|
|
Jago a preman - kontroverzní hrdinové indonéské historie
Petrů, Tomáš ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent) ; Dubovská, Zorica (oponent)
Práce se zabývá historickým vývojem banditismu a gangsterismu v Indonésii na pozadí vztahů s vládnoucí elitou. Autor vyvozuje, že bandité zvaní jago, resp. gangsteři známí pod názvem preman představovali opěrný pilíř moci všech vládnoucích režimů na Jávě od klasických javánských království, přes nizozemský koloniální stát až po Suhartův autokratický Nový řád. S nástupem decentralizace a demokratizace indonéské politiky v roce 1998 došlo k zásadní změně tohoto paradigmatu - nájemní gangsteři preman přestali být agenty státu a stali se mocenským nástrojem politických stran a dalších konkurenčních zájmových skupin. Autor rovněž dokládá, že prostřednictvím integrace zločinců do svých represivně-kontrolních systémů se režimy snažily jejich kriminální aktivity eliminovat. Obecným projevem těchto integračních snah byla kriminalizace pořádkových složek a nepřímo i státní administrativy všech popsaných režimů. Disertant dále dokazuje, že mezi jagy a premany existuje přímá historická a kulturní souvislost a že navzdory značnému vzájemnému časovému odstupu tyto kontroverzní postavy indonéských dějin stále vykazují tři základní společné rysy: spolupráce s patronem na ambivalentní bázi; kriminální aktivity mimo tuto linii, z nichž elity výměnou za zajištění jejich beztrestnosti finančně profitovaly; zpravodajská a...
|
|
|
Kultura Minangkabau v zrcadle divadelních her randai
Pflegerová, Mariana ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Předmětem disertační práce je kultura etnika Minangkabau, jehož domovskou oblastí je současná indonéská provincie Západní Sumatra, nicméně jeho diaspora pokrývá celé indonéské souostroví a zasahuje rovněž do sousední Malajsie, Singapuru a dalších částí světa. Minangská kultura je v disertaci nahlížena z perspektivy her minangského lidového divadla randai, které vzniklo jako součást mužské iniciace, aby se později stalo jedním z významných symbolických výrazových prostředků minangské identity. Disertační práce využívá ukázek z vybraných, autorkou v terénu v jejich autentickém kontextu zaznamenaných her randai, jako příkladů k výkladu klíčových kulturních konceptů, jež tvoří jádro kultury etnika Minangkabau, a zabývá se rovněž historicko-sociálními souvislostmi, které vedly k jejich formování do současné podoby. Předmětem výkladu jsou za prvé společenské postavení a klíčové společenské role žen v kontextu společenského systému založeného na principech matrilineárního příbuzenství ve srovnání s postavením a rolemi mužů, za druhé základní východiska minangské etnopsychologie, na nichž je založeno genderové rozlišení společenských rolí, jakož i odlišné postupy socializace, za třetí institucionalizovaná dočasná migrace jako součást mužské iniciace a konečně vztah adatu, (systému norem, hodnot a vzorů pro chování...
|
|
|
Fiakry a drožky Prahy
Břečka, Josef ; Štěpánová, Irena (oponent) ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce)
Diplomova prace se snail 0 co nejkomplexnejsi v)'poved' 0 vyvoji fiakrove a drozkarske dopravy v hlavnim meste Praze_ Jeji pohled se zameruje na dye Wavnl tema_Na rozvoj teto dopravy v historicko-kulturne industrialnim vYvoji mesta a na odborn)1 vyklad dopravy daneho oboru prace a jeho instituovimLSnaii se take pfibliiit kouzlo stare Prahy s timto fenomenem "momadne" dopravy ve meste prakticky po ceIem 19_sto1eti prevladajicim-K cemu neodlucne pam i kone predstavujici jedinou pohonnou sHu ve meste samem te doby _A Praha je absorbovala a zila ve svem kulturnim vyvoji s nimi_MnoM pamMky i remesla dodnes predstavuji zivou pnpominku svebyine tlkoftsh~" kultury ve mestiUsou to nejen n'izne postroje,b)rvale ... ajizdarny,ale i dopravni prostfedky jako jsou taine vozy a hlavne k... dnesnich fiakrove turisticke promemidni dopravy_Do tohoto kouzla patTili i razovite postavy svetackych fiakristu a drozkaru,ktcfi neodlucne patnli ke koloritu mesta a muzeme se zde s nim; setkat dodnes_V diplomove pn'tci se snail pisatel pribliiit jejich zivot a obycejny pracovni den_ Prace ukazuje celkovy vYvoj v tzv_momadne mestske doprave_Od prvych pramic a pramu prev3.iejicich pres Vltavu a nositek premiSejici sve zakazniky po stare Praze, pres prve koiiske ornnibusy,pi'edchudce autobusu,pfijezd prvnich parou pohanenych vlakU...
