Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 84 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Ošetřování pacienta s tracheotomickou kanylou z pohledu sestry
Kritznerová, Tereza ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Nejdlová, Tereza (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na ošetřovatelskou péči o pacienta s tracheostomickou kanylou z pohledu sestry na anesteziologicko-resuscitačním oddělení a na jednotkách intenzivní péče. Skládá se z části teoretické a části empirické. V teoretické části je popsána základní terminologie, anatomie a fyziologie dýchacích cest, historie tracheostomie a druhy tracheostomických kanyl. Dále se zde pojednává o samotných tracheostomiích, o technice provedení, indikacích a komplikacích. Další kapitola teoretické části se věnuje ošetřovatelské péči. Poslední kapitola se zabývá způsoby komunikace tracheostomovaného pacienta. Empirická část je zpracována kvantitativní výzkumnou metodou pomocí dotazníkového šetření. Cílem diplomové práce je zjistit teoretické znalosti sester v oblasti péče o nemocné s tracheostomickou kanylou a způsoby komunikace s těmito nemocnými. V této části jsou uvedeny a diskutovány statisticky významné rozdíly v odpovědích různých skupin respondentů. V závěru jsou uvedena doporučení pro praxi. klíčová slova tracheostomie, dýchací cesty, tracheostomická kanyla, ošetřovatelská péče
Výskyt pooperačních komplikací infekčního charakteru na neurochirurgické JIP
Brindová, Jana ; Mrákava, Vlastimil (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Diplomová práce detailně zkoumá pooperační komplikace infekčního charakteru u pacientů, kteří podstoupili operaci mozkového nádoru. Zabývá se četností výskytu těchto komplikací, jejich závažností, závislostí na různých faktorech a navrhuje nejvhodnější ošetřovatelské postupy, využívané při péči o pacienta, u něhož se tyto komplikace vyskytly. Z hlediska struktury je práce rozdělena na dvě základní části - teoretickou a empirickou. Teoretická část se zabývá zkoumanou problematikou z hlediska lékařského oboru neurochirurgie (přibližuje diagnózy, stavy, operační či jiné výkony a komplikace, jejichž výskyt lze po těchto operacích či výkonech předpokládat), detailně rozebírá specifika ošetřovatelských postupů a péče o pacienta na neurochirurgické JIP a konečně se podrobně věnuje infekcím a nozokomiálním nákazám, včetně popisu jejich nejčastějších typů, jejich původců, diagnostiky a léčby. Druhá, empirická část se zaměřuje na zkoumání problematiky z praktického hlediska. Za pomoci souboru kazuistik přibližuje, jaké konkrétní komplikace se nejčastěji na neurochirurgické JIP vyskytují u pacientů po operaci mozkového nádoru, jaké jsou nejčastější způsoby jejich léčby a jaké ošetřovatelské postupy jsou nejvíce používány při péči o pacienta s těmito komplikacemi. V závěru práce jsou shrnuty a zhodnoceny...
Dlouhodobé cévní přístupy pro domácí parenterální výživu a jejich komplikace
Králová, Petra ; Novák, František (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Domácí parenterální výživa je léčebnou modalitou, která umožňuje pacientům s intestinálním selháním pobyt v domácím prostředí. Možnost zahájit a provádět domácí parenterální výživu vyžaduje nejen lékařský a farmaceutický tým, ale i nelékařský zdravotnický personál, který hraje významnou úlohu především v edukaci pacienta a jeho blízkých. Cílem výzkumu bylo charakterizovat pacienty v programu domácí parenterální výživy (DPV), katétry používané k tomuto účelu a dále analyzovat výskyt komplikací dlouhodobých cévních vstupů, které souvisí s následnou péčí a jejich užíváním. Do retrospektivního kvantitativního výzkumu byli zařazeni pacienti, kteří využívali domácí parenterální výživu od ledna roku 2009 do září roku 2015 v rámci jednoho nutričního centra. Sběr dat byl realizován studiem zdravotnické dokumentace. Do studie bylo zařazeno celkem 135 pacientů (93 žen a 42 mužů), kteří měli dohromady zavedeno 227 katétrů (114 Port, 73 Broviac a 40 PICC) s 86 187 katétrovými dny. Nejčastějším základním onemocněním byl nádor (36 %) a nejběžnější indikací k DPV byl syndrom krátkého střeva (50 %). Celková míra všech komplikací byla 2,12/1000 katétrových dnů (1,62 katétrové sepse, shodně pro místní infekce a trombotické komplikace 0,10 a 0,27 mechanické komplikace). Míra katétrových sepsí činila u typu Port...
