|
|
Aristotelovo pojetí příčiny
Bis, Ondřej ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
(česky) Téma Aristotelova pojetí příčiny je značně obsáhlé, proto se práce soustředí na Aristotelovo teoretické zpracování příčin ve Fyzice II. Prochází detailně dvěma stěžejními kapitolami (II, 3 a II, 7) a sleduje zejména rozdělení příčin do čtyř druhů. Nevynechává však ani tematiku modů příčin. Zabývá se rovněž důsledky pro práci přírodovědce, které vyplývají z rozdělení příčin do čtyř druhů. Aristotelés je totiž názoru, že přírodovědec musí dokazovat všechny příčiny, aby poznání bylo úplné. Práce se rovněž zabývá statusem příčin obecně a zkoumá jejich význam jako reálného, konstitutivního prvku skutečnosti, stejně tak, jako roli příčin jako vysvětlujícího prostředku. Mezi otázky související s vysvětlující funkcí příčiny patří mj. otázka, zda Aristotelova nauka o příčinách není pouze jazykovou analýzou. Dalším bodem je, na čem se Aristotelův výběr čtyř příčin zakládá. V kapitole, která je jádrem práce, jsou analyzovány jednotlivé příčiny ve vzájemných vztazích. Na analýze se ukazuje vzájemná podmíněnost jednotlivých příčin, která má demonstrovat, že jednotlivé příčiny tvoří jednotu. Proto je sledován ten jednotící aspekt, který se projevuje jednotou příčin nelátkové povahy. Účinná a účelová příčina tvoří jednotu s formální, protože tvoří aspekty formální přirozenosti. Jednotící aspekt příčin se...
|
|
|
Láska a "plození v krásnu" v Platónových dialozích Symposion a Faidros
Fiedlerová, Dominika ; Špinka, Štěpán (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem lásky v Platónových dialozích Symposion a Faidros. K charakteristice lásky je důležité představit přirozenost božských a nebožských duší. Hlavní rozdíl mezi nimi je v ohroženosti nebožské duše zapomněním a pádem do zemitého těla. Bakalářská práce se zaměřuje hlavně na otázku nesmrtelnosti. Snaží se ukázat, že pravá nesmrtelnost je dosažitelná i pro člověka jako duši usazenou do těla. Této nesmrtelnosti lze dosáhnout skrze tělesnou krásu, která duši rozpomíná na krásu o sobě nebo oduševněnou řeč, která duším zprostředkovává božskou moudrost i v tělesném světě. Většina duší je ale neschopných se rozpomenout a ty pak hledají jakousi karikaturu této pravé nesmrtelnosti.
|
|
|
Podobnost, nápodoba, proměna
Blecha, Jakub ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Ústředním tématem diplomové práce jsou teoretické předpoklady Platónovy argumentace založené na figuře zdání v X. ústavě a v dialogu Sofistés. Samostatné kapitoly jsou zaměřeny na výklad vybraných pasáží těchto dialogů. Podrobně jsou vypracovány některé dílčí předpoklady. Jsou jimi např. the one over many argument v dialogu X. Ústava. Z dialogu Sofistés pak především pojetí různých druhů obrazu. Na základě výkladu a reference těchto dialogů je, s přihlédnutí k výkladům v sekundární literatuře, postulován společný závěr, že použití figury zdání je krajně problematické, neboť nedovede vyjasnit povahu obrazu jako svého definičního rysu. Redukce nápodoby a v druhém případě sofistického umění na určitý typ zobrazení, nicméně nevede ke kýženému cíli poznání těchto předmětů výkladu, avšak i tak předkládá netriviální popisy rámce Platónova myšlení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Stoická teorie synkatathesis
Drbohlav, Jakub ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Tato práce se pokouší zrekonstruovat stoické pojetí lidské autonomie - "toho, co je na nás" -, jež stoikům umožňuje zastávat pozici všeobecné predeterminace a zároveň smysluplně rozvíjet etický rozměr jejich učení. Postupuje od definice a zkoumání deterministického prvku systému přes představení stoické teorie jednání a psychologie k samotnému řešení problému tak, jak je zachováno v Cicerově De fato a v Noctes Atticae Aula Gellia. Práce ukazuje, že stoické řešení nikterak nepracuje a ani nemůže pracovat s jakýmkoli pojetím svobodné vůle, a přesto vytváří základ etické teorie, který je naprosto konzistentní.
