|
| |
|
|
Narativní strategie v románovém díle Alberta Camuse
Brýlová, Markéta ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Existuje jistě mnoho způsobů, jak přistupovat k dílu Alberta Camuse, jednoho z nejuznávanějších francouzských spisovatelů 20. století. Řada prací byla věnována přínosu jeho díla filozofického, hojné jsou studie zabývající se tématikou a imaginativní složkou jeho díla románového, nemalé úsilí bylo vynaloženo i na kvanti tati vní analýzy Camusova "slovníku" ... 1 Každá z řádek jeho díla byla opsána a okomentována nesčetněkrát. Nabízí se otázka, má-li vůbec smysl přidávat touto diplomovou prací k tunám papíru, který byl popsán ve snaze osvětlit Camusovo dílo filozofické i literární řadou fundovaných literárních kritiků, lingvistů, filozofů, psychoanalytiků, sociologů, něj aké to deko navíc. Na obhaj obu tohoto počinu uveďme alespoň dva základní důvody, proč se nám zdá být naše diplomová práce opodstatněná. Prvním důvodem je skutečnost, že se v českém prostředí věnuje tomuto autorovi menší pozornost, než by zasluhoval. Jestliže v zahraničí, především pak ve francouzském a anglofonním prostředí, doprovází Camusovo dílo neutuchající zájem, mezi jehož projevy patří i rozsáhlá publikační činnost, v Čechách, zdá se, počet studií věnovaných tomuto autorovi přece jen zůstává pozadu. Pro ilustraci uveďme prostý fakt, že za posledních 40 let byly na půdě románských studií FF UK věnovány Albertu Camusovi pouhé tři...
|
|
|
The problem of identity in the Martinican literature of the 20th century
Jarolímková, Kateřina ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Tato práce se věnuje problematice utváření autentické národní identity v současné literatuře ostrova Martinik. Jejím cílem je zmapovat vývoj konceptu identity v literárních dílech tří posledních generací martinických spisovatelů, jmenovitě v dílech Aimého Césaira, zakladetele literárního a kulturního hnutí Négritude, Édouarda Glissanta, tvůrce všeobecně společenskovědní teorie Antillanité, a v neposlední řadě v dílech Patricka Chamoiseaua a Raphaëla Confianta, kteří jsou hlavními představiteli třetí generace martinické literární tvorby 20.století, jež je známá pod názvem Créolité. Pro plné pochopení problematiky identity v martinické literatuře je však nutné být nejdříve obeznámen s reálnou společenskou situací ostrova. Martinik coby bývalá francouzská kolonie byl od 17. století rájem ekonomiky založené na systému otrokářství. Po zhruba dvě století na něj byli nepřetržitě dováženi afričtí otroci v takovém množství, že brzy začalo početně výrazně převažovat černošské, příp. míšené obyvatelstvo. Přesto evropští kolonizátoři udrželi i po zrušení otroctví roku 1848 svoje dominantní postavení na ostrově, a to jak ekonomické, tak kulturní. V oblasti kultury jim práci usnadnila politika asimilace, prosazovaná mulatskou částí populace ve snaze překonat či zcela potlačit otrokářskou minulost ostrova a jeho obyvatel,...
|
|
|
Rozklad kurtoazního ideálu ve výpravné próze 15. století (Jehan de Saintré Antoina de la Sale)
Novotná, Hana ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Práce "Rozklad kurtoazního ideálu ve výpravné próze 15. století" se věnuje vzniku, vývoji a proměně kurtoazního ideálu ve francouzském středověku, tak jak se odrážel v literatuře a to zejména v próze. V první části je načrtnut vývoj kurtoazie od 11. do 15. století a ve druhé je potom na konkrétním příkladě ilustrována proměna tohoto ideálu. Jako vhodné dílo k ilustraci byl vybrán Jehan de Saintré od Antoina de la Sale. Nejprve je popsán kurtoazní ideál, jak se objevuje v trubadúrské lyrice na jihu Francie 11. století, a poté jsou uvedeny některé studie, které se zabývají příčinami jeho vzniku. Větší prostor je věnován teorii Denise de Rougemont, který ve své knize L'Amour et l'Occidenť uvádí jako hlavní motiv pro vznik kurtoazní lyriky náboženství. Konkrétně se jedná o katarskou herezi, která byla na počátku středověku na jihu Francie velmi silná. Jeho názory jsou shrnuty a porovnány s dalšími teoriemi o vzniku kurtoazie. Některé z Rougemontových argumentů se ve srovnání jeví jako příliš účelově použité pro obhajobu jeho teorie. Jako jeden z dalších faktoru, který mohl přispět k objevení se kurtoazního ideálu, Je uvedena antická tradice urbanitas, hlásající uhlazenost způsobů a snahu o spojení dobrého vychování s vytbbeností ducha. Trubadúři by pak k této tradici připojili milostný rozměr a dali by tak...
