|
|
Liminalita workcampu, aneb cesta tam a zase zpátky (a všechny ty nevšední zážitky mezi tím)
Sedláčková, Tereza ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Horák, Vít (oponent)
Bakalářská práce "Liminalita workcampu, aneb cesta tam a zase zpátky (a všechny nevšední zážitky mezi tím)", se věnuje iniciaci v současné společnosti na případu jednoho konkrétního workcampu. Konkrétní iniciací, kterou se tato práce zabývá, je přechod mezi dětstvím a dospělostí, která je v naší společnosti umožňována prostřednictvím sekulárních přechodových rituálů. Pro jejich rozbor je zde využita tří-fázová koncepce rites de passage Arnolda van Gennepa se zaměřením na prostřední, liminální, fázi a její průběh, jak ji popisoval Victor Turner. Cílem této práce je nastínit některé příklady cestování, které mohou nabýt podoby rites de passage, a pomocí výzkumu na jednom konkrétním workcampu také ukázat, že je možné se zde setkat s liminálním a iniciačním charakterem cestování. V souladu s teoriemi Victora Turnera je jako nejprůkaznější projev liminálního stádia (respektive rite de passage a iniciace) chápán vznik skupiny typu communitas. Právě Turnerově communitas byla především v empirické části tohoto textu věnována zvláštní pozornost. Metodologicky je práce ukotvena v zúčastněném pozorování terénu a polostrukturovaných rozhovorech s účastníky workcampu, které se uskutečňovaly v rámci zkoumaného workcampu. Tato práce dokazuje, že za specifických okolností může workcamp prostřednictvím vzniku...
|
|
|
Jak společnosti rozumět? Hermeneutický pohled na sociologii a její poznávání
Horák, Vít ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Ďurďovič, Martin (oponent) ; Hroch, Jaroslav (oponent)
Práce představuje filosofickou hermeneutiku a teorii humanitních věd Hanse-Georga Gadamera jako možnou alternativu pro sociologickou metateorii. Využívá k tomu Gadamerovu řečovou ontologii, koncept hermeneutického kruhu i dialektiku otázky a odpovědi. Je-li současná sociologii v postmoderních podmínkách charakterizována epistemologickou otevřeností a pluralitou, pak filosofická hermeneutika tento stav uchopuje už na úrovni ontologické. Nabízí chápat sociologický předmět zájmu nikoliv jako realitu, nýbrž jako bytostně otevřenou otázku. Sociologií se pak rozumí tradice, která na tuto otázku odpovídá. Tento přístup umožňuje pluralizaci sociologických směrů, aniž by jejím důsledkem musela být roztříštěnost oboru.
|
|
|
Adornova kritika masové kultury ve světle Hegelovy estetiky
Kvapil, Matouš ; Paulíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Horák, Vít (oponent)
Často se nyní hovoří o úpadku či odcizení umění, což bývá spojováno s negativními vlivy masové kultury. Tyto negativní vlivy masové kultury se snažím prozkoumat a zaměřuji se především na hudbu, k čemuž využívám především kritiku masové kultury Theodora W. Adorna, jednoho z představitelů frankfurtské školy. Podle této kritiky ztrácí hudba vlivem masové kultury svá původní určení a svůj původní účel. Získává parazitní a fetišový charakter, vytrácí se z ní všechna individualita a stává se z ní pouhé standardizované zboží strojově vytvářené pro potřeby odbytu. Zároveň ale pomocí Estetiky od G.W.F Hegela představím filozofickou koncepci umění a pokusím se nahlédnout do pravé povahy a účelu umění, jak ji Hegel popisuje. Poté zhodnotím vzájemný vztah obou koncepcí a ukážu, že charakteristiky masové kultury, jak je Adorno popisuje, jsou s pravou povahou umění neslučitelné. V závěru se pokusím poukázat na možná až příliš skeptický a rezolutní pohled, který Adorno ve své kritice prezentuje. Zkusím ukázat, že i přes negativní vlivy masové kultury je zde stále prostor pro vyšší tvorbu a stále může vznikat hudba věrná svým původním určením. Klíčová slova hudba, umění, kultura, estetika, masová kultura, kulturní průmysl, Hegel, Adorno
|
|
|
Komparace díla L. Feuerbacha a E. Durkheima ve vztahu k náboženství
Kašpar, Oldřich ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Horák, Vít (oponent)
This dissertation is a comparison of L. Feuerbach and E. Durkheim and their approach to religion. Specifically, it describes their books, "The Essence of Christianity", and "Elementary Forms of Religious Life". My aim is to discover topics across both authors who study religious systems agree in spite of differing theoretical background. Initially, both authors are analyzed separately, and later they are brought together in the converging section. The main issues discussed in the converging part are the approach to the origins of god and faith, the approach to soul, and the approach to the interconnection of religion and society. This comparison shows that through completely different arguments the authors are able to come to an agreement about the influence of religion on an individual or a social group. Furthermore, it discusses the fusing of religious systems and society. Durkheim thinks this interconnectedness is functional and it may lead to cohesion of small social groups. Feuerbach argues that the redirection of faith from man to god can lead to alienation, yet still he agrees with Durkheim that it is an important social phenomenon that bounds together individuals and society. Feuerbach represents philosophical investigation, while Durkheim's approach is more sociological, resembling partly...
