|
| |
|
|
Pohybové schopnosti u žáka s vývojovou dysfázií v mladším školním věku
Strouhalová, Kateřina ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá motorickými schopnostmi žáků s vývojovou dysfázií v mladším školním věku. Teoretická část práce popisuje charakteristiku žáka mladšího školního věku v oblastech vývoje základních schopností a dovedností, poznávacích procesů, emočního vývoje a socializace. Další kapitola teoretické části práce se zabývá motorickými schopnostmi člověka a specifikuje motorické schopnosti u žáků s vývojovou dysfázií. V poslední kapitole je představena diagnóza vývojové dysfázie, která je definována z hlediska etiologie, klasifikace, diagnostiky, terapie a prognózy. Empirická část diplomové práce je tvořena dvěma výzkumnými metodami, testem motorických schopností a dotazníkovým šetřením. Cílem testu motorických schopností je zjistit pohybové schopnosti u žáků s vývojovou dysfázií. Pro tento výzkum byla využita testová baterie poskytnutá projektem Sazka Olympijský víceboj. Testová baterie zkoumá jednotlivé složky motorických schopností, jako je síla, rychlost, koordinace, výbušnost a ohebnost. Dotazníkové šetření má za cíl přiblížit výuku tělesné výchovy u žáků s vývojovou dysfázií a popsat speciální metody a přístupy využívané pedagogy při její výuce. Vytýčených cílů bylo v práci dosaženo.
|
|
|
Možnost využití logopedické aplikace v rámci logopedické prevence
Pouchová, Veronika ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Diplomová práce zkoumá využitelnost logopedické aplikace pro děti předškolního věku při logopedické prevenci. Zaměřuje se na nejčastější deficity v oblastech optického a auditivního vnímání a seriality. Sleduje pokrok, nejčastější chyby a oblasti, které jsou u dětí dobře rozvinuté. Zkoumá možnosti zapojení používání aplikace v běžné praxi během logopedické prevence v mateřské škole u dětí předškolního věku. Pro účely výzkumu byla zvolena metoda kvalitativní, prováděna metodou analýzy a interpretace dat z výsledků testování osmi dětí z mateřské školy ve věku od čtyř do sedmi let. Pro ucelení problematiky byl proveden strukturovaný rozhovor s logopedickou asistentkou, která v mateřské škole působí. Bylo zjištěno, že vzniklou logopedickou aplikaci je možné využívat jak při individuální logopedické prevenci, tak ve skupině. Logopedická asistentka doporučuje aplikaci také na samostatnou práci v domácím prostředí. Dále bylo zjištěno, že nejčastější deficity jsou v oblasti sluchového vnímání, především u sluchové diferenciace slov. Další oblastí s výrazným deficitem je serialita. Děti ve hře rozvíjející serialitu chybovaly z různých důvodů. Některé nechápaly zadání, některé měly tendenci řadit obrázky obráceně zprava do leva. Nejčastější chyby ve zrakovém vnímání byly chyby především ve vyšších úrovních u...
|
|
|
Komunikační dovednosti dětí v povinném ročníku předškolního vzdělávání
Bendlová, Martina ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Korandová, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce je logopedicky zaměřena, věnuje se komunikačním dovednostem dětí v povinném ročníku předškolního vzdělávání. Cílem bakalářské práce je zjištění, zda jsou rozdíly v oblasti komunikačních dovedností u dětí v povinném ročníku předškolního vzdělávání v závislosti na délce docházky do mateřské školy. Teoretická část práce seznamuje čtenáře s výchovou a vzděláváním dítěte předškolního věku, a s touto oblastí úzce spojeným povinným předškolním vzděláváním. Dále jsou v práci zpracována témata týkající se komunikačních dovedností, jsou osvětleny jednotlivé pojmy z oblasti komunikace, a vývoj komunikačních dovedností do doby nástupu dítěte do základního vzdělávání. Práce také pojednává o logopedické intervenci ve všech jejích oblastech. Výzkumná část práce sleduje komunikační dovednosti dětí v povinném ročníku předškolního vzdělávání, zjišťuje schopnosti řečového projevu a komunikačních dovedností u dětí v povinném předškolním ročníku, případné rozdíly řečového projevu a komunikačních dovedností u dětí navštěvujících mateřskou školu od 3 let a dětí nastoupivších do povinného předškolního ročníku z domácího prostředí. Dále jsou sledovány oblasti komunikace, které činí předškolním dětem největší problémy; je porovnána četnost narušení komunikačních dovedností mezi dívkami a chlapci a...
