|
| |
|
|
Central banks' voting records and future policy
Horváth, Roman ; Šmídková, Kateřina ; Zápal, Jan
V této studii autoři zkoumají, zda výsledky hlasování o sazbách, které jsou zveřejňovány centrálními bankami, obsahují informace o měnové politice v budoucnu. V prvním kroku specifikují teoretický model, který popisuje rozhodování bankovní rady centrální banky, a pak simulují výsledky hlasování pro tři verze modelu: 1) demokratickou, 2) konsenzuální a 3) oportunistickou. Ve druhém kroku ověřují závěry teoretického modelu na datech šesti zemí (Česká republika, Maďarsko, Polsko, Švédsko, Velká Británie a USA).
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vliv demografických změn na reálnou úrokovou míru a kapitálové toky
Dybczak, Kamil ; Kodera, Jan (vedoucí práce) ; Izák, Vratislav (oponent) ; Šmídková, Kateřina (oponent)
Během nadcházejících 50 let dojde v České republice s vysokou pravděpodobností k významným demografickým změnám. Cílem této práce bylo především ohodnotit dopady očekávaných demografických změn na vývoj reálné úrokové míry a mezinárodních kapitálových toků. Analýza dopadu očekávaných demografických změn byla provedena s využitím modelu překrývajících se generací. Simulace vývoje reálné úrokové sazby byla uskutečněna za předpokladu uzavřené ekonomiky. V důsledku očekávaných demografických změn v tomto případě dochází k růstu podílu kapitálu na jednotku efektivní práce, tj. k poklesu reálné úrokové sazby. Rozsah změny je ovlivněn způsobem uzavření veřejného rozpočtu. V případě růstu přímých daní se vliv demografických faktorů projeví v poklesu reálné úrokové sazby v rozsahu 0,5 procentního bodu. Naopak v případě poklesu veřejných výdajů dochází k poklesu reálné úrokové sazby v rozsahu až 1 procentního bodu. Vliv demografických změn na vývoj kapitálových toků mezi domácí ekonomikou a zahrani čím byl simulován za předpokladu otevřené ekonomiky. Protože v důsledku očekávaných demografických změn dojde k akumulaci vyšší úrovně bohatství, než kolik je poptáváno domácími firmami, dochází k odlivu části domácího bohatství do zahraničí. Rostoucí úroveň čistých zahraničních aktiv v horizontu příštích přibližně 40 let se navíc projeví v kladném příspěvku k podílu salda běžného účtu platební bilance k domácí produkci v rozsahu 2 až 5 procentních bodů.
|
|
|
Empirické eseje o pravidlech měnové politiky a inflaci
Vašíček, Bořek ; Turnovec, František (vedoucí práce) ; Šmídková, Kateřina (oponent) ; Macháček, Martin (oponent) ; Babecký, Jan (oponent)
Tato disertační práce se skládá ze čtyř esejů, zabývajících se pravidly měnové politiky a inflační dynamikou v zemích EU. Každý z esejů je samostatný, má svoji vlastní strukturu, metodiku i výsledky. Témata esejů i použitá metodologie spolu nicméně velmi úzce souvisejí. První esej má formu přehledového článku, zbývající tři jsou empirické. První esej (Monetary economics and monetary policy rules) usiluje o zmapování značně rozličných příspěvků monetární ekonomie, které se nějak dotýkají problematiky pravidel pro provádění měnové politiky. Příspěvek představuje logiku uplatňovaní pravidel v měnové politice, jejich teoretickou inspiraci i významná pravidla či návrhy pravidel v historii. Je zde rozlišováno mezi pravidly zaměřenými na nástroje měnové politiky (instruments) a pravidly platnými pro její cíle (targets). Závěrem jsou zdůrazněny specifické problémy aplikace pravidel pro měnovou politiku v malých otevřených ekonomik. Druhý esej (The monetary policy rules in EU-15: before and after the euro) studuje logiku rozhodování o krátkodobých úrokových sazbách 15 zemí EU před a po přijetí eura prostřednictvím ekonometrického odhadu rozšířeného Taylorova pravidla (TR). Výsledkem je zjištění, že TR, spočívající v reakci krátkodobých úrokových sazeb na pozorovanou (či očekávanou) míru inflace a fázi ekonomického cyklu (měřeného mezerou produkce), bylo uplatňováno pouze v několika velkých zemích. Naopak úrokové sazby zemí malých byly ovlivněny dodatečnými proměnnými jako jsou např. úrokové sazby v zahraničí. Při pokusu o identifikaci pravidla rozhodování Evropské centrální banky (ECB) docházíme k závěru, že použití agregovaných dat pro empirickou analýzu je problematické. Navíc zjišťujeme, že ECB při svém rozhodování bere v úvahu nejen společné trendy celé Eurozóny, ale i disperzi makroekonomických veličin napříč členskými zeměmi. Studie ukazuje, že panelová analýza je vhodnou alternativou regrese založené na agregovaných datach. Třetí esej (The monetary policy rules and the inflation process in open emerging economies: evidence for 12 new EU members) studuje vliv pravidel měnové politiky na cenovou stabilitu v malých otevřených ekonomikách, konkrétně v případech 12 nových členských zemí EU. Práce sleduje tři základní cíle. Prvním z nich je identifikovat logiku rozhodování o změně krátkodobých úrokových sazeb v těchto zemích. Zjišťujeme, že dynamika krátkodobých úrokových sazeb není vždy zcela v souladu s oficiálním měnovým režimem. Druhým cílem práce je základní identifikace inflačních procesů těchto zemí prostřednictvím odhadu verze Phillipsovy křivky (PC) přizpůsobené pro malé otevřené ekonomiky. Výsledkem je zjištění, že inflační dynamika 12 nových členských zemí EU má některé společné rysy, konkrétně např. že současná míra inflace závisí na inflačních očekáváních. Zatímco odhadnuté koeficienty PC nevykazují význačné rozdíly mezi zeměmi v závislosti na typu uplatňované měnové politiky, podmíněný rozdíl inflace má odlišné rysy. Konkrétně, dlouhodobý odhad podmíněného rozptylu, stejně jako jeho perzistence, je významně nižší u zemí s flexibilním kurzovým režimem. Našim závěrem proto je, že politika flexibilního kurzu a cílování inflace je (s ohledem na domácí cenovou stabilitu) lepší strategií než fixace směného kurzu. Čtvrtý esej (Inflation dynamics and the New Keynesian Phillips curve in CEEC) zkoumá, zda nejvýznamnější model inflační dynamiky současnosti, tzv. nová keynesovská Phillipsova křivka (NKPC) nachází podporu v datech čtyř středoevropských zemí. NKPC, která stojí na propracovaných mikroekonomických základech, předpokládá, že míra současné inflace závisí na očekávaném vývoji mezních nákladů ze strany firem. Výsledky naší analýzy jsou s ohledem na NKPC smíšené. Na jednu stranu je zřejmé, že inflačních očekávání mají vliv na současnou míru inflace, na druhou stranu mezní náklady nepůsobí na inflaci jako hlavní hybná proměnná. Naše analýza potvrzuje, že inflace středoevropských zemí vykazuje významný stupeň perzistence (zřejmě souvisejícím s cenových rozhodováním firem trpícím značnou závislostí na minulosti), stejně jako že její determinanty jsou externí povahy (směnný kurz, inflace v zahraničí).
|
host ::
RSS.