|
|
Bavorské kandidatury na český trůn v pozdním středověku a raném novověku
Herglová, Ivana ; Beneš, Zdeněk (oponent) ; Bobková, Lenka (vedoucí práce)
Geografické sousedství ve středu Evropy a sdílená příslušnost obou oblastí do svazku Svaté říše římské předurčily, že interakce mezi bavorskýml a českým regionem budou časté a pestré. Pro účely této práce ponechám stranou styky obchodní, duchovní a kulturní a zaměřím se především na interakce politické v době pozdního středověku a začínajícího novověku. Nebudu se zde také zapývat bavorským régionem jako celkem (což by i se zmiňovaným časovým vymezením představovalo mamutí práci), ale s výjimkou úvodního všeobecného pojednání o vztazích mezi českými a bavorskými panovnickými rody v době vrcholného a pozdního středověku - se omezím na zdejší državy bavorské větve rodu Wittelsbachů, s důrazem na mnichovskou linii této dynastie. Vlastním centrem předkládané práce budou kandidatury mnichovských vévodů Albrechta III. (1438-1460), Viléma IV. (1508-1550) a Ludvíka X. (1514-1545) na českou královskou hodnost, analýza motivů těchto kandidatur a rozbor důvodů jejich neúspěchů. Než ale přistoupím k této části mé práce, chtěla bych krátce nastínit situaci pramenné a literární základny použité při zpracování textu. Bohužel musím hned zde na začátku zkonstatovat, že česko-bavorským vztahům ve středověku (a nejen v něm) byla až doposud v historickém bádání věnována jen malá pozornost.
|
|
|
Nesplněný sen. Předpoklady, průběh a příčiny neúspěšného zřízení univerzity ve Vratislavi roku 1505. Příspěvek k dějinám vzdělanosti ve vedlejších zemích Koruny české
Wojtucka, Jana ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent) ; Vorel, Petr (oponent)
Odra, na níž ležíJ, a jejíž rozbouřený proud řeky Jtěpíš na mnohá ramena, ta řeka, jež protéká všemi severními krajinami, nikde - od pramene po ústi - nevidi nic, co hy se ti mohlo vyrovnat, Vratislav i!" Těmito slovy velebil Bartoloměj Stein, známý slezský humanista, na začátku 16. století ve svém díle Popis celého Slezska a královského města Vratislavi, n~jvýznamnější z tehdejších slezských mčst a druhé největší město České koruny. Jeho výjimečnosti si přitom byli vědomi rovněž další Steinovi současníci, kteří do města přijížděli, a o jejichž příznivých dojmech svědčí mnohé pochvalné verše, jež Vratislavi věnovali. Vratislav sice nikdy nedosáhla velkolepostí, slávy a tradic rezidenčního královského města, tak jak tomu bylo například v případě Prahy, avšak její velikost, dominantní postavení v církevním, správním i kulturním životě a postavení v mezinárodním obchodu, z ní činily na přelomu 15. a 16. století jedno z nejvlivnějších měst vedlejších zemí České koruny. Nástup humanismu a nových intelektuálních podnětů přitom přinesl do kulturně společenského dění města mnoho změn. Jedním z projevů těchto tendencí byl i rostoucí zájem o vzdělání, jenž se projevoval v církevním i městském prostředí. V zdě lání se stávalo podmínkou pro získání některých církevních obročí, ve školách se objevily nové metody a...
|
|
|
Saský univerzitní národ pražské právnické univerzity (1372-1419)
Stočes, Jiří ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Doležalová, Eva (oponent)
Předkládaná disertační práce chce být příspěvkem k nejstaršímu období dějin pražské univerzity. V centru její pozornosti je instituce univerzitních národů, s níž se na moderních univerzitách dávno nesetkáváme. Na řadě středověkých univerzit včetně pražské však hrály univerzitní národy velmi významnou roli. Představovaly jednak podpůrné korporace, které poskytovaly svým příslušníkům sociální zázemí a případnou pomoc, zároveň byly nástrojem, pomocí něhož v rámci univerzity prosazovaly své zájmy. Stávaly se tak jedním ze základních prvků univerzitní správy. Cíl této práce je dvojí. V prvé části se pokusím nastínit vývoj univerzitních národů v Praze a popsat jejich často značně konfliktní vztahy. Především však mi půjde o postižení charakteru těchto národů jakožto jedné ze základních institucí středověké univerzity. Ačkoliv dosavadní česká historiografie věnovala univerzitním národům poměrně velkou pozornost, a to zvláště v souvislosti s vydáním Kutnohorského dekretu, některé události zůstávají nadále opomíjeny a institucionální podoba pražských univerzitních národů rovněž nebyla dostatečně objasněna. Tuto skutečnost do jisté míry ilustruje i fakt, že k tomuto tématu v českém dějepisectví dosud neexistuje nejen samostatná monografie, ale ani důkladnější studie. O něco více pozornosti těmto otázkám věnovala...
