|
|
Perceptuální a subjektivní komponenta body image u dívek předškolního věku
Chudobová, Petra ; Fraňková, Slávka (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Sociokulturní ideál krásy je přejímán již v předškolním věku (Feldman et al., 1988, Flannery - Schroeder a Chrisler, 1996). Předškolní děti se od svých rodiču! sourozencu, vrstevníku a z médií učí, že štíhlost je vysoce oceňována a být "tlustý" je špatné. Jsou ovlivněny televizí, dětskými časopisy i hračkami typu panenky Barbie. Cílem této práce bylo zjistit, jak je body image formován u dívek předškolního věku 1 zda lze tyto zněny detekovat metodou, adekvátní chápání předškolních dívek. Dále jsem chtěla zmapovat, co soudí předškolní dívky o svých proporcích, jaké proporce považují za ideální, zda rozumí pojmu dieta! jak hodnotí zájmy štíhlé a silné figury, do jaké míry jsou schopny přesného odhadu vlastního těla a postavy matky, jaká je jejich představa o ideální budoucí postavě. Výsledky ukazují, že k významným kvalitativním změnám dochází mezi čtvrtým a pátým rokem života. Tříleté a některé čtyřleté dívky ještě nejsou schopny postihnout (nebo verbálně vyjádřit) rozdíly mezi odlišnými tělesnými rozměry. Pětileté a šestileté dívky dobře rozlišují tělesné rozměry, často používají negativní označení pro objemnější tělesné proporce. Šestileté a starší dívky mají již realistický body image. Většina z nich vyjadřuje averze a kritické připomínky vuči lidem s nadváhou. To muže znamenat, že začínají přijímat...
|
|
|
Kvalita života dialyzovaných a transplantovaných pacientů
Pěkný, Radek ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Tato práce zjišťuje rozdíly v kvalitě života dialyzovaných a transplantovaných pacientů. Během své stáže v psychiatrické ambulanci IKEM jsem měl jedinečnou možnost účastnit se psychosociálních vyšetření živých příbuzných a nepříbuzných dárců ledviny. Postupem času jsem se také seznámil s chodem transplantačního centra, etickými aspekty transplantační léčby a hlavně s psychosociální problematikou jak dárců, tak příjemců orgánů. Indikací k transplantaci je diagnóza nezvratného selhání ledvin, které je neodmyslitelně spjato s dialyzační léčbou. K rozhodnutí zabývat se kvalitou života dialyzovaných a transplantovaných pacientů mě vedl nedostatek literárních pramenů a výzkumů z českého prostředí. Zde předložený výzkumný projekt je tedy spíše pilotní studií, jejíž snahou je vymezit oblasti, které jsou důležité v subjektivním hodnocení kvality života dialyzovanými a transplantovanými v České republice. Teoretická část nejprve shrnuje medicínské aspekty týkající se diagnózy nezvratného selhání ledvin. V druhém oddíle jsou rozebírány psychosociální aspekty chronického onemocnění obecně, které jsou doplněny specifiky dialyzační a transplantační léčby. Třetí oddíl pojednává o teoretických konstruktech a způsobech měření kvality života. Poté navazuje přehled dosavadních výzkumných studií zaměřených na kvalitu života...
|
|
|
Jídelní preference a jídelní chování pacientů s diabetes mellitus 2. typu neléčených inzulinem
Nemeškalová, Adéla ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Diplomová práce sleduje jídelní preference a jídelní chování u pacientů s diabetem druhého typu neléčených inzulinem, tedy léčených dietními opatřeními či perorálními antidiabetiky. Teoretická část práce je věnována onemocnění diabetes mellitus druhého typu a jeho léčbě se zaměřením na jídelní zvyky, jídelní chování a jídelní preference daných respondnetů. Práce se zaměřuje na problematiku z hlediska psychologie, popisuje psychické problémy pacientů při vyrovnávání se s onemocněním i při dodržování léčebného režimu. Praktická část práce je věnována dotazníkovému šetření 116 respondentů (66 žen, 50 mužů). Dotazníková baterie je zaměřena na vztah daných respondentů k jídlu, na jejich jídelní preference, jídlení chování a zvyklosti. Každý respondent vyplnil podrobný dotazník o svém jídelním chování, jídelních preferencích a zvyklostech se zaměřením na 27 předem stanovených okruhů potravin. Data byla analyzována z hlediska pohlaví respondentů, typu léčby onemocnění (režimová opatření či režimová opatření a PAD), z hlediska věku a hmotnosti respondentů. Jednotlivé skupiny pak byly mezi sebou srovnávány z hlediska jídelního chování a preferencí. Nejvíce rozdílů v jídelních chování a jídelních preferencích bylo pozorováno při hodnocení údajů z hlediska pohlaví, nejméně rozdílů bylo pozorováno z hlediska typu léčby...
