|
| |
|
| |
|
|
Putinův historický narativ: problémy ruské postsovětské identity a role historie v Rusku během Putinova prezidentství 2000-2008
Knappová, Barbora ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Práce se zabývá historickým narativem prosazovaným prezidentem Putinem během jeho prvních dvou období v úřadě v letech 2000 - 2008 a důsledky Putinova narativu na domácí i zahraniční scénu. Nejdříve jsou nastíněny teoretické aspekty využívání historie důležité pro pochopení role, kterou historie hraje v procesu budování národní identity. Zmíněny jsou také prostředky využívané k prosazování určité formy historického narativu. Práce přibližuje hlavní problémy spojené s formováním ruské postsovětské identity a snaží se analyzovat příčiny Jelcinova politického neúspěchu. Následuje představení Putinových politických vizí, zejména volání po silném státu a znovuzískání ztracené mezinárodní prestiže, a jejich vlivu na Putinův výklad národní historie. Na základě sekundární literatury a Putinových proslovů práce analyzuje hlavní rysy Putinova historického narativu a jeho vztah k carskému Rusku, Sovětskému svazu a Jelcinově režimu. Největší prostor je věnován Putinově postoji k sovětské minulosti a kontroverzím, které vyvolává zejména jeho výklad druhé světové války a částečná rehabilitace Stalina. V závěru jsou zhodnoceny dopady Putinova historického narativu na historické povědomí Rusů i na vztahy Ruska s některými postkomunistickými zeměmi.
|
|
|
Historická argumentace v ruské informační válce na Ukrajině 2014-2016
Vaidišová, Natálie ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje využití historických argumentů ve válce na Ukrajině v letech 2014-2016. Zjišťuje, jakým způsobem a jak intenzivně byly ruskou stranou konfliktu využity informace kotvené v historii. Práce vychází z klíčové studie argumentace ruského serveru Ruskaja Vesna (zkráceně Rusvesna), z jehož oficiální registrace v registru Ruské federální služby pro dohled v oblasti komunikací a informačních technologií vyplývá zaměření na ukrajinské obyvatelstvo. V rámci této studie se soustřeďuje na analýzu argumentace dvou období, které odkazují k minulé existenci společné státnosti: druhé světové války a éry Sovětského svazu. Z reflexe druhé světové války se výzkum zaměřuje zejména na tematizaci fašismu a s ním úzce spojených narativů popisujících Ukrajinskou povstaleckou armádu, Organizaci ukrajinských nacionalistů a osobnost Stepana Bandery. Z reflexe druhého zmíněného období práce zkoumá zejména pokusy o využívání fenoménu postsovětské nostalgie a soustředí se na způsob, jakým byl sentiment na Ukrajině ruskou historickou argumentací podporován. Na tomto základě práce dokládá, že v letech 2014- 2016 tvořila informační sféra součást rusko-ukrajinské války a z ruské strany směřovaly k ukrajinské veřejnosti dezinformační historické argumenty usilující o využití historie k podpoře pro-ruské...
|
|
|
Disent v pobaltských republikách
Fořt, Tadeáš ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Fořt Tadeáš Abstrakt Tato bakalářská práce pojednává o disidentských organizací na území Litvy, Lotyšska a Estonska. Všechny tyto skupiny byly ovlivněny mezinárodním vývojem, a to především povstáním v Maďarsku v roce 1956, okupací Československa v roce 1968 a podepsáním Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v roce 1975. Ačkoliv nějakou formu reakce na mezinárodní události vykázal disent ve všech pobaltských státech, forma i motivace vyjádření nesouhlasu s režimem byly odlišné. Jádro rozdílů leží především v jiném národnostním a náboženském složení jednotlivých států, stejně jako v jejich odlišném historickém vývoji. Zatímco Litevci neměli s imigrací ostatních národů ze Sovětského svazu problém, Lotyši a Estonci se stávali ve svých zemích téměř menšinami, což oblast akcí jejich disentu zúžilo. Katolická církev na Litvě byla a je silnou organizací, která se stala podhoubím disentu a např. i tvorby samizdatu v podobě Kroniky katolické církve v Litvě, nejznámějšího a nejdéle působícího podzemního média v regionu. Na rozdíl od Litvy církev v Lotyšsku a Estonsku tak silné zázemí a podporu v populaci neměla, její role v rámci disentu byla proto spíše marginální. Kromě národnostních a náboženských rozdílů se práce zabývá i odlišnostmi v dalších sociálních a demografických aspektech...
|
|
|
ROZPAD SSSR - RUSKÁ NÁRODNÍ TRAGÉDIE? Analýza vývoje názorů ruské veřejnosti na rozpad Sovětského svazu
Lelek, Jakub ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Bakalářská práce Rozpad SSSR - ruská národní tragédie? Analýza vývoje názorů ruské veřejnosti na rozpad Sovětského svazu rozebírá vývoj vnímání fenoménu konce Sovětského svazu ruskou veřejností v období prezidentství Borise Jelcina (1991 - 1999) a Vladimíra Putina (2000 - 2008). V první kapitole je objasněna situace v Rusku po rozpadu SSSR, následně práce popisuje společenské, politické a ekonomické poměry země v průběhu obou zmíněných období. Ve druhé části práce je na základě dostupných průzkumů veřejného mínění a akademických prací, zaměřených na dané téma, analyzován posun názorů Rusů na rozpad Sovětského svazu. Autor práce vychází z předpokladu, že rozpad SSSR byl vnímán jako národní tragédie. Po uskutečněné analýze dochází k závěru, že v ruské společnosti v obou zkoumaných obdobích existovala základní úroveň postsovětské nostalgie, přesto se ale o národní tragédii nejednalo. Nostalgie byla přítomna jak u starší generace, pro kterou Sovětský svaz symbolizoval nejen výrazného světového hráče na poli mezinárodní politiky, ale i vlastní (často idealizované) mládí, tak i u generace mladší, jež nikdy neměla s SSSR přímou zkušenost. Současně autor zjišťuje, že kvůli zhoršující se ekonomické a politické situaci během mandátu Borise Jelcina míra nostalgie rostla, naopak s příchodem nového stylu vedení...
|
|
|
Migration policies and security in Germany and the EU-border control dilemmas in the 21st century
Bürkl, Noémie ; Drulák, Petr (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
This thesis takes up the intimate link between migration realities and the necessity to ensure security on the territory of nation states. Unluckily, migration has the same effect as international terrorism, i.e. blurring the borders between an external and international security dimension. Therefore migration management is often understood as migration control. But the security dimension of migration gets sometimes too predominant, neglecting human rights of individual migrants. National policies are influenced by a wide range of actors within the society, who contribute to focusing the debate more on the integration rather than the control dimension, even if the majority of public opinion has anti-immigrant positions. Germany will provide the case study for analysing the national level. An economics, laws and politics triangle provides the basic analytical framework. The emergence of a securitised migration approach on the EU-level is linked to the willingness of member states to cooperate on this sensitive issue. Other cooperation processes occur outside the EU framework, but it is generally not less focused on security and control. Illegal migration is particularly outlined here, even if it is extremely difficult to get statistical data for scientific foundation. Criminal networks are also often...
|
|
|
Old master, new neighbor : Putin's Russia in the Czech foreign policy discourse
Beauduin, Adrien ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Adrien Beauduin Abstrakt Návrat demokracie ve střední a východní Evropě a rozpad Sovětského svazu v roce 1991 neznamenaly, že dojde k obnovení vztahů mezi střední a východní Evropou a Ruskem. Diplomová práce zkoumá vývoj oficiálního českého zahraničně-politického diskurzu vůči Rusku v období let 2001-2009 pomocí poststrukturální diskurzivní analýzy. Práce předkládá stručný přehled českých postojů vůči Rusku a podrobněji se zabývá analýzou několika vybraných údalostí z počátku 21. století. Pojednává tedy o vývoji identity Ruska, již oficiální český diskurz utváří. Dále analyzuje obraz Ruska vytvořený vládou a jeho vliv na utvaření české identity. Výsledky této analýzy ukazují, že po roce 2006 došlo k zhoršení vzájemných vztahů a že obraz 'ruské hrozby' z politického diskurzu v České Republice nezmizel. Navíc oficiální český zahraničně- politický diskurz vytvářel obraz České Republiky jakožto státu zakořeněného ve svých euroatlantických a evropských postojích.
|
|
|
Vývoj anglojazyčné historiografie stalinismu během studené války
Martinek, Jan ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Bakalářská práce pojednává o vývoji disciplíny historiografie stalinismu na Západě, o jejím vzniku a základních meznících, a to v kontextu mezinárodních vztahů studené války. Cílem práce je porovnat, nakolik byl stalinismus interpretován na Západě a na Východě podobně, do jaké míry docházelo ke shodné tematizaci a periodizaci. Práce postihuje otázky, které byly spojovány s jednotlivými zahraničněpolitickými výkyvy studené války, a analyzuje, jak výrazná byla na Západě legitimizační úloha této disciplíny. Zkoumány jsou nejvýznamnější milníky a trendy oboru, a to prostřednictvím kombinace historiografického výkladu a komparace publikací relevantních badatelů. Práce konstatuje, že hodnocení Josifa Stalina se na Západě a Východě sbližovalo paralelně s oteplováním vzájemných vztahů a oddalovalo s jejich ochlazováním, nelze však tvrdit, že by západní historiografie stalinismu sloužila jakožto ryze legitimační nástroj politiky vůči Východu.
|
|
|
Vývoj anti-homosexuální legislativy na ruském území
Borůvková, Tereza ; Čížek, Martin (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Práce se zabývá vývojem protihomosexuální legislativy na ruském území a zaobírá se podmínkami dekriminalizace homosexuality v nově ustavené Ruské federaci, a tím jak byla provedena. Věnuje se snahám o pořádání festivalu Gay Pride v Moskvě z roku 2006 a let nadcházejících, zamítavým reakcím ruských úřadů a následné žalobě. Informuje o změně rétoriky k LGBT komunitě, která byla způsobena medializací aféry Gay Pride a zároveň nastolovanému konzervatismu. Popisuje ruský konzervatismus, který se vymezuje vůči Západu svými tradičními hodnotami, se kterými je právě homosexualita v údajném rozporu. Toto směřování vyvrcholilo v roce 2013 přijetím ruskou společností podporovaného anti- propagačního zákona na federální úrovni. Zkoumány budou také bezprostřední reakce na přijetí zmíněné legislativy a dopady legislativy. Práce využívá akademických článků, které vznikly po přijetí zákona, a zejména novinových článků, které zachycovaly toto dění přímo. Zpracování této problematiky umožňuje vidět ostrakizaci homosexuálů v Rusku jako dlouhodobý společenský trend, který je utužován státním zpravodajství a legislativními kroky. Vysvětluje postihovatelné chování podle nedávno přijatého anti-propagačního zákona a důvod jeho přijetí. Zároveň i jakým způsobem je tento zákon kritizován LGBT aktivisty po celém světě....
|
host ::
RSS.