|
|
|
Údolí včel. Analýza historického filmu. Historický film a tvorba historického vědomí. Historický film ve výuce dějepisu
Balík, Ondřej ; Klimeš, Ivan (oponent) ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce)
Nesmírně silné a vlivné filmové umění se mi vždy zdálo zajímavým námětem pro nejrůznější úvahy. Zřejmý rozdíl mezi psanou literaturou, pracující sfantazií čtenáře, a filmem, založeným na iluzi, vede jednoznačně k otázce, jak vypadá a jaké důsledky s sebou nese informace, jíž se divákovi prostřednictvím filmu dostává. Vzhledem k tomu, že informaci historickou pokládám v jistém smyslu za zvláštní, do určité míry dokonce nebezpečné a zvláštní péči si zasluhující zboží, obrátil se můj zájem téměř okamžitě k filmu historickému. Problémem jsem se začal zabývat hlouběji v roce 1997 během svého pobytu na Kansas State University (USA), kde jsem měl možnost navštěvovat seminář s názvem Holocaust Film profesorky S. Lilhan Kremerové. Zde přibylo spíše otázek, nežli odpovědí. Uvědomil jsem si, že existují dvě části cesty od tvůrce díla k jeho příjemci a že etapa tvůrce - dílo má jen omezený vliv na etapu dílo - příjemce. Konkrétněji se pak vynořila otázka rozdílu mezi historickým dokumentem a historickým hraným filmem 1 (předmětem mého zájmu se především pro svůj větší dosah stal ten druhý), a s velkou silou pak problém užití historického filmu pro vzdělávání. Studovat tato témata právě na filmovém ztvárnění holocaustu se ukázalo jako užitečné, neboť snad u žádného jiného historického námětu nevyvstává tolik potíží s...
|
|
|
Saský univerzitní národ pražské právnické univerzity (1372-1419)
Stočes, Jiří ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Doležalová, Eva (oponent)
Předkládaná disertační práce chce být příspěvkem k nejstaršímu období dějin pražské univerzity. V centru její pozornosti je instituce univerzitních národů, s níž se na moderních univerzitách dávno nesetkáváme. Na řadě středověkých univerzit včetně pražské však hrály univerzitní národy velmi významnou roli. Představovaly jednak podpůrné korporace, které poskytovaly svým příslušníkům sociální zázemí a případnou pomoc, zároveň byly nástrojem, pomocí něhož v rámci univerzity prosazovaly své zájmy. Stávaly se tak jedním ze základních prvků univerzitní správy. Cíl této práce je dvojí. V prvé části se pokusím nastínit vývoj univerzitních národů v Praze a popsat jejich často značně konfliktní vztahy. Především však mi půjde o postižení charakteru těchto národů jakožto jedné ze základních institucí středověké univerzity. Ačkoliv dosavadní česká historiografie věnovala univerzitním národům poměrně velkou pozornost, a to zvláště v souvislosti s vydáním Kutnohorského dekretu, některé události zůstávají nadále opomíjeny a institucionální podoba pražských univerzitních národů rovněž nebyla dostatečně objasněna. Tuto skutečnost do jisté míry ilustruje i fakt, že k tomuto tématu v českém dějepisectví dosud neexistuje nejen samostatná monografie, ale ani důkladnější studie. O něco více pozornosti těmto otázkám věnovala...
