|
|
Nanovlákenné membrány jako nosiče léčiv 12
Fojtíková, Veronika ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
Hlavní výhody systémového sublingválního podání léčiv lze spojovat s bohatým krevním zásobením a velmi malou tloušťkou dané biologické membrány neobsahující buňky zrohovatělého slizničního epitelu. Teoretická část práce dílčím způsobem koriguje skutečnost, že dosud málo pojednanou problematikou sublingvální aplikační cesty je její souvislost s vlivem slin a mukosálních povlaků. Stěžejním úkolem experimentu bylo ověření možnosti využití albuminu (BSA) jako součásti potenciálního nosiče léčiv v nanovlákenných membránách pro sublingvální aplikaci. Sublingvální membrány byly získány preparací z jazyka prasete domácího (Sus scrofa) s následným rychlým zmrazením v kapalném dusíku a dalším uchováváním při - 20 řC. V in vitro pokusech zahrnujících i využití slin jako média zprostředkujícího kontakt léčiv s epitely sublingvální sliznice byl hodnocen průnik fluorescenčně značeného hovězího sérového albuminu (FITC-BSA o molekulové hmotnosti asi 68 000). Jeho aplikace v podobě 32vrstevných a 16vrstevných nanovlákenných nosičů s obsahem na úrovni 30 procent hmotnostních a srovnání s permeací z koncentračně ekvivalentního roztoku lyofilizovaného BSA přineslo tato zjištění: 1. FITC-BSA sublingvální membránou pronikal vždy, a to na úrovni fluxů J v řádu jednotek µg/cm2 .h-1 2. Nebyla zaznamenána snížená permeace...
|
|
|
Nanovlákenné membrány jako nosiče léčiv
Vrbata, Petr ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Vetchý, David (oponent) ; Podzimek, Štěpán (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutické technologie Kandidát: Mgr. Petr Vrbata Školitel: Doc. RNDr. Pavel Doležal, CSc. Název disertační práce: Nanovlákenné membrány jako nosiče léčiv Nanovlákenné membrány patří v současnosti mezi intenzivně studované a aplikačně velmi rychle se rozvíjející typy materiálů. Jejich vlákna jsou charakterizovány dvěma dimenzemi v řádu desítek až stovek nanometrů. Díky obrovskému měrnému povrchu a dalším výhodným vlastnostem našly využití v řadě technických odvětví a jejich využití v oblasti medicíny a farmacie jako nosičů léčiv, krytí ran či podkladů pro kultivaci buněk je v současnosti velmi aktuálním tématem. V disertační práci jsou zkoumány nově formulované nanovlákenné membrány s obsahem léčiv vytvořené velkoprodukční technologií elektrospiningu z několika vybraných polymerů různorodých vlastností. Cílem bylo experimentálně prozkoumat a případně doložit možný přínos využití nanovlákenných nosičů léčiv pro vybrané aplikační cesty a lékové formy. Membrány byly charakterizovány skenovací elektronovou mikroskopií a diferenční skenovací kalorimetrií, jež prokázaly úspěšnou inkorporaci léčiv do struktury pravidelných polymerních nanovláken a potvrdily hypotézu o fixaci léčiva ve struktuře nanovláken v podobě...
|
|
|
Export biomolekul z mitochondrií.
Pelc, Josef ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Kovalčíková, Jana (oponent)
Mitochondrie je buněčná organela, která vznikla z endosymbiotické bakterie. Díky svému původu si zachovala některé unikátní vlastnosti a metabolické dráhy. Mitochondrie nebo její redukované formy jsou přítomny s jedinou známou výjimkou ve všech eukaryotických organismech. Převážná část mitochondriální DNA byla přesunuta do jádra. Přesto však je mitochondrie schopná kódovat několik proteinů, které jsou součástí elektron-transportního řetězce a ATP syntázy. Tyto proteiny jsou z matrix mitochondrie transportovány do vnitřní mitochondriální membrány. Špatně složené proteiny vnitřní mitochondriální membrány jsou degradovány mitochondriálními proteázami a dochází k uvolňování peptidů. Matrix mitochondrie je místem vzniku Fe-S klastrů. Dosud neznámá molekula, která je produktem této dráhy, se dostává do cytosolu a účastní se skládání cytosolických a jaderných Fe-S proteinů. Další transportní dráha zajišťuje výměnu lipidů mezi endoplazmatickým retikulem a mitochondrií. Obě mitochondriální membrány mají různé lipidové složení. Pro udržení jejich vlastností je vyžadován transport lipidů mezi oběma mitochondriálními membránami. Tato dráha je využívána i pro syntézu specifických lipidů na vnitřní mitochondriální membráně.
|
|
|
Role mitochondrie v patogenezi.
