|
|
Osvobozené divadlo v kulturologické perspektivě
Zachová, Kateřina ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Osvobozené divadlo je specifický, český divadelní útvar. Osoby Voskovce a Wericha, potažmo i Ježka, jsou fascinující. Toto téma bylo již zpracováno v mnoha knihách, mnohými badateli, novináři, rodinnými příslušníky a přáteli členů Osvobozeného divadla. Vydáno bylo i mnoho materiálů vážících se k tomuto tématu. Vyvstává tedy otázka, z jakého důvodu jsme si vybrali pro naši práci právě toto téma a zda se dá napsat o tolik probíraném jevu něco nového, objevného. Náš názor zní, že zcela objevnou věc již napsat nemůžeme. Můžeme se pouze pokusit nahlédnout na daný jev z jiného úhlu pohledu, z jiné perspektivy. A to je náš cíl: rádi bychom se podívali na Osvobozené divadlo v jeho celistvosti, v kulturologické perspektivě. Navíc osobnosti Voskovce a Wericha nás natolik učarovaly a jejich dílo, ať divadelní či literární, nás okouzluje neustále a natolik, že jsme se rozhodli věnovat mu svoji diplomovou práci. Divadlo, to není jen ono samo, zahrnující herecký soubor, umělecké vedení a prostor, ve kterém hraje. Divadlo je živý organismus, který tepe v určité době, do které je zasazen. Organismus, který žije z přísunu energie v podobě jeho diváků. Buď je přísun energie dostatečný a divadlo přežije, nebo je přísun nedostatečný a divadlo zaniká. Avšak to, zda je přísun dostatečný, závisí právě na divadle samém, nikoli na...
|
|
|
Sto let české a moravské kulturní historie prizmatem časopisu Vinařský obzor
Kollárová, Klára ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Víno je kulturní, a tudíž kulturo logický fenomén par excelence. Na úvod je nutné vysvětlit, proč jsem si vlastně toto téma vybrala. Během studia kulturologie jsem se shodou okolností dostala k práci s vínem, a ta mi učarovala. S postupem času jsem zjišťovala, že mé znalosti ze studií jsem schopná uplatnit ve své profesní dráze sommelierky, a že schopnost propojovat různé aspekty pohledu na víno nejen jako božský nektar, ale také a vlastně především jako element, jenž zasahuje a ovlivňuje kulturu, historii, estetiku či umění, filozofii, který je stěžejní pro utváření zvyků, tradic i ekonomiky atd. Ve své diplomové práci se konkrétně zaměřuji na rozvoj časopisu Vinařský obzor, který je jediným periodikem orientovaným na víno s tak dlouhou a kontinuální tradicí. Zároveň je psaná forma ideální pro sledování různých změn, ať už se jedná o styl jazyka, formulace, výtvarnou úpravu i historické a politické vlivy. Cílem mé práce je ukázat vývoj v čase srovnáním 5 vybraných ročníků s 25letým odstupem a zamyslet se nad tím, jestli je možné nazvat časopis, který má jako hlavní náplň informovat o víně - kulturo logickém tématu - časopisem kulturologickým.
|
|
|
Dvorský tanec v italské raně renesanční kultuře
Doležalová, Kateřina ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Ve své práci bych se chtěla věnovat jednomu z nejstarších období evropské taneční historie, kterým je 15. století, doba přelomu středověku a renesance, kdy se začínala rodit naše moderní evropská kultura. V souvislosti se změnou atmosféry doby vzniká i svébytné a specifické "taneční umění", které klade nové a vysoké nároky na své učitele i žáky. Transformuje se z tance lidového: z instinktivní a bezprostřední aktivity přístupné všem se stává nejprve intelektuální záležitostí nové elity - dvorské společnosti, která si jej hbitě a s radostí osvojuje jako jeden z nejbytostnějších projevů kultivovanosti lidské duše. Nejpohotověji reagovala na změnu dobové atmosféry Itálie. Nově nabyté sebevědomí v oblasti humanitních a přírodních věd se projevuje i v oblasti tance. Vznikají první teorie, které se pokoušejí o racionální zachycení tvorby tanečního pohybu a jeho klasifikaci. Tato taneční pojednání pocházejí z rukou italských aristokratů, jejichž ambicí bylo pozvednout taneční teorii na srovnatelnou úroveň s vědou a uměním. Základní taneční principy a pravidla, kterým se budu na následujících stránkách věnovat, se staly elementárními prvky pozdější taneční vědy.
