|
|
Assessment of the impact of wind calamity from November 19, 2004 on the nature of the High Tatra Mountains
Vosátková, Veronika ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Cieľom tejto bakalárskej práce je podať obraz veternej kalamity, ktorá sa odohrala 19.11.2004. Po fyzickogeografickom rozbore dotknutej lokality sa pokúsim podať celkový obraz tejto katastrofy, jej príčiny a hlavne dôsledky, ktorú zanechala na tatranskej prírode. Osobitú pozornosť venujem regenerácií krajiny a následným postupom vo vysporiadaní sa s touto kalamitou, keďže sa tu dostávajú do konfrontácie dva rozdielne názory na podobu Tatier. Nakoniec načrtnem budúci vývoj Tatier a pokúsim sa odpovedať na otázku, či bola pre Tatry väčšia pohroma veterná kalamita, alebo následný ľudský zásah v citlivej lokalite.
|
|
|
Externality v dopravě s důrazem na prostorové aspekty
Tomášek, Radek ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Hanus, Martin (oponent)
Externality v dopravě s důrazem na prostorové aspekty Souhrn Tato bakalářská práce se zabývá externalitami v dopravě, přičemž důraz je kladen na prostorové externality. Celkem je rozdělena do sedmi kapitol, které jsou poté členěny na jednotlivé podkapitoly. V kapitole základní pojmy je obsažena teoretická část charakterizující fenomény dopravy a externalit, možnosti kvantifikace, řešení a internalizace dopravních externalit a současný stav v ČR. Kapitola praktická část obsahuje konkrétní výzkumy a jejich výsledky. Nejdříve je popsáno modelové území Výtoň a uvedeny alespoň základní informace ohledně fungování světelných signalizačních zařízení, následuje vlastní metodika průzkumu a jeho výsledky. Na tento průzkum dále navazuje dotazníkové šetření zabývající se pěší dopravou v Praze. Oba průzkumy směřují ke stejnému cíli, tedy zjištění vlivu fragmentace krajiny na životy obyvatel města. Tento cíl byl splněn v závěrečné kapitole, kde jsou shrnuty nejdůležitější poznatky z obou průzkumů. KLÍČOVÁ SLOVA: Externality, prostor, fragmentace, silniční doprava, město, přechod pro chodce se SSZ
|
|
|
Zánik přirozených stanovišť - aplikace do geografického vzdělávání
Babčaníková, Petra ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Král, Luboš (oponent)
Téma práce, zánik přirozených stanovišť, je v dnešní době velmi aktuální. Lidská činnost má negativní dopad na přirozená prostředí. V práci jsou shrnuty příčiny a důsledky zániku ohrožených ekosystémů. Druhy organismů ekologicky vázaných na tamější podmínky prostředí s jejich zánikem také vymírají. Tím se rychlým tempem snižuje biodiverzita dané lokality. Práce je rozdělena do dvou částí. První část se věnuje teoretickému úvodu v podobě odborné literární rešerše na téma zánik přirozených stanovišť. Jednotlivé kapitoly jsou děleny podle ekosystémů (korálové útesy, mangrovy, mokřady, jezera, lesní ekosystémy). Zvlášť je pak vyčleněn proces fragmentace prostředí, který rovněž přispívá k zániku přirozeného prostředí. Nejvyšší podíl na ničení ekosystémů má odlesňování, proto je mu v této části věnováno nejvíce prostoru s doplněním o grafy zalesnění ve světě. Druhá část obsahuje aplikaci odborné tématu do geografického vzdělávání a to vymezením základních pojmů a navrhnutím pracovního listu pro žáky gymnázia. Cílem je rozvíjet u žáků globální myšlení a vzbudit zájem o trvale udržitelný rozvoj. Zánik přirozených stanovišť je důležitým tématem nejen ve školách, ale i v celé společnosti, protože vypovídá o budoucnosti planety Země.