Marková, Lenka ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Verner, Zdeněk (oponent)
Tato práce je zaměřena na dosavadní poznatky týkající se postavení mitochondrie v patogenezi vybraných onemocnění. Představuje proteiny související s mitochondriemi, jejich funkce a metabolismus, především patogenetické děje probíhající při narušení jejich integrity. Dále shrnuje možná mitochondriální poškození, jejich průběh a následky, které mohou onemocnění vyvolat nebo zhoršit jejich průběh. Práce se také věnuje závažnému nádorovému bujení, významným neurodegenerativním poruchám při Alzheimerově či Parkinsonově chorobě, syndromu Charcot-Marie-Tooth, amyotrofické laterální skleróze nebo autosomálně dominantní optické atrofii. Popisuje roli narušené mitochondriální dynamiky při diabetes mellitus 2. typu. Na závěr uvádí roli mitochondrií a jejich poškození ve vztahu k nákaze parazity Toxoplasma gondii a Trypanosoma cruzi.
|
|
|
Mitochondriální "unfolded protein response".
Zemanová, Tereza ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Mach, Jan (oponent)
Mitochondrie je organela eukaryotické buňky zodpovědná za klíčové metabolické pochody a buněčnou apoptózu. Pro přežití buňky je proto nutné, aby byla zachována její funkčnost. V mitochondrii se proto uplatňují specifické signální dráhy, reagující na stres a zpětně ustanovující homeostázi. Unfolded protein response je stresová odpověď na přítomnost nesbalených proteinů, zahrnující signalizaci z organely do jádra a zde změnu exprese genů pro chaperony a proteázy. Tato bakalářská práce shrnuje dosavadní poznatky o problematice mitochondriální UPR, jak v matrix, tak v mezimembránovém prostoru. Zabývá se druhy mitochondriálních chaperonů a proteáz, příčinami vzniku a dopady mitochondriálního stresu vyvolávajícího UPR a stručně zahrnuje také problematiku UPR v cytosolu a ER.
|
|
|
Nanovlákenné membrány jako nosiče léčiv 11
Swierkoszová, Martina ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Musilová, Marie (oponent)
Sublingvální a bukální aplika ní cesty jsou pro n která lé iva variantou systémové aplikace. Po stru ném souhrnu základních informací o cestách pr niku lé iv do organismu podává teoretická ást práce nástin problematiky oromukosální bariéry, zejména v souvislosti s mo nými problémy souvisejícími s fyzikálními vlastnostmi slin a mukusu. Úkolem experimentu bylo ov ení liberace a následné permeace albuminu (BSA) sublingvální membránou in vitro. Jako biologická membrána byla pou ita podjazyková sliznice prasete domácího (Sus scrofa) uchováváná p i 20 řC. Náplní in vitro pokus bylo uvol ování a permeace 16-násobn a 32-násobn navrstveného nanomembránového nosi e s obsahem polyvinylalkoholu, polyethylenoxidu a 30 procent sm si (1:1) albuminu (BSA) a fluorescen n zna eného hov zího sérového albuminu (FITC-BSA). Kapalným prost edím pro uvol ování byl citrát-fosfore nanový pufr pH 6,8, resp. jeho sm s s lidskou slinou (1 : 1), akceptorovým prost edím HEPES pufr pH 7,4. Násobn vrstvené nanovlákenné membrány se smá ely bezprost edn po prvním kontaktu s malým mno stvím pufru pH 6.8, resp. jím z ed nou slinou. Uvoln ný FICT-BSA byl díky lutému zbarvení pozorovatelný makroskopicky. Sublingvální membrány zpracované rychlým zmrazením v kapalném dusíku se na základ permea ních výsledk v in vitro pokusu jevily jako...
|
|
|
Interakce mitochondrií s dalšími buněčnými strukturami.
