|
| |
|
| |
|
|
Reprezentace řecké krize v deníku Wall Street Journal - diskurzivní analýza
Ešnerová, Eva ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje mediální reprezentaci řecké krize v deníku Wall Street Journal v době konání parlamentních voleb v Řecku v červnu 2012. Prostřednictvím metody kritické diskurzivní analýzy popisuje její charakteristické rysy, zaměřuje se na zobrazení klíčových aktérů a jejich vztahů a na reprezentaci ekonomického programu tzv. úsporných opatření. Práce ukazuje, že se do mediální reprezentace promítá tzv. diskurz neoliberalismu a že dochází k legitimizaci ekonomického plánu úspor. Analýza identifikuje argumentační prostředky, jimiž je toho dosaženo.
|
|
|
Comparative analysis of policies and practices of border control and the detention of illegal immigrants in the United States and the European Union
Hernandez, Christine Elyse ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Krausz Hladká, Malvína (oponent)
Czech Abstract V posledních letech nelegální migrace cizincu se stala jedním z hlavních témat zájmu ve Spojených státech a Evropské unii. Politika a postupy hraničních kontrol a možnost zadržení často jsou v centru těchto politických diskusi. Hodnocení politiky USA a EU v oblasti jak 'liberální' jsou v praxe, nabízí pohled na rozdíl mezi politikou a praxí. Tato práce analyzuje a porovnává diskurz používány ve psané politice, oficiálních vládních pokynech, a zprávách, které se zaměřují na schválení a kritiku toho, jak politika je uvedena do praxe prostřednictvím amerických a evropských vládních agentur. Práce poskytuje údaje o posledních trendech nelegální migrace podél americko-mexické hranici, stejně jako řecko- turecké hranici. Výsledky ukazují, že Evropská unie má více 'liberální' diskurz ve svých politických a vládních pokynech, než Spojené státy.Evropská unie znázorňuje větší zájem o základních právech jednotlivců při výkonu praxe podél hranic, ale zaostává v zajištění toho, aby členské státy (Řecko) vykonávály jinu politiku podle standardů Evropské unie, v tomto případě použití zadržování. Vysledky diplomové práce nabízejí hodnocení postupů používaných ve Spojených státech a Evropské unie ve vztahu k politice samotné, a pomáháji se odkazat kde je zapotřebí zlepšení, prostřednictvím analýzy...
|
|
|
Protidrogová politika USA v Kolumbii: Konsolidace La Macareny jako poučení z Plánu Kolumbie?
Koutenská, Kristýna ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Spojené státy oficiálně vyhlásily válku proti drogám na počátku sedmdesátých let 20. století s cílem zabránit přílivu zakázaných narkotik do země. Washington zpřísnil jak domácí, tak především zahraniční protidrogovou politiku a zahájil rozsáhlou kampaň v zemích Latinské Ameriky, odkud do USA proudilo nejvíce drog. Chemické postřiky ilegálních plodin a narušení pašeráckých cest v Mexiku, Peru a Bolívii měly za následek přesunutí pěstování marihuany, máku a zejména koky do Kolumbie, poblíž laboratoří na výrobu drog. Bogota se tak dostala do centra pozornosti USA. Tato bakalářská práce se zabývá protidrogovými strategiemi využívanými Spojenými státy k omezení obchodu s drogami a poukazuje na jejich nedostatky, které pak mají vliv na úspěšnost konkrétních plánů, v tomto případě Plánu Kolumbie a Plánu pro konsolidaci La Macareny (PCIM). V roce 2000 Washington schválil ambiciózní Plán Kolumbie, který měl mimo jiné snížit v průběhu šesti let produkci kokainu v Kolumbii. Výrazně však upřednostňoval vojenské programy a represivní postupy. Masivní chemické postřiky polí s ilegálními plodinami tak vedly k vysídlení velké části populace a v konečné fázi dokonce k nárůstu pěstování koky a produkce kokainu. Tuto situaci se měl pokusit napravit Národní plán konsolidace kolumbijského teritoria se svým pilotním...
|
|
|
Socio-economic motivated migration; Impacts of "voting with your feet" in the U.S.
Schneider, Matthew ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Mysíková, Martina (oponent)
This paper explores the implications of tax policy on the migration habits of the wealthiest of tax paying groups in certain U.S. states, and quantifies those implications for readers so they have a better understanding of how human behavior and tax systems interact. This is done so by examining the general phenomena of tax related migration as it manifests itself in specific real- world examples. As such, this paper projects the number of high-income taxpayers lost based on increases to the rates of personal income tax, and the associated tax dollar gains/losses (i.e. to what extent are top-tax bracket filers "voting with their feet"?). The paper provides calculations for three different rates of population sensitivity, and the corresponding numbers of lost tax payers in relation to a tax increase. The paper then goes on to show the diminishing returns of tax rate increases on top-tax bracket payers by calculating the amount of time needed for migration to completely offset the original gains from the high rate of taxation. The findings of this paper, which examine the states of New York, California, and Connecticut, conclude that these states will exhaust tax gains from a 5% income tax increases on top-tax bracket payers in the long term (46 - 142 years), and further concentrate their top-tax...
