|
|
Německé vyrovnávání se s komunistickou minulostí na příkladě koncepce tzv. Gauckova úřadu
Vávrová, Terezie ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Anotace: Diplomová práce Německé vyrovnávání se s komunistickou minulostí na příkladě koncepce tzv. Gauckova úřadu se zabývá zpracováváním komunistické minulosti ve sjednoceném Německu prostřednictvím činnosti tzv. Gauckova úřadu neboli Úřadu spolkového zmocněnce pro dokumenty Státní bezpečnosti NDR. Otázka zpracování minulosti bývá v německém prostoru orientována primárně na nacistickou éru. V souvislosti s komunistickou minulostí v Německu vznikl v roce 1992 Gauckův úřad - instituce spravující archiv Stasi. Úřad tak představuje výsledek odmítavého postoje vůči tlusté čáře za minulostí a nabízí koncept, jak s komunistickou zkušeností pracovat. Vyrovnávání se s totalitní minulostí je kontinuálním procesem a podle koncepce úřadu nás s minulostí vyrovná výběrové zveřejňování písemností, které produkovaly represivní státní složky. Výjimečnost instituce spočívá ve funkci vzoru pro ostatní středoevropské země, které s malým zpožděním hledají podobu vlastních institucí. V národních debatách v Polsku, na Slovensku či v České republice, je akcentován Gauckův úřad jako funkční model instituce zprostředkující diskusi o minulosti. Práce se zaměřuje na analýzu historických předpokladů pro vznik Gauckova úřadu, mapuje politické debaty ovlivňující výslednou podobu úřadu, věnuje se roli této instituce ve společenské...
|
|
|
Německá a východní politika v letech 1963-1966
Matějů, Petra ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
diplomové práce MATĚJŮ, Petra. Německá a východní politika v letech 1963-1966. Praha, 2011. 103 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií. Katedra německých a rakouských studií. Vedoucí diplomové práce PhDr. Tomáš Nigrin, Ph.D. Diplomová práce Německá a východní politika v letech 1963-1966 se zaměřuje na postoje jednotlivých parlamentních stran Spolkové republiky Německo (tedy CDU/CSU, FDP a SPD) k politice vůči zemím východního bloku a na jejich proměny v době Erhardovy vlády. Její výchozí tezí je předpoklad, že v letech 1963-1966 došlo u všech parlamentních politických stran Spolkové republiky Německo k výraznému posunu ve vnímání německé a východní politiky. Tuto tezi se práce snaží potvrdit, anebo vyvrátit pomocí důkladného, chronologicky uspořádaného popisu a rozboru vývoje dané problematiky a následné komparativní analýzy přístupu sledovaných politických stran k politice vůči Sovětskému svazu, Německé demokratické republice i dalším komunistickým státům východní Evropy ve vymezeném období. Nejprve je srovnáván stav na počátku a na konci funkčního období Erhardovy vlády u každé politické strany zvlášť a poté je provedena celková komparace dynamiky změn v jednotlivých stranách. Tato diplomová práce tak čtenářům předkládá charakteristiku...