|
|
|
Gender v mediální praxi aneb ženy a muži v reklamě
Říhová, Aneta ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Horák, Vít (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou zobrazování žen a mužů v reklamě. Konkrétně je pozornost věnována současné televizní reklamě vysílané v České republice. Téma je nejprve popsáno z teoretického hlediska, které tvoří základ pro vlastní výzkum a seznamuje čtenáře se současným stavem poznání v dané oblasti. Vlastní výzkum je realizován ve dvou rovinách. Pro analýzu obsahů reklam je užita kvantitativní obsahová analýza, která odkrývá, že se v reklamách stále objevují určité genderové stereotypy, i když se objevuje i jistý posun ve snaze o vyrovnání v některých oblastech. Analýza je provedena na souboru reklam získaných z běžného televizního vysílání na jaře roku 2011. Druhý pohled na problematiku je zjišťován skrze hloubkové rozhovory s vybranými respondenty. Tato metoda umožňuje popsat vnímání zobrazování žen a mužů v reklamě a názory příjemců televizních reklam. Věková struktura dotazovaných se pohybuje v rozmezí 25-45 let, rovnoměrně jsou zastoupeni muži i ženy různého vzdělání. Percepci reklam a názory respondentů ovlivňuje především pohlaví dotázaných a jejich zainteresovanost v mediální problematice.
|
|
|
Role ne-lidských aktérů v konstrukci vědeckého faktu v pojetí Bruna Latoura
Patáková, Markéta ; Horák, Vít (vedoucí práce) ; Hlaváček, Karel (oponent)
Hlavním tématem této práce je konstrukce vědeckého faktu jako specifického případu konstrukce reality. Jméno Bruna Latoura je s tím spojeno v především v souvislosti s jeho výzkumy laboratoře a sporem se sociologií vědění. Jako klíčový rys Latourovy konstrukce faktů je zde chápáno zapojení ne-lidí jako aktérů. Práce popisuje Latourovu představu vědy, kterou získal jako průkopník laboratorních studií, a kterou později ukotvil pod hlavičkou teorie aktér-síť. V obou případech je kladen velký důraz na upuštění od explanace komplexními neviditelnými silami, které používá současná sociologie. Latour odmítá vědecký fakt vysvětlit odkazováním na vnější svět a společnost. Podle něj by se měla pozornost přesunout na lokální, empiricky přístupnou úroveň. Na této úrovni existují kolektivy lidských a ne-lidských aktérů, kteří jednají společně. Latourovo pojetí konstrukce vědeckého faktu je podrobeno kritice ze strany sociologie vědy, která naopak chápe vědecký fakt jako společný výkon reality a společnosti. Klíčovou roli ve sporu hrají ne-lidští aktéři, kteří mají v laboratoři podobu především techniky. Ta je v Latourově pojetí ustavujícím prvkem vědecké konstrukce. Čtenář se nedočká podrobného výkladu Latourovy teorie a terminologie, ale ukotvení charakteristik jeho antropologického přístupu v sociologickém kontextu.
|
|
|
Vývoj orientalismu a jeho podoba v současném světě
Přibáňová, Tereza ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Horák, Vít (oponent)
Bakalářská práce pojednává o problematice orientalismu, který je pojímán především dle definice Edwarda Saida jako mocenský diskurs, v jehož rámci je vytvářeno vědění o Orientu. I dnes jsou lidé ze Západu často odkázáni pouze na zprostředkované informace o východním světě, které mohou být značně zkreslující. V práci jsou nejprve vymezeny různé významy pojmu orientalismus a kategorie Západu a Východu. Je představen vývoj orientalismu v jeho premoderní a moderní neboli akademické podobě, včetně kritiky Saidova konceptu. Kritika orientalismu je v současné době zařazována pod hlavičku postkoloniální kritiky, proto je v práci obsažena také kapitola o postkoloniální kritice a vztahu sociologie k této problematice. V závěru práce pojednává o okcidentalismu, který je často nahlížen jako opak orientalismu, což ovšem není úplně přesné. Analyzována je také dnešní podoba orientalismu, který je spojován hlavně s postojem západního světa (především USA) k islámským zemí.
