|
|
Problematika invaze šťovíku alpského v Krkonoších
Naglová, Šárka ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Problematika rostlinných invazí a šíření nepůvodních druhů je závažným problémem všech ekosystémů. Problém je o to větší, pokud k invazi dochází na území národního parku či jinak významném území, jako je tomu v případě Krkonoš. Jedinečná druhová diverzita je zde narušována nepůvodními druhy, které mnohdy výrazně vytlačují původní společenstva. Ne vždy se tento problém povede včas a účinně regulovat nebo v lepším případě zastavit a to především proto, že ke každé invazi je zapotřebí přistupovat individuálně, shromáždit dostatek dat a pozorování a určit účinnou strategii pro boj s invazním druhem. Proto se invazi Rumex alpinus věnuje již několik prací a mým úkolem je dosavadní výsledky sumarizovat, udělat rešerši dané problematiky a připravit podklady k navazující diplomové práci, která by se měla dále zabývat rozšířením druhu v Krkonoších. Klíčová slova: Rumex alpinus, invaze, Krkonoše (KRNAP), šíření druhu
|
|
|
Srovnání kategorií chráněných území ve světě
Hrdina, Aleš ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Šenová, Vendula (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou vzniku a vývoje chráněných území, organizací ochrany přírody a systémů kategorií chráněných území. Zaměřuje se na systém z roku 1994 a jeho úpravy z roku 2008. Jednotlivé kategorie jsou definovány a vzájemně porovnány. Dále je hodnocen vývoj počtu a plochy chráněných území a národních parků ve světě a také klady i nedostatky systému kategorií chráněných území. Hlavním cílem je vytvoření databáze národních parků světa, která obsahuje 3 227 území, která mají rozlohu přes 5 milionů km2. Součástí práce je též analýza národních parků dle kontinentů.
|
|
|
Konstruktivismus ve výuce geografie
Medková, Eva ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Medková, E. (2012): Konstruktivismus ve výuce geografie. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Univerzita Karlova v Praze. Diplomová práce se zabývá konstruktivistickým modelem ve výuce geografie. V teoretické části se zaměřuje na charakteristiku tohoto modelu a porovnává ho s modelem tradičním - transmisivním. Popisuje metody, které jsou v konstruktivistickém vyučování používány. V praktické části byl proveden pedagogický experiment, který srovnává efektivitu konstruktivisticky a transmisivně pojatého vyučování. Experiment proběhl na základní škole ve dvou paralelních třídách 7. ročníku. Ve třídách byla vyučována dvě geografická témata - monzuny a vyspělost asijských států. Téma vyspělost asijských států bylo vyučováno v jedné třídě transmisivně a v druhé konstruktivisticky. Následovalo vyučování druhého tématu - monzuny, kdy se ve třídách přístupy prohodily. Efektivita vyučování byla zjišťována pomocí didaktického testu a statisticky vyhodnocována.
|
|
|
Problematika lýkožrouta smrkového v NP Šumava - aplikace do geografického vzdělávání
Faflák, Jiří ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Král, Luboš (oponent)
Problematika lýkožrouta smrkového v NP Šumava - aplikace do geografického vzdělávání Abstrakt Bakalářská práce se věnuje lýkožroutu smrkovému s důrazem na možné postupy při řešení kalamitních stavů v NP Šumava a aplikaci textů pojednávajících o tomto problému do výuky zeměpisu. Kalamity způsobené lýkožroutem smrkovým jsou dlouhodobým problémem nepůvodních smrkových monokultur, které nejen na Šumavě nahradily původní smíšené lesy. Názory na způsob řešení kalamitních stavů se často liší a je dosti obtížné posoudit jejich objektivnost. Metoda čtení textů je vhodná při zařazení tohoto tématu do geografického vzdělávání. Aktivním čtením textů v hodinách zeměpisu studenti rozvíjí schopnost kritického myšlení a utvářejí si vlastní názor. Soubor předložených textů zahrnující různé pohledy na řešení kůrovcové kalamity na Šumavě pomůže učiteli při rozvoji uvedených schopností u studentů. Texty jsou rozděleny do tří názorových skupin podle navrhovaného řešení. Součástí práce je rovněž CD s texty, se kterými může učitel pracovat a upravovat je podle potřeby.