|
|
|
Integrace a působení vyhnanců v hesenské politice v 50. letech
Krahulcová, Zuzana ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Integrace a působení vyhnanců v hesenské politice v 50. letech" se zabývá průběhem integrace vyhnanců v politické oblasti a jejich působením v hesenském politickém životě v padesátých letech. První část práce pojednává o postavení vyhnanců po jejich příchodu do Hesenska a počátcích jejich politické integrace v podobě vyhnaneckých svazů, krajanských sdružení a prvních stranickopolitických vyhnaneckých organizací. Práce se poté soustředí na roli a působení vyhnanců v hesenské politice v 50. letech se zřetelem na hesenský Svaz vyhnaných a zneprávněných (ВНЕ) a politickou reprezentaci vyhnanců v hesenském zemském sněmu a nastiňuje na příkladu vybraných parlamentních diskuzí a zákonodárných procesů postoje jednotlivých politických stran к záležitostem, jež měly bezprostřední vliv na životní situaci a postavení vyhnanců v Hesensku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Structural Policy of the town Duisburg in the years from 1994 untill 2004
Zajíc, Jan ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd / Smetanovo nábřeží 6, 110 01 Praha 1 info@fsv.cuni.cz, tel: 222 112 111 www.fsv.cuni.cz Dle čl. 4 Opatření rektora č. 6/2010 o Zpřístupnění elektronické databáze závěrečných prací http://www.cuni.cz/UK-3470.html a čl. 1 Opatření děkana 29/2010 se z časového hlediska závěrečné práce dělí do tří skupin: a. "nové práce", tj. práce odevzdávané k obhajobě počínaje 29. 9. 2010, b. "starší práce", tj. práce odevzdané k obhajobě od 1. 1. 2006 do 28. 9. 2010, c. "práce před rokem 2006", tj. práce odevzdané k obhajobě před 1. 1. 2006. V tomto případě jde o "starší práci" odevzdanou k obhajobě od 1. 1. 2006 do 28. 9. 2010. Omlouváme se, ale dokument není v elektronické verzi k dispozici.
|
|
|
Integrace ruských Němců ve Spolkové republice Německo
Kvěšková, Jana ; Zimmermann, Volker (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Integrace ruských Němců ve Spolkové republice Německo" se zabývá specifiky integrace ruských Němců jako (pozdních) vystěhovalců do německé společnosti. První část shrnuje migrační kontext, porovnává jednotlivé fáze migrace ruských Němců a nastiňuje jejich právní status. V další části jsou představeny problémy, které v průběhu jejich integračního procesu v Německu vznikly a které se pojí s nedostatečnou znalostí německého jazyka a vznikem "ghett". Tyto negativní jevy provázejí integraci ruských Němců i přes jejich plnou formální integraci a způsobují jejich sociální a částečnou teritoriální separaci. Práce se zaměřuje především na rizika neúplné integrace, která vedou ke vzniku separované skupiny u mladé generace. Pro lepší představu jsou problémy představeny na příkladě města Lahr (Bádensko- Wurttembersko). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Obnova židovských obcí v nových spolkových zemích - příklad Svobodného státu Sasko
Petrová, Eva ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce " Obnova židovských obcí v nových spolkových zemích - příklad Svobodného státu Sasko" pojednává o situaci židů a židovských obcí v bývalém NDR po roce 1990. Na příkladu Saska je ukázáno, jak obce přežívaly během existence NDR, jak se jim podařilo vypořádat se s událostmi okolo roku 1990 a čelit novým výzvám a situacím po sjednocení Německa. Obce si postupně budují své postavení ve společnosti a četnými aktivitami, stavbou synagog a společenských center se snaží prezentovat veřejnosti a budovat pozitivní vztahy s německým nežidovským obyvatelstvem. Zvýšená činnost židovských obcí není však ve společnosti přijímána pouze kladně, o čemž svědčí na konci práce krátký exkurz o pravicovém extremismu v Sasku. Práce je obohacena vzhledem к aktuálnosti tématu o několik rozhovorů s představiteli židovských obcí a křesťansko-židovských společností a o rešerši článků periodik, věnující se židovské tématice. Diplomová práce předkládá aktuální obraz židovské komunity v Německu, tak jak je vnímán zvenku i zevnitř samotných obcí a tak, jak prozatím není v dostupné literatuře představen. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Rakousko-něměcké vztahy v "éře Kreiského" (1970-1983). Pohled na témata v bilaterálních vztazích
Lovčíková, Lenka ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Diplomová práce Rakousko-německé vztahy v "éře Kreiského" (1970-1983) - pohled na témata v bilaterálních vztazích se zabývá, jak již název napovídá, rakousko-německými vztahy v letech 1970-1983. Jedná se o období intenzivní spolupráce tří silných sociálně-demokratických kancléřů - Bruna Kreiského, Willy Brandta a Helmuta Schmidta - v době rostoucího mezinárodního napětí. Tradičně úzký ale asymetrický vztah obou zemí byl posílen přátelstvím Kreiského a Brandta a jejich spoluprací na bilaterální i multilaterální úrovni. Cílem této práce je popsat vztahy Rakouska a SRN v daném období z pohledu témat v bilaterálních vztazích. V první části práce se autorka ptá po obsahu oficiálních vztahů. Čeho se bilaterální jednání týkala? Jaké problémy se mezi oběma zeměmi objevily? Jakým způsobem byly řešeny? Vztahy ale nebyly tvořeny pouze tématy, o kterých se oficiálně hovořilo, ale i tématy, která byla ve vztahu přítomna dlouhodobě. V druhé části práce hledá autorka odpověď na otázku, jak se v období 1945-83 proměnila rakouská identita a s ní i pohled na "věčná témata" ve vztazích - problematiku anšlusu a nacistické minulosti.
