Název:
Areál bývalého šamotového závodu MŠLZ Mladějov na Moravě - funkční využití areálu pro potřeby Průmyslového muzea Mladějov
Překlad názvu:
Industrial estate of the former fire-clay works MŠLZ Mladějov in Morava - functional usage of the area by the Industrial Museum Mladějov
Autoři:
Racková, Eliška ; Vojtová, Lea (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce) Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2010
Jazyk:
cze
Nakladatel: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury
Abstrakt: [cze][eng]
Předmětem projektu je využití rozsáhlého areálu obsahujícího nesourodou směsici výrobních, servisních a obytných objektů různého stáří a kvalit. Různý charakter má i území areálu – stará výrobní část, která je poměrně udržovaná a trvale osídlená, a nová část na severu – narychlo dobytá v šedesátých letech a rychle zarůstající sukcesním březovým lesem. Rozdíl se odráží nejen v urbanistickém řešení areálu (viz předchozí práce), ale i v architektonickém pojetí jednotlivých budov. Budovy ve stará části slouží pro potřeby Muzea a jeho přidružených aktivit, forma nových prvků dotváří celek a reaguje na stavební sloh definovaný především budovami z lichtensteinského období závodu – elektrárnu a výtopnu. Charakter jednotlivých budov si vyžádal využití celého spektra přístupů k obnově, od konzervace stávajícího stavu výtopny, přes náznakovou instalaci prostoru elektrárny , po analogickou rekonstrukci dřevěného patra staré pece. Otázka využití a ztvárnění vysokých pecí je komplexnější a je řešena jako hlavní téma práce. Svým charakterem se pece blíží spíše LTO než budově. Obsahuje pouze dva standardní stavební prostory v bývalých odprašovacích komorách, zbytek je zabydlen technologií nebo uzavřený a nepřístupný. Charakterem se jedná o technickou památku určenou k řízenému zániku. Cílem návrhu je využít čas, který neopakovatelné stavební struktuře ještě zbývá a to s intenzitou, která bude z hlediska jeho fungování a bezpečnosti možná. V první fázi jako funkční paralela schematu kartuziánského kláštera v objektu vznikne obydlí pro obměňující se komunitu umělců, jinak tvůrčích nebo zainteresovaných lidí, kdy vlastní obytné prostory – poustevny vzniknou v bývalých sypnících, společné prostory v odprašovacích komorách. Paralelou kaple se stane pecní prostor přístupný veřejnosti. Každý sypníkový domek se sestává ze dvou kontejnerů, zimní zahrady a vlastních venkovních prostor, je sice miniaturizovanou, ale soběstačnou jednotkou, ohraničenou ve svém vlastním vesmíru podle kartuziánských ideálů. Jako hlavní konstrukční prvek slouží použité kontejnery pro dálkovou přepravu zboží, stavebně přizpůsobené bydlení, v sypnících uložené na zavěšených „kolébkách“. Nevyužitý objem spodní špičky sypníku slouží jako obrovský květináč. Trvanlivost takové konstrukce odpovídá době, jaká je mu postupným chátráním pece vyměřena. S časem se role prvků změní. Bývalé komunikační prostory sloužící komunitě se stanou jediným přístupem do prostoru pecí a chodba spojující dříve kontejnerové domky se stane vyhlídkovou plošinou.
The design goal is to propose future utilisation of large former industrial site containing heterogeneous set of manufacturing, service and dwelling buildings of different age and qualities. Also the site is heterogeneous itself – the old industrial grounds which are quite well maintained and long-term used apart from the new part – which has been conquered in hurry in the 60’ and now quickly disappearing in birch succession forest. The difference is reflected not only in site use design, but also in architectural solution of singular buildings. Buildings in the old part serv to the needs of Museum and its further activities and reacts to the style defined by Lichtenstein period architecture – power station and steam plant. Different pattern of each building aimed to utilization of the full building renovation approaches spectrum, ranging from steam plant conservation to analogical installation in the power plant to analogical reconstruction od wooden floor of the old furnance. Question of use and design of the blast furnances is far more complex and became the main topic of this work. The furnance approaches much more the LTO area than building one. It includes only two standard building spaces (threshers), the rest is taken by machinery or closed and inaccessible. The building character predestinates the furnances to become a archeologized monument. The design goal was to use the time still remaining for this unique structure with the intensity possible from the safety and functioning views. In the first stage, the furnance will house a community of artists, other creative or interested people functionally parallel to Cartuzian order monasteries. The housing units will be built in the powdery reservoirs, the common rooms in the threshers. A parallel to the chapel will be the furnance base – being accessible to the public. Every reservoir unit consists of two containers, winter garden and own garden space, every one is a miniature, but fully self sufficient unit surrounded by its own little universe, as the Cartusian idea requires. The main construction used will be the shipping containers, adapted for dwelling, put on suspended “cradles”. The unused rest of the reservoir space will be used as gigantic flower pot. In time, the roles of the spaces will change. The communication spaces of the former community house will become the only access to the furnance spaces and the corridor will remain half open as a view platform.
Klíčová slova:
bývalý průmyslový a těžní areál; Mladějov; muzeum; rekonverze; vysoké pece; blast furnances; former industrial and mining site; Mladějov; museum; refurbrishment
Instituce: Vysoké učení technické v Brně
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Plný text je dostupný v Digitální knihovně VUT. Původní záznam: http://hdl.handle.net/11012/538
host ::
