|
|
Likutej amarim a chasidská spiritualita
Holubová, Markéta ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Sadek, Vladimír (oponent) ; Šedinová, Jiřina (oponent)
Likutej amarim a chasidská spiritualita Likutei Amarim and Hasidic Spirituality Mgr. Markéta Holubová Disertační práce je věnována jednomu ze základních děl východoevropského chasidismu, přesněji jeho směru Chabad. Čeští badatelé se hnutím Chabad dosud zabývali v rámci obecné charakteristiky chasidismu a jeho myšlenkového světa. Cílem práce bylo nabídnout čtenáři komprehenzívní překlad a komentář zásadních částí Tanja (tedy díla v českém jazyce až dosud nedostupného) a jeho zasazení do religiózních a historických souvislostí, ale i současného světa novověkého chasidut (na jehož utváření měl Šneur Zalman, a především jeho dílo, značný vliv).
|
|
|
Staročeské glosy ve spisech Or zarua a Arugat ha-bosem
Uličná, Lenka ; Šedinová, Jiřina (vedoucí práce) ; Sadek, Vladimír (oponent)
České glosy v středověkých hebrejských spisech se doposud nesetkaly s patřičným zájmem české ani zahraniční bohemistiky; ten se zatím omezoval na všeobecné zmínky a pobídky k výzkumu. Na opomíjení tohoto bohatého lingvoliterárního materiálu poukazovala a poukazuje zejména česká hebraistika. Je zřejmé, že bohemistika se musí zabývat i texty psanými v jiných jazycích, než je čeština či slovanské jazyky: dnes již snad nikdo nepochybuje o zařazení latinských textů české provenience do dějin naší literatury, postupně přijímány jsou i texty psané německy mluvícími autory, hlásícími se k českému území a kultuře. Písemnictví česko-hebrejské, tedy texty psané hebrejským jazykem českými Židy, stojí doposud v pozadí. Hebrejské středověké spisy jsou nejen významnými literárními památkami z doby, z níž se do současnosti nedochovalo mnoho textů; jsou zároveň i nedoceněným pramenem poznání života tehdejších obyvatel Českého království, a to jak židovských, tak i nežidovských. Obzvlášť pozoruhodným aspektem těchto spisů je právě přítomnost českých, resp. jinojazyčných glos. Problémem byla a nadále zůstává jazyková bariéra: středověké hebrejské spisy především z oblasti rabínské literatury se sice ve světě od 19. století znovu vydávají, nikdo je však nepřekládá. 1.2 V předkládané práci se pokusím shrnout doposud publikované...
|
|
|
Vývoj židovské obce v Kolíně v 18. století. Populace, živnosti a správa ve srovnání
Věchetová, Zuzana ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Šedinová, Jiřina (oponent)
Původním záměrem mé práce bylo porovnat populace jedné židovské obce české (Kolín) a jedné moravské (Třebíč), tak aby šlo i o porovnání typů pramenů. Na těchto územích došlo k rozdílnému vývoji židovských obcí, zejména kvůli jinému sídelnímu rozmístění židovské populace. V Praze a Kolíně byli Židé1 koncentrováni oproti rozptýleným Židům v českých venkovských sídlech. Na Moravě žili relativně rovnoměrně rozmístěni ve městech, což bylo dáno legislativním zákazem usídlování Židů na vesnicích a také zákazem hausírování. Nařízení zřejmě neumožňovalo existenci sociálně slabším židovským rodinám a více se prosadil model ochranných Židů usídlovaných vrchností. Díky tomu došlo také k rozdílnému vzniku určitých typů hromadných pramenů. Na Moravě nevznikly celozemské soupisy Židů, tak jako v Čechách, které jsou výborným statistickým souborem jednotně zpracovaných údajů. Nakonec se tyto rozdíly ukázaly být natolik rozporné, že neumožnily smysluplné srovnání. Proto jsem původní koncepci srovnání české a moravské židovské obce opustila a i přes rozdíly soupisových pramenů v Čechách jsem se věnovala srovnání dvou českých obcí. Předkládaná diplomová práce se zabývá především židovskou obcí v Kolíně v porovnání s židovskou obcí v Libni 18. století. Kolín a Libeň jsem zvolila vzhledem k předpokládané podobné dynamice vývoje...