|
|
|
(Ne)dokonalost uměleckého díla u Emila Zoly a Honoré de Balzaca
Novotná, Helena ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Bakalářská práce (Ne)dokonalost uměleckého díla u Émila Zoly a Honoré de Balzaca se zabývá obsahovou komparací dvou děl, jejichž autoři jsou předními představitely francouzského románu 19. století. Hlavní náplň práce představuje srovnání Balzakovy povídky Neznámé arcidílo (Le Chef-d'oeuvre inconnu, 1837) a Zolova románu Dílo (L'Oeuvre, 1886). Nejprve se práce věnuje událostem v životě autorů, které daly podněty k napsání srovnávaných knih. V následující kapitole jsou analyzovány klíčové body Balzakovy povídky. Prostor je věnován především hlavní postavě malíře, procesu jeho tvorby a uměleckým teoriím obsaženým v textu. Stejným způsobem je pojata kapitola věnovaná Zolovu Dílu. Následuje porovnání analyzovaných částí a v závěru práce pak zdůraznění rozdílného přístupu, který autoři zvolili ke shodnému tématu.
|
|
|
Negritude and a new poetic language, originated from colonial history
Šarše, Vojtěch ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Tato práce je věnovana knize Cahier d'un retour au pays natal od Aimé Césairea, její funkci a hodnotě pro autora samotného a pro čtenář. Nejprve je pomocí lingvistickosémantické analýzy vybraných statí této knihy, popsáno osvobození autora od dobových literárních konvencí a forem, hledání autentického stylu a vlastního poetického jazyka. V první části je detailně vyložen vliv francouzské literatury, přesněji Lautréamonta, Rimbauda a Baudelaira na Césaireovu tvorbu. Následně se práce zaměřuje na autorovy emancipační tendence, spočívající v organickém začlenění surréalistických praktik a kreolského vlivu do své poezie. V druhé části je popsána autorova vůle osvobodit lid utlačovaný společností, ale také hledání nové identity, založené na jeho opomíjené historii, předcích a především na kořenech, vytlačených z povědomí. Předně je popsán nepřímý vliv kolonialismu: krutost, zotročení a trojúhelníkový obchod na Césairovu literární tvorbu. Cílem je ukázat, jakým způsobem se autor staví k utrpení otroků, jak ho čtenáři popisuje a jak užívá svých hrdinů, aby obvinil kolonialismus z jeho krutých, často až brutálních praktik a znovu tak získal hrdost pro svůj lid.
|
|
|
Poetry on the Road
Likina, Nina Justina ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Tato práce se věnuje významu cesty, putování, úniku v poezii Arthura Rimbauda, pomocí analýzy jednotlivých básní a syntézy studií o autorovi je sleduje jako motivy, procházející celým autorovým dílem, i jako skutečnou, radikální vnitřní touhu, která určovala jeho osud. Od prvních vlivů a inspirací, které formovaly Rimbaudovu fantazii, přes jeho pozdější toulky a útěky až k odjezdu do Afriky a úplnému odmítnutí poezie práce vede celistvou linii a snaží se zodpovědět otázku, zda a nakolik došlo k naplnění jeho vizí a zda jeho skutečná cesta souvisí s tou literární. Na základě analýzy rozdílných postojů životopisců vůči africkému období pak nastoluje téma jednoty života a díla.
|
|
|
Francouzské cestopisy o Itálii - subjekt a poetika cesty (Montaigne, Montesquieu, Sade, Stendhal)
Balcarová, Eva ; Hrbata, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Cesty do Itálie byly po staletí výrazným fenoménem evropské kultury. Tato kulturní tradice postupne vytvárela i bohatý korpus svébytné literatury. Dodnes vycházejí dosud nepublikované cestovní deníky a korespondence cestovatelu, porádají se výstavy del výtvarných umelcu, kterí se za Alpy vydali. Práve bohaté italské umení dlouho inspirující celou Evropu bylo hlavním duvodem, proc se Itálie stala cílovou destinací Grand Tour. Francouzští cestovatelé byli po Anglicanech na Apeninském poloostrove tou nejpocetnejší skupinou. Z množství francouzsky psaných textu venovaných ceste do Itálie byly vybrány ctyri: cestovní deníky Montaigne, Montesquieua, Sada a Stendhala. Výber takto výrazných osobností, proslavených predevším jinými díly než práve ztvárnením cesty za Alpy, umožnil soustredit se na to, jakým zpusobem se tato cesta v jejich další tvorbe projevila. V pohledu na Itálii se u každého z nich odráží jak svébytnost osobnosti, tak období kulturního vývoje, ke kterému náleželi: Montaigne uskutecnil svou cestu v období pozdní renesance a jeho deník je dokladem jeho humanistického myšlení, Montesquieu všestranností svých zájmu vystupuje jako predstavitel kosmopolitního osmnáctého století, u Sada je jasne formulovaná kriticnost vuci umení barokní Neapole, jeho výrazná fascinace divokou prírodou ale již smeruje k...
|
|
|
Role vedlejších postav v Molièrových komediích
Řádková, Tereza ; Šuman, Záviš (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Práce se bude zabývat tvorbou francouzského dramatika Molièra, přesněji typy postav, které se v jeho díle objevují. Práce bude vycházet nejenom z hlavních Molièrových komedií Don Juan, Tartuffe či Lakomec, ale k rozboru postav budou využita i méně analyzovaná díla jako např. Skapinova šibalství, Měšťák šlechticem a další. Rozlišovat budeme dvě základní kategorie, postavy hlavní a vedlejší, avšak naše pozornost bude upřena zejména na postavy vedlejší. Budeme podrobně studovat jejich charaktery a pokusíme se nastínit, jaký mají celkový vliv na Molièrovo dílo. Klíčová slova: klasicismus, komedie, postava, Molière, vedlejší postava, francouzská literatura, divadlo
|
|
|
Orientální krajina ve francouzském cestopise 19. století
Kostik Šubrová, Zdeňka ; Pohorský, Aleš (vedoucí práce) ; Kyloušek, Petr (oponent) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Tato práce zkoumá orientální krajiny ve francouzském cestopise 19. století. Autorka vnímá cestopis jako svébytný literární žánr a hlásí se k topologické a tematologické kritice, motiv krajiny v literárním textu definuje v souladu se školou A. Rogera jako gesto umělého a cíleného výběru submotivů. 19. století znamenalo ve francouzské próze obrodu a uměleckou emancipaci cestopisného žánru, přičemž cesty do Orientu se historicky i kulturně staly pilířem tohoto procesu. S vývojem cestopisu v daném období jsou spjaty významné modifikace identity mluvčích, kteří v textu prezentují krajinu. První část práce analyzuje tento proces, díky němuž se extratextuální entita autora člení na historicko-biografickou identitu autora- turisty a autora-umělce, jenž s sebou nese předchozí intelektuální zkušenost a prekonstituované obrazy Orientu. Intratextuální entita vypravěče se pak rozdvojuje na cestovatele a vypravěče, přičemž první mluvčí zprostředkovává "zážitky z cest", vytváří autenticitu cestopisu, zatímco vypravěč je nadstavbovým mluvčím, jenž na základě vjemů cestovatele interpretuje krajinu, dodává jí intertextuální kontext a modifikuje časové linie cesty zapojením paměti. Studie jednotlivých cestopisných textů ve druhé části práce ukazuje, jak se v průběhu 19. století motiv orientální krajiny sémanticky i...
|
host ::
RSS.