|
|
|
Causa Memetika
Knedla, Dalibor ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Horák, Vít (oponent)
Bakalářská práce s názvem Causa Memetika se věnuje okrajovému společensko- vědnímu oboru, memetice. Memetika leží na pomezí antropologie, psychologie a biologie a analogií ke genetickým procesům se pokouší vysvětlit přenos kulturních informací a vývoj kultury s aplikací Darwinových konceptů evoluce. Práce není pouze shrnutím teoretického pozadí memetické teorie. Myšlenka memu je kontroverzní a vyvolává bouřlivé reakce ze strany odborné i laické veřejnosti. V textu nejsou popsány pouze poznatky a východiska memetiky. Kriticky jsou v něm rozebrána problematická místa memetické teorie a spornost její aplikace na různé složky lidské kultury. Část práce shrnuje, jak se memetika ustanovuje na poli vědy a jak k tomu přispěly její jednotlivé publikace. Klíčová slova Memetika, mem, genetika, gen, Darwin, universální darwinismus, Dawkins, kultura, evoluce,
|
|
|
Účel a racionalita v teorii jednání: Max Weber, Talcott Parsons a nástin alternativy
Horák, Vít ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Urban, Jan (oponent)
Předložená práce zkoumá úlohu pojmu účel v teorii jednání a to, jakým způsobem může být naplnění účelu považováno za racionální. Výchozím bodem je intuice Frankfurtské školy, která moderní společnost označila za iracionálně racionální. Doplněním účelu o rozměr jeho šířky - spektra možností, které jsou pro aktéra v jednání otevřeny - se tento pojem snažím diferencovat a umožnit tak vícerozměrnou koncepci účelového jednání, v jejímž rámci se dají oddělit jeho kreativní a reaktivní aspekty. Uvedenému oxymóronu se uvnitř této koncepce snažím dát smysl, aniž bych spoléhal na morální maximy, vůči nimž by jednání bylo podřízeno. K tomuto cíli postupuji od diskuze hermeneutických metateoretických základů přes kritický rozbor Weberovy a Parsonsovy teorie jednání. U Webera je probírána koncepce rozumějící sociologie, otázka přístupu k perspektivě druhého, pojem smyslu, účelu a racionality. U Parsonse především možnosti analytické teorie v sociologii a koncepce "jednotky jednání" ("unit act").
|
|
|
Racionalita lidského jednání a preferencí
Horák, Vít ; Sojka, Milan (vedoucí práce) ; Mlčoch, Lubomír (oponent)
Práce se zabývá kritikou subjektivisticko-teleologických principů ekonomie. Argumentace však není vedena snahou o paušální odmítnutí těchto základů, ale spíše poukazuje na rozpor mezi těmito základy a jejich začleněním do teoretických konceptů ekonomie. Ekonomie tradičně vychází z jednotlivce a jeho osobních preferencích. Základní zásada je přitom pracovat s preferencemi nestranně, bez jakéhokoli normativní nebo jiné úpravy. Tato práce upozorňuje na zásadní faktor nejen ekonomické teorie, ale i ekonomického myšlení - apriorní kausalitu mezi preferencemi a jednáním - který zamýšlenou nestrannost narušuje. Teleologické nazíraní, tak jak jej představil Karel Engliš bylo přitom ostře vymezeno vůči kauzalitě. Neoklasická i rakouská škola však kauzalitu a finalitu v přístupu k lidskému jednání a preferencím směšují. Moje práce se snaží tento omyl popsat. Alternativně, je téma možno formulovat jako kritiku předpokladu určité apriorní racionality lidského jednání. Práce se snaží rozvinout možné významy tohoto termínu a tím ukázat na radikálnost jakékoli kauzality mezi preferencemi a jednáním. Kritické závěry pak využívám k nastínění rámce pro preference a jednání, který by je nesměšoval, ale stále vycházel ze subjektivisticko-teleologické perspektivy.
|
host ::
RSS.