|
| |
|
|
Řízení 6-ti osého robota v RTOS
Václavek, Miroslav ; Hrabec, Jakub (oponent) ; Kučera, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá analýzou, návrhem software a rozborem 3-D kinematiky fyzikálního modelu robotického manipulátoru ROB 2-6. Pro tento manipulátor vytváří řidící software obsahující uživatelské rozhraní na bázi MFC aplikace. Práce se také zabývá řešením nejrůznějších problémů jako například nelinearita servomotorů nebo omezení dosažitelnosti manipulátoru. Práce je dokumentací samostatného projektu a otvírá nové možnosti pro další vývoj v řízení tohoto manipulátoru.
|
|
|
Simulátor mobilních robotů v prostředí Matlab/Simulink
Havlát, Petr ; Honzík, Petr (oponent) ; Hrabec, Jakub (vedoucí práce)
Cílem je v programovém prostředí MATALB/Simulink vytvořit grafické uživatelské rozhraní (GUI), které umožňuje simulaci pohybu mobilních robotů. Práce se zabývá dvěma typy těchto robotů. Jedná se robot s diferenciálně řízeným podvozkem a robot s kinematiku automobilu (car-like robot). Součástí navrženého GUI jsou možnosti zobrazení celé trajektorie nebo pouze aktuální pozice, volba kroku po kterém se má robot vykreslit a možnost trasování mezi jednotlivými pozicemi pomocí tlačítek zpět a vpřed.
|
|
| |
|
|
PDA software pro robotický fotbal
Uhlíř, Luděk ; Honzík, Petr (oponent) ; Hrabec, Jakub (vedoucí práce)
Robotický fotbal je hra podobná klasickému fotbalu, jen s tím rozdílem, že místo lidských hráčů se zápasu účastní roboty. Hra probíhá až na nějaké výjimky (faul, pokutový kop, patová situace) zcela autonomně, bez zásahu člověka. Na hru dohlíží lidský rozhodčí. Hry se účastní dva týmy, každý tým má svůj řídící počítač. Ten tvoří mozek celé hry, kamerou zpracovává obraz dění na hřišti, rozhoduje o další strategii a přes bezdrátové komunikační rozhraní posílá robotům, jakým směrem se mají vydat. Práce se zabývá testováním komunikačního rozhraní a návrhem nového komunikačního protokolu pro následující generaci robotů. Nová generace bude mít implementované bezdrátové moduly ZigBee a infračervený snímač. K testování se využívá kapesního počítače Palm TX. Ten vysílá data přes rozhraní Bluetooth do řídícího počítače, který data pošle dále robotům. Pomocí rohzraní IrDA, kterým kapesní počítač Palmu TX také disponuje, se budou v nové generaci robotů nastavovat hodnoty PID regulátoru robota a jeho adresa.
|
|
| |
|
| |
|
|
Areál bývalého šamotového závodu MŠLZ Mladějov na Moravě - funkční využití areálu pro potřeby Průmyslového muzea Mladějov
Racková, Eliška ; Vojtová, Lea (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Předmětem projektu je využití rozsáhlého areálu obsahujícího nesourodou směsici výrobních, servisních a obytných objektů různého stáří a kvalit. Různý charakter má i území areálu – stará výrobní část, která je poměrně udržovaná a trvale osídlená, a nová část na severu – narychlo dobytá v šedesátých letech a rychle zarůstající sukcesním březovým lesem. Rozdíl se odráží nejen v urbanistickém řešení areálu (viz předchozí práce), ale i v architektonickém pojetí jednotlivých budov. Budovy ve stará části slouží pro potřeby Muzea a jeho přidružených aktivit, forma nových prvků dotváří celek a reaguje na stavební sloh definovaný především budovami z lichtensteinského období závodu – elektrárnu a výtopnu. Charakter jednotlivých budov si vyžádal využití celého spektra přístupů k obnově, od konzervace stávajícího stavu výtopny, přes náznakovou instalaci prostoru elektrárny , po analogickou rekonstrukci dřevěného patra staré pece. Otázka využití a ztvárnění vysokých pecí je komplexnější a je řešena jako hlavní téma práce. Svým charakterem se pece blíží spíše LTO než budově. Obsahuje pouze dva standardní stavební prostory v bývalých odprašovacích komorách, zbytek je zabydlen technologií nebo uzavřený a nepřístupný. Charakterem se jedná o technickou památku určenou k řízenému zániku. Cílem návrhu je využít čas, který neopakovatelné stavební struktuře ještě zbývá a to s intenzitou, která bude z hlediska jeho fungování a bezpečnosti možná. V první fázi jako funkční paralela schematu kartuziánského kláštera v objektu vznikne obydlí pro obměňující se komunitu umělců, jinak tvůrčích nebo zainteresovaných lidí, kdy vlastní obytné prostory – poustevny vzniknou v bývalých sypnících, společné prostory v odprašovacích komorách. Paralelou kaple se stane pecní prostor přístupný veřejnosti. Každý sypníkový domek se sestává ze dvou kontejnerů, zimní zahrady a vlastních venkovních prostor, je sice miniaturizovanou, ale soběstačnou jednotkou, ohraničenou ve svém vlastním vesmíru podle kartuziánských ideálů. Jako hlavní konstrukční prvek slouží použité kontejnery pro dálkovou přepravu zboží, stavebně přizpůsobené bydlení, v sypnících uložené na zavěšených „kolébkách“. Nevyužitý objem spodní špičky sypníku slouží jako obrovský květináč. Trvanlivost takové konstrukce odpovídá době, jaká je mu postupným chátráním pece vyměřena. S časem se role prvků změní. Bývalé komunikační prostory sloužící komunitě se stanou jediným přístupem do prostoru pecí a chodba spojující dříve kontejnerové domky se stane vyhlídkovou plošinou.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.