|
|
|
Rozdíly v právní úpravě manželství homosexuálů mezi vybranými státy USA: Kalifornie, Texas, Florida
Hodboď, Dominik ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Tato práce pojednává o otázce manželství homosexuálů v Kalifornii, Texasu a na Floridě. Tato problematika je v současnosti velmi diskutovanou v USA. Po rozhodnutí Nejvyššího soudu USA v červnu 2013, které zrušilo federální zákon definující manželství jako svazek výhradně mezi mužem a ženou, následovala vlna států, které manželství párů stejného pohlaví legalizovaly. Po dalším rozhodnutí Nejvyššího soudu USA v říjnu 2014 již bylo ve většině státech celé federace možné pro homosexuální páry se sezdat. Texas a Florida se před tímto rozhodnutím Nejvyššího soudu USA nepřidaly ke státům povolující manželství párů stejného pohlaví. V Kalifornii naopak legalizace manželství homosexuálů byla dosažena. Práce zjišťuje příčiny rozdílného právního uznání mezi těmito třemi státy před říjnem 2014. Zejména pohlíží na politické aspekty problematiky.V práci je popsána politická situace zkoumaných států a přístup k problematice homosexuálních manželství. Dále se práce věnuje důležitým soudním rozhodnutím, které jsou v této otázce významné a ze zjištěných závěrů nachází důvody, které stojí za rozdílnou právní úpravou manželství homosexuálů v Kalifornii, Texasu a na Floridě před rozhodnutím Nejvyššího soudu USA z října 2014.
|
|
|
Vliv Operace Gatekeeper na počet ilegálních imigrantů do USA
Ochmannová, Kristýna ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce Vliv Operace Gatekeeper na počet ilegálních imigrantů do USA se zabývá snahou Spojených států amerických o lepší ochranu hranice před vstupem nezákonných přistěhovalců převážně z Mexika. Práce se nejdříve zaměří na historii obrany hranice a hraniční stráže na americko-mexické hranice. Další kapitola je věnována historickému a teritoriálnímu kontextu oblasti mezi americkým městem San Diegem a mexickým městem Tijuanou. Následně se pokusí vysvětlit důvody, které Spojené státy měly pro zvýšení kontroly hranici a vymyslely programy na lepší obranu, ale i jejich prosazování jak na půdě Kongresu, tak u široké veřejnosti. Její součástí byla i Operace Gatekeeper, která zahrnovala oblast na západním pobřeží, v San Diego sektoru. V práci je také uvedeno, co všechno operace zahrnovala, co bylo její součástí. Pozornost je věnována i dopady, které s tématem Gatekeeper souvisely. Mezi ně patří například snížení počtu nelegálních přechodů přímo v San Diego, ale nelegální imigranti se o pokus pokoušeli v jiném teritoriu, dále zvýšené nebezpečí pro nezákonné přistěhovalce v méně dostupných oblastech nebo také rozvoj nezákonného obchodu profesionálních převaděčů. V závěru práce je zmíněná spojitost Operace Gatekeeper s implementací NAFTA a možné falšování statistik pohraničních strážníků, aby operace...
|
|
|
Podíl exekutivy a legislativy na válečných pravomocích po 11. září
Doskočil, Jan ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Předmětem práce je rezoluce s názvem "Authorization for Use of Military Force Against Terrorists" a její význam z hlediska otázky válečných pravomocí prezidenta Spojených států. Tuto rezoluci navrhl prezident George W. Bush bezprostředně po teroristických útocích 11. září a kongres jí spěšně odhlasoval. Věnovala prezidentovi široké válečné pravomoci v boji proti terorismu bez nutnosti konzultovat svá válečná rozhodnutí s kongresem. Práce si klade za cíl zhodnotit, jaký význam měla tato rezoluce v kontextu stále se vyvíjející diskuze o podílu exekutivy a legislativy na válečných pravomocích. Práce rovněž hodnotí legalitu a legitimitu rezoluce podle ústavy a původních záměrů Otců zakladatelů při jejím tvoření. Tyto otázky práce zpracovává prostřednictvím zkoumání rozdílných interpretací ústavy, výroků tvůrců ústavy a nahlédnutím na vývoj válečných pravomocí v druhé polovině 20. století.
|
|
|
Role amerických médií na španělsko-americký konflikt v roce 1898
Honsová, Eliška ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem amerických médií na rozhodnutí k intervenci na Kubě v roce 1898. Cílem je zjistit, jaké byly důvody k americkému zásahu na Kubě a jakou roli v tomto rozhodování hrála americká média, zejména bulvární deníky. Práce analyzuje a zdůvodňuje, jaké faktory měly dopad na rozhodnutí prezidenta Williama McKinleyho. V první části je popsána změna amerických médií na konci devatenáctého století a vysvětlen pojem žlutý tisk, který se pojí s bulvárními deníky. Druhá část se týká událostí a politického rozhodování před americkou intervencí a je zakončena stručným popisem konfliktu. V poslední části se rozebírá role bulvárních deníků v souvislosti s konfliktem. Jsou zde uvedeny argumenty, které se konkrétně zaměřují na dopad reportáží na americkou veřejnost a pronikání do politiky. Autorka zjišťuje, že vliv amerických bulvárních deníků v té době se přeceňuje a nebyl hlavním důvodem k americkému zásahu na ostrově.
|
host ::
RSS.