Komplexní péče o pacienta s intoxikací metforminem
Zajícová, Alena ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Metformin je perorálním antidiabetikem první volby u pacientů s diabetes mellitus 2.typu. Vzhledem k tomu, že počet nově diagnostikovaných diabetiků meziročně vzrůstá, zvyšuje se i množství nemocných, kterým je metformin předepisován. Jen v České republice se roce 2015 s diabetem léčilo 858 010 pacientů. Z toho 786 586 s diabetem mellitem 2.typu. Intoxikace metforminem, která se podle hlavního příznaku nazývá též MALA (metformin-associated lactic acidosis) je vzácná (≤ 10 případů na 100 000 pacientů ročně) komplikace při léčbě metforminem s vysokou mortalitou (až 50%). Metforminem indukovaná laktátová acidóza se vyvíjí při nerespektování kontraindikací podání metforminu nebo v případě vzniku akutně probíhajícího onemocnění spojeného s dehydratací a hypoxií. Pacienti s MALA jsou hospitalizování na interní JIP či ARO pod obrazem multiorgánového selhání. Cílem této diplomové práce je ověřit, zda jsou v praxi, na lůžkách intenzivní péče, aktivně používány procesuální ošetřovatelské standardy, které jsou realizovány formou ošetřovatelského procesu. Metodologie: Empirická část je zpracována formou kvalitativního výzkumu- kazuistikou pacientky s intoxikací metforminem při suicidálním pokusu. Sběr dat probíhal formou studia ošetřovatelské dokumentace, pozorováním, rozhovorem s pacientkou a její rodinou....
Problematika komunikace sester s pacienty se zajištěnými dýchacími cestami na resuscitačním oddělení
Cvrkalová, Lenka ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Podaná, Jana (oponent)
Úvod: Komunikace je jednou z nejvýznamnějších lidských schopností a potřeb v životě člověka. Ovšem pokud vznikne komunikační omezení z důvodu zavedení endotracheální roury či tracheostomické kanyly, postižený, který původně verbálně komunikoval, se ocitá v situaci, kdy není schopen sdělit své pocity, potřeby a přání. Obecným záměrem této práce je napomoci rozvíjení a zlepšování komunikačních dovedností sester v oblasti komunikace s pacienty se zajištěnými dýchacími cestami při vědomí, v bezvědomí či analgosedaci. Metoda: Výzkumné šetření má charakter kvantitativního výzkumu, v němž byla použita metoda dotazníku. Výzkumná data byla celkově získána od 144 zdravotních sester pracujících na resuscitačních odděleních čtyř pražských nemocnic. Výsledky: Řešením dané problematiky bylo zjištěno, že sestrám činí problém komunikovat s pacienty se zajištěnými dýchacími cestami. Přičemž nejobtížnější je komunikovat s pacienty při vědomí zajištěnými endotracheální rourkou. Palčivou oblastí je taktéž komunikace s pacienty s poruchou vědomí. Závěr: Navzdory obtížnosti komunikace s pacienty, kteří mají zajištěné dýchací cesty, více jak polovina respondentů nikdy nezískala informace o možnostech komunikace s těmito pacienty. Nejen proto je výstupem tohoto šetření informační brožura a doporučení, jak s těmito...