|
|
|
Komeniologické studie Jiřiny Popelové
Hajíček, Jakub ; Schlegelová, Jaroslava (oponent) ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce)
Moderní česká komeniologie prošla v průběhu dvacátého století velmi bouřlivým a mnohdy dramatickým vývojem, kterému však dosavadní literatura věnovala jen naprosto minimální pozornost 2. Zatímco na jeho počátku bylo vnímání myšlenkového systému a odkazu Jana Amose Komenského do značné míry podobné u všech badatelů, přinesla druhá polovina století zásadní změnu: možných úhlů pohledu se objevuje vice, přičemž ani jeden si nemůže nárokovat prvenství. Zároveň dochází i k posunu od silně zúženého pohledu, který na Komenském oceňoval jen jeho příspěvek ke vzniku moderní pedagogiky a didaktiky a téměř všechny jeho ostatní složky zavrhoval či ignoroval, k novému, který akcentuje Komenského především jako svébytného filosofa, jehož myšlenkový systém je plným právem možno chápat jako alternativu systému Descartova - snad právě proto mnoho autorů věnovalo slavnému, přesto však do určité míry vnitřně tragickému setkání Komenského s Descartem, které údajně skončilo Descartovou poznámkou: "Já za okruh filosofie nevykročím; bude tedy u mne jenom částí toho, čeho je u tebe celek" 3, mimořádnou pozornost 4. Komenský, který byl dosud chápán jako "vousatý inspektor", tedy ten, jehož sochy a busty zdobily téměř každou školu, ale jehož myšlení bylo v mnoha ohledech považováno za nenávratně přežilé a zastaralé, začíná být...
|
|
|
Vliv bioefektoru RhizoVital na přístupnost fosforu v půdě a odběr P rostlinami kukuřice
Beneš, Zdeněk ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Černý, Jindřich (oponent)
Fosfor se pravděpodobně v nejbližší době stane rozhodujícím prvkem ve výživě rostlin. Hlavním důvodem jsou především omezené zdroje P pro výrobu hnojiv. Proto je nutné hledat dlouhodobé řešení. Jednou z možností je využití odpadů obsahujících P, jako jsou např. čistírenské kaly, digestát nebo popel. Další možnost vychází z faktu, že přibližně 90 % P v půdě se nachází v rostlinám nepřístupných formách. Mobilizací těchto forem by bylo možno zajistit dostatek P pro růst rostlin v dlouhodobém horizontu. Za tímto účelem jsou vyvíjeny tzv. bio-efektory, které podporují dostupnost živin pro rostliny. Je však zřejmé, že by aplikace samotných bio-efektorů mohla vést k postupnému odčerpávání většiny P z půdních zásob. Nejvýhodnější se tedy jeví aplikace bio-efektorů v kombinaci s různými fosforečnými hnojivy, popř. odpady. Zejména mleté fosfáty, popel a digestát obsahují značné množství rostlinám hůře dostupných forem P. Společnou aplikací těchto hnojiv s bio-efektory by tedy mělo dojít k zefektivnění využití P, tedy i ke snížení vstupů P hnojiv do půdy.
Cílem práce bylo ověřit vliv kombinace 3 bioefektorů (účinné mikroorganismy: Bacillus amyloliquefaciens, kmeny FZB42 a FZB45 a kombinace kmene FZB42 s Paenibacillus mucilaginosus, kmen JX-1) v kombinaci s mletým fosfátem, čistírenskými kaly, torefikovanými čistírenskými kaly, separovaným digestátem, slámovým a dřevěným popelem na růst nadzemní hmoty kukuřice a obsah a odběr fosforu a dalších vybraných živin.
Z hodnocení variant hnojení bez ohledu na aplikované bioefektory lze usuzovat, že největší efekt na výnos nadzemní biomasy měly čistírenské kaly, dřevěný popel a zejména slámový popel. Tato hnojiva průkazně zvýšila i obsah a odběr S. U dalších sledovaných parametrů nebylo možné určit jednoznačné tendence.
Aplikací bioefektorů samotných i v kombinaci s uvedenými materiály nebylo dosaženo jejich pozitivního vlivu u sledovaných parametrů. Naopak kombinace kmene FZB42 s Paenibacillus mucilaginosus vykazovala v řadě případů průkazně negativní vliv.
|
|
| |
|
|
Veřejná doprava ve Švýcarsku se zaměřením na kanton Curych a srovnání s PID
Beneš, Zdeněk ; Mervart, Michal (vedoucí práce) ; Blahovský, Jan (oponent)
Cílem práce je analýza veřejné dopravy ve Švýcarsku a především pak analýza integrovaného dopravního systému v kantonu Curych a také analýza Pražské integrované dopravy a jejich porovnání. Práce se v první části zabývá definicemi a charakteristikou veřejné dopravy, městské hromadné dopravy a integrovaných dopravních systémů. Detailně se zabývá historií, statistikou, organizací a ekonomikou integrovaných systémů obou srovnávaných lokalit. Na základě teoretických východisek následně práce porovnává vybrané parametry integrovaných systémů kantonu Curych a Pražské integrované dopravy. Práce přináší závěry o rozdílech a srovnáních veřejné dopravy ve dvou ekonomicky i historicky poměrně rozdílných oblastech.
|
|
| |
host ::
RSS.