|
|
Dlouhodobé populační trendy urbánních ptáků v Evropě a České republice
Grünwald, Jan ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Urbanizace je jedním z nejdůležitějších procesů provázejících lidskou civilizaci a zároveň neodvratně účinkuje na ekologická společenstva. Nejlépe prozkoumanou skupinou organismů ve vztahu k urbanizaci jsou ptáci. Různé druhy ptáků mají odlišnou schopnost se na život ve městech adaptovat, takže pro ně urbanizace funguje jako určitý environmentální filtr. Města se přitom velmi dynamicky mění, a proto se může také upravovat charakteristika tohoto environmentálního filtru, což by se mohlo projevit ve změnách početnosti druhů žijících v městském prostředí. Lze předpokládat, že doba, po kterou druh ve městech žije, bude mít vztah k jeho populačním změnám, konkrétně že druhy, které města kolonizovaly dříve, v současnosti vlivem proměn městského prostředí ubývají, zatímco noví kolonizátoři přibývají. Získal jsem trendy 95 běžných urbanizovaných druhů ptáků od roku 2000 do roku 2016 v 16 evropských zemích. Za pomoci místních ornitologických expertů jsem získal údaje o době urbanizace každého z těchto druhů v každé zemi a za odfiltrování vlivu devíti dalších ekologických znaků jsem k sobě tyto dvě proměnné vztáhl. Populační trendy ptáků měly statisticky průkazný vztah k době urbanizace, přičemž druhy urbanizované dříve ubývaly, zatímco nedávno urbanizované druhy přibývaly. To může být zapříčiněno např. tím,...
|
|
|
Moths as nocturnal pollinators in the tropics
Barták, Michal ; Tropek, Robert (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
v češtině Tato práce je rešerší dostupných znalostí o roli nočních motýlů v opylování kvetoucích rostlin v tropických ekosystémech. Noční motýli se ukázali jako relativně častí návštěvníci květů s adaptacemi na jejich přilákání. Noční motýli jsou esenciální opylovači některých rostlin. Obligátní mutualismus rostlin s Microlepidoptera (drobní motýli) byl nalezen u 550 druhů rostlin. Makro noční motýli (Macroheterocera) jsou zase efektivními opylovači řady tropických stromů, keřů a bylin. V několika případech byli noční motýli dokonce jedinými návštěvníky a/nebo efektivními opylovači. Druhy rostlin s phalaenofilií a sphingofilií nejsou ve společenstvech příliš početnými. Také noční motýli jsou málo častými návštěvníky jejich květů, to může být ovlivněno ale některými abiotickými faktory. Proporce druhů rostlin skutečně opylovaných nočními motýly byla o trochu nižší než četnost rostlinných druhů s polinačními syndromy spojenými s opylením nočními motýly v některých oblastech. Někteří noční motýli (například lišajové) mohou krást nektar prakticky ze všech květů s kratší květní ostruhou nebo trubkou, protože mají dostatečně dlouhý sosák. Jiní noční motýli zase byli zaznamenáni jako zloději nektaru z některých příliš otevřených (přístupných) květů. Nicméně, noční motýli byli zaznamenáni jako vzácní...
|
|
|
Fúze dat pro klasifikaci síťových zařízení
Sedláček, Ondřej ; Tisovčík, Peter (oponent) ; Žádník, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problémem fúze informací z několika zdrojů dat v kontextu monitorování počítačových sítí. Práce představuje řešení postavené na konceptu klasifikačních pravidel, konfigurovaných experty. Konfigurace je usnadněna vyhrazeným konfiguračním jazykem, který je interpretován v rámci řešení práce. Klasifikační pravidla umožňují pokrytí rozmanitých typů dat, přičemž výsledek poskytují přiřazením štítku z navržené taxonomie. Takto je zachována rozdílná úroveň podrobnosti mezi jednotlivými zdroji dat i ve sloučeném výsledku. Řešení zároveň využívá Dempster-Schaferovy teorie důkazů, pomocí které je provedeno slučování štítků z jednotlivých zdrojů dat pro získání štítků výsledných. Provedený výzkum ukázal, že fúze informací v tomto kontextu zvyšuje přesnost klasifikace zařízení. Na základě testování a experimentů s datovou sadou z reálné sítě byl stanoven postup optimalizace klasifikačních pravidel, kterým se navíc podařilo zvýšit přesnost řešení o 19 % oproti původnímu řešení.