Vinopalová, Martina ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Voleman, Luboš (oponent)
Mitochondrie v buňkách plní různorodé role, od produkce energeticky bohatých molekul, nutných pro správný chod buňky, homeostázi vápníku, apoptózy až po biosyntézu Fe-S center, hemu a steroidů. Ke koordinaci některých těchto dějů s procesy odehrávajícími se ve zbytku buňky ji mimo jiné slouží i komunikace s dalšími buněčnými strukturami prostřednictvím jejich vzájemných fyzických kontaktů. Vzniklé platformy také dávají vzniku dodatečným mitochondriálním funkcím. Tato bakalářská práce shrnuje dosavadní poznatky z buněk savčích modelových organismů a kvasinek Saccharomyces cerevisiae o interakcích této semiautonomní organely s ostatními buněčnými komponenty a o funkcích, které tyto interakce zprostředkovávají.
|
|
|
Import proteinů do mitochondrií.
Drašnarová, Zuzana ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Pyrih, Jan (oponent)
Většina mitochondriálních proteinů je syntetizována v cytoplasmě a poté musí být dopravena do vnější a vnitřní membrány nebo do mezimembránového prostoru a matrix. K transportu všech proteinů přes vnější membránu slouží TOM komplex. Odtud se osud jednotlivých populací proteinů liší: (i) sbalení β-barelových proteinů ve vnější membráně zprostředkovávají proteiny SAM komplexu, (ii) proteiny mezimembránového prostoru jsou po průchodu TOM komplexem zachyceny pomocí tzv. MIA dráhy, (iii) mitochondriální přenašeče vnitřní membrány vyžadují TIM22 a nakonec (iv) matrixové proteiny s částí proteinů vnitřní membrány jsou přeneseny komplexem TIM23. Zatímco transport přes vnější membránu nevyžaduje zdroj energie, přechod proteinů přes vnitřní mitochondriální membránu je závislý na ATP spotřebovaném mtHsp70 v rámci PAM komplexu a/nebo na membránovém potenciálu. Transportované proteiny mají targetovací sekvence, které jsou nutné pro rozpoznání transportovaného proteinu receptorovým proteinem na vnější membráně. Klíčová slova: import, protein, mitochondrie, translokáza, membrána, matrix, mezimembránový prostor
|
|
|
Sekreční systém typu II u gramnegativních bakterií.
Klápšťová, Veronika ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Mach, Jan (oponent)
Tato práce popisuje stavbu a skládání sekrečního systému typu II, jenž se vyskytuje u některých gramnegativních bakterií, jako je například Vibrio cholerae, Pseudomonas aeruginosa, Legionella pneumophila či Klebsiella oxytoca, a transportuje jejich exoproteiny přes vnější membránu. Dále představí hypotetický mechanismus jeho činnosti a také několik důležitých substrátů, které jsou tímto systémem transportovány - toxiny, enzymy k zisku živin a proteiny účastnící se bakteriálního metabolismu nebo pohybu. Na závěr se věnuje objevu tohoto sekrečního systému v mitochondriích některých protistů a jeho významu pro výzkum evoluce eukaryotních organismů.
|
|
|
Průnik nanočástic sublingvální membránou 3
Šašurová, Michaela ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Vachek, Josef (oponent)
3 ABSTRAKT Teoretická část se zabývá popisem dutiny ústní, jazyka a slinných žláz z anatomického a fyziologického hlediska. Zachycuje problematiku sublingválního podávání léčiv. Přes stručnou historii oboru nanotechnologie se dostává k charakteristice nanočástic jako základních stavebních prvků nanostruktur. Popisuje výrobu a vlastnosti nanočástic, uvádí výhody použití nanočástic jako systému pro podávání léčiva, ale upozorňuje také na jejich možnou toxicitu. V závěru teoretické části jsou shrnuty a charakterizovány principy a metody měření použité při experimentech. V experimentální části jsou popsány a vyhodnoceny permeační pokusy in vitro. V těchto permeacích byl sledován průnik nanočástic značených Chromeonem 470 přes prasečí sublingvální membránu o ploše 1 cm2 z donorové fáze o pH 6,6 do fáze akceptorové o pH 7,4. Pro permeační pokusy byly použity čerstvé i dlouhodobě zmrazené sublingvální membrány fixované v difúzních Franzových celách vteřinovým lepidlem nebo silikonem. Před zahájením permeačních pokusů byla charakterizována velikost nanočástic pomocí metody dynamického rozptylu světla. Bylo ověřeno, že dvě testované techniky fixace membrány v difúzní komůrce nemají statisticky významný vliv na množství proniklých nanočástic. Klíčová slova: sublingvální podání, nanotechnologie, nanočástice,...
|
host ::
RSS.