|
| |
|
| |
|
|
Komparace aplikovaných politik a přístupů ve vybraných amerických městech v kontextu městské kriminality
Vaculík, Jan ; Dopieralla, Jakub (vedoucí práce) ; Tesař, Jakub (oponent)
Bakalářská práce "Komparace aplikovaných politik a přístupů ve vybraných amerických městech v kontextu městské kriminality" se bude zabývat veřejnými politikami věnující se problematice městské kriminality ve vybraných amerických městech. Hlavní částí práce bude přiblížení situace v každém městě včetně implementace jednotlivých politik v daných městských oblastech a poté jejich následná komparace. V rámci každého města budou zpracována tři témata. Prvním bude nastínění historie v kontextu problematiky. Následná hlavní část v rámci každého města se bude zabývat již konkrétními politikami a jejich výsledky. Finální částí bude zpracování politického kontextu. Cílem následné komparace budou výsledky daných strategií napříč vymezenými městy společně s dopady a vlivem jednotlivých politik na pokles kriminality. Komparace bude také obsahovat celkové srovnání daných politik a jejich důsledky.
|
|
|
Nominace soudců Nejvyššího soudu USA jako prvek systému brzd a rovnovah
Bielawski, Adam ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Dopieralla, Jakub (oponent)
Tématem této práce jsou nominace soudců Nejvyššího soudu, vrcholné instituce soudní moci ve Spojených státech. Ústavou je pravomoc dosazovat nové federální soudce dána do rukou prezidenta, a to s "radou a souhlasem" Senátu. Toto nastavení vychází z aplikace systému brzd a rovnovah, jednoho ze základních principů fungování ústavního systému Spojených států. V úvodní části práce je popsán obecný průběh nominačního procesu od uvolnění pozice soudce až po samotné konečné hlasování. Jsou definovány základní role obou hlavních aktérů - nominujícího prezidenta a potvrzujícího Senátu. Pozornost je věnována také proměnám nominačního procesu v historii a nárokům na samotné soudce, kteří po složení přísahy mají vliv na ústavně-právní vývoj jedné z nejdéle fungujících světových demokracií. Struktura této části práce je poté základem pro zkoumání případu nominace soudce Bretta M. Kavanaugha, jehož v roce 2018 dosadil k Nejvyššímu soudu prezident Donald Trump. Průběh této nominace byl velmi silně ovlivněn obviněním Trumpova kandidáta ze sexuálního násilí a vyhroceným stranickým bojem, jehož výsledkem bylo doposud nejtěsnější hlasování o potvrzení soudce v historii. Závěrečná část práce využívá kvantitativních metod výzkumu k hledání vlivu rozdílné stranické příslušnosti prezidenta a senátní většiny na délku...
|
|
|
Mediální obraz kandidátů v amerických prezidentských volbách 2016
Šimková, Jana ; Dopieralla, Jakub (vedoucí práce) ; Hájek, Lukáš (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá prezidentskými volbami v USA v roce 2016. Konkrétně pak mediálnímu obrazu kandidátů nominovaným Demokratickou a Republikánskou stranou, tj. Hillary Clintonové a Donaldu Trumpovi. Popisuje cestu k nominaci a kampaně obou kandidátů, vysvětluje historii zaujatosti médií v USA a následně tato témata spojuje. Ukazuje, jak se lišilo konkrétně mediální pokrytí Clintonové a Trumpa během kampaně před prezidentskými volbami 2016. Práce se zabývá i politickou polarizací a tím, jestli a jakou roli v ní hrají média. Na konkrétním příkladu dvou pořadů oblíbených u voličů na opačných stranách politického spektra práce ukazuje, jakou podobu může mít konzervativní či liberální bias. Snaží se zodpovědět otázku, jestli a proč je konzervativní bias v pořadu Seana Hannityho silnější než liberální zkreslení v případě Rachel Maddow. K zodpovězení výzkumné otázky je použita integrační metoda kvalitativní obsahové analýzy. Výzkumným vzorkem v práci je celkem 28 epizod pořadů Hannity a The Rachel Maddow Show, vysílaných poslední 3 týdny před prezidentskou volbou. V rámci tohoto vzorku byly zkoumány zvolené kvalitativní a kvantitativní indikátory. Z výzkumné otázky pak vycházejí tři hlavní hypotézy, jež budou konfrontovány s výsledky analýzy a následně případně potvrzeny. První hypotézou je, že...
|
|
| |
|
|
Invaze na Grenadu: Příspěvek k vývoji vztahů mezi Velkou Británií a USA
Tománek, Michal ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Dopieralla, Jakub (oponent)
Bakalářská práce Invaze na Grenadu: Příspěvek k vývoji vztahů mezi Velkou Británií a USA je historickou analýzou dopadů invaze na Grenadu (1983) na vývoj vztahu mezi Velkou Británií a Spojenými státy americkými. Vztah těchto zemí je natolik specifický, že se pro něj od druhé světové války začal používat termín special relationship tedy zvláštní vztah. Jedním z vrcholných období tohoto vztahu byla éra vlády britské premiérky Margaret Thatcherové a amerického prezidenta Ronalda Reagana v 80. letech minulého století. Grenada je malý ostrovní stát v Karibiku, který roku 1974 získal nezávislost na Velké Británii, nicméně jehož formální hlavou státu byla stále britská královna. Americká invaze na Grenadu, je odborníky považována za nejkrizovější moment ve vztahu obou mocností během této éry. Práce se věnuje vzniku a vývoji konceptu special relationship včetně historiografických přístupů k němu, dále pak vývoji revolučních událostí na Grenadě, které vedly k americké invazi a následně analyzuje vliv tohoto střetu britské a americké politiky na další fungování vzájemného zvláštního vztahu. Je především analýzou primárních pramenů v podobě osobní korespondence a projevů klíčových státníků a sekundární literatury. Jejím cílem je objasnit zda měla invaze na Grenadu vliv na další trvání a vývoj...
|
|
|
Třetí strany a jejich programy v politickém systému USA
Chejn, Tomáš ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Dopieralla, Jakub (oponent)
V práci se budeme věnovat fenoménu amerického politického systému, třetích stran a jejich programů. Spojené státy americké jsou typickým příkladem prezidentského a dvoustranického systému, a tudíž jsou třetí strany poněkud spoře zastoupeným tématem. Přestože jsou v některých případech poměrně schopné zamíchat s výsledky prezidentských voleb, nebo mít efektivní vliv na změny v programech hlavních politických stran a podle každoročního průzkumu Gallupova ústavu je 60 % američanů nakloněno představě třetí silné strany v americké politice. V našem výzkumu se budeme soustředit na pět amerických třetích stran a jejich programové platformy. Průzkum je založen na teoretickém přístupu k americkým hlavním stranám, které jsou, díky systému dvou stran a většinovému volebnímu systému, nuceny rozšířit rozsah svých platforem, aby získali širokou podporu voličů ve velmi diverzifikovaném elektorátu. Oproti tomu třetí strany jsou typické svým specifickým zaměřením na konkrétní problém, který byl zpravidla ignorován hlavními stranami. Naše hypotéza je, že pokud chtějí třetí strany získat relevantní podporu elektorátu, jejich programová platforma by měla mít, vedle specifického zaměření, také podobný rozsah jako agendy hlavních stran. Zároveň pokud chtějí získat pozornost elektorátu pomocí svého specifického zaměření,...
|
|
|
Role senátního filibusteru ve fungování politického systému USA
Dopieralla, Jakub ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Tato práce se zabývá fenoménem legislativních obstrukcí v Senátu Spojených států amerických. Představuje filibuster jako jeden z procedurálních nástrojů, kterým disponuje legislativní menšina při projednávání návrhů zákonů, prezidentských nominací a mezinárodních smluv. Nejdříve prezentuje hlavní teoretické přístupy k tématu a historický vývoj senátních procedur, následně pak je zkoumán současný stav užívání filibusteru a související reformní návrhy. Významným tématem práce je nutnost rozlišovat mezi formálními a neformálními ustanoveními, kterými se senátní jednání řídí, jelikož formální ustanovení jednacího řádu jsou často obcházena alternativními strategiemi. Poslední část práce konfrontuje stávající teoretické přístupy k tématu filibusteru s významnými procedurálními změnami v posledních letech a hodnotí, zda jsou modely stále platné pro současný stav senátních procedur.
|
|
|
Program Strategické obranné iniciativy (SDI) v kontextu britsko-amerických vztahů
Dopieralla, Jakub ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Hudec, Jiří (oponent)
Bakalářská práce Program Strategické obranné iniciativy (SDI) v kontextu britsko-amerických vztahů analyzuje britský pohled na program strategické obrany, vyhlášený v březnu 1983. Snaží se vysledovat, zda vývoj SDI znamenal pro britsko-americké vztahy zásadní zlom, či pouze posloužila aktérům jako možnost uvědomit si možnosti, jaké tento vztah nabízí. Po stručné charakteristice vzniku "zvláštního vztahu" a jeho vývoje od druhé světové války je hlavní pozornost věnována éra Margaret Thatcherové a Ronalda Reagana a jejich vzájemných interakcí především v souvislosti s programem SDI. Popisuje cestu od vyhlášení SDI v projevu o národní bezpečnosti přes podpis participační dohody s Velkou Británií až po finální osudy programu SDI po skončení studené války a též faktory, které v této době britský přístup ovlivňovaly. Celkově je na éru Margaret Thacherové a Ronalda Reagana pohlíženo jako na vrcholné období intenzity zvláštního vztahu, nejlepší od dob druhé světové války.
|
host ::
RSS.