|
| |
|
|
Pozitivní psychologie jako teoretické východisko pro konstruktivní žurnalismus
Vraná, Kateřina ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Tato diplomová práce se snaží poskytnout teoretický základ a vysvětlení interdisciplinárního propojení pozitivní psychologie a konstruktivního žurnalismu. Konstruktivní žurnalistika zahrnuje uplatňování nástrojů pozitivní psychologie za účelem zvýšení kvality mediálních obsahů vytvářením poutavého a produktivního zpravodajství i publicistiky. Cílem této práce je ověřit teorii a metody pozitivní psychologie a konstruktivní žurnalistiky prostřednictvím výzkumu, který vystaví respondenty dvěma článkům formulovaným jak v negativním (katastrofickém), tak pozitivním (konstruktivním) rámu. Účelem je zjištění, do jaké míry má rámování vliv na emoce, motivaci, postoj nebo preferenci a zda je konstruktivní žurnalismus skutečně tou správnou cestou k pozvednutí úrovně žurnalistiky jako takové.
|
|
|
Ostře sledované vlaky: od povídky Kain k novele, od novely k oscarovému filmu a k divadelním adaptacím
Frank, Lukáš ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Diplomová práce Ostře sledované vlaky: od povídky Kain k novele, od novely k oscarovému filmu a k divadelním adaptacím mapuje cestu existenciální povídky Kain Bohumila Hrabala, přes novelu Ostře sledované vlaky, oscarový film stejného názvu až k divadelním adaptacím, které byly zdramatizovány různými lidmi. Do práce je zahrnut i mediální ohlas a porovnání podobnosti knih, filmu a inscenací. První část práce se zabývá teoretickým vymezením literárních žánrů, konkrétně povídky a novely. Ze žurnalistických žánrů je teoreticky popsána recenze a kritika. Definována je filmová a divadelní adaptace a popsána dramatická stavba filmového díla. Druhá část představuje život a dílo spisovatele Bohumila Hrabala a je podrobněji zkoumán jeho osobitý styl psaní. Další části jsou věnovány vždy konkrétnímu médiu, které text nese. Nejprve je analyzován text existenciální povídky Kain, následuje novela Ostře sledované vlaky včetně mediálního ohlasu v dobovém tisku, na tu navazuje oscarový film Ostře sledované vlaky, jehož součástí je i životopis režiséra Jiřího Menzela a kapitola věnovaná samotnému předávání Oscarů. V závěru těchto kapitol je srovnání knižní předlohy s filmem. Jako poslední je popsán vznik divadelní inscenace Ostře sledovaných vlaků, jsou zmíněny všichni autoři dramatizace a divadla, která představení...
|
|
|
Polská literární reportáž ve druhé polovině dvacátého století : Hanna Krall, Ryszard Kapuscinski
Lakomá, Aneta ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Tato práce se v teoretické části věnuje vývoji polské literární reportáže ve druhé polovině dvacátého století a jejím dobovým specifikům. Sleduje proměnu její role v době reálného socialismu. Mapuje, jak reportáž postupně přestávala být pouze zdrojem propagandy a začala se stávat nástrojem, který otevírá tabuizovaná témata. Bakalářská práce přibližuje život a dílo dvou polských reportérských osobností tehdejší doby: Hanny Krallové a Ryszarda Kapuścińského. Z dobového úhlu pohledu analyzuje dvě jejich reportáže a knihy reportáží a snaží se tehdejší pozici reportérů přiblížit dnešnímu čtenáři. Druhá část práce obsahuje autorskou literární reportáž s názvem Právo na život tu každý chápe po svém, která vznikala od října 2020 do února 2021 ve Varšavě.