Problematika převedení pacienta na domácí UPV
Vacek, Jakub ; Rambousková, Kateřina (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Předkládaná kvantitativně výzkumná diplomová práce řeší problematiku domácí umělé plicní ventilace (dále jen DUPV). Nastiňuje historii DUPV, popisuje nejčastější diagnózy klientů na DUPV a také popisuje průřez odděleními dlouhodobé a následné intenzivní péče. V další části práce sumarizuje průběh samotného přesunu do domácí péče a komplexně popisuje dostupné finanční příspěvky. V neposlední řadě jsou také stručně identifikovány organizace, které byly nejčastěji jmenovány dotázanými odděleními následné intenzivní péče jako prostředník pro DUPV. Ve výzkumné části práce pomocí dotazníkového šetření je cílem zjistit, jak v praxi fungují popsané skutečnosti, jak probíhal transfer do domácího prostředí, kdo rodinám pomáhal nebo jestli pečující využívají všechny dostupné příspěvky. Práce předkládá 5 hypotéz. Zadaná kritéria splnily celkem 2. První se potvrdila a dokazuje, že pacientům pomáhá nějaká organizace s přesunem do DUPV a rodiny jsou spokojeny s rychlostí a postupně kladenou náročností přesunu. Druhá potvrdila a dokazuje, že pacienti jsou vhodným způsobem edukováni v základní ošetřovatelské péči a krizových stavech. V diskusní části jsou výsledky hypotéz zasazeny do kontextu dostupných zahraničních studií, pojednávajících o podobných problémech v daných zemích. Práce byla pojata jako sumarizace...
Vznik a vývoj intervenční kardiologie a role sestry v tomto oboru
Hašková, Martina ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
Diplomová práce se zabývá historickým vývojem oboru intervenční kardiologie. Intervenční kardiologie má v medicíně významné postavení, neboť zásadně zlepšuje prognózu i kvalitu života pacientům s kardiovaskulárními onemocněními. Cílem práce je přehled historického vývoje intervenční kardiologie, od počátku vzniku oboru až po současnost, se zaměřením na důležité momenty a události, které znamenaly průlom v kardiologii, a poukázat také na roli zdravotní sestry, která je nezastupitelnou součástí katetrizačního týmu. Pro vytvoření práce, která je teoretického charakteru, bylo čerpáno z historické i současné literatury, hlavně z odborných článků a monografií. Přehled je doplněný o informace získané z rozhovorů s pamětníky české intervenční kardiologie. Výsledkem práce je přehled vývoje intervenční kardiologie od těžkých a náročných začátků, provedení první angioplastiky, až po současnost, kdy intervenční kardiologie představuje široké spektrum diagnostických a terapeutických postupů a nahrazuje i některé kardiochirurgické výkony. klíčová slova: intervenční kardiologie, srdeční katetrizace, perkutánní koronární intervence, intenzivní péče
Potřeby pacienta na JIP po prodělaném infarktu myokardu vyžadující V-A ECMO podporu
Procházková, Tereza ; Konopásková, Marie (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent) ; Hocková, Jana (oponent)
Jednou z metod reperfúzní léčby akutního infarktu myokardu (AIM), jehož incidence je stále vysoká, je kardiochirurgické založení aortokoronárního bypassu, který může zkomplikovat rozvoj postkardiotomického kardiogenního šoku s nutností venoarteriální extrakorporální membránové oxygenace (V-A ECMO). Kvalita vysoce specializované a komplexní péče o takto nemocné dlouhodobě hospitalizované na jednotce intenzivní péče (JIP) závisí na pochopení jejich potřeb a způsobů saturace. Cílem diplomové práce se proto stala prezentace těchto potřeb z pohledu pacienta a jeho rodiny. Výzkumné otázky mají za úkol identifikovat klíčový aspekt úspěšné rekonvalescence, faktory negativně ovlivňující psychický stav pacientů, konkrétní formy pomoci od zdravotníků či blízkých, jak mohou pomoci zdravotníci pacientově rodině a jakým způsobem tato zkušenost ovlivnila jak rodinu, tak samotného pacienta. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní metoda formou polostrukturovaného rozhovoru se šesti respondenty s touto anamnézou, hospitalizovanými mezi lety 2015 až 2021 na kardiochirurgickém resuscitačním oddělení, a třemi jejich příbuznými. Podle výsledků je klíčovým aspektem při rekonvalescenci psychická pohoda pacientů, na níž negativně působí nemohoucnost, závislost na pomoci druhých, svalová slabost a ztráta intimity. Pomoc...