|
|
|
Problematika depresí u pacientů s diabetem mellitus - analýza Beckovy sebeposuzovací škály deprese
Halamová, Magdalena ; Niederlová, Markéta (oponent) ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce)
Cíle výzkumu Zmapování problematiky depresí u pacient s diabetem. Rozdíly v mí e deprese sledované pr m rným BDI skórem, v distribuci etností v kategoriích BDI bez deprese (BDI skór 0 - 9), mírné p íznaky deprese ( BDI skór 10 - 15) a depresivní (BDI skór 16 - 63) a analýza položek BDI v závislosti na typu diabetu, pohlaví, v ku, rodinném statusu a typu lé by. Analýza hlavních komponent BDI u pacient s diabetem. Výsledky výzkumu Sledované prom nné byly vyhodnoceny za použití následujících statistických metod: t - test pro dva nezávislé výb ry, analýza rozptylu ANOVA, a korela ní analýzy (Pearson v koeficient korelace). Míra deprese posuzovaná pr m rným skórem BDI a distribuce etností v kategoriích BDI se statisticky významn lišily pouze z hlediska pohlaví, míra deprese u žen byla signifikantn vyšší a ženy byly více zastoupeny v kategoriích mírn depresivních a depresivních. Analýzou BDI bylo z hlediska každé sledované prom nné nalezeno n kolik signifikantn rozlišujících položek. Nej ast ji se objevovala položka 9 - Sebepoškozjící myšlenky rozlišující signifikantn podle typu diabetu, pohlaví, v ku a typu lé by. Analýza hlavních komponent BDI prokázala existenci 3 faktor vysv tlujících varianci v souboru z 41,3%. Faktory byly pojmenovány Negativní pocity v i sob , Psychický diskomfort a Somatické p íznaky....
|
|
|
Kvalita života a sociální opora u pacientů se syndromem diabetické nohy
Hubertová, Lucie ; Šivicová, Gabriela (oponent) ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce)
Syndrom diabetické nohy je závažná komplikace diabetu spojená s mnohými negativními dopady na pacienta. Tato studie byla především zaměřena na sociální a psychickou stránku kvality života. Cílem této studie bylo: (i) zmapovat kvalitu života pacientů se SDN a porovnat se souborem zdravých osob, (ii) zjistit míru sociální opory u souboru pacientů se SDN a porovnat podskupinu pacientů žijících s partnerem a bez partnera, (iii) podchytit míru depresivních symptomů u pacientů se SDN a porovnat se suobrem zdravých osob, (iv) zachytit psychosociální aspekty syndrome diabetické nohy (limitace v denních aktivitách, potíže ve vztazích, emoční potíže), (v) zjistit vztah mezi proměnnými- limitace v denních aktivitách, potíže ve vztazích, emoční potíže, sociální opora a mírou depresivní symptomatiky. Studie prokázala , že pacienti se SDN měli signifikantně nižší skóre v doméně psychické zdraví a fyzické zdraví než zdraví lidé. Pacienti se SDN take měli vyšší míru depresivní smyptomatiky než zdraví lidé. Pacienti žijícící s partnerem měli vyšší míru sociální opory než ti, žijícícbez partnera. Limitace v denních aktivitách, emoční potíže a vztahové potíže způsobené syndromem diabetické nohy prokazatelně zvyšovaly míru depresivní symptomatiky. U sociální opory vliv na depresivní symptomatiku nebyl prokázán.
|
|
|
Psychologické aspekty chronického onemocnění cystická fibróza - coping
Hodková, Pavla ; Kebza, Vladimír (oponent) ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje copingu u chronického onemocnění, speciálně se však zabývá onemocněním cystická fibróza (CF). Teoretická část obsahuje informace o biologické podstatě onemocnění CF, jeho psychologických aspektech, dále o copingu obecně u chronického onemocnění a u CF a také o možnostech psychologické intervence. Empirická část je tvořena výzkumem realizovaným na souboru 104 osob, z nichž 63 jsou rodiče CF nemocných a 41 dospělých nemocní CF. Za účelem zmapování copingových strategií u CF byl využit dotazník Cystic Fibrosis Coping Scale. Získaná data byla statisticky zpracována pomocí programu SPSS. Výsledky za použití párových t-testů poukazují na to, že existují dílčí statisticky významné rozdíly v copingových strategiích mezi dospělými nemocnými a rodiči, dále mezi ženami a muži a u rodičů CF nemocných také vzhledem k věku. Nepodařil se prokázat statisticky významný rozdíl u rodičů CF nemocných vzhledem k věku nemocných dětí.