|
|
|
Rozšíření invazních neofytů v břehové vegetaci Tiché Orlice
Hajzlerová, Lenka ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Bakalářská práce shrnuje základní poznatky týkající se problematiky invazních druhů rostlin. Zabývá se charakteristikou a zákonitostmi invaze s ohledem na neofyty využívající říční toky a jejich nivu ke svému šíření. Zabývá se výskytem invazních druhů rostlin v břehové vegetaci řeky Tiché Orlice. Práce charakterizuje sledované povodí Tiché Orlice, popisuje fyzickogeografické a socioekonomické poměry. S využitím metodiky MUTON (metodika komplexního mapování upravenosti vodních toků a údolních niv) byl proveden terénní průzkum vybraného úseku toku Tiché Orlice, kde byl zjišťován výskyt vybraných neofytů s předpokladem jejich výskytu v břehové vegetaci. Nejpočetnější zastoupení měly tyto druhy: netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), křídlatky (Reynoutria sp.), slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus) a zlatobýl (Solidago sp.). V porovnání zatížení invazními neofyty s podobnými toky (přibližně stejný průtok, povodí, délka toku) v České republice patří Tichá Orlice k těm nadprůměrně zatíženým.
|
|
|
Assessment of the impact of wind calamity from November 19, 2004 on the nature of the High Tatra Mountains
Vosátková, Veronika ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Cieľom tejto bakalárskej práce je podať obraz veternej kalamity, ktorá sa odohrala 19.11.2004. Po fyzickogeografickom rozbore dotknutej lokality sa pokúsim podať celkový obraz tejto katastrofy, jej príčiny a hlavne dôsledky, ktorú zanechala na tatranskej prírode. Osobitú pozornosť venujem regenerácií krajiny a následným postupom vo vysporiadaní sa s touto kalamitou, keďže sa tu dostávajú do konfrontácie dva rozdielne názory na podobu Tatier. Nakoniec načrtnem budúci vývoj Tatier a pokúsim sa odpovedať na otázku, či bola pre Tatry väčšia pohroma veterná kalamita, alebo následný ľudský zásah v citlivej lokalite.
|
|
|
Externality v dopravě s důrazem na prostorové aspekty
Tomášek, Radek ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Hanus, Martin (oponent)
Externality v dopravě s důrazem na prostorové aspekty Souhrn Tato bakalářská práce se zabývá externalitami v dopravě, přičemž důraz je kladen na prostorové externality. Celkem je rozdělena do sedmi kapitol, které jsou poté členěny na jednotlivé podkapitoly. V kapitole základní pojmy je obsažena teoretická část charakterizující fenomény dopravy a externalit, možnosti kvantifikace, řešení a internalizace dopravních externalit a současný stav v ČR. Kapitola praktická část obsahuje konkrétní výzkumy a jejich výsledky. Nejdříve je popsáno modelové území Výtoň a uvedeny alespoň základní informace ohledně fungování světelných signalizačních zařízení, následuje vlastní metodika průzkumu a jeho výsledky. Na tento průzkum dále navazuje dotazníkové šetření zabývající se pěší dopravou v Praze. Oba průzkumy směřují ke stejnému cíli, tedy zjištění vlivu fragmentace krajiny na životy obyvatel města. Tento cíl byl splněn v závěrečné kapitole, kde jsou shrnuty nejdůležitější poznatky z obou průzkumů. KLÍČOVÁ SLOVA: Externality, prostor, fragmentace, silniční doprava, město, přechod pro chodce se SSZ
|
|
|
Zánik přirozených stanovišť - aplikace do geografického vzdělávání
Babčaníková, Petra ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Král, Luboš (oponent)