Přednemocniční fáze akutního infarktu myokardu z pohledu pacienta
Pokorná, Petra ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent)
Akutní infarkt myokardu se řadí mezi nejzávažnější formy ischemické choroby srdeční. Z dostupných zdrojů je známo, že i přes moderní metody léčby a zlepšení kontroly rizikových faktorů stále zůstává nejčastější příčinou úmrtí na světě. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, jaké měli pacienti hospitalizovaní s akutním infarktem myokardu informace o tomto onemocnění, jejich pocity a postoje k příznakům, způsoby řešení náhlé změny svého zdravotního stavu a ochotu ke změně životního stylu. Zvolenou metodou práce byl kvalitativní výzkum s induktivním zaměřením. Potřebná data byla získávána pomocí individuálního nestandardizovaného polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo celkem sedm záměrně vybraných nemocných, kteří byli hospitalizovaní s diagnózou akutní infarkt myokardu s elevacemi ST úseku. Všichni informanti byli poučeni o průběhu výzkumu, jeho okolnostech i etických aspektech. Všichni informanti ze zkoumaného souboru neměli dostatečné znalosti o AIM, ale jejich subjektivně vnímaná vysoká intenzita příznaků je vedla k včasnějšímu vyhledání odborné pomoci. Většina zvolila transport zdravotnickou záchrannou službou. Jsou zde patrné rozdíly vzhledem k výši dosaženého vzdělání. Vysokoškolsky vzdělaní informanti měli nejvíce znalostí o příznacích a včas řešili své potíže. Byli to...
Komplikace centralnich žilnich katetrů s aplikací 2011 CDC guedlines
Šťastná, Monika ; Michálek, Pavel (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
V předkládané diplomové práci se zabývám problematikou správného zavádění krátkodobých centrálních žilních katétrů, dodržováním postupů lékařským a nelékařským zdravotnickým personálem dle guidelines 2011 CDC při zavádění a následném ošetřování v prostředí intenzivní péče ve zdravotnickém zařízení fakultního typu. Cílem diplomové práce je zjistit výskyt komplikací, hlavně infekčních, úroveň dodržování doporučených postupů v praxi dle guidelines 2011 CDC, manipulaci s centrálním žilním katétrem, porovnání reálné činnosti s doporučeními a zmapování úrovňe znalostí nelékařského zdravotnického personálu o krátkodobých centrálních žilních katétrech. Teoretická část se zabývá významem klinických doporučených postupů, centrálním žilním katétrem obecně, komplikacemi spojenými s centrálním žilním katétrem a prevencí infekčních komplikací invazivních vstupů. Pro empirickou část diplomové práce byla zvolena prospektivní nerandomizovaná observační studie kanylace a možné komplikace spojené s krátkodobým centrálním žilním katétrem dle guidelines CDC 2011 pro zjištění reálných postupů při zavádění, ošetřování a odstraňování krátkodobého centrálního žilního katétru. Tu doplňovalo průzkumné dotazníkové šetření znalostí nelékařského zdravotnického personálu z prostředí intenzivní péče a anestezie o zavádění,...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 84 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.