|
|
Difrakce na prostorových a/nebo hlubokých objektech
Hrabec, Aleš ; Petráček, Jiří (oponent) ; Kotačka, Libor (vedoucí práce)
Práce je věnována teoretickému studiu průchodu záření difrakčním stínítkem, jehož rozměr ve směru šíření záření je nenulový, tedy průchod záření trojrozměrným otvorem. Bez újmy na obecnosti řešíme problém pouze pro případ válcové dutiny v kovu. Problém evidentně přesahuje standardní skalární teorii difrakce a k jeho řešení přistupujeme pomocí vlnovodné teorie. Na základě principů elektromagnetické teorie nejdříve odvodíme potřebné vztahy pro určení modů na vstupu dutiny. Dále numericky řešíme vlastní šíření záření dutinou, resp. hledáme rozložení záření na konci dutiny. Z toho pomocí diskrétní Fourierovy transformace určíme hledanou intenzitu Fraunhoferovy difrakce, kterou následně porovnáváme s rozložením intenzity záření Fraunhoferovy difrakce na nekonečně tenkém kruhovém otvoru o poloměru zmiňované dutiny. Tímto porovnáním ukážeme, že délka dutiny má zásadní vliv na difrakční obrazec, čímž zároveň ukážeme, že skalární difrakční teorie přestává platit pro popis průchodu koherentního záření dutinami s délkou úměrnou čtverci poloměru. Podobně pro platnost skalární teorie platí nepřímá úměra na vlnové délce interagujícího záření. Na závěr zmíníme existenci tzv. fokusačního režimu, kdy shledáme, že na konci dutiny dochází s rostoucí délkou dutiny k opakovanému přibližně řádovému nárustu intenzity záření na ose symetrie dutiny.
|
|
|
Rigorózní simulace interakce světla s buňkami
Dršata, Martin ; Kalousek, Radek (oponent) ; Petráček, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá rigorózními simulacemi rozptylu světla na živých buňkách. První část je věnována úvodu do dané problematiky a základnímu popisu často využívaných výpočetních metod a modelů buněčných struktur. Experimentální část se zabývá simulacemi rozptylu světla metodou konečných diferencí v časové oblasti (FDTD). K simulacím jsou využity modely dokonale sférické buňky a červené krvinky. V případě prvního modelu je také posouzena přesnost metody FDTD pomocí analytické metody využívající Mieovu teorii rozptylu světla.
|
|
|
Modelování fotonických struktur pomocí metody konečných diferencí v časové oblasti
Procházka, Pavel ; Kalousek, Radek (oponent) ; Petráček, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na základní popis metody konečných diferencí v časové oblasti (FDTD, Finite-Difference Time-Domain method), která slouží k numerickému řešení Maxwellových rovnic. FDTD je dnes velmi používaná hlavně proto, že během jednoho výpočtu lze získat výsledky v širokém frekvenčním spektru. Práce obsahuje odvození rovnic pro popis této metody a algoritmus výpočtu. Základním úkolem bylo seznámit se s volně dostupným programem Meep, který k těmto výpočtům slouží a pochopit jeho vlastnosti. Většina funkcí Meep je popsána na třech příkladech v druhé části bakalářské práce.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Paleomagnetický výzkum sedimentárních výplní vybraných jeskyní v České republice : závěrečná zpráva k výjimce MŽP ČR
Bosák, Pavel ; Hercman, H. ; Kadlec, Jaroslav ; Pruner, Petr ; Schnabl, Petr ; Hlaváč, Jaroslav ; Drahotová, Jana ; Pavková, Jaroslava ; Petráček, Jiří ; Rajlichová, Jana ; Drbal, K. ; Komaško, A. ; Milka, D.
|
|
|
Palaeomagnetic research of fill of selected cave and karst sediments in Slovenia : progress report no. 8
Bosák, Pavel ; Pruner, Petr ; Zupan Hajna, N. ; Mihevc, A. ; Schnabl, Petr ; Šlechta, Stanislav ; Venhodová, Daniela ; Drahotová, Jana ; Man, Otakar ; Petráček, Jiří ; Komar, M. ; Horáček, I. ; Hajna, J. ; Rajlichová, Jana
|
|
| |
host ::
RSS.