtyři druhy olejnatých semen, respektive olejů, získaných z těchto semen. Oleje byly získávány dvěma metodami, a to lisováním za studena na kuchyňské lisu Yoda a extrakcí v organickém rozpouštědle na automatickém přístroji Soxtherm. Jednalo se o římský kmín, lněná, sezamová a dýňová semínka. U takto získaných olejů proběhla charakterizace přírodních aktivních látek, konkrétně celkového obsahu fenolických sloučenin, flavonoidů, antioxidačních látek, karotenoidů, chlorofylů a mastných kyselin. Z vybraných extraktů byly dále připraveny liposomy, u nichž byl pozorován vliv na nádorové střevní buňky. V neposlední řadě byly vybrány enzymy, které byly enkapsulovány do alginátových částic o průměru 450 µm a byla zkoumána například proteolytická aktivita daných enkapsulovaných enzymů po působení modelových trávicích šťáv. Poslední část práce byla zaměřena na optimalizaci kompletního doplňku stravy s přídavkem alginátových částic jako nosičů enzymů. Takto připravené vzorky doplňků stravy byly podrobeny senzorické analýze.
|
|
|
Využití technického konopí a konopných produktů v kosmetice a farmacii
Žáčková, Kristýna ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Konopí je všestranně využitelná rostlina, s níž se lze setkat prakticky ve všech odvětvích průmyslu, ale i v medicíně. Předmětem této bakalářské práce je stanovení vybraných aktivních látek technického konopí a jeho produktů s jejich možnou aplikací v kosmetice a farmacii. V teoretické části je vypracován přehled aktivních látek včetně jejich účinků v kosmetických přípravcích a v rámci medicínského využití. V experimentální části byly stanoveny některé metabolity konopných produktů technického konopí, kdy jako vzorky byly použity konopný květ, list, semínko, mouka, protein a dva různé konopné oleje. Také byly připraveny krémy s přídavkem konopného oleje, u kterých byly vyhodnoceny účinky na pokožku. V analyzovaných vzorcích byl podle povahy materiálu stanoven obsah antioxidantů, sacharidů, proteinů, lipidů včetně profilu masných kyselin, vitamínů a chlorofylů. Bylo prokázáno, že konopný květ je lepším antioxidantem než list a obsahuje větší množství všech stanovovaných aktivních látek s tímto účinkem. Mouka a protein, které se získávají ze semínka, měly jiné procentuální zastoupení jednotlivých sledovaných látek, jelikož je odlišný způsob jejich výroby. Sacharidů bylo největší množství v mouce, protein byl tvořen z 50 % bílkovinou a v semínku byl zjištěn nejvyšší obsah lipidů. U připravených konopných krémů byly pozorovány hydratační účinky a schopnost zabraňovat transepidermální ztrátě vody.
|
|
|
Study of antimicrobial substances of ginger
Ciburová, Alena ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
For thousands of years ginger rhizomes are used in traditional Chinese medicine. Because of his significant pungent flavour is commonly used in foods and beverages all over the world. Nowadays many of the beneficial pharmacological positive effects of ginger rhizomes are identified. Their occurrence is due to the high concentration of bioactive compounds. This thesis is focused on analysing of occurrence of bioactive compounds such as polyphenols and flavonoids and their influence on antioxidation and antimicrobial properties of samples of fresh and dried ginger. The results show that for extraction of bioactive compounds in different ginger samples is more suitable to use different types of extraction solvents. The highest antioxidation activity was measured for macerate of 100% bio ginger tea from Sonnentor company in 96% ethanol. Antimicrobial properties were showed only for 100% bio ginger tea against gram-positive bacteria Microccocus luteus.