|
|
|
Mediální obraz budovatelského Československa v komentářích ke kauze Kundera
Maňák, Vratislav ; Lütke Notarp, Ulrike (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Bakalářská práce "Mediální obraz budovatelského Československa v komentářích ke kauze Kundera" se zabývá mediální reflexí totalitní minulosti v českém tisku, konkrétně reflexí první etapy vývoje komunistického režimu v Československu (1948-1953). Jako modelový příklad využívá kauzu z podzimu 2008 týkající se udání Milana Kundery. Tu rozpoutal časopis Respekt, když přišel s informací, že pozdější slavný spisovatel udal v roce 1950 západního kurýra českého původu. Práce zkoumá mediální obraz sledovaného období a to, jak jej ovlivnily individuální postoje autorů a současná společenská ideologie. V první části přináší úvod do problematiky, profil Milana Kundery a zkoumané dějinné etapy. V druhé části analyzuje skladbu autorů, kteří se ke kauze vyjadřovali, a rozděluje je do několika skupin. Zabývá se způsobem, jímž je mediální obraz budovatelského Československa vytvářen, a tím, jaké motivy autoři při reprezentaci 50. let využívají. Ve třetí části bakalářská práce analyzuje obraz tehdejšího režimu, společnosti a Milana Kundery a zkoumá jejich vzájemný vztah. S ohledem na reflexi totalitního, nedemokratického období neopomíjí ani ideologickou rovinu vlivu na mediální obraz. Zkoumá, jakým způsobem totalitní minulost své země reflektují média v demokratické, postkomunistické společnosti.
|
|
|
Literární reportáž, teoretické vymezení a vlastní text
Kubelka, Jan ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Práce se v teoretické i praktické rovině věnuje fenoménu literární reportáže, známému také pod pojmem polská škola reportáže. Teoretická část porovnává literární reportáž s její tradiční formou a definuje ji na základě rozlišujících a charakteristických rysů. Dále sleduje historický vývoj reportáže, zasazuje jej do kontextu literární i žurnalistické tradice, blíže pak mapuje specifický vývoj a konstituci žánru v Polsku. Neopomíjí ani současnou polskou literární reportáž, její pronikání do Česka a také zmiňuje příklady původní tuzemské tvorby. Práce poté podrobněji rozpracovává problematiku fikce a fikčního vyprávění, aplikuje na ní literárněvědné poznatky a zkoumá, jaký má tento rys pro literární reportáž význam. Druhou stěžejní částí práce, v níž jsou zužitkovány poznatky získané teoretickým rozborem žánru i jeho četbou, je původní reportáž představující téma návratu vlků do české přírody z různých úhlů pohledů.
|
|
|
Havlův odkaz v Ostrovní 13 (literární reportáž)
Matějková, Kristýna ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Bakalářská práce formou literární reportáže představuje Knihovnu Václava Havla a odkaz člověka, jehož jméno nosí. V teoretické části vymezuje žánr literární reportáže. Nejdříve popisuje historický vývoj reportáže se zaměřením na české a polské novinářské a literární prostředí. Poté v kontrastu s českou tradicí definuje specifický žánr, kterým je polská literární reportáž, přičemž se detailněji zaměřuje na typy vypravěčů a jazyk. V praktické části dochází k realizaci poznatků ve formě autorské literární reportáže, která přibližuje prostředí a fungování Knihovny Václava Havla. Čtenáři prezentuje unikátní instituci, která vznikla po vzoru amerických prezidentských knihoven za účelem archivace a vydávání textů Václava Havla a archiválií s ním spojených, ale i k pořádání kulturních akcí, jež v sobě nesou jeho ducha. Literární reportáž Havlův odkaz v Ostrovní 13 přináší interpretaci, co daný odkaz představuje, v jakých oblastech můžeme dodnes vnímat vliv Václava Havla a čím je pro mnohé inspirací. Základem pro ni je mediální rešerše, studium Havlových textů, návštěvy instituce a rozhovory s Jáchymem Topolem, který je v Knihovně dramaturgem. Výsledkem je text kombinující zpravodajské, dokumentární a beletristické prvky, který představuje instituci, jež se snaží uchovat a prezentovat Václava Havla nejen...