|
|
|
K teorii a metodologii kulturologického výzkumu veřejného prostranství
Krykorková, Zuzana ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Zejména v současnosti, která je charakterizována krizí socializace, absencí hodnot, vyvázaností z prostředí ve kterém žijeme, je zájem o problematiku a revitalizaci veřejných prostranství, která mohou částečně přispět k uchování či probuzení řady kulturně sociálních jevů, opodstatněný a na místě. Prací bychom rádi poukázali na důležitost a nenahraditelnost veřejných prostranství a zpracování tohoto tématu chápeme jako výzvu pro další studium. Předložená práce o veřejném prostranství má dvě části, teoretickou a empirickou, obě tyto části tvoří neoddělitelný a navzájem propojený celek, jehož ústřední myšlenkou bylo rozpracování nástrojů, na jejichž základě můžeme veřejné prostranství komplexně popsat a hodnotit jako životaschopné. Abychom se k tomuto cíli alespoň částečně přiblížili, bylo zapotřebí definovat pojem veřejné prostranství. Pro naše pojetí veřejného prostranství byla použita definice M. Petříčka, kterou jsme se v průběhu celé práce snažili dále zpřesňovat. Vzhledem k tomu, že dostupné teorie veřejného prostranství v sobě dostatečně nezahrnují dimenzi životaschopnosti, čerpali jsme z relevantní tuzemské a zahraniční literatury, jejichž předmětem není přímo veřejné prostranství, ale k prostředí se vztahující pojmy jako prostor, místo, ruka. Integrovali jsme tedy poznatky rozličných vědních...
|
|
| |
|
|
Mýtus a jeho kulturologická interpretace (egyptský mýtus o Usirovi a skandinávský mýtus o Baldrovi)
Herrmannová, Nela ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Tato kulturně historická práce se zabývá analýzou mýtu, jako základu duchovní kultury a jeho kulturologickou interpretací. Na základě jednoho z nejstarších mýtů, egyptského královského mýtu a jeho komparace se skandinávským mýtem o Baldrovi se snaží osvětlit, co znamenala mytologie pro člověka v době, kdy byla živá a žitá a co znamená pro člověka v dnešním odkouzleném, přetechnizovaném světě. Zároveň práce polemizuje s odbornými prameny a přináší jiný výklad detailů jednotlivých mýtů. Srovnání dvou lokálně i časově vzdálených mýtů vede k obhajobě názoru Josepha Campbella o jednotě lidského ducha a o tom, že se lidská fantazie a imaginace rozvíjela v různých vzdálených kulturách podobnými směry. Hlavním cílem práce je ukázat na konkrétních příkladech význam mytologie v lidském myšlení a potvrdit jeho adaptační funkci a to díky analýze dvou příbuzných mýtů, z nichž vyplývají další závěry ohledně jednoty základů lidského myšlení. Kromě toho se autorka dostává i k teoretickému zamyšlení nad mýtem jako námětem dramatického díla, čímž přináší nový pohled na egyptský mýtus o Usirovi a rozebírá mýtus jako inspirační prvek nejen uměleckých děl v časově i prostorově vzdálených kulturách.