|
|
|
Preparation of food supplement containing probiotic bacteria and components with anti-inflammatory effect
Horňáková, Nikola ; Němcová, Andrea (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
The presented thesis discusses the issues of chronic inflammatory diseases of the digestive system and suggests the possibility of the alternative natural remedies improving the health conditions or prolonging the remission phase of IBD. The main goal is to design a probiotic supplement enriched by natural anti-inflammatory agents. Phytochemicals, concretely phenolic compounds, flavonoids, and carotenoids suppress harmful inflammatory processes by direct targeting the function of the immune cells or by inhibiting damaging oxidative stress in general. Therefore, there were several plants potentially rich for these biologically active substances selected. Concretely, blueberry (Vaccinium myrtillus), lingonberry (Vaccinium vitis-idaea), turmeric (Curcuma longa), peppermint (Mentha piperita), chamomile (Matricaria recutita), cinnamon (Cinnamomum zeylanicum), ginger (Zingiber officinale) and flax (Linum usitatissimum). The suitable parts of these plants were extracted by using a total of three different solvents – water, ethanol, and hexane for obtaining lipidic extracts. The concentration of total polyphenols, total flavonoids, total carotenoids, and the ascertainment of specific polyphenols was determined in the prepared extracts. These characteristics were enhanced by the measurement of antioxidant activity of the aqueous and ethanolic extracts. The interaction of individual samples with probiotic cultures (Bifidobacterium breve, Lactobacillus acidophilus) and the ability of extracts to influence the viability of probiotics in the model digestion process has been examined. The most interesting samples (aqueous extracts of blueberries, mint, chamomile, and cinnamon) were selected for further experiments. The possible cytotoxicity towards human intestinal epithelial cells was tested in vitro by the MTT tests utilizing the CaCo-2 cell line. Extracts showing the highest levels of beneficial phytochemicals and antioxidant activity, supporting the growth of probiotic cultures, and showing minimal cytotoxic effects on human intestinal cells were then co-encapsulated with probiotics into alginate particles of a diameter of 1 mm. Water extracts of mint, chamomile, and cinnamon have been chosen. The encapsulation efficiency of successfully entrapped probiotics and phenolic compounds was determined in prepared particles. Furthermore, the particles were studied during the process of model digestion, when the release of the desired substances in the various parts of the digestive system was observed and assessed whether the components would reach the crucial point of action – the colon. For the use of the proposed probiotic mixture as a dietary supplement, a recommended dose of 1 g has been determined. Lastly, possible adjustments such as lyophilization or sheathing by an extra protective polymerous layer, e.g. chitosan, were suggested to prolong the shelf life of the particles and volatile substances stability.
|
|
|
Kultivace mikrořas a karotenogenních kvasinek ve stresových podmínkách
Sniegoňová, Pavlína ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Szotkowski, Martin (vedoucí práce)
V biotechnologickém průmyslu se čím dál více využívají mikroorganismy, jako jsou mikrořasy či karotenogenní kvasinky k produkci vybraných látek či k možnosti valorizace odpadu. Mezi metabolity produkované těmito mikroorganismy patří karotenoidy, což jsou přirozená barviva mající antioxidační a další biologické účinky. Další významné produkované látky patří lipidy, které zastupují velkou škálu látek v živých organismech. Tvoří například buněčné membrány a slouží jako rezerva energie. Využit těchto látek lze v potravinářském, kosmetickém a farmaceutickém průmyslu, ale také k produkci biopaliv. Teoretická část je věnována popisu vybraných rodů mikroorganismů, jejich kultivaci a produkovaných metabolitů. Dále jsou zde zmíněny stresové faktory, kterým byly tyto organismy vystaveny a analytické metody použity pro zjištění zastoupení produkovaných metabolitů. V další části byly srovnány produkční vlastnosti vybraných mikroorganismů v závislosti na použitém stresovém faktoru. Z kvasinkových kmenů dosahovaly zvýšené produkce lipidů kmeny C. macerans a S. metaroseus při vyšší koncentraci FeCl3. Při použití syrovátky jako zdroje uhlíku docházelo u kvasinek zpravidla ke snížené produkci karotenoidů. U řas a sinic docházelo k nejvyšší produkci lipidů u kmenů S. acutus a D. quadricaudea. Produkce karotenoidů závisela na použitém stresu a nejvyšších produkcí dosahovaly kmeny C. sorokiniana, C. reinhardtii, D.quadricaudea a Coccomyxa sp.