|
|
|
Role dubu ve slovanských společnostech
Mašek, Michal ; Sochorová, Ludmila (oponent) ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce)
Cílem této mé práce je ukázat, jak se podoby stromu a lidské bytosti v myšlení archaické společnosti vzájemně prolínají a ztotožňují, a to se zvláštním zřetelem na nekorunovaného evropského krále stromů - na dub. Rovněž se chci pokusit zobrazit, čím strom člověka a jeho společnost přesahuje, neboť nelze opominout význam stromu jako metafyzické struktury a stavby světa. Nejde mi o zachycení obecných tezí, jako spíš o uspořádání představ, které jsou dnes velmi matné či zcela zastřené. Je pochopitelné, že nelze hovořit jen o oslavě stromu, ale také o přeměnách a vývoji, včetně pozvolného upadání jeho významu na úroveň pouhé surovinové základny, dnes navíc nahraditelné. Tuto problematiku budu sledovat především ze zorného úhlu Evropana se slovanskými kořeny.
|
|
|
Lidové tradice a zvyky jako zrcadlo sociálních vztahů. Srovnání tří lokálních společenství ve východních Čechách: Velký Vřešťov - Dubenec - Hustířany
Záškoda, Miloslav ; Šalanda, Bohuslav (oponent) ; Pargač, Jan (vedoucí práce)
Lidové slavnosti, zábavy a zvyky, jiné kolektivní aktivity, vznikající tradice, svatební zvyklosti zrcadlí do jisté míry sociální vztahy uvnitř lokálního společenství, avšak nejen to, podílejí se také na vzniku a rozvoji sociálních kontaktů a zprostředkovávají navázání nových sociálních vazeb. Do struktury sociálních vazeb vnášejí dynamiku, tedy změnu, obnovu i regresi těchto vazeb. Studované jevy, které lze shrnout pod ne zcela přesným označením lidová kultura, se vlastně stávají komentářem sociální reality lokálního společenství. Ta se promítá do realizace kolektivních tradic a příslušných zvyků či zábav volného času. Příprava a vlastní organizace tradičních aktivit a společných akcí klade velké nároky na členy lokálního společenství. Tato organizační náročnost je však nesmírně důležitá, neboť právě vypořádání se s určitými těžkostmi či řešení nějakého společného úkolu aktivně přispívá k posilování vazeb v lokálním společenství. Příprava jakéhokoliv programu vyžaduje prvotní rozhodnutí o jeho uskutečnění. Na takové rozhodnutí má vliv alespoň sebemenší přesvědčení o prospěšnosti a užitečnosti, či dokonce potřebě příslušné společné akce. Po rozhodnutí následuje vlastní realizace, při které dochází k sociální komunikaci. Domnívám se, že je třeba chápat sociální komunikaci v co nejširším smyslu slova....
|
|
|
Jago a preman - kontroverzní hrdinové indonéské historie
Petrů, Tomáš ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent) ; Dubovská, Zorica (oponent)
Práce se zabývá historickým vývojem banditismu a gangsterismu v Indonésii na pozadí vztahů s vládnoucí elitou. Autor vyvozuje, že bandité zvaní jago, resp. gangsteři známí pod názvem preman představovali opěrný pilíř moci všech vládnoucích režimů na Jávě od klasických javánských království, přes nizozemský koloniální stát až po Suhartův autokratický Nový řád. S nástupem decentralizace a demokratizace indonéské politiky v roce 1998 došlo k zásadní změně tohoto paradigmatu - nájemní gangsteři preman přestali být agenty státu a stali se mocenským nástrojem politických stran a dalších konkurenčních zájmových skupin. Autor rovněž dokládá, že prostřednictvím integrace zločinců do svých represivně-kontrolních systémů se režimy snažily jejich kriminální aktivity eliminovat. Obecným projevem těchto integračních snah byla kriminalizace pořádkových složek a nepřímo i státní administrativy všech popsaných režimů. Disertant dále dokazuje, že mezi jagy a premany existuje přímá historická a kulturní souvislost a že navzdory značnému vzájemnému časovému odstupu tyto kontroverzní postavy indonéských dějin stále vykazují tři základní společné rysy: spolupráce s patronem na ambivalentní bázi; kriminální aktivity mimo tuto linii, z nichž elity výměnou za zajištění jejich beztrestnosti finančně profitovaly; zpravodajská a...
