|
|
Ověření využitelnosti nástroje hodnocení potřeb při úmrtí a ztrátě
Kardaus, Miroslav ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
V této studii ověřujeme použitelnost nástroje Bereavement Needs Assessment Tool (BNAT) pro cílovou skupinu lidí s těžkým, kombinovaným postižením a s autismem v zařízení sociálních služeb pobytového charakteru a následně nástroj připomínkujeme. Výzkum proběhl prostřednictvím rozhovorů s pracovníky v přímé péči a na základě výsledků kvalitativní analýzy rozhovorů jsme připomínkovali nástroj BNAT a navrhli úpravy vedoucí k použitelnosti v podmínkách zařízení pobytového charakteru s ohledem na cílovou skupinu. Přínos studie tkví v ověření praktičnosti nástroje pomáhajícího zmapovat potřeby uživatelů v okamžiku ztráty. Význam má především pro pracovníky, kteří provází člověka s mentálním postižením ztrátou blízké osoby.
|
|
|
Kreativita učitele v edukačním procesu na základní škole praktické
Kratochvílová, Michaela ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Diplomová práce Kreativita učitele v edukačním procesu na základní škole praktické se zabývá rozvojem čtenářské gramotnosti u žáků na základní škole praktické pomocí dílny čtení. Práce je rozdělena na dvě části. První teoretická část se zaměřuje na vymezení základní pojmů, jako jsou kreativita, kreativní vyučování, kreativní pedagog, edukační proces a jiné. Dále je zaměřena na teoretickou koncepci dílny čtení. V praktické části, která je pojata jako případová studie, se autorka zaměřila na praktické využití dílny čtení, prostřednictvím které se snažila zvýšit čtenářskou gramotnost u žáků. Druhá část se zaměřuje na funkčnost dílny čtení v praxi, konkrétně tedy na využití dílny čtení u žáků na základní škole praktické.
|
|
|
Psychické trauma a jeho vliv na lidský život
Skřivanová, Vendula ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Diplomová práce "Psychické trauma a jeho vliv na lidský život" má za cíl zjistit, jaký vliv na člověka má skutečnost, že do jeho života vstoupí neočekávaný traumatický zážitek. Teoretická část podává stručnou charakteristiku k tématu psychického traumatu, jeho vzniku, rysům a formám, taktéž pojednává o stresových fenoménech, adaptačních, obranných a zvládacích mechanismech, jejichž pomocí se člověk snaží zvládat zátěž a vyrovnávat se s tíživou životní situací. Stěžejní část se v souvislosti s dopady extrémního stresu věnuje ponejvíce posttraumatické stresové poruše, jakožto jedné z nejčastějších diagnostických kategorií, vznikající v důsledku nedostatečného zpracování závažné traumatické zkušenosti, projevující se přetrváváním psychických a somatických obtíží, a dalším následkům traumatu v oblasti psychické a sociální včetně posttraumatického rozvoje osobnosti. Rovněž je zde pojednáno o odlišných reakcích na trauma a rizikových a protektivních faktorech ovlivňujících zpracování traumatu resp. reakci na trauma. Výzkumný projekt (Metodologické šetření) předkládá případové studie a ukazuje průběh, zpracovávání a vyrovnávání se s traumatickým zážitkem. Hodnotí a potvrzuje negativní i pozitivní dopad a vliv psychického traumatu na lidský život.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Sebepoškozující chování u mládeže v souvislosti s poruchami chování
Kolaříková, Katarína ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
NÁZEV: Sebepoškozující chování u mládeže v souvislosti s poruchami chování AUTOR: Bc. Katarína Kolaříková KATEDRA (ÚSTAV) Katedra speciální pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: Doc. PaeDr. Eva Šotolová, Ph.D. ABSTRAKT: Diplomová práce řeší dvě závažná speciálně pedagogická témata. Poruchy chování a sebepoškozující chování. Sebepoškozující chování je záměrné, vědomé a často opakovatelné narušení fyzické integrity bez záměru zemřít. Práce je rozčleněna do 11 kapitol. První jsou zaměřeny na poruchy chování, sebepoškozující chování a krizovou intervenci. Další kapitoly se věnují cíli, výzkumným otázkám a zvolené metodice šetření. Cílem práce bylo zmapovat výskyt, faktory a způsoby sebepoškozování a popsat alternativní techniky redukce tohoto chování. V této práci byl uplatněn kvalitativní výzkum - zanalyzování anamnéz jedinců s poruchami chování a polostrukturovaný rozhovor s etopedickými pracovníky. Z šetření dokumentací vyplývá, že SPCH způsobují negativní vlivy z rodinného a sociálního prostředí. Mezi nejčastější způsoby patří u dívek sebeřezání, u chlapců bušení hlavou a pěstmi do zdi. U alternativních metod na redukci tohoto chování se pracovníci DDŠ shodli, že upřednostňují metodu farmakoterapie, pracovníci DDÚ již aplikují kombinovanou formu léčby, např. s deníky, metodou sandtray atd. Diskuze porovnává výsledky...
|
|
| |
host ::
RSS.