|
|
|
Příprava a realizace stavebně technického průzkumu předpjaté mostní konstrukce
Kubová, Klaudie ; Sedláček, Ondřej (oponent) ; Anton, Ondřej (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá stavebně technickým průzkumem nosné konstrukce předpjatého levého dálničního mostu ev. č. D2-058..2. Dálniční estakáda se nachází na hranicích mezi Českou a Slovenskou republikou a byla zhotovena v roce 1980. Práce je zaměřená na lokalizaci předpínací výztuže prefabrikovaných nosníků předpolí a zjištění jejího stavu. V teoretické části je popsán princip statického působení železového a předpjatého betonu, základní rozdělení stavebně technického průzkumu konstrukcí a diagnostických metod. Dále jsou uvedeny konkrétní diagnostické metody pro stanovení polohy a stavu předpínací výztuže. V praktické části se práce věnuje analýze nosníků předpolí prostřednictvím georadaru a sekaných sond k výztuži. Výstupem je studie odchylek polohy předpínacích kabelů od projektové dokumentace a určení jejich stavu z hlediska míry koroze a zainjektování.
|
|
| |
|
|
Porézní polymerní sítě připravené z ethynylpyridinů
Titlová, Štěpánka ; Sedláček, Jan (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Byla připravena série nových mikro/mesoporézních polymerních sítí s vysokým obsahem pyridinových segmentů. Pro přípravu byly použity monomery typu ethynylpyridinů, které byly úspěšně homopolymerizovány nebo kopolymerizovány s uhlovodíkovými diethynylareny cestou řetězové koordinační polymerizace katalyzované komplexem [Rh(NBD)acac]. Polymerizace poskytly polyacetylenové sítě, ve kterých byly hlavní řetězce hustě propojeny pyridindiylovými a/nebo arylenovými spojkami. Připravené pyridinové sítě vykazovaly specifický povrch SBET 308 m2 /g až 923 m2 /g a laditelný obsah pyridinových segmentů v intervalu 3,27 mmol/g až 7,86 mmol/g. Pyridinové segmenty tvořily v sítích buď součást meziřetězcových spojek nebo postranních skupin. Pyridinové segmenty sítí byly úspěšně postpolymerizačně kvarternizovany heterogenně provedenou reakcí s ethylbromidem za vzniku dobře kovalentně definovaných sítí obsahujících N-ethylpyridiniové segmenty. Postpolymerizačně kvarternizované sítě s obsahem pyridiniových segmentů 2,41 mmol/g až 4,24 mmol/g si zachovaly mikro/mesoporézní texturu s hodnotami SBET 331 m2 /g až 592 m2 /g. Polyacetylenové sítě s N- ethylpyridiniovými segmenty byly připraveny též cestou nekatalyzované (spontánní) kvarterinační polymerizace diethynylpyridinů. Tyto sítě byly kovalentně hůře definované a...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vztah druhové rozmanitosti různých taxonomických skupin v nelesních biotopech
Hřebíková, Veronika ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Černý, Martin (oponent)
Celkovou druhovou rozmanitost na jakémkoliv místě na Zemi se nám nikdy nepodaří uspokojivě podchytit. V praxi ji odhadujeme pouze na základě znalosti druhové bohatosti několika málo taxonů. Typicky se jedná o dobře pozorovatelné skupiny, jejichž diverzitu známe a jsme schopni ji na daném místě snadněji odhadnout (typicky vyšší rostliny, motýli, velcí brouci, ptáci). V první části práce představuji základní koncepty pojetí takovýchto druhů z hlediska ochrany biodiverzity - deštníkové druhy, indikační druhy, vlajkové druhy, zástupné druhy (surrogates). Druhá část práce je zaměřena na využití zástupných druhů v praxi. Snažím se hledat shodu v druhové diverzitě různých taxonů i ekologických skupin v nelesních biotopech. Zároveň diskutuji práce zabývající se evaluací výše zmíněných druhových konceptů v ochranářské praxi. V poslední části se pak zabývám vlivem cílených managementových zásahů v nelesních biotopech na různé taxonomické skupiny organismů. KLÍČOVÁ SLOVA: biodiverzita, klíčové druhy, deštníkové druhy, zástupné druhy, nelesní biotopy, management
|
host ::
RSS.