|
|
|
Využití plazmové trysky pro hojení ran
Dvořáková, Eva ; Márová, Ivana (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Tato diplomová práce byla zaměřena na možnosti využití plazmové trysky pro urychlení procesu hojení ran. Z mnoha studií jsou známy výhody využití nízkoteplotního plazmatu v medicíně či biomedicínských aplikacích a již dnes je nízkoteplotní plazma využíváno ke sterilizaci zdravotnických prostředků, materiálů či chirurgických nástrojů. Některé studie uvádějí také vysoký potenciál využití plazmové trysky při léčbě kožních ran. V experimentální části této práce byl nejprve s využitím dvou různých zdrojů nízkoteplotního plazmatu proveden in vitro test hojení ran. Zdrojem č. 1 byl mikrovlnný výboj s povrchovou vlnou a jako zdroj č. 2 byl použit pochodňový mikrovlnný výboj. In vitro test hojení ran (scratch test) byl proveden na monovrstvě keratinocytů linie HaCaT a testování bylo uskutečněno za použití různých parametrů. Sledován byl především vliv doby ošetření plazmatem, dále také vliv použitého výkonu plazmového výboje a rovněž vliv průtoku pracovního plynu argonu. Především při použití pochodňového mikrovlnného výboje bylo oproti kontrole zaznamenáno rychlejší hojení rány při většině použitých nastavení. Lze tedy říci, že tento zdroj se jeví jako potenciálně vhodný pro rychlejší hojení ran. Dále byla v práci s využitím MTT testu cytotoxicity sledována také viabilita kožních buněk po jejich oplazmování při použití stejných podmínek jako u in vitro testu hojení ran. Při provedení standardního MTT testu nevykazovaly žádné z použitých nastavení ani zdrojů vůči keratinocytům žádné cytotoxické účinky. Pro ověření správnosti MTT testů byly souběžně provedeny také LDH testy cytotoxicity. Výsledky obou testování se shodovaly a využití nízkoteplotního plazmatu při ošetření pokožky lze tak považovat za bezpečné. Celkově lze z dosažených výsledků konstatovat, že plazmová tryska může nalézt využití v medicíně při hojení kožních ran a chronických defektů jako potenciálně rychlá, levná a účinná metoda.
|
|
|
Vliv vybraných superpotravin a jejich složek na lidské buňky
Maslonková, Ivana ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Predložená diplomová práca sa zameriava na charakterizáciu zloženia a biologických účinkov vybraných druhov superpotravín. V teoretickej časti sú uvedené základné informácie o použitých superpotravinách a ich bioaktivných látkach, ktoré sú predmetom záujmu v experimentálnej časti. Ďalej sú v teoretickej časti popísané základne vezikulárne systémy, ktoré boli použité na enkapsuláciu extraktov a metódy ich štúdia. Taktiež bola spracovaná krátka rešerš o bunkových kultúrach a ich kultivácii a prehľad najpoužívanejších metód stanovovania cytotoxicity a genotoxicity. V experimentálnej časti boli pripravené vodné a etanolové extrakty vybraných superpotravín. Extrakty boli ďalej enkapsulované do lipozomálnych a kombinovaných PHB častíc. Extrakty potravín boli popísané spektrofotometrickými metódami, pomocou ktorých sa stanovil obsah polyfenolov, flavonoidov, antokyánov, karoténov, chlorofylu, trieslovín a určila sa antioxidačná aktivita. Taktiež sa stanovili základné fyzikálno-chemické parametre pripravených lipozomálnych a kombinovaných častíc. Pripravené častice a v nich enkapsulované vyextrahované látky sa ďalej testovali pomocou MTT testu a SOS chromotestu, kedy sa určil ich cytotoxický a genotoxický charakter.
|
host ::
RSS.