Téma práce, zánik přirozených stanovišť, je v dnešní době velmi aktuální. Lidská činnost má negativní dopad na přirozená prostředí. V práci jsou shrnuty příčiny a důsledky zániku ohrožených ekosystémů. Druhy organismů ekologicky vázaných na tamější podmínky prostředí s jejich zánikem také vymírají. Tím se rychlým tempem snižuje biodiverzita dané lokality. Práce je rozdělena do dvou částí. První část se věnuje teoretickému úvodu v podobě odborné literární rešerše na téma zánik přirozených stanovišť. Jednotlivé kapitoly jsou děleny podle ekosystémů (korálové útesy, mangrovy, mokřady, jezera, lesní ekosystémy). Zvlášť je pak vyčleněn proces fragmentace prostředí, který rovněž přispívá k zániku přirozeného prostředí. Nejvyšší podíl na ničení ekosystémů má odlesňování, proto je mu v této části věnováno nejvíce prostoru s doplněním o grafy zalesnění ve světě. Druhá část obsahuje aplikaci odborné tématu do geografického vzdělávání a to vymezením základních pojmů a navrhnutím pracovního listu pro žáky gymnázia. Cílem je rozvíjet u žáků globální myšlení a vzbudit zájem o trvale udržitelný rozvoj. Zánik přirozených stanovišť je důležitým tématem nejen ve školách, ale i v celé společnosti, protože vypovídá o budoucnosti planety Země.
|
|
|
Zatížení území povodí Ploučnice geograficky nepůvodními druhy rostlin
Šenová, Vendula ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Stupeň zatížení nepůvodními druhy rostlin se liší v závislosti na typu biotopu. Cílem této práce je vyhodnocení invadovanosti povodí Ploučnice v severních Čechách. Hodnoty invadovanosti byly kvantifikovány pro fytocenologické snímky z České národní fytocenologické databáze a pro segmenty břehové vegetace, které byly sledovány při vlastním terénním mapování. Zatížení nepůvodními druhy rostlin zobrazuje deset map, které byly vytvořeny na základě hodnocení míry invadovanosti jednotlivých biotopů v různých nadmořských výškách. Míra invadovanosti byla určena jako podíl nepůvodních druhů a jejich celková pokryvnost, dále byly tyto charakteristiky určeny pro archeofyty a neofyty zvlášť. Druhou možností kvantifikace zatížení bylo použití hodnot počtu invazních neofytů v břehové vegetaci. V každém biotopu byla sledována závislost mezi invadovaností a nadmořskou výškou. V případě signifikantního vztahu byla invadovanost v takovém biotopu odvozena podle vztahu k nadmořské výšce. Pokud se vztah neprojevil jako signifikantní, byla pro určení invadovanosti daného biotopu použita její střední hodnota. Jako nejvíce invadované oblasti v povodí byly určeny západní, severovýchodní a centrální část. Příčinou je výskyt nejvíce invadovaných biotopů jako urbanizovaná území, louky, pastviny, lužní lesy a ruderální...
|
|
|
Možnosti integrace výuky zeměpisu a výtvarné výchovy
Horáková, Petra ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Integrovaná výuka si našla zejména během posledních let svoje místo i na českých školách. S její pomocí dochází k prohlubování znalostí žáků a především k pochopení mezipředmětových vztahů učiva a obecně k lepšímu propojování informací. Vzájemná integrace odborných předmětů a výchov vede zejména k rozvoji klíčových kompetencí žáků. V této práci se zabývám možnostmi integrace geografie a výtvarné výchovy, které nejsou doposud takto komplexně zpracovány. Vzájemné propojení předmětů je možné po stránce obsahové, nebo jako alternativa didaktických her či prostředek rozvoje znalostí a dovedností dítěte. Tato forma integrované výuky má navíc silný motivační účinek a pomáhá rozvíjet řadu klíčových kompetencí. Součástí práce jsou kromě rozboru kurikulárních dokumentů a vyhledávání společných témat zeměpisu a výtvarné výchovy také praktické náměty do hodin geografie a návrhy konkrétních aktivit. Součástí práce je odučená modelová hodina a následné zhodnocení přínosu a účinnosti této výukové metody formou didaktického testu.
|
host ::
RSS.