|
|
|
Některé psychofyziologické souvislosti resilience
Šolcová, Iva ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Břicháček, Václav (oponent) ; Řehulka, Evžen (oponent)
Ve třech terénních a jednom laboratorním výzkumu byla řešena otázka, zda vybrané komponenty resilience souvisejí se sníženou psychofyziologickou odpovědí na psychické zatížení. Tři výzkumy pracovaly s dospělými subjekty, jeden (laboratorní) byl věnován dětem. Nezávisle proměnnými byly v jednotlivých výzkumech pohybová aktivita, chování typu A/B, úzkostnost a hardiness, závisle proměnnými srdeční frekvence (variabilita srdeční frekvence) a v jednom výzkumu kortisol ve slinách. Protektivní účinek zkoumaných komponent resilience se projevil ve třech výzkumech snížením psychofyziologické odpovědi na psychické zatížení.
|
|
|
Prediktory kvality života ve vyšším věku
Dragomirecká, Eva ; Srnec, Jan (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit, jaké faktory ovlivňují kvalitu života osob ve starším věku v našich podmínkách. První část práce shrnuje současné poznatky o stárnutí, především z demografického, sociologického a psychopatologického pohledu, objasňuje pojem kvalita života a pojednává o výzkumech kvality života v období stárnutí a stáří. V druhé, empirické části práce analyzujeme data reprezentativního souboru pražské seniorské populace (N = 325), která byla získána v rámci mezinárodního projektu "Měření kvality života seniorů a zdravé stárnutí". Baterie instrumentů zahrnovala dotazníky kvality života WHOQOL-BREF a WHOQOL-OLD, geriatrickou škálu deprese GDS, dotazník na zjišťování postojů AAQ a formulář sociodemografických údajů. K zjištění, jaké faktory ovlivňují různé oblasti kvality života byla použita metoda lineární regrese, a to u šesti domén dotazníku WHOQOL-OLD a čtyř domén dotazníku WHOQOL-BREF. Nejsilnějším prediktorem kvality života všech sledovaných oblastí byla deprese. Výsledky potvrdily důležitost intervencí a programů, které podporují duševní zdraví a jsou zaměřeny na prevenci deprese u seniorů.
|
|
|
Nadváha a koncept hranic osobního prostoru (psychologické aspekty nadváhy)
Filasová, Katarína ; Hrachovinová, Tamara (oponent) ; Fraňková, Slávka (vedoucí práce)
Práce "Nadváha a koncept hranic osobního prostoru (psychologické aspekty nadváhy)" se snaží postihnout problematiku nadváhy a obezity z psychologického hlediska. V teoretické části pojednává o problematice nadváhy a obezity obecně se zaměřením na osobnost jedince nadváhou trpícího a pokouší se uchopit souvislost mezi nadváhou a pojetím osobního prostoru a jeho hranic. Praktická část se formou dotazníku u žen se zaměřuje na zmapování vztahu mezi jejich body mass indexem a schopností uhlídat si hranice svého osobního prostoru.
|
|
|
Influence of psychosocial factors on emotional status, rehabilitation and quality of life of patients after myocardial infarction
Pilipčincová, Alexandra ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Honzák, Radkin (oponent) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Ciel': Preskúmať, do akej miery sa podiel'ajú dispozičný optimizmus/pesimizmus, sociálna opora a zvolené copingové stratégie na emocionálnom distrese (príznaky úzkosti a depresie) u pacientov s infarktom myokardu (lM) v čase hospitalizácie a s ročným odstupom. A ďalej identifikovat' prediktory priebehu rekonvalescencie a faktory ovplyvňujúce kvalitu života pacientov. Metóda: Bolo vyšetrených 102 pacientov (25 žien, 77 mužov) s diagnózou akútny lM v čase 2.- 4. dňa po lM, vo veku do 65 rokov (muži) a do 75 rokov (ženy). Katamnestického sledovania s ročným odstupom od lM sa zúčastnilo 63 pacientov (45 mužov, 18 žien). Porovnávaciu skupinu tvoril 1% náhodný výher z populácie v okrese Benešov, zrovnocenený s výskumným súborom podl'a veku a pohlavia, ktorý bol vybraný v rámci epidemiologickej štúdie PostMONIKA. Výsledky: Pacienti s akútnym lM vykazujú signifikantne viac depresívnych príznakov, než jedinci v neklinickom súbore (ll% vs. 3%, p<0,05). Rok po IM zodpovedá prevalencia depresívnych príznakov prevalencii v neklinickom súbore. Pacienti s AIM referovali o príznakoch úzkosti iba zriedkavo a bezprostredne po IM je popieranie ako copingová stratégia asociované so zníženým výskytom úzkosti. Bol preukázaný vzťah medzi emocionálnym copmgom, vyhýbavou formou copingu (odvracanie pozornosti), nedostatočnou...
|
host ::
RSS.