|
|
|
Zatížení území povodí Ploučnice geograficky nepůvodními druhy rostlin
Šenová, Vendula ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Stupeň zatížení nepůvodními druhy rostlin se liší v závislosti na typu biotopu. Cílem této práce je vyhodnocení invadovanosti povodí Ploučnice v severních Čechách. Hodnoty invadovanosti byly kvantifikovány pro fytocenologické snímky z České národní fytocenologické databáze a pro segmenty břehové vegetace, které byly sledovány při vlastním terénním mapování. Zatížení nepůvodními druhy rostlin zobrazuje deset map, které byly vytvořeny na základě hodnocení míry invadovanosti jednotlivých biotopů v různých nadmořských výškách. Míra invadovanosti byla určena jako podíl nepůvodních druhů a jejich celková pokryvnost, dále byly tyto charakteristiky určeny pro archeofyty a neofyty zvlášť. Druhou možností kvantifikace zatížení bylo použití hodnot počtu invazních neofytů v břehové vegetaci. V každém biotopu byla sledována závislost mezi invadovaností a nadmořskou výškou. V případě signifikantního vztahu byla invadovanost v takovém biotopu odvozena podle vztahu k nadmořské výšce. Pokud se vztah neprojevil jako signifikantní, byla pro určení invadovanosti daného biotopu použita její střední hodnota. Jako nejvíce invadované oblasti v povodí byly určeny západní, severovýchodní a centrální část. Příčinou je výskyt nejvíce invadovaných biotopů jako urbanizovaná území, louky, pastviny, lužní lesy a ruderální...
|
|
|
Možnosti integrace výuky zeměpisu a výtvarné výchovy
Horáková, Petra ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Integrovaná výuka si našla zejména během posledních let svoje místo i na českých školách. S její pomocí dochází k prohlubování znalostí žáků a především k pochopení mezipředmětových vztahů učiva a obecně k lepšímu propojování informací. Vzájemná integrace odborných předmětů a výchov vede zejména k rozvoji klíčových kompetencí žáků. V této práci se zabývám možnostmi integrace geografie a výtvarné výchovy, které nejsou doposud takto komplexně zpracovány. Vzájemné propojení předmětů je možné po stránce obsahové, nebo jako alternativa didaktických her či prostředek rozvoje znalostí a dovedností dítěte. Tato forma integrované výuky má navíc silný motivační účinek a pomáhá rozvíjet řadu klíčových kompetencí. Součástí práce jsou kromě rozboru kurikulárních dokumentů a vyhledávání společných témat zeměpisu a výtvarné výchovy také praktické náměty do hodin geografie a návrhy konkrétních aktivit. Součástí práce je odučená modelová hodina a následné zhodnocení přínosu a účinnosti této výukové metody formou didaktického testu.
|
|
|
Analýza vybraných zeměpisných testů
Macháček, Štěpán ; Řezníčková, Dana (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou používání didaktických testů v zeměpisu. Nejprve je po rozboru literatury vytvořen soubor kritérií vhodných k posuzování kvality testů. Následně jsou zvolená kritéria použita pro hodnocení vybraných zeměpisných testů. Součástí výzkumu je dotazníkové šetření mezi učiteli, které je zaměřeno na způsoby testování žáků. Odborníci se vyslovují kriticky na adresu pedagogické veřejnosti s ohledem na špatný stav testování na školách. Zároveň v současné době vrcholí přípravy nové státní maturity a nabízí se otázka, zda navržený ilustrační test maturitní zkoušky ze zeměpisu je krokem kupředu. Po provedení analýzy tohoto testu je konstatováno, že tento test z hlediska revidované Bloomovy taxonomie převyšuje běžně používané testy, které byly hodnoceny v další části práce. Přesto 37,5 % úloh nesplňuje nároky z hlediska jednoznačnosti a správnosti zadání. Analýza souboru 23 testů z běžné školní praxe dopadla ještě hůře. Provedené dotazníkové šetření ukázalo, že způsoby testování jsou na školách velmi podobné. Takže se dá očekávat, že i kvalita testů je na většině škol na nízké úrovni. I přes množství chyb je nový koncept maturitního testu krokem kupředu, sice značně nejistým, leč posun v kvalitě je z výsledné analýzy patrný. Klíčová slova: didaktické testy, hodnocení testů,...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.