|
|
|
Rodinný a sociální kontext diagnosticko-terapeutického procesu u osob s afázií
Vilhelmová, Simona ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Tématem předkládané diplomové práce, jež se věnuje oboru logopedie, je rodinný a sociální kontext diagnostického a terapeutického procesu u osob s afázií. Práce je koncipována do čtyř kapitol. První tři kapitoly představují teoretický rámec práce. Úvodní kapitola shrnuje poznatky o získané neurogenní jazykové poruše, následuje popis logopedické intervence u osob s afázií. Teoretická část diplomové práce je zakončena kapitolou obecně sumarizující rodinný a sociální kontext afázie. Čtvrtá kapitola je orientována prakticky. Empirická část práce analyzuje data získaná kvalitativním výzkumným šetřením prostřednictvím rozhovorů s rodinnými příslušníky osob s afázií. Doplněna je případovými studiemi afatiků. Kapitola analyzuje spolupráci klinických logopedů s rodinou, roli rodinných příslušníků v rámci diagnostického a terapeutického procesu či dopady afázie v oblasti rodinných a sociálních vztahů. Práce reflektuje důležitou roli neformálních pečujících jakožto hlavních komunikačních partnerů a zprostředkovatelů domácí terapie. Poukazuje na potřebnost zapojení rodiny do diagnostického procesu a spolupráci při sestavování komplexní anamnézy. Přibližuje období častých změn vzniklých vlivem afázie, na které musí rodina neodkladně reagovat. Popisuje proměnu emocionálního prožívání neformálních pečujících,...
|
|
|
Podpora pedagogů ve vzdělávání dětí s vývojovou dysfázií v běžné mateřské škole.
Teichmanová, Andrea ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Korandová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena logopedicky. Cílem práce je podpora pedagogů při vzdělávání dětí s vývojovou dysfázií v běžné mateřské škole. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je rozdělena na tři kapitoly. První kapitola se zabývá inkluzivním vzděláváním a možnosti vzdělávání předškolních dětí s narušenou komunikační schopností. Další kapitola je zaměřena na charakteristiku narušené komunikační schopností - vývojové dysfázii, tzn. na její příčiny, příznaky, diagnostiku a terapii. Poslední kapitola popisuje kvalifikaci a profesní kompetence učitele běžné mateřské školy a jeho roli při vzdělávání dětí s narušenou komunikační schopností, konkrétně vývojovou dysfázií. Praktická část diplomové práce sleduje orientaci učitelů běžných mateřských škol v této problematice. Výzkumné šetření proběhlo formou rozhovorů s dvanácti učitelkami běžných mateřských škol, a následně zpracováno tematickou analýzou. Na závěr je vytvořeno doporučení pro praxi, které slouží jako podklad pro podporů učitelů běžných mateřských škol při vzdělávání dětí s vývojovou dysfázií. KLÍČOVÁ SLOVA Vývojová dysfázie, běžná mateřská škola, učitel mateřské školy
|
|
|
Povědomí budoucích pedagogů o problematice vývojové dysfázie
Malá, Michaela ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vývojové dysfázie a zkoumá informovanost budoucích učitelů v dané oblasti. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část, přičemž obě obsahují tři kapitoly. První kapitola teoretické části diplomové práce se zabývá základní terminologií a vymezením vývojové dysfázie. Dále popisuje její epidemiologii, etiopatogenezi, symptomatologii (řečovou a neřečovou) a klasifikaci. Druhá kapitola pojednává o jednotlivých komponentech diagnostiky specificky narušeného vývoje řeči. V rámci třetí kapitoly je charakterizována terapie vývojové dysfázie, prognóza, možnosti prevence a jsou rozebrány specifika vzdělávání jedince s touto poruchou. V prakticky koncipované části diplomové práce jsou prezentovány výsledky výzkumného šetření. Hlavním cílem bylo zjistit, jak jsou vysokoškolští studenti oboru učitelství pro mateřské školy, učitelství pro 1. stupeň základní školy a učitelství pro 2. stupeň základní školy v průběhu studia informováni v problematice vývojové dysfázie. Informace získané prostřednictvím dotazníku rozeslaného mezi studenty výše jmenovaných oborů jsou detailně analyzovány a zhodnoceny. Výsledná data jsou prezentována prostřednictvím jednotlivých grafů a tabulek. Je provedeno zhodnocení stanovených cílů a hypotéz. Dalším cílem praktické části diplomové práce...
