|
|
Šetření psychosociálních potřeb dvaceti psychotických pacientů a možnost zefektivnění akutní péče
Scheansová, Andrea ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent) ; Probstová, Václava (oponent)
Cílem této práce je přispět k procesu zefektivňování psychiatrické péče. Položila jsem si otázku, do jaké míry mladý člověk trpící psychotickým onemocněním vykazuje psychosociální potřeby, které jsou přirozené pro duševně zdravého jedince. Teoreticky jsem vyšla z koncepce lidského vývoje Erika Eriksona. Zajímalo mne, zda má pacient zájem a možnost osamostatnit se od primární rodiny, hledat si životního partnera a realizovat se v oblasti zaměstnání či zájmové činnosti. šetření se týkalo dvaceti lidí trpících psychotickým onemocněním, toho času hospitalizovaných na akutním oddělení psychiatrické léčebny v Bohnicích. Zdrojem šetření potřeb byl pacient, jeho významný druhý, ošetřující lékař a psychosociální pracovník. Data byla sbírána metodou dotazníku v kombinaci s nestandardizovaným rozhovorem. Vyhodnocením šetření jsem zjistila, že pacienti stáli o to hledat si životního partnera a realizovat se v životě. Ohledně osamostatnění od rodičů se objevily spíše ambivalentní postoje. Dále mne zajímalo, jakým způsobem mohly být naplňovány psychosociální potřeby zmíněných pacientů na akutním oddělení psychiatrické léčebny. Formou sběru informací byl rozhovor s vedoucím lékařem a pozorování chodu oddělení. Zjistila jsem, že nabídka služeb sice byla v souladu s potřebami pacientů, ale jejich kvalitu jsem nepovažovala...
|
|
|
Programy pracovní rehabilitace a podpora zaměstnávání osob s dlouhodobým duševním onemocněním: popis současného stavu v Praze a možných bariér v pracovním uplatnění těchto osob
Farbiaková, Iva ; Probstová, Václava (vedoucí práce) ; Stuchlík, Jan (oponent)
Práce se zabývá problematikou pracovního uplatnění a pracovní rehabilitace osob s duševním onemocněním. Cílem práce je popis bariér, které brání pracovnímu uplatnění těchto osob a popis pracovně rehabilitačních programů, jejichž prostřednictvím (nejen) mohou být bariéry překonány. Snažím se blíže zmapovat současnou situaci v poskytování podpory v práci lidem s duševním onemocněním v Praze a rovněž pokusit se o zachycení možných překážek, s kterými se lidé s duševním onemocněním (uživatelé pražských komunitních služeb) při snaze pracovního uplatnění setkávají. Problematika pracovního uplatnění osob s duševním onemocněním si v současné době zasluhuje pozornost. Práce je důležitá součást života každého člověka, neméně to platí pro osoby s duševním onemocněním, které jsou jedni z nejvíce ohrožených skupin sociálním vyloučením. Duševní onemocnění velmi často ústí ve výrazný handicap především v sociální oblasti, jehož důsledkem je mj. nezaměstnanost. Míra nezaměstnanosti u osob s dlouhodobým duševním onemocněním je obvykle udávána mezi 70-90%, v závislosti na závažnosti duševního onemocnění. Tyto statistiky jsou obzvláště alarmující vzhledem k faktu, že práce (ve smyslu placené práce na otevřeném pracovním trhu) je považována za nej důležitější prvek, který pozitivně ovlivňuje duševní zdraví a který vede k...