|
|
|
Rakouská kulturní politika a reforma spolkových muzeí
Doudová, Helena ; Pelánová, Anita (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Rakouská kulturní politika a reforma spolkových muzeí" se zabývá významnou změnou právního postavení a organizace spolkových muzeí, která proběhla v roce 1998. Spolková muzea se stala těžištěm rakouské kulturní politiky na konci osmdesátých let a reflektovala tak celoevropský trend tzv. "boomu muzeí". Investiční program spolku proměnil muzea ve Vídni v oslnivou podívanou. Byl postaven nový kulturní areál v centru Vídně tzv. Museumsquartier a zrekonstruována ostatní muzea. Zároveň proběhla reforma právního postavení spolkových muzeí, muzea získala právní samostatnost a byly na ně přeneseny veřejné kulturněpolitické úkoly, které dosud zajišťoval stát. Součástí reformy byla i změna systému financování spolkových muzeím, muzea získat vlastní finanční prostředky obchodními aktivitami a od sponzorů. Cílem reformy bylo zefektivnit činnost muzeí, vytvořit prostředí konkurence mezi muzei a především ulehčit spolkovému rozpočtu. Cílem mé diplomové práce je popsat a vyhodnotit vliv reformy na fungování spolkových muzeí. Na základě analýzy financování, návštěvnosti, sbírkové a výstavní politiky jednotlivých splkových muzeí chci zjistit, jak spolková muzea plní svůj veřejný kulturněpolitický závazek. Dále se chci zabývat otázkou, zda namísto ekonomizace provozu muzeí nedostavila jeho komercionalizace, a...
|
|
|
Zdroje a vývoj postoje Spolkové republiky k rozšiřování NATO v letech 1990-97
Eberle, Jakub ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce "Zdroje a vývoj postoje Spolkové republiky k rozšiřování NATO v letech 1990-97" přináší vysvětlení formování pozice spolkové vlády k danému tématu založené na sociálně konstruktivistických teoriích zahraniční politiky a mezinárodních vztahů, které zdůrazňují význam hodnot, norem a jazyka na úkor materiálních faktorů. Navrhuje trojčlenný teoretický model pro analýzu tvorby německé zahraniční politiky, jehož součástmi jsou (1) identita tvořící normativní rámec, jenž vymezuje prostor pro chování státu jakožto kolektivního aktéra, (2) vznik zahraničně politických rolí a jejich střet v rámci diskurzu a (3) výsledné rozhodování ovlivněné vstupem externích faktorů. Kriticky zkoumá klíčové směry chápání normativního základu německé zahraniční politiky v podobě konceptů civilní mocnosti a strategické kultury a identifikuje, jaké hodnoty a normy tvoří její obsah. Popisuje vznik různých variant postoje SRN k rozšíření Aliance, ukazuje, kdo byli jejich nositelé, jakým způsobem interpretovali obsah německé identity a jak probíhal jejich střet. Pokouší se odhadnout nejvýznamnější externí faktory a jejich dopad na konečné německé rozhodnutí, jak se zformovalo především v roce 1994.
|
|
| |
host ::
RSS.