|
|
Volební volatilita ve volbách do Evropského parlamentu v zemích V4 v letech 2004-2019
Mertlík, Arnošt ; Linek, Lukáš (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na změny volebního chování u voličů ve státech Visegrádské skupiny (V4), konkrétně pak na volební volatilitu mezi volbami do Evropského parlamentu a národními volbami v daných státech. Přístup ke zkoumání volební volatility v této práci vychází z teorie národních voleb druhého řádu, která rozděluje volby na méně a více důležité. Cílem práce je nejprve popsat celkovou volební volatilitu ve státech V4 v průřezu všech evropských voleb na základě individuálních dat z povolebních dotazníkových šetření. Následně pak zjišťuji, jaké jsou konkrétní příčiny a motivace pro změny volebního chování. Z analýzy vyplývá, že se ve státech V4 projevuje několik odlišných vzorců volatilního chování, avšak jednotným a obecným vzorcem je vysoká míra volební demobilizace v evropských volbách. Příčinou toho mohou být politické postoje či míra důvěry v evropské instituce. Demobilizaci voličů pak analyzuji v rámci vládních a opozičních voličů, kteří se liší hlavně v názorech na národní politickou situaci. Klíčová slova Volební volatilita, volební přechody, volební chování, teorie národních voleb druhého řádu, volby do Evropského parlament, Visegrádská skupina, logistická regrese
|
|
|
Volební volatilita ve volbách do Evropského parlamentu v zemích V4 v letech 2004-2019
Mertlík, Arnošt ; Linek, Lukáš (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na změny volebního chování u voličů ve státech Visegrádské skupiny (V4), konkrétně pak na volební volatilitu mezi volbami do Evropského parlamentu a národními volbami v daných státech. Přístup ke zkoumání volební volatility v této práci vychází z teorie národních voleb druhého řádu, která rozděluje volby na méně a více důležité. Cílem práce je nejprve popsat celkovou volební volatilitu ve státech V4 v průřezu všech evropských voleb na základě individuálních dat z povolebních dotazníkových šetření. Následně pak zjišťuji, jaké jsou konkrétní příčiny a motivace pro změny volebního chování. Z analýzy vyplývá, že se ve státech V4 projevuje několik odlišných vzorců volatilního chování, avšak jednotným a obecným vzorcem je vysoká míra volební demobilizace v evropských volbách. Příčinou toho mohou být politické postoje či míra důvěry v evropské instituce. Demobilizaci voličů pak analyzuji v rámci vládních a opozičních voličů, kteří se liší hlavně v názorech na národní politickou situaci. Klíčová slova Volební volatilita, volební přechody, volební chování, teorie národních voleb druhého řádu, volby do Evropského parlament, Visegrádská skupina, logistická regrese
|
|
|
Vztah mezi vzděláním rodičů a záměrem volit u českých středoškoláků
Novotný, Ondřej ; Linek, Lukáš (vedoucí práce) ; Mazák, Jaromír (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se věnuje analýze vztahu mezi vzděláním rodičů a záměrem volit českých středoškoláků. Zda tento vztah existuje, co tento vztah ovlivňuje, a jak lze tento vztah vysvětlit. Syntéza literatury ukazuje, že pozitivní efekt vzdělání rodičů na záměr volit byl prokázán u českých nezletilých (Kudrnáč, 2018), mezinárodně u nezletilých (Kim & Lim, 2018) a u finských mladých dospělých (Gidengil, Wass & Valaste, 2016). Na základě literatury shrnujeme čtyři možná vysvětlení daného vztahu: 1.) vzdělanější rodiče častěji sami volí a představují pro své potomky vzor, jejž potomci pozorují a prostřednictvím sociálního učení si jej osvojují, 2.) vzdělanější rodiče poskytují svým potomkům politicky stimulující prostředí doma, jež je vede k politickým hodnotám, a tak i samotnému záměru volit, 3.) vzdělanější rodiče vedou své potomky k jejich vyššímu vzdělání, například tím, že směřují své potomky na jiné typy škol, a tak si potomci osvojují řadu dovedností a hodnot vedoucích k volební účasti, 4.) vzdělání reprezentuje socioekonomický status či životní úroveň rodiny. Testujeme tento vztah u českých středoškoláků za využití spojeného datového souboru z dotazníkového šetření Jeden svět na školách z let 2012, 2014 a 2017 metodou logistické regresní analýzy. Na jejím základě ukazujeme, že...