|
|
|
Média jako kulturní instituce
Pultarová, Tereza ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na procesy motivace, výběru a socializace zaměstnanců zpravodajství České televize, stejně jako na sociální struktury, normy a hodnoty, které fungují v rámci organizace. Zvláštní pozornost je věnována lidem, kteří pracují jako novináři. Televizní novináři jsou nejdůležitější skupinou zaměstnanců v každém televizním zpravodajství, další jsou kameramani, střihači, produkční nebo technici. Novináři jsou ti, kteří mají zvláštní výsady. Jsou jedinými skutečnými tvůrci rozhodnutí, ovládají informační toky a ve své podstatě vytvářejí tvář zpravodajství. Nejpodstatnější je ale skutečnost, že jsou jedinou skupinou zaměstnanců, která je oprávněná vstoupit na televizní obrazovku. Právě možnost vstoupit na televizní obrazovku je velmi přitažlivá pro uchazeče o kariéru televizního novináře. Dává jim možnost být na očích milionů televizních diváků a být tak trochu víc zajímavý a slavný než většina "obyčejných" lidí. Právě tato odměna zdánlivé slávy dává televizním novinářům sílu ustát tlaky, které způsobuje časový stres a vztahy plné soupeřivosti. Organizace má silný všeprostupující vliv na jednotlivce, kteří jsou často ochotní jí obětovat velkou část svého života. Považují svoji práci za mimořádně významnou a obsahům televizního vysílání věnují mnohem víc pozornosti, než kdokoliv zvenčí....
|
|
|
Kulturologická dimenze veřejného prostoru
Kittl, Adam ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Problematika veřejných prostranství Je komplexním problémem, který odpovídá na otázky spjaté s problematikou vývoje člověka a přítomnosti instituce společného/veřejného prostoru po celou dobu vývoje člověka, propoJuJe však také mnohé humanitní vědy vztahující se k našemu životu dnes. Na jedné straně stojí kultura jako typicky lidský způsob adaptace, který se postupně, z původně čistě přírodního prostředí, vlastního přesouvá do roviny typicky lidské. Vytvoření lidského prostoru a jeho institucionalizace v rámci mechanismů kultury výrazně přispěla k vývoji člověka a lidské kultury obecně. Na platformě veřejného prostoru, se odehrávalo mnohé z toho, co dnes považujeme za typicky lidské. S příchodem ohně tak například došlo poprvé a navždy k jasnému vymezení člověka vůči přírodě. Táborové ohniště se stalo centrálním bodem tehdejších lidských komunit. Na úrovni společného ohniště vznikala nová nebiologická řešenÍ. Tento vlastní svět - domov - našich předků, je úzce spjat také se symbolickým myšlením, sebeprezentací či vytvářením vlastních vizí a představo významu světa, který naše předky obklopoval. (...)
|
|
| |
|
|
Kulturní a historický vývoj regionu Podkrkonoší na příkladu obce Horní Štěpanice
Šteflová, Soňa ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá studiem kulturního a historického vývoje regionu Podkrkonoší na příkladu obce Horní Štěpanice z perspektivy kulturologických vědních disciplín. Je zde podán ucelený rozbor vývoje tohoto mikroregionu v jeho plném časovém rozpětí. V práci je kladen důraz na počátky osidlování studované oblasti, její proměny v různých časových obdobích a na její popis v současnosti. Práce zachycuje tuto oblast na pozadí jednotlivých dějinných událostí, jako např. období držení panství šlechtickými rody Valdštejnů a Harrachů, 1. a 2. světové války, období socialismu a porevoluční vývoj. Součástí práce je také vyhodnocení získaného materiálu, na základě kterého je podán rozbor hmotného umění a živé kultury tohoto regionu. Mezi studované oblasti proto patří následující témata: lidová strava, tradiční řemesla, lidový oděv, ochotnické divadlo, nářečí a lidové zvyky v průběhu křesťanského roku. Závěr práce spočívá v analýze současného postavení obce v kontextu regionální kultury. Cílem práce je, za prvé, na příkladu konkrétní obce podat ucelený obraz vývoje regionu Podkrkonoší, za druhé, zmapovat současný stav a nastínit možný směr, kterým se bude lidová kultura této oblasti v budoucnu ubírat a otevřít prostor k jeho dalšímu možnému studiu.
|
host ::
RSS.