|
|
|
Principy komunitní péče v praxi regionálního komunitního týmu péče o duševní zdraví (na příkladu zahraničních zkušeností a zkušeností z procesu transformace služeb o.s. Fokus Praha)
Sochorová, Gabriela ; Probstová, Václava (vedoucí práce) ; Říčan, Pavel (oponent)
Práce se zabývá problematikou komunitní péče o duševní zdraví a jejími principy na teoretické i praktické úrovni. V konkrétním pohledu je práce zaměřena na praxi regionálních komunitních týmů - týmů, které jsou v zahraničí nedílnou součástí moderních služeb péče o duševní zdraví. Jejich hlavním cílem bývá integrace člověka s vážným duševním onemocněním do komunity a zvýšení kvality jeho života. V České republice se týmy pracující na regionálním základě teprve rozvíjí. Jednou z organizací, která v současné době prochází procesem transformace služeb a zavádí systém komunitních týmů do praxe, je také o. s. Fokus Praha. Protože v této organizaci pracuji v jednom z několika nově vzniklých komunitních týmů jako sociální pracovnice, chci tyto užitečné zkušenosti z praxe zužitkovat a zaměřit proto, především empirickou část, tímto směrem. V práci budou dále představeny nabyté zkušenosti z týdenní stáže v oblasti komunitní péče o duševní zdraví ve Velké Británii (region Severozápadního Sussexu), za jejíž realizaci ještě jednou všem, kteří mi ji umožnili, děkuji. Cílem teoretické části práce je představení regionálních komunitních týmů jako jedné ze služeb systému péče o duševní zdraví, jejich významu, metod a prvků práce. Na počátku teoretické části považuji za nutné představit problematiku komunitní péče z širšího,...
|
|
|
Hodnocení potřeb klientů s dlouhodobým duševním onemocněním pomocí metody CANSAS v zařízeních psychosociální rehabilitace (ve Fokusu-Praha, o.s.)
Šimková, Romana ; Probstová, Václava (vedoucí práce) ; Šelepová, Pavla (oponent)
Bakalářská práce pojednává obecně o šetření potřeb klientů s dlouhodobým duševním onemocněním, kteří využívají služeb zařízení poskytujících psychosociální rehabilitaci. V užším smyslu se pak práce zabývá použitím metody CANSAS, která byla speciálně pro šetření subjektivních potřeb duševně nemocných lidí vytvořena ve Velké Británii a od roku 2002 také postupně standardizována a adaptována na české podmínky. V teoretické části jsou zmiňovány různé definice lidských potřeb z různých hledisek, stejně jako různé koncepty a teorie či dělení potřeb, od několika autorů a různě tématicky zaměřené. V dalších kapitolách této části jsou uvedeny charakteristiky a principy typické pro komunitní přístup v psychiatrii a také hlavní zásady, školy a přístupy psychiatrické neboli psychosociální rehabilitace, v jejíž souvislosti je právě šetření potřeb nejčastěji zmiňováno. Poslední kapitola teoretické části se pak věnuje blíže popisu hlavních charakteristik použité metody CANSAS. V praktické části se práce zabývá již konkrétně šetřením potřeb duševně nemocných, klientů vybraných zařízení psychosociální rehabilitace, jež jsou provozována občanským sdružením Fokus-Praha. Postupně jsou zde charakterizována jednotlivá zařízení, jejich klientela, stejně jako postup při jednotlivých šetřeních potřeb, a to jak z hlediska jejich...
|
|
|
Mapování potřeb klientů chráněného komunitního bydlení BONA o.p.s. a návrh na následnou inovaci poskytovaných služeb
Buková, Vendula ; Probstová, Václava (vedoucí práce) ; Šelepová, Pavla (oponent)
Bakalářská práce vychází z praxe a teorie získané během mé práce v Chráněném skupinovém bydlení (dále CHSB) organizace Bona o.p.s. od ledna 2006 do srpna 2007. Motivy k napsání práce byly dilematické otázky, které vyvstávaly v průběhu praxe. Otázky se týkaly toho, zda a do jaké míry poskytované služby CHSB odpovídají potřebám lidí s duševním onemocněním. V teoretické části práce je nastíněna historie problematiky duševní nemoci a péče poskytované lidem s tímto znevýhodněním od prvotních zmínek po současnost. Následující části se zabývají současnými pojmy komunitní péče a psychiatrické rehabilitace, dále se konkretizují na oblast podpory v bydlení, podpory bydlení v českých podmínkách, v organizaci Bona o.p.s a končí popisem aktuálního stavu služby podpory v bydlení Bona o.p.s. v souvislosti se změnami souvisejícími s účinností zákona č. 108 Sb. o sociálních službách. Protože mým cílem bylo zaměřit se na potřeby klientů CHSB Bona o.p.s., v teoretické části je také zpracována problematika potřeb a specifických potřeb lidí s duševním onemocněním a možnostech jejich mapování. Praktickou částí, výzkumem, se věnuji mapování potřeb uživatelů služeb chráněného skupinového bydlení. K výzkumu byla použita metoda CANSAS (Camberwell Assessment of Need Short Appraisal Schedule) a sedm doplňujících otázek. Cílem výzkumné...