|
|
|
O vztahu mezi Platónovou Ústavou a Zákony
Sulík, Pavel ; Špinka, Štěpán (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Cílem práce je pokusit se vyšetřit vztah Platónových dialogů Ústava a Zákony z důvodu zjevné odlišnosti ideálních obcí, které jsou v těchto dialozích tvořeny slovy. Obec v Ústavě je navržena tak, aby její vládce, případně skupina vládců, měla v obci nejvyšší moc. Naproti tomu obec Zákonů je tvořena s ohledem na absolutní vládu zákona, kterému je každý jednotlivec žijící v obci podřízen. Prvním záměrem práce je po krátkém představení obou obcí přezkoumat interpretaci, která připisuje rozdílnost obcí Platónově rostoucí životní zkušenosti, a ukázat potíže s ní spojené. Poté práce navazuje další možnou interpretací, jež chápe ideální obec Ústavy jako teoretický model, který není určen k uskutečnění, a obec Zákonů jako praktickou realizaci tohoto modelu. S výsledky této interpretace pracuje poslední část práce, věnující se konkrétnějším uchopení možných vztahů obou obcí a také čtení několika konkrétních pasáží, které by mohly zkoumaný vztah dále ovlivnit. Nakonec jsou zváženy výhody a nevýhody jednotlivých postupů a navrženo nejpravděpodobnější řešení. To je podle našeho názoru takové, že oba dialogy jsou ve vzájemném souladu co do jejich hlavních filosofických témat, čili ctnosti, skladby duše, lidské přirozenosti a rozumu, a že rozdíl tvoří různé tematické zaměření obou děl, jiná situace a jiné otázky, které...
|
|
|
The concept of evil in Plato's dialogues Protagoras and Gorgias
Kotoč, Branislav ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Cieľom tejto práce je ukázať, v čom spočíva eticky zlé konanie v rámci dvoch Platónových dialógov - Protagoras a Gorgias. Preskúmaním možnosti rôznych druhov motivačných síl v rozhodovaní ukážeme, že Sokrates si bol vedomý dôležitosti emócií a túžob v rozhodovaní. No napriek tomu tvrdil, že rozum a vedenie sú silnejšie motivačné sily. Ukážeme, že dôvod, prečo ľudia robia chybné rozhodnutia spočíva v tom, že nemajú pravé vedenie o dobre, naviac, sú ovládaní túžbami. Taktiež sa zameriame na nepriaznivé následky eticky zlého jednania na ľudskú dušu. Nakoniec však ukážeme, aké riešenie Sokrates ponúka - dialóg a trestanie.
|
|
| |
|
|
"Jus post bellum" spravedlnost po válce
Kopečný, Tomáš ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Teorie spravedlivé války hodnotí spravedlnost válečných konfliktů. Tradiční části teorie zkoumají spravedlivost zahájení války (jus ad bellum) a spravedlivost jejího vedení (jus in bello). K nim v poslední době přibývá nová kategorie, jejímž předmětem je spravedlnost po válce - jus post bellum. Tato práce předvede konceptualizaci jus post bellum v rámci celku teorie spravedlivé války a zároveň nastíní jeho vlastní obsah. Jedním z hlavních cílů zde bude kritické zhodnocení všech kritérií teorie spravedlivé války tak, aby co nejlépe odpovídaly současné povaze konfliktů. Teorie spravedlivé války je zde představena jako umění morálně založeného kompromisu mezi rezignací na morální soudy a morálním elitářstvím, které při prosazováním absolutních ideálů nebere ohled na realitu. Tento rys se projeví obzvláště u jus post bellum, která hodnotí proces vyrovnávání se s minulostí a vyhodnocování zločinů války. Klíčové zde bude nalézt takovou formu společenského usmíření, která by neznevážila utrpení obětí a zároveň by společnosti umožnila návrat k normálnímu životu.
|
|
|
Sókratova "érótiké techné" v dialogu Faidros
Grimmich, Šimon ; Špinka, Štěpán (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Práce představuje, co v kontextu dialogu Faidros znamená erotické umění (erótiké techné), o kterém se Sókratés zmiňuje v palinódii (257a6-9) a které je pro něj něčím nesmírně podstatným. V první a druhé kapitole nejprve zkoumá, jak Sókratés chápe lásku (erós) a umění (techné) řeči, přičemž si všímá jejich hluboké ambivalence, kterou by měla zvládat filosofie jakožto erotické umění. Třetí kapitola se zaměřuje na vztah duše a pohybu a předkládá pojetí přirozenosti duše, sebepoznání, nesmrtelnosti a blíže zkoumá vztah duše a těla. Čtvrtá kapitola konečně po shrnutí rozumění erotickému umění, jak ho nabízejí současní badatelé, nabízí své vlastní rozumění. Erotické umění se ukázalo být filosofií samotnou, která je láskou k moudrosti a která prostřednictvím dialogu a vztahu k druhému usiluje o probouzení lásky a plození krásných řečí. Filosofie je konečně uměním, které dokáže zvládnout ambivalenci lásky úsilím o sebepoznání.
|
|
| |
host ::
RSS.