|
|
|
Rozvoj komunikačních dovedností u dětí v rámci školní zralosti a připravenosti v období pandemie COVID-19
Marková, Kristýna ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Tato diplomová práce řeší předškolní vzdělávání v době pandemie COVID-19 z pohledu logopedie. Cílem bylo zjistit, zda pandemie ovlivňuje rozvoj komunikačních dovedností u dětí v rámci školní zralosti a připravenosti. Výzkumné šetření probíhalo metodou kvantitativní. Ke sběru dat byl využit samostatně vytvořený dotazník, jenž vyplnilo 50 respondentů z běžných mateřských škol z kraje Vysočina. Výzkumným vzorkem byli učitelé dětí s povinnou školní docházkou. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že množství odkladů povinné školní docházky je ve školním roce 2020/2021 vyšší než v předchozích letech. Jako hlavní příčinu respondenti uvedli psychickou nezralost, do níž se řadí i narušená komunikační schopnost. Dále bylo zjištěno, že u více jak poloviny respondentů mají děti ve třídě stejné obtíže v komunikačních schopnostech jako v minulých letech, i přesto však 92 % učitelů přiznalo, že nebyly ve školním roce 2020/2021 naplněny vzdělávací cíle v oblasti komunikace, dle Rámcově vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. V jazykových rovinách měly děti dle respondentů nejčastěji obtíže s výslovností hlásek L, R, Ř, se spontánním vyprávěním podle obrázku, s tvorbou souvětí a také s dodržováním pravidel konverzace. Hlavním zjištěním je potvrzení stanovené hypotézy, která říká, že byl rozvoj komunikačních...
|
|
|
Komunikace mezi osobami s afázií a zdravotnickými pracovníky
Dolejšová, Kateřina ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou komunikace mezi osobami s afázií a zdravotnickými pracovníky. Práce je členěna na čtyři kapitoly, z nichž první tři jsou teoretické. Obsahem čtvrté kapitoly je výzkumné šetření. První teoretická kapitola definuje afázii a další základní pojmy a nastiňuje klasifikaci afázie. Druhá teoretická kapitola je z větší části věnována multidisciplinárnímu týmu v rehabilitaci osob s afázií a roli jednotlivých zdravotnických pracovníků v týmu. Zabývá se také diagnostikou a terapií afázie v akutním, subakutním a chronickém stadiu. Třetí kapitola popisuje komunikaci s osobami s afázií a její specifika. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jakým způsobem probíhá ve zdravotnickém zařízení komunikace mezi osobou s afázií a zdravotnickými pracovníky, a to na základě zkušeností osob s afázií i zdravotnických pracovníků. Dílčí cíle se soustředily na formu, kterou komunikace probíhá, na užívané postupy a pomůcky k usnadnění komunikace a také na faktory, které komunikaci usnadňují nebo naopak ztěžují. Pro realizaci výzkumného šetření byla s ohledem na zapojení osob s afázií zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Pro sběr dat byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Celkem bylo realizováno 10 rozhovorů. Výzkumný vzorek tvořilo 5 osob s afázií a 5 zdravotnických...
|
|
|
Možnosti rozvoje čtení s porozuměním u dětí s vývojovou dysfázií
Vopavová, Natálie ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Tématem diplomové práce jsou možnosti rozvoje čtení s porozuměním u dětí s vývojovou dysfázií. Pro účely této práce byly vytvořeny pracovní listy, prostřednictvím nichž bylo možné rozvoj oblasti realizovat. Diplomová práce je rozdělena do čtyř kapitol. Tři kapitoly představují teoretickou část, čtvrtá kapitola je empirická. V první teoretické kapitole jsou sepsány poznatky o vývojové dysfázii (příčiny vzniku, symptomatologie, diagnostika a terapie). Obdobně jsou v druhé kapitole popsány specifické poruchy učení. Třetí teoretická kapitola přibližuje problematiku rozvoje čtení s porozuměním. Zaměřena je na vývoj předčtenářské gramotnosti, možnosti výuky prvopočátečního čtení a psaní a na rozvoj funkční gramotnosti. Čtvrtá empirická část práce představuje kvalitativní výzkumné šetření, které bylo realizováno s využitím případových studií a polostrukturovaných rozhovorů s učiteli. V závěru praktické části byly shrnuty výsledky výzkumného šetření a představena doporučení pro práci s vytvořenými pracovními listy.
|
host ::
RSS.