|
|
|
Stížnosti uživatelů služeb BONA, o.p.s. jako nástroj zpětné vazby
Furmaníková, Lada ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Probstová, Václava (oponent)
Velký důraz, který je po roce 1989 kladen na dodržováni lidských práv, se velmi výrazně odrazil i v oblasti sociálních služeb. Posilování práv občanů, uživatelů sociálních služeb, pak v průběhu 90. let 20. století nalézalo svoje vyjádření v dokumentech, jejichž cílem bylo velmi individualizovaným způsobem podpořit sociální začleňování občanů a jejich uplatnění ve společnosti. Jedním z cílů sociálních služeb se stalo umožnění důstojného života občanům tak, aby mohli prosazovat svá práva a oprávněné zájmy. Od ledna 2007 jsou principy, které odrážejí dobrou praxi v dodržování lidských práv a svobod v sociálních službách součástí zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a vyhlášky č. 505/2006 Sb. (příloha č. 2), a to v podobě tzv. Standardů kvality sociálních služeb. Právě v souvislosti s uvedenými změnami a požadavky na kvalitu prochází sociální služby transformací. Podobně, jako v jiných sociálních službách, bylo i v sociálních službách poskytovaných nevládní neziskovou organizací BONA, o.p.s. nutno zásadně přehodnotit praxi poskytovaných služeb. V souladu se Standardy kvality sociálních služeb musí být změny v metodice poskytování služeb podpořeny změnou postojů pracovníků i uživatelů sociálních služeb k tomu, jak mají sociální služby vypadat a k jakému cíli by měly směřovat. Taková změna předpokládá...
|
|
|
Vzdělávání sociálních pracovníků v oblasti psychiatrie
Žemličková, Lenka ; Probstová, Václava (vedoucí práce) ; Kodymová, Pavla (oponent)
Jak vzdělávat sociální pracovníky pro práci s lidmi trpícími duševním onemocněním? Vzdělávání sociálních pracovníků v oblasti psychiatrie, které by umožňovalo plánování nejen jejich rozvoje, ale také stanovovalo znalosti, dovednosti nezbytné pro vykonávání jejich práce, u nás chybí. Nabídka vzdělávacích programů pro sociální pracovníky je široká, ale jen malé množství z nich je konkrétně cíleno na práci s osobami s duševním onemocněním. Cílené kurzy jsou nabízeny spíše chaoticky, netvoří ucelený koncept vzdělávání. Ve své diplomové práci se zabývám mapováním potřeb vzdělávání sociálních pracovníků, kteří pracují s cílovou skupinou lidí s duševním onemocněním. Zaměřila jsem se na srovnání dvou oblastí, které poskytují psychiatrickou péči a to konkrétně na ústavní zařízení (Psychiatrická léčebna Bohnice) a komunitní zařízení (o.s. Eset - Help, o.s Green Doors, Bona o.p.s., Fokus Praha o.s.). Zjišťovala jsem, jaké jsou kladeny požadavky na vzdělání sociálních pracovníků pracujícíh v těchto zařízeních, zda mají potřebu dalšího vzdělávání a zda jsou jejich vzdělávací potřeby naplňovány.
|
|
|
Příspěvek na péči pro lidi s duševní poruchou
Chalupová, Eliška ; Šabatová, Anna (vedoucí práce) ; Probstová, Václava (oponent)
Příspěvek na péči pro lidi s duševní poruchou Chalupová Eliška Vedoucí práce: Mgr. Anna Šabatová Ph.D. Resumé: Ve své diplomové práci jsem se zabývala významem příspěvku na péči pro dlouhodobě duševně nemocné. Provozovatelé sociálních služeb začali od 1. 1. 2007 podle nového zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách vybírat poplatek za služby. Tyto služby si uživatelé hradí z příspěvku na péči. Ve své práci jsem se zaměřila na duševně nemocné využívající služby chráněného bydlení. Tito klienti, často přicházejí do chráněného bydlení z psychiatrické léčebny, kde po delším pobytu ztratili návyky spojené s péčí o sebe i o domácnost. Chráněné bydlení jim pomáhá při návratu do společnosti. Kladla jsem si otázku, zda příspěvek na péči duševně nemocní potřebují a s jakými problémy se mohou při jeho získávání setkat. Dále mě zajímalo, čím mohou být tyto problémy způsobeny. Ve své práci jsem se zaměřila na konkrétní příklady duševně nemocných, na kterých jsem ilustrovala, kde a jaké mohou nastat problémy při řízení o příspěvku na péči. Pro získání potřebných dat jsem použila polostrukturované rozhovory s terapeuty z chráněného bydlení pro duševně nemocné, kteří měli s žádostmi klientů o příspěvek na péči zkušenosti. Dále jsem využila případové studie deseti klientů, kteří si žádali o příspěvek na péči. Mým cílem...
|
|
|
Svépomocné aktivity sourozenců a dětí lidí s duševním onemocněním
Golová, Klára ; Probstová, Václava (vedoucí práce) ; Tomeš, Igor (oponent)
Práce se zabývá problematikou svépomocných aktivit sourozenců a děti lidi s duševnim onemocněním. Jejim cílem je zmapovat tyto aktivity v zahraničí i v ČR, ukázat v jakém kontextu vznikají a fungují a navrhnout jejich další rozvoj a možnosti v ČR. Snažím se v ní upozornit na specifické problémy, se kterými se sourozenci a děti lidí s duševním onemocnění setkávají a odůvodnit tak existenci specifických svépomocných aktivit právě pro tyto dvě cílové skupiny. V první části práce (kapitola 1) nastiňuji vliv, který má rodina na průběh duševního onemocnění svého člena a jak je tedy důležité se rodinou zabývat a pomáhat jí. Dále se věnuji specifickému postavení sourozence a dítěte člověka s duševním onemocněním a poukazuji na to, jaký dopad má duševní onemocnění vliv přímo na tyto dvě cílové skupiny. Shrnuji také, jaké pro ně v současnosti existují profesionální služby v ČR a porovnám je se situací v zahraničí. V druhé části práce (kapitola 2) se zabývám svépomocnými aktivitami nejprve rodin lidí s duševním onemocněním obecně (jejich charakteristickými rysy, historickým vývojem v zahraničí i v ČR) , dále pak svépomocnými aktivitami přímo sourozenců a dětí. Srovnávám situaci v ČR a v zahraničí v této oblasti a na příkladech svépomocných aktivit fungujících v zahraničích navrhuji jejich možný rozvoj v českém prostředí.
|
|
|
Etika a lidská práva v péči o pacienty v psychiatrických zařízeních
Jílková, Petra ; Probstová, Václava (vedoucí práce) ; Kodymová, Pavla (oponent)
Cílem mé diplomové práce je přinést aktuální informace o právech pacientů a jejich dodržování v psychiatrických zařízeních u nás. V teoretické části prostřednictvím přehledu mezinárodních dokumentů a etických kodexů, legislativy České republiky, která tuto oblast upravuje, společně s hodnocením stávající praxe odborníky zabývajícími se péčí o duševní zdraví. V praktické části pak výzkumem s uživateli psychiatrické péče.
|
host ::
RSS.