|
|
|
Židovské bajky. Berechja ben Natronaj ha-Nakdan "Mišle šu'alim"
Hynková, Cecílie ; Šedinová, Jiřina (vedoucí práce)
Práce se zabývá sbírkou bajek s názvem Mišle šu'alim židovského autora Berechji ben Natronaje ha-Nakdana (12./13. století, Francie či Anglie). Text je zasazen do kontextu prostřednictvím představení žánru bajky a uvedení jeho zástupců v židovské starověké a středověké literatuře (Bibli, Talmudu, midraších a několika středověkých dílech). Stěžejní část práce obsahuje informace o autorovi a jeho dílech, charakteristiku a rozbor sbírky a přehled dochovaných rukopisů, všech známých vydání a existujících překladů sbírky či jednotlivých bajek. Zvláštní pozornost je věnována pražskému jezuitskému vydání z roku 1661. Součástí práce je i komentovaný překlad tří vybraných bajek. This thesis deals with the fable collection called Mishle Shu'alim, written by the Jewish author Berechiah ben Natronai ha-Nakdan who lived in the 12th/13th century either in France or in England. The aim of this thesis is to introduce the work along with the genre of the fable and its examples in Jewish literature of the Antiquity and the Middle Ages (Bible, Talmud, midrashic literature and a few of medieval scripts). The essential part of the thesis contains information about the author and all his works, characterization and analysis of the collection, and the list of the existing manuscripts, all known editions, and all...
|
|
|
Formování izraelských mocenských elit, 1919-1949: dějiny, ideologie, "náboženská otázka"
Zouplna, Jan ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Wanner, Jan (oponent) ; Šedinová, Jiřina (oponent)
Politické, společenské a hospodářské dění uvnitř izraelského státu bylo do druhé poloviny 70. let minulého století spojeno převážně s aktivitami sionistických levicových stran, které kontrolovaly valnou část veřejného života země. Politický systém, který v zemi fungoval po vytvoření samostatného státu v roce 1948, kontinuálně navazoval na institucionálněorganizační tělesa jišuvu (židovské komunity mandátní Palestiny) a Sionistické organizace. Drtivá většina polických, společenských, ale také osobních, vazeb, vztahů a animozit se zformovala právě během mandátní éry (1920-1948), přičemž v období do r. 1967 již procházela spíše doprovodnou nežli zásadní modifikací. Důvodem relativně omezeného rozsahu těchto změn byla vysoká míra organizovanosti a propracovanosti politických struktur židovské komunity v Palestině před r. 1948. Z retrospektivního pohledu se ukázala jako rozhodující schopnost sionistického dělnického hnutí vybudovat mocenskou základnu, která mohla sloužit i jako základ samostatné státnosti, což ve svém důsledku umožnilo masovou koncentraci Židů v Palestině/Izraeli. V interpretaci tradiční izraelské historiografie bylo tudíž dělnické hnutí vnímáno jako součást dominantního ideověpolitického proudu Sionistické organizace a jako přirozený partner jejího dlouhodobého prezidenta, Chajima Weizmanna....
|
|
|
Židé ve Finsku v období 2. světové války
Dvořáková, Jana ; Šedinová, Jiřina (vedoucí práce)
Před 2. světovou válkou antisemitismus ve Finsku téměř neexistoval a finská vláda zavrhla kooperaci s Německem, protože odmítala nacistický protižidovský program. Když Finsko odmítlo i spolupráci se Sovětským svazem na konci roku 1939, sovětské jednotky napadly Finsko. Finští Židé, stejně jako ostatní finští občané, narukovali do boje proti Sovětům, 15 z nich bylo zabito a mnoho dalších zraněno. Poté, co Finsko vzdorovalo několik měsíců, bylo v březnu 1940 obklíčeno sovětskými jednotkami a donuceno vzdát se části svého území Sovětům. V roce 1941 přišly do Finska německé jednotky, Finsko jako válčící spojenec Německa zaútočilo na Sovětský svaz, aby získalo zpět půdu, kterou ztratilo se Sověty v Zimní válce. Během Pokračovací války sloužilo ve finské armádě okolo 300 Židů (finských občanů a uprchlíků z jiných zemích). Německé úřady žádaly finskou vládu o vydání finské židovské komunity, ale Finové odmítli. Finský předseda vlády Johann Wilhelm Rangell byl v roce 1942 dotazován šéfem SS Heinrichem Himmlerem na "židovskou otázku" ve Finsku, Rangell však nekompromisně konstatoval, že ve Finsku žádná židovská otázka neexistuje, že v zemi žije 2000 vážených židovských občanů, kteří bojovali ve finské armádě stejně jako každý jiný, a tím uzavřel téma diskuse. Němci v této záležitosti již na Finsko netlačili, protože...
|
|
|
Cyklus vyprávění o Jóséfovi v židovské tradici, Genesis 37-50
Kracíková, Jindřiška ; Oliverius, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šedinová, Jiřina (oponent) ; Nosek, Bedřich (oponent)
Disertační práce Cyklus vyprávění o Jóséfovi v židovské tradici, Genesis 37 - 50 se zabývá středověkými rabínskými komentáři 11. až 18. století. Práce je koncipována od obecného úvodu, pojednávajícího interpretační metody a školy, jejich vliv a význam pro další vývoj biblického komentáře, přes studium exegetické práce vybraných významných rabínských autorit (Raši, Rašbam, Avraham ibn Ezra, Ramban, Jicchaq Avravanel, Ovadja Sforno a Chajim ben Atar), k problematice překladu a interpretace biblického textu, v níž jsou navzájem porovnávány rabínské názory k obtížným pasážím textu s českými překlady, vycházejícími z hebrejštiny. Studovanou částí biblického podání jsou kapitoly 37 - 50 knihy Genesis, obsahujících novelu o Jóséfovi, která představuje ucelený příběh s několika dějovými liniemi. Příběh, zabírající téměř třetinu knihy Genesis, je mnohovrstevnatý, ucelený a výjimečný z hlediska kompozice, obsahu, koloritu i poselství. Součástí této práce je příloha s autorským překladem z jazyka originálu jak studované části biblického textu, tak komentářů představitelů severofrancouzské školy Rašiho a Rašbama, vycházejících z metody pšat a draš a obsahujících gramatické a filologické poznámky, a starofrancouzské glosy. Cílem práce bylo vytvořit úvod do rabínského komentáře k Bibli a na základě studia rabínských...
|
|
| |
|
|
HASKALA A JEJÍ VLIV NA POSTAVENÍ ŽEN VE SPOLEČNOSTI SE ZAMĚŘENÍM NA STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPU
Pavlovská, Zuzana ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent) ; Šedinová, Jiřina (oponent)
1 ABSTRAKT Geopolitické podmínky v Evropě konce 17. století, přechod z absolutistického upořádání směrem k demokratickým systémům byl impulsem pro nový kulturní proud - osvícenství. Výsledkem hospodářské, sociální a kulturní změny v 18. století přivedlo židovské osvícenství neboli haskala evropské osvícenství do židovského světa. Haskala byla ideologickým a sociálním hnutím, které mělo své počátky na začátku 18. století a bylo aktivní až do vzestupu židovského národního hnutí na počátku 80. let 19. století. V určitém smyslu představovala haskala rozšíření evropského osvícenství 18. století, ale centrálně se zabývala politickým statusem Židů a jejich vztahem k evropské kultuře. Haskala se v podstatě snažila využít nových možností ekonomické, sociální a kulturní integrace, jež začala být pro Židy dostupná na konci 18. století díky odstranění právní diskriminace. Příznivci hnutí, maskilim, působili v různých oblastech: filozofii, vzdělávání, kultuře, ekonomice, politice a v neposlední řadě v náboženství. Ve snaze podpořit židovskou emancipaci v Evropě maskilim způsobili sociální otřes, jehož výsledkem byl mimo jiné také rozpad tradičního pojetí kehily a její teokratické organizační struktury. Během 18. století totiž prošla tradiční židovská společnost kulturní krizí zapříčiněnou procesem roztříštěnosti, jehož...
|
|
|
Formování izraelské národní identity v básnické tvorbě Natana Altermana
Tintěrová, Monika ; Šedinová, Jiřina (vedoucí práce) ; Boušek, Daniel (oponent)
Předkládaná diplomová práce s názvem "Formování izraelské národní identity v básnické tvorbě Natana Altermana" si klade za cíl z interdisciplinárního hlediska antropologie literatury čtenáři představit, jakým způsobem bylo v konstruování izraelské národní identity využíváno básnického textu. To je demonstrováno na příkladu dvou klíčových básnických textů: Stříbrný podnos a O tom. Jejich autorem je jeden z nejvýznamnějších básníků izraelského boje za nezávislost Natan Alterman (1910-1970). Tyto básně uveřejnil na stránkách svého básnického komentátorského sloupku Sedmý sloup, který vycházel v předních levicových novinách Davar. První z nich byla napsána ještě před vznikem izraelského státu v roce 1947, jako kritika sionistického přístupu k válce, ke které se schylovalo v důsledku ukončení britského mandátu nad Palestinou a jejího zamýšleného rozdělení na arabský a židovský stát. Druhá byla uveřejněna téměř přesně rok poté jako reakce na již válečné postupy izraelské armády vůči lokálnímu arabskému obyvatelstvu. Obě tyto Altermanovy básně udaly směr autorova vztahování se k vládnoucímu establishmentu a nejen jeho samotného, nýbrž i literátů celé jeho generace, která státní aparát svými literárními texty na jednu stranu kritizovala, na druhou jej jimi de facto legitimizovala. Text je rozdělen do šesti...
|
host ::
RSS.