|
|
|
Dialektika divočiny a civilizace: způsoby konceptualizace a reprezentace indiánů v díle Alberta Vojtěcha Friče
Hodač, Tomáš ; Korecká, Zuzana (oponent) ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce)
Práce pojednává o způsobech pojetí odlišnosti a jejích konceptech v díle českého cestovatele Alberta Vojtěcha Friče. Rozebírá komplexnost vztahu mezi evropskou civilizací a jejími protějšky, které jsou klasifikovány jako jiné a odlišné. Práce se soustředí na oblast amerického kontinentu jako exotické lokality, která přitahuje pozornost Evropanů, a na původní obyvatele Ameriky, kteří podněcují evropskou imaginaci. Úvodní kapitoly tematizují evropské diskurzy o divoších od doby prvních zaoceánských expedic až do konce 19. století za účelem popsání základních konceptuálních praktik při reprezentaci amerických indiánů. Nastiňuje též způsoby reprezentace indiánů v české beletristické a publicistické literatuře 19. století a soustředí se při tom na dílo Josefa Václava Sládka. Hlavní část práce se zaměřuje na metody popisu, zachycení a zastupování indiánů v textových výstupech A. V. Friče. Krátce shrnuje jeho kariéru cestovatele a botanika a stručně rekonstruuje jednotlivé expedice do Jižní Ameriky. Snaží se identifikovat termíny, prostřednictvím kterých Frič pojednává o druhých, a určit kategorie, které používá pro interpretaci odlišnosti. Zvláštní zřetel je přikládán termínům civilizace a divošství, které Fričovi slouží jako hlavní klasifikátory identity. Práce dává v závěru též prostor netextovým metodám...
|
|
|
Postsocialistická transformace a změny kultury ve středoasijských republikách na příkladu Kyrgyzstánu a Turkmenistánu
Kokaisl, Petr ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Společnost ve státech bývalého Sovětského svazu prochází od doby rozpadu tohoto státního útvaru velice zásadními změnami. Ačkoli od doby rozpadu SSSR uběhlo již více než deset let, transformační procesy, které byly nastartované právě v této době, rozhodně ještě ukončené nejsou. V této práci se poukazuje na podmínky, ve kterých stály středoasijské státy v době rozpadu Sovětského svazu a jaké byly další odlišnosti ve vývoji po vyhlášení samostatnosti v jednotlivých státech (především na příkladu Kyrgyzstánu a Turkmenistánu). Původní transformace byla vyhlášena a chápána především jako ekonomická, s prováděnými změnami došlo ovšem k velice zásadním změnám v kultuře, ke změně role náboženství ve společnosti, ke vnímání a vytváření historie. Důležitou součástí práce je hodnocení pastevectví a pasteveckého způsobu obživy v této oblasti. Pastevecká společnost se poměrně dlouho brání vnějším vlivům, ale ani tato společnost se jejich vstřebávání nemůže ubránit. Pastevectví jako základní a nejdůležitější zdroj obživy v současnosti tento význam ztratilo, ale zároveň roste význam pasteveckých tradic, na které je možné se odvolávat při vytváření nové identity.
|
|
| |
|
|
Postsocialistická transformace a změny kultury ve středoasijských republikách na příkladu Kyrgyzstánu a Turkmenistánu
Kokaisl, Petr ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Společnost ve státech bývalého Sovětského svazu prochází od doby rozpadu tohoto státního útvaru velice zásadními změnami. Ačkoli od doby rozpadu SSSR uběhlo již více než deset let, transformační procesy, které byly nastartované právě v této době, rozhodně ještě ukončené nejsou. V této práci se poukazuje na podmínky, ve kterých stály středoasijské státy v době rozpadu Sovětského svazu a jaké byly další odlišnosti ve vývoji po vyhlášení samostatnosti v jednotlivých státech (především na příkladu Kyrgyzstánu a Turkmenistánu). Původní transformace byla vyhlášena a chápána především jako ekonomická, s prováděnými změnami došlo ovšem k velice zásadním změnám v kultuře, ke změně role náboženství ve společnosti, ke vnímání a vytváření historie. Důležitou součástí práce je hodnocení pastevectví a pasteveckého způsobu obživy v této oblasti. Pastevecká společnost se poměrně dlouho brání vnějším vlivům, ale ani tato společnost se jejich vstřebávání nemůže ubránit. Pastevectví jako základní a nejdůležitější zdroj obživy v současnosti tento význam ztratilo, ale zároveň roste význam pasteveckých tradic, na které je možné se odvolávat při vytváření nové identity.
|
host ::
RSS.