|
|
|
Volební volatilita ve volbách do Evropského parlamentu v zemích V4 v letech 2004-2019
Mertlík, Arnošt ; Linek, Lukáš (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na změny volebního chování u voličů ve státech Visegrádské skupiny (V4), konkrétně pak na volební volatilitu mezi volbami do Evropského parlamentu a národními volbami v daných státech. Přístup ke zkoumání volební volatility v této práci vychází z teorie národních voleb druhého řádu, která rozděluje volby na méně a více důležité. Cílem práce je nejprve popsat celkovou volební volatilitu ve státech V4 v průřezu všech evropských voleb na základě individuálních dat z povolebních dotazníkových šetření. Následně pak zjišťuji, jaké jsou konkrétní příčiny a motivace pro změny volebního chování. Z analýzy vyplývá, že se ve státech V4 projevuje několik odlišných vzorců volatilního chování, avšak jednotným a obecným vzorcem je vysoká míra volební demobilizace v evropských volbách. Příčinou toho mohou být politické postoje či míra důvěry v evropské instituce. Demobilizaci voličů pak analyzuji v rámci vládních a opozičních voličů, kteří se liší hlavně v názorech na národní politickou situaci. Klíčová slova Volební volatilita, volební přechody, volební chování, teorie národních voleb druhého řádu, volby do Evropského parlament, Visegrádská skupina, logistická regrese
|
|
|
Opinion instability
Vomáčka, Aleš ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Linek, Lukáš (oponent)
Práce se zabývá tématem nestability postojů v čase a klade si tři základní otázky: Existuje postojová nestabilita? Jak běžný je výskyt postojové nestability? Co může být příčinou postojové nestability? Práce je kombinací rešerše předchozích studií, relevantních pro téma postojové nestability a sekundární analýzy několika data setů. Závěry práce jsou, že postojová nestabilita je reálně existující fenomén, spíše než artefakt měření. Dále, míra výskytu do značné míry závisí na operacionální definici postojové nestability, ale jedná se o relativně běžný jev. Determinanty postojové nestability jsou schopnosti a motivace jedince k tématu, stejně jako míra výskytu a konzistence prezentování tématu.
|
|
|
Suverenita a ústavní demokracie
Gümplová, Petra ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Linek, Lukáš (oponent)
Rigorózní práce diskutuje pojem suverenity a jeho transformace pod vlivem procesu globalizace a evropské integrace. Usiluje o nalezení takového modelu suverenity, který by vyhovoval institucím ústavní demokracie na počátku 21. století. Práce vychází z předpokladu, že suverenita je základním elementem moderního právního a politického řádu a že snahy konceptualizovat politiku mimo rámec suverénního státu jsou založeny na nepochopení této kategorie. Rekonstrukce pojmu suverenity je postavena na ideji vzájemnosti a spolupůvodnosti práva a politiky a na diskursivně- proceduralistickém pojetí veřejné autonomie inspirovaném teorií Jürgena Habermase. Pokus nastínit nový rámec normativní teorie suverenity je myšlen jako snaha obhájit tento pojem před jeho četnými kritiky a také zbavit ho autoritářských konotací, které se s ním nesou od jeho prvních formulací v raně moderních teoriích společenské smlouvy. Projekt rekonstrukce teorie suverenity má také být příspěvkem k teorii ústavní demokracie a k řešení jejích vnitřních rozporů.
|
|
|
Multikulturalismus v Nizozemí od roku 2005
Kluchová, Regina ; Linek, Lukáš (vedoucí práce) ; Císař, Ondřej (oponent)
Diplomová práce zaměřená na multikulturalismus v Nizozemí byla inspirována politickou diskusí o soužití menšin a většinových společností v Evropě. Téma asimilace kontra přijetí odlišnosti menšin není tématem novým, ale dopady politického skloňování multikulturalismu na evropské úrovni v posledních letech znovuotevřely otázku aplikace teorie multikulturalismu v sociálních otázkách. V následujícím textu shrnuji nové trendy v multikulturní teorii a konfrontuji ji s vývojem situace v Nizozemí od roku 2005, a to převážně v oblastech přístupu k nizozemskému státnímu občanství, vzdělávání a podmínek na trhu práce. Studie dokazuje, že se Nizozemí ve sledovaném období výrazně neodchýlilo od multikulturního společenského trendu.
|
|
|
Multikulturalismus v Nizozemí od roku 2005
Kluchová, Regina ; Linek, Lukáš (vedoucí práce) ; Císař, Ondřej (oponent)
Diplomová práce zaměřená na multikulturalismus v Nizozemí byla inspirována politickou diskusí o soužití menšin a většinových společností v Evropě. Téma asimilace kontra přijetí odlišnosti menšin není tématem novým, ale dopady politického skloňování multikulturalismu na evropské úrovni v posledních letech znovuotevřely otázku aplikace teorie multikulturalismu v sociálních otázkách. V následujícím textu shrnuji nové trendy v multikulturní teorii a konfrontuji ji s vývojem situace v Nizozemí od roku 2005 na základě čtyř indikátorů. Studie dokazuje, že se Nizozemí ve sledovaném období výrazně neodchýlilo od multikulturního společenského trendu.
|
|
| |
|
|
Voliči a nevoliči v České republice
Vavřinová, Tereza ; Linek, Lukáš (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá volebním chováním občanů České republiky. Na rozdíl od tradičních studií opouští dichotomický pohled na volební chování a pracuje s třetí kategorií, kterou jsou lidé volící nepravidelně. Nepravidelní voliči jsou identifikováni přístupem více voleb, jenž pochází od Lee Sigelmana (1985). Na základě analýzy metodou logistické regrese jsou identifikovány charakteristiky specifické pro voliče, nevoliče a nepravidelné voliče a rozdíly mezi těmito kategoriemi. Teoretickým základem práce jsou socioekonomické, mobilizační a motivačně postojové teorie volební účasti. Práce dále hlouběji analyzuje rozhodování nepravidelných voličů o volební účasti a identifikuje okolnosti, za jakých se rozhodnou k volbám přijít. Součástí práce je i diskuze metodologických problémů spjatých s přístupem více voleb i s výzkumy volebního chování obecně. Empirickým zdrojem je Česká volební studie 2010.
|
host ::
RSS.