|
|
|
Básník zpívá špatně: mediální ohlas Písně o Viktorce Jaroslava Seiferta v 50. letech 20. století
Maňák, Vratislav ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Tématem rigorózní práce "Básník zpívá špatně. Mediální ohlas Písně o Viktorce Jaroslava Seiferta v 50. letech 20. století" je kampaň proti českému básníkovi Jaroslavu Seifertovi, kterou kvůli jeho skladbě Píseň o Viktorce v roce 1950 vyvolal komunistický týdeník Tvorba. Rigorózní práce je koncipována jako kritická historická analýza. Celý případ sleduje v široké perspektivě a kombinuje pohled mediální, kulturně-politický, estetický a osobnostní. Zabývá se kulturními, politickými a mediálními podmínkami přelomu 40. a 50. let a analyzuje Seifertovu pozici v tomto období. Studuje přijetí Seifertovy poetiky po roce 1948 i básníkův politický profil a jeho vztah ke KSČ. Práce podrobně sleduje široké spektrum okolností, které kritiku Písně o Viktorce vyvolaly a které sahaly až do meziválečného období. Analyzuje recenze zmiňované skladby, jejich dopad na Seifertův pozdější život i na kulturní scénu počátku 50. let. Cílem této práce je nabídnout komplexní pohled na Seifertův případ, který může sloužit jako příklad likvidačních tendencí stalinistické literární kritiky v prvním období existence komunistického režimu v Československu.
|
|
|
Básník zpívá špatně: mediální ohlas Písně o Viktorce Jaroslava Seiferta v 50. letech 20. století
Maňák, Vratislav ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tématem diplomové práce "Básník zpívá špatně. Mediální ohlas Písně o Viktorce Jaroslava Seiferta v 50. letech 20. století" je kampaň proti českému básníkovi Jaroslavu Seifertovi, kterou kvůli jeho skladbě Píseň o Viktorce v roce 1950 vyvolal komunistický týdeník Tvorba. Diplomová práce je koncipována jako kritická historická analýza. Celý případ sleduje v široké perspektivě a kombinuje pohled mediální, kulturně-politický, estetický a osobnostní. Zabývá se kulturními, politickými a mediálními podmínkami přelomu 40. a 50. let a analyzuje Seifertovu pozici v tomto období. Studuje přijetí Seifertovy poetiky po roce 1948 i básníkův politický profil a jeho vztah ke KSČ. Práce podrobně sleduje široké spektrum okolností, které kritiku Písně o Viktorce vyvolaly a které sahaly až do meziválečného období. Analyzuje recenze zmiňované skladby, jejich dopad na Seifertův pozdější život i na kulturní scénu počátku 50. let. Ambicí této diplomové práce je nabídnout komplexní pohled na Seifertův případ, který může sloužit jako příklad likvidačních tendencí stalinistické literární kritiky v prvním období existence komunistického režimu v ČSR.
|
|
|
Mediální obraz budovatelského Československa v komentářích ke kauze Kundera
Maňák, Vratislav ; Čeňková, Jana (oponent) ; Lütke Notarp, Ulrike (vedoucí práce)
Bakalářská práce "Mediální obraz budovatelského Československa v komentářích ke kauze Kundera" se zabývá mediální reflexí totalitní minulosti v českém tisku, konkrétně reflexí první etapy vývoje komunistického režimu v Československu (1948-1953). Jako modelový příklad využívá kauzu z podzimu 2008 týkající se udání Milana Kundery. Tu rozpoutal časopis Respekt, když přišel s informací, že pozdější slavný spisovatel udal v roce 1950 západního kurýra českého původu. Práce zkoumá mediální obraz sledovaného období a to, jak jej ovlivnily individuální postoje autorů a současná společenská ideologie. V první části přináší úvod do problematiky, profil Milana Kundery a zkoumané dějinné etapy. V druhé části analyzuje skladbu autorů, kteří se ke kauze vyjadřovali, a rozděluje je do několika skupin. Zabývá se způsobem, jímž je mediální obraz budovatelského Československa vytvářen, a tím, jaké motivy autoři při reprezentaci 50. let využívají. Ve třetí části bakalářská práce analyzuje obraz tehdejšího režimu, společnosti a Milana Kundery a zkoumá jejich vzájemný vztah. S ohledem na reflexi totalitního, nedemokratického období neopomíjí ani ideologickou rovinu vlivu na mediální obraz. Zkoumá, jakým způsobem totalitní minulost své země reflektují média v demokratické, postkomunistické společnosti.
|
host ::
RSS.