Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
The problem of identity in the Martinican literature of the 20th century
Jarolímková, Kateřina ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Tato práce se věnuje problematice utváření autentické národní identity v současné literatuře ostrova Martinik. Jejím cílem je zmapovat vývoj konceptu identity v literárních dílech tří posledních generací martinických spisovatelů, jmenovitě v dílech Aimého Césaira, zakladetele literárního a kulturního hnutí Négritude, Édouarda Glissanta, tvůrce všeobecně společenskovědní teorie Antillanité, a v neposlední řadě v dílech Patricka Chamoiseaua a Raphaëla Confianta, kteří jsou hlavními představiteli třetí generace martinické literární tvorby 20.století, jež je známá pod názvem Créolité. Pro plné pochopení problematiky identity v martinické literatuře je však nutné být nejdříve obeznámen s reálnou společenskou situací ostrova. Martinik coby bývalá francouzská kolonie byl od 17. století rájem ekonomiky založené na systému otrokářství. Po zhruba dvě století na něj byli nepřetržitě dováženi afričtí otroci v takovém množství, že brzy začalo početně výrazně převažovat černošské, příp. míšené obyvatelstvo. Přesto evropští kolonizátoři udrželi i po zrušení otroctví roku 1848 svoje dominantní postavení na ostrově, a to jak ekonomické, tak kulturní. V oblasti kultury jim práci usnadnila politika asimilace, prosazovaná mulatskou částí populace ve snaze překonat či zcela potlačit otrokářskou minulost ostrova a jeho obyvatel,...
The problem of identity in the Martinican literature of the 20th century
Jarolímková, Kateřina ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Tato práce se věnuje problematice utváření autentické národní identity v současné literatuře ostrova Martinik. Jejím cílem je zmapovat vývoj konceptu identity v literárních dílech tří posledních generací martinických spisovatelů, jmenovitě v dílech Aimého Césaira, zakladetele literárního a kulturního hnutí Négritude, Édouarda Glissanta, tvůrce všeobecně společenskovědní teorie Antillanité, a v neposlední řadě v dílech Patricka Chamoiseaua a Raphaëla Confianta, kteří jsou hlavními představiteli třetí generace martinické literární tvorby 20.století, jež je známá pod názvem Créolité. Pro plné pochopení problematiky identity v martinické literatuře je však nutné být nejdříve obeznámen s reálnou společenskou situací ostrova. Martinik coby bývalá francouzská kolonie byl od 17. století rájem ekonomiky založené na systému otrokářství. Po zhruba dvě století na něj byli nepřetržitě dováženi afričtí otroci v takovém množství, že brzy začalo početně výrazně převažovat černošské, příp. míšené obyvatelstvo. Přesto evropští kolonizátoři udrželi i po zrušení otroctví roku 1848 svoje dominantní postavení na ostrově, a to jak ekonomické, tak kulturní. V oblasti kultury jim práci usnadnila politika asimilace, prosazovaná mulatskou částí populace ve snaze překonat či zcela potlačit otrokářskou minulost ostrova a jeho obyvatel,...

Viz též: podobná jména autorů
5 JAROLÍMKOVÁ, Kamila
5 Jarolímková, Kamila
3 Jarolímková, Klára
